PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Kateřinu Kněžíkovou mi charakterizuje ze všech nejlépe slovo profesionalita.“

„Z dirigenta Roberta Jindry vyzařuje jistota.“

„Projevy SOČRu nesly znaky rutiny, hluboce podceněný byl kontakt s publikem.“

Dvořákova Praha v pondělí 8. září načala programovou řadu nejstarostlivěji pečující o odkaz titulního skladatele. Její kurátorka, sopranistka Kateřina Kněžíková byla u toho, a to i interpretačně. Spolu s ní se v Rudolfinu představil Symfonický orchestr Českého rozhlasu vedený hlavním hostujícím dirigentem Robertem Jindrou a byť koncertní večer ke svému závěru gradoval, hlubokou stopu v paměti festivalu nezanechá.

„Biblická slova o víře, naději, lásce, pomíjivosti života a smrti jsou Brahmsovým vlastním vyznáním, po smrti Clary Schumannové značně posmutnělým.“

„Bednářovo téma bylo v kontextu oficiální literatury té doby předem odsouzeno k cestě do šuplíku. V případě Hanušova zhudebnění takových veršů platilo totéž…“

„Oba interpreti, Švingr a Klauda, se staví za Hanušovo jednoznačně zdařilé, silné a z průměru vyčnívající závažné dílo s veškerou možnou vahou svého umění.“

Třetím z letošních programů zavítal festival Lípa Musica na jižní okraj Českolipska. Novým koncertním místem se v historických Sudetech stala kdysi německy hovořící obec Dürchel, dnes Drchlava, vesnice s polozničeným barokním katolickým kostelem. V inspirativně syrovém prostoru bez výplní oken zněla o první zářijové neděli závažná komorní vokální tvorba. Genius loci, poutavá interpretace a ani trochu banální dramaturgie se propojily do podvečerní hodinky s hudbou s parametry nenápadné výjimečnosti.

„Pod taktovkou hostujícího dirigenta Valentina Uryupina hráli hudebníci soustředěně a precizně.“

„Kateřinu Kněžíkovou předchází pověst vynikající pěvkyně.“

„Koncert A dur přednesl sám dirigent v roli sólisty. Pro orchestr to byla jistě zatěžkávající zkouška.“

Svatováclavský hudební festival letos podvaadvacáté otevírá brány kostelů pro krásné hudební zážitky. Od 2. září, kdy se v Ostravě rozezněl kostel Panny Marie Královny Válečným rekviem Benjamina Brittena, už bylo realizováno několik koncertů. Z nich vyniká ten, který se odehrál v pátek 5. září v kostele sv. Václava v Opavě. Pod názvem Mozart Gala excelovali sopranistka Kateřina Kněžíková a klarinetista Valentin Uryupin, který současně dirigoval Janáčkovu filharmonii Ostrava.

„Provedení Sibeliova Houslového koncertu vykazovalo na prvním místě vědomou pozornost náladě, zcela jistě nad rámec běžného průměru.“

„Svou vlastní vinou Rusko není teď nijak moc ochotně v centru pozornosti. Přes pochopitelnou pachuť nicméně šostakovičovské jubileum stojí celosvětově, tedy i v tuzemsku, za mnoha letošními hudebními programy.“

„Možná existují ještě sugestivnější výklady Šostakovičovy Osmé, ale orchestr Hesenského rozhlasu prokázal vybavenost, která odpovídá nejlepším evropským orchestrálním schopnostem.“   

Frankfurtský rozhlasový symfonický orchestr a jeho šéfdirigent Alain Altinoglu i druhý den hostování na festivalu Dvořákova Praha publikum nefalšovaně potěšili. Sobotní program v Rudolfinu tvořil Sibeliův podmanivě temný Houslový koncert a Šostakovičova nejednoznačně tragická válečná Osmá symfonie. Dvě díla, která nejsou ani trochu veselá a líbivá, ale přesto jsou krásná. Večer o tom plně přesvědčil.

„Zlatým hřebem večera byl ‚Egyptský‘ klavírní koncert Camilla Saint-Saënse.“

„Simon Trpčeski je známý tím, že dokáže rychle navázat kontakt s publikem.

„Prague Philharmonia i její šéfdirigent Emmanuel Villaume jsou zjevně ve skvělé kondici.“

Prague Philharmonia a její šéfdirigent Emmanuel Villaume zahájili 4. září ve vyprodaném Rudolfinu 32. sezónu koncertem s lákavým, zajímavě koncipovaným a posluchačsky vstřícným programem. V první půli slavnostního večera zazněly skladby Wolfganga Amadea Mozarta a Camilla Saint-Saënse, druhá půle patřila hudbě Haydnově a Schubertově. Hostem orchestru byl významný makedonský klavírista Simon Trpčeski.

„Interpretační svrchovanost členů Baborák ensemble, jejich individuální kvality a také neutuchající energie si zaslouží jednoznačné a hluboké uznání.“ 

„Pokud je program sestaven z neznámých skladeb nepříliš prověřeného tvůrce, které navíc vznikly v průběhu dvou let, riziko programu je nasnadě.“ 

„Kde meškal jemnocit tvůrců festivalu, kteří obvykle dovedli velmi citlivě posoudit, co se kam hodí a co ne?“

Zahajovací koncerty festivalů mívají obvykle s ohledem na publikum klasický nebo lehčí repertoár. Festival Lípa Musica tentokrát přinesl odlišný dramaturgický postup. Úvodní koncert 5. září zahrnoval tři aktuální díla mladé české skladatelky a klavíristky Nikol Bókové, jejími partnery byli mezzosopranistka Bella Adamova a Baborák ensemble. Z mého pohledu se tato sázka na netradiční zahájení minula účinkem. Koncert bych si snad uměl představit v rámci festivalu specializovaného na moderní hudbu a rozhodně ve světském prostoru.

„Gautier Capuçon zvukově ani vizuálně nepřehání výrazovou okázalost a rapsodičnost. Hraje uměřeně a kultivovaně, aniž by jakkoli potlačoval emotivní romantický náboj hudby.“

„Dvořákova hudba s plnou logikou dýchala, rozvlnění dynamiky a agogiky bylo zřetelné a přesvědčivé, orchestr prokázal schopnost hrát sytě a naplno i jemně a sóla dechových nástrojů byla promyšleně pozorná i krásná.“

„Právě v takovém pohostinském provedení vychází najevo, jak geniální kompozicí je Novosvětská symfonie.“

Frankfurtský rozhlasový symfonický orchestr, těleso veřejnoprávního rozhlasu šestimilionové německé spolkové země Hesensko, není v Praze poprvé. Zahajovacím koncertem osmnáctého ročníku festivalu Dvořákova Praha potvrdil, že jeho opakované zvaní dává smysl, i to, že sdíleným světovým majetkem dokáže být odkaz Antonína Dvořáka s naprostou přirozeností.

„Francouzský varhaník David Cassan od roku 2020 už potřetí zavítal na koncert v rámci Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba.“

„Provedl tři rozsáhlé závažné skladby Johanna Sebastiana Bacha, Franze Liszta a Maurice Duruflého.“

„Závěr koncertu tvořila invenčně bohatá improvizace na dané téma, končící v překvapivém pianissimu.“

Již potřetí od roku 2020 vyhověl David Cassan pozvání svatojakubského Mezinárodního varhanního festivalu. Na pátém koncertě letošního ročníku 4. září provedl skutečně festivalový program na nejvyšší interpretační úrovni. Tři rozsáhlé závažné skladby korunoval invenčně nápaditou improvizací, končící ve sotva slyšitelném pianissimu a postaral se o zcela sugestivní a neobvyklé vyznění koncertu. Doufejme, že Davida Cassana na festivalu uslyšíme zase brzy.

„Po posledním tónu nezůstalo ticho prázdné, ale naplněné vědomím, že koncert může být prožitkem lidské solidarity, který nás učí vzájemnému naslouchání si.“

„Lukáš Vasilek se projevil nejen jako technicky brilantní koordinátor, ale především jako umělec, který chápe Brittenův odkaz ve všech jeho paradoxech.“

„Zvuk se nešířil pouze lineárně z pódia, ale vlnil se prostorem, odrážel se od kleneb, neviditelně obtáčel lavice, jako by objímal všechny přítomné.“

Zahajovací koncert 22. ročníku Svatováclavského hudebního festivalu se stal jedním z těch večerů, kdy se hudba mění v zážitek, který přesahuje estetickou sféru a vstupuje do existenciálního prostoru. Motto festivalu „Koncert v kostele je zážitek“ 2. září dostalo svou plnou, konkrétní a nezaměnitelnou podobu. Nebylo to pouze díky neobyčejnému zvuku chrámového prostoru, ani duchovnímu přesahu Brittenova Válečného rekviem. Bylo to především díky synergii všech účinkujících – Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Pražského filharmonického sboru, dětského sboru Radost Praha a sólistů – a také výstižné a citlivé, vizionářské koncepci dirigenta Lukáše Vasilka.

„Zahájení festivalu se ujala mladá varhanice Dariia Lytvishko, letos třicetiletá umělkyně pocházející z Lucku ve Volyňské oblasti na Ukrajině.“

„Posluchači měli možnost sledovat na projekčním plátně hru rukama i nohama. Samo o sobě sugestivní…“

„Spolu s varhanami hrál i komorní smyčcový orchestr s cembalem, od kterého dirigoval Marek Čermák.“

Varhanní festival v Olomouci zahájil svůj 57. ročník tradičně v chrámu sv. Mořice na varhanách Michaela Englera. Letošní ročník připomíná 340. výročí barokních skladatelů Johanna Sebastiana Bacha a Georga Friedricha Händela, ale nevyhýbá se ani skladatelům historicky mladším. Jako každoročně v Olomouci přivítají věhlasné varhaníky a nabídnou zajímavý program. Zahájila varhanice Dariia Lytvishko spolu s komorním orchestrem Moravské filharmonie Olomouc vedeným cembalistou a dirigentem Markem Čermákem.

„Pianissima smyčcové sekce nedala příležitost k pochybám, jaké že těleso právě hraje: v tomto ohledu je zvuk Wiener Philharmoniker jedinečný a podle mého názoru takřka nepřekonatelný.“

„Klavírista Kyung-ki Joo následně Asmik Grigorian objal a pronesl výrok večera: ‚Dělej a zpívej, co chceš, hlavně zůstaň sama sebou.‘“

„Mám za to, že polský tenorista aspiruje na jednoho z nejinspirativnějších představitelů Andrey Chéniera novodobé interpretační historie.“

Salcburský letní festival vyvrcholil ve dnech 24. a 25. srpna trojicí koncertů s vynikajícím obsazením i zajímavým programem. Dirigent Yannick Nézet-Séguin provedl s Vídeňskými filharmoniky a trojicí sólistů první dějství z Wagnerovy Valkýry, jedna z čelných tváří festivalu, sopranistka Asmik Grigorian, vystoupila na originálním sólovém recitálu s názvem A Diva is Born, a tenorista Piotr Beczala debutoval v očekávaném koncertním provedení opery Umberta Giordana Andrea Chénier. Poslední, třetí díl minisérie pojednává o posledně zmíněném vystoupení.

„Posluchači poblíž orchestru měli možnost zažít skutečně plastický prostorový vjem zvuku jednotlivých nástrojů.“

„Publikum mělo možnost vyslechnout druhou větu v kontextu celé Bachovy suity.“

„Skladba s názvem Hrací skříňka byla uvedená při této příležitosti ve své premiéře a za přítomnosti autora.“

Jubilejní dvacátý ročník festivalu Za poklady Broumovska završil v sobotu 30. srpna koncert Filharmonie Hradec Králové pod vedením šéfdirigenta Kaspara Zehndera. Konal se tradičně v broumovském klášterním kostele sv. Vojtěcha a kromě klasických děl Johanna Sebastiana Bacha a Wolfganga Amadea Mozarta zazněla ve světové premiéře také soudobá kompozice Miloše Orsona Štědroně, letošního rezidenčního skladatele festivalu.

„Pianissima smyčcové sekce nedala příležitost k pochybám, jaké že těleso právě hraje: v tomto ohledu je zvuk Wiener Philharmoniker jedinečný a podle mého názoru takřka nepřekonatelný.“

„Klavírista Kyung-ki Joo následně Asmik Grigorian objal a pronesl výrok večera: ‚Dělej a zpívej, co chceš, hlavně zůstaň sama sebou.‘“

„Mám za to, že polský tenorista aspiruje na jednoho z nejinspirativnějších představitelů Andrey Chéniera novodobé interpretační historie.“

Salcburský letní festival vyvrcholil ve dnech 24. a 25. srpna trojicí koncertů s vynikajícím obsazením i zajímavým programem. Dirigent Yannick Nézet-Séguin provedl s Vídeňskými filharmoniky a trojicí sólistů první dějství z Wagnerovy Valkýry, jedna z čelných tváří festivalu, sopranistka Asmik Grigorian, vystoupila na originálním sólovém recitálu s názvem A Diva is Born, a tenorista Piotr Beczala debutoval v očekávaném koncertním provedení opery Umberta Giordana Andrea Chénier. Druhý díl třídílné minisérie pojednává o neortodoxním výkonu litevské superstar.

„Priamočiary text Benjamin Kotík podáva bez akéhokoľvek filtra a môže publikum dostávať až do rozpakov.“

„Vandewalle preukázal ohromné pochopenie kompozičného jazyka a estetiky, spojené so spoľahlivým ovládnutím nástroja.“

„Nonova Hĺbavá a vlastne celkom obnažujúca kompozícia kladie veľký dôraz na súhru, alebo skôr komunikáciu.“

Menej konvenčné koncertné situácie a formáty sú niečím, čo k festivalu Ostravské dny proste patrí. Konvenciou, ktorú takéto počiny presahujú často ako prvú, je pritom čas – hudobné (ultra)maratóny sú tu kráľovskou disciplínou. Koncept s názvom Dlhá noc sa pritom na festivale uchytil už pred niekoľkými rokmi a s úspechom pokračoval aj tentokrát, z 29. na 30. augusta. Program obsahoval šesť zhruba hodinových blokov hudby a trval skoro do druhej v noci.

„Pianissima smyčcové sekce nedala příležitost k pochybám, jaké že těleso právě hraje: v tomto ohledu je zvuk Wiener Philharmoniker jedinečný a podle mého názoru takřka nepřekonatelný.“

„Klavírista Kyung-ki Joo následně Asmik Grigorian objal a pronesl výrok večera: ‚Dělej a zpívej, co chceš, hlavně zůstaň sama sebou.‘“

„Mám za to, že polský tenorista aspiruje na jednoho z nejinspirativnějších představitelů Andrey Chéniera novodobé interpretační historie.“

Salcburský letní festival vyvrcholil ve dnech 24. a 25. srpna trojicí koncertů s vynikajícím obsazením i zajímavým programem. Dirigent Yannick Nézet-Séguin provedl s Vídeňskými filharmoniky a trojicí sólistů první dějství z Wagnerovy Valkýry, jedna z čelných tváří festivalu, sopranistka Asmik Grigorian, vystoupila na originálním sólovém recitálu s názvem A Diva is Born, a tenorista Piotr Beczała debutoval v očekávaném koncertním provedení opery Umberta Giordana Andrea Chénier. První díl třídílné minisérie pojednává o wagnerovském pořadu pod taktovkou zmíněného kanadského dirigenta.

„Již čtvrt století do Prahy vozí světové operní hvězdy agentura Nachtigall Artists.“

„Petean přijel, zazpíval a zvítězil. Troufám si tvrdit, že se stal hvězdou večera. Ne proto, že zpíval na záskok, ale jak a o čem zpíval.“

„Patří ke cti agentury Nachtigall Artists, že propaguje též naše nejtalentovanější umělce.“

V neděli, poslední den měsíce srpna, se konal ve zcela zaplněné Smetanově síni Obecního domu v Praze narozeninový koncert k 25. výročí existence agentury Nachtigall Artists vedené Alenou Kunertovou. Koncertu se zúčastnili operní pěvci Pretty Yende, Emily D‘Angelo, Petr Nekoranec, George Petean a Adolfo Corrado, které doprovázela Prague Philharmonia pod taktovkou Giacoma Sagripantiho.

„Klusák tu skvele stavia na svojej schopnosti obrazotvornosti.“

„Ostravská banda s dirigentom Petrom Rundelom dostála Mincekovmu predpisu ‚with mechanical precision‘.“

„Týmto spôsobom dostal Mrkvička zo zvuku nástrojov ich maximum.“

Zrejme najvýraznejšia „soudobkárska“ akcia na území Českej republiky, festival Ostravské dny, sa pomaly blíži do svojho finále. Bienále má na programe tradične desiatky premiér českých aj zahraničných autorov. Tie často zaznievajú v naštudovaní dvoch domovských festivalových telies: komornejšej a ustálenejšej Ostravskej bandy a väčšieho Ostrava New Orchestra (ONO), v ktorom nachádzajú miesto aj mladí interpreti. S podtitulom Ostravská banda+ sa oba súbory predstavili v Trojhalí Karolina 28. augusta. Pod striedavým vedením štyroch dirigentských osobností uviedli celkom šesť skladieb – všetky vo svetovej premiére.

„Žihlův menší a zdravě vedený hlas je na dobré cestě…“

„Trio Bohémo cyklus předneslo s jistou mírou prostoty.“

„Jedná se o jedno z nejintimnějších a nejhlubších děl skladatele, který žádného interpreta ani posluchače nenechá chladným.“

Spolek Lieder Society, který u nás dlouhodobě a systematicky uvádí písňovou tvorbu známých i pozapomenutých skladatelů, si na sobotní večer v Atriu na Žižkově připravil další ze svých koncertů. V tomto měsíci uběhlo padesát let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších skladatelů 20. století, Dmitrije Šostakoviče (1906–1975). Sobotní večer byl věnován tomuto ruskému géniovi a připomněl ho jako skladatele písní. Večer v zajímavé dramaturgii propojil jeho dílo s tvorbou Ludwiga van Beethovena, mezi jejichž díly organizátoři spatřují zajímavé paralely, jak bylo uvedeno v koncertní brožuře: „Jejich tvorbu spojuje dramatičnost, která přesahuje hranice epoch a vzdoruje politickým režimům.“

„Matsyura zahájila svůj recitál Tientem XV Batalla, skladbou ‚španělského Bacha‘ Juana Cabanillese.“

„V dalším kuse se Matsyura představila i jako skladatelka.“

„Její recitál byl přínosný hlavně objevným repertoárem.“

Mezinárodní varhanní festival v bazilice sv. Jakuba v Praze se dostal svým čtvrtým recitálem do poloviny. 28. srpna na něm vystoupila známá španělská varhanice Liudmila Matsyura, která však pochází z Ruska. Těžiště jejího programu tvořila zcela přirozeně hudba její současné vlasti, neopomněla však ani výročí letošního jubilanta Johanna Sebastiana Bacha. Její recitál byl ryze sólový, hrála pouze na velké svatojakubské varhany. Pořadatelé koncert věnovali památce české varhanice Jiřiny Pokorné.

„Weinbergovo dílo vyznělo meditativně.“

„V interpretaci byla znát hluboká snaha uchopit jádro kompozice.“

„S elegancí i analytičností přistoupil Franz Welser-Möst k Brucknerově symfonii.“

Salcburský festival nabídl na sklonku svého 106. ročníku koncerty Vídeňských filharmoniků s rakouským dirigentem Franzem Welser-Möstem. O zřídka slýchanou nabídku symfonické tvorby komornější Mieczysława Weinberga a monumentální Antona Brucknera byl 28. a 30. srpna projeven mimořádný zájem milovníky klasické hudby.

„Myslím, že Soňu Červenou by asi nejvíce potěšil obrovský zájem místního publika.“ 

„Z detailních záběrů videokamery na šéfdirigenta Kaspara Zehndera bylo patrné, jak přesně a citlivě vede svými gesty sólisty i členy doprovodného tělesa.“ 

„Dámě i oběma pánům to pár metrů od labských vod v jejich rolích nadmíru slušelo. Všichni dali do svých výkonů maximum.“

Filharmonie Hradec Králové zahájila ve středu 27. srpna svou 48. koncertní sezonu. Učinila tak velkolepě koncipovaným a široké veřejnosti zdarma přístupným open air koncertem na náplavce na Eliščině nábřeží, který se stal poctou Soně Červené při příležitosti blížícího se 100. výročí jejího narození. Rodina slavné operní pěvkyně byla s městem významně spjata, ona sama Hradec milovala a na místním hřbitově v Pouchově je pochována.

„Marek Kozák je klavíristou, který uchvacuje precizní, vycizelovanou technikou, krásným, zvonivým úhozem a hlubokým ponorem do výrazu skladby.“

„Vedle Bachových děl postavil skladby stejné formy, a dokonce i tóniny od Dmitrije Šostakoviče.“

„Vrcholem večera ovšem bylo Preludium, chorál a fuga, FWV 21 od francouzského skladatele Césara Francka.“

Klášterní hudební slavnosti vrcholí a v Šumperku zazněl v neděli 24. srpna jeden z nejzávažnějších programů festivalu. Klavírní virtuos Marek Kozák přednesl v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie v Šumperku sofistikovaný recitál z preludií a fug. Díla Johanna Sebastiana Bacha srovnával se stejnými skladbami Dmitrije Šostakoviče a přidal ještě Vítězslavu Kaprálovou a Césara Francka. Neobvyklý program v exkluzivním podání…

„Party tří sester určil Eötvös pro muže-kontratenoristy, čímž chtěl odkázat na antické tragédie, ale travestie může stejně tak podtrhovat bizarnost a nepřirozenost situace, v níž se postavy nacházejí.“

„Možná, že celé pojetí mohla být i asociace na současnu Ukrajinu, kde také žijí lidé na troskách svých plánů a nadějí, ačkoli tyto trosky mají jasného viníka.“

„Každý z kontratenoristů byl trochu jiný osobnostně i hlasově, využívali jak falsetový, tak příležitostně i hrudní rejstřík. Výsledkem byla opravdu zvláštní trojice, každopádně zapamatovatelná…“

V loňském roce zemřel ve věku osmdesáti let jeden z nejvýznamnějších skladatelů moderní éry Peter Eötvös. Salcburský festival letos uctil jeho památku inscenací opery Tři sestry, která je adaptací hry A.P. Čechova. Hudebního nastudování se se souborem Klangfora Wien ujali dva dirigenti Maxime Pascal a Alphonse Cemin, režie je z dílny kazašského tvůrce Jevgenije Titova.

„Patří mezi ta díla, která přinášejí svědectví o hudebním cítění a kompozičním umění jak autora samotného, tak jeho doby.“

„Prostor o velikosti menšího koncertního sálu s klenutým stropem poskytl přesně takové prostředí, jaké bylo potřeba.“

„Pro nezasvěceného posluchače může působit obsazení sopránového partu mužem poněkud nezvykle…“

V jedinečné atmosféře pozdního večera proběhl 21. srpna další z koncertů festivalu Theatrum Kuks. Refektář kukského hospitálu posloužil hudebníkům z uskupení Ensemble Damian k provedení vzácně dochovaného a znovuobjeveného souboru 31 fug skladatele Mauritia Vogta. Posluchačům se potom kromě zážitku barokní hudby naskytl čas a prostor k přemítání nad pomíjivostí a marností tohoto světa, ale nakonec také, nad Boží věčností, krásou a nadějí. Vzkříšením Vogtova díla s názvem Vertumnus vanitatis musicae in 31 fugis delusus se podařilo odvést kus záslužné objevitelské práce.

„Heras-Casado vede Parsifala jako liturgii ticha – hudba se zde nerodí z exaltovaných vrcholů.“

„Elīna Garanča přistupuje ke Kundry s přesností, která odmítá archetyp. Ukazuje wagnerovskou poutnici jako bytost rozkročenou mezi světy: není tu výhradně hříšnicí, není výhradně obětí.“

„Wagner zde staví tělo do středu mytologie a Volle si je toho dobře vědom. Když Amfortas prosí o smrt, není to volání po vykoupení v křesťanském smyslu; spíš jde o únik z vědomí, které už neunese vlastní přítomnost.“

Bayreuthský festival se po Tristanovi ponořil do meditativní introspekce. Parsifal v režii Jaye Scheiba nevyznívá jako triumfální mystérium, ale jako cesta k niterné rovnováze. Místo velkých gest přichází klidná modlitba tónů, kde se každá fráze pojí s tichem, a spása je spíš nasloucháním než proklamací. Provedení řídil dirigent Pablo Heras-Casado.

„Byčkov zůstává velkým dirigentem s mimořádným citem pro Wagnerovu architekturu, avšak dnešní večer ukázal, že ne všechny prvky se potkaly s jeho vizí tak přesně, jak jsme u něj zvyklí.“

„Arnarsson je zdrženlivý, neservíruje symboly doslovně a nechává filozofické vrstvy Wagnerova díla promlouvat především skrze hudební textury.“

„Tristan a Isolda zde nejsou provokací ani muzejním exponátem, nýbrž zrcadlem touhy, které odhaluje, jak blízko k sobě mají láska a smrt.“

Bayreuther Festspielhaus se tentokrát ponořil do tempa popírajícího časoprostor. Zatímco páteční Mistři pěvci vyznívali jako pohodlně čitelná veselohra, Tristan a Isolda značí tři dějství, v nichž se realita rozplývá v chromatickém napětí a každý akord je slibem, jehož naplnění je ve své podstatě čekáním na Godota. Ticho mezi frázemi Tristana a Isoldy nezní jako pauza, nýbrž promlouvá jako součást hudby samotné. Hudebního nastudování se ujal šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov, režie Thorleifur Örn Arnarsson.

„Až do poslední chvíle bylo nutné nástroje dolaďovat, a tak Vojtěcha Spurného mohli návštěvníci při práci vyžadující plnou koncentraci zahlédnout již v okamžiku, kdy usedali do kostelních lavic.“ 

„Krebsova skladba rafinovaně propojuje styl vrcholného baroka s rokokovou jemností.“ 

„Na Spurného ničím nespoutanou obsahovou i formální autorskou vynalézavost zareagoval Ondřej Bernovský u druhého nástroje s viditelnou chutí.“

Do programu letošního ročníku festivalu Za poklady Broumovska, který již dvacet let oživuje letní hudební nabídku ve svatostáncích kdysi opomíjeného a přitom krásného koutu Čech, zařadili pořadatelé v sobotu 23. srpna koncert cembalistů Vojtěcha Spurného a Ondřeje Bernovského. Uskutečnil se v Bezděkově nad Metují v kostele sv. Prokopa a už dvacet minut před začátkem hledali návštěvníci jen s obtížemi místo k sezení.

„Ve spojení s neustálým pohybem točen mělo choreografické aranžmá přímo hypnotizující účinek a s ‚houpavým‘ bel cantem se zázračně propojilo.“

„Stačilo už jen ‚málo‘, aby se inscenace stala nezapomenutelnou událostí: zpívat. Bohužel zpěv byl nejslabším článkem večera.“

„Vokální paprsek světla do představení vnesl uzbecký tenorista Bekhzod Davronov v roli hraběte Leicestera. Jeho příjemně měkký, volný a zvučný hlas se poslouchal moc dobře.“

Inscenace opery Maria Stuarda od Gaetana Donizettiho, kterou letos uvádí Salcburský festival, pro mne byla překvapením. Konečně jsem zase jednou na jevišti viděla něco jako invenci, horší to bylo se zpíváním bel canta. Počin je z režisérské dílny Ulricha Rascheho, Vídeňské filharmoniky 23. srpna řídil Antonello Manacorda.

„Výsledkem byl dechberoucí zvukový celek, rozšiřující možnosti flétny o několik oktáv. Více než padesátiminutová skladba byla meditací i provokací.“

„Zvuk intonarumori působil fascinujícím způsobem i bizarně.“

„Festival, založený Petrem Kotíkem, je laboratoří testující hranice hudby.“

Ostravské dny s podtitulem Festival hudby dneška jsou fenoménem, který v českém prostředí nemá obdoby. Akce, jež se každé dva roky stává magnetem pro mladé skladatele i renomované tvůrce z celého světa, nabízí prostor, kde lze zažít hudbu v její nejradikálnější a nejexperimentálnější podobě. Program čtvrtečního večera s názvem Starting Line ukázal festival v jeho nejčistší formě – hledal hranici mezi hudbou a performancí, mezi tvůrčím gestem a pouhým zvukovým pokusem. V osmnáct hodin odstartoval maraton, který skončil až před půlnocí. Téměř pět hodin hudby je samo o sobě zkouškou pro posluchače a otázka po smyslu takto komponovaného programu se přímo nabízí.

„Kubitovo kvarteto přesvědčilo, že si titul laureáta plně zaslouží.“

„Filip Fehér, který obdržel ocenění Laureát Academy Kroměříž, se stal se hvězdou Akademie.“

„V programu večera vystoupili i ti, kteří sice zvláštní ocenění nedostali, přesto svými výkony zaujali.“

Od 14. do 21. srpna žilo město Kroměříž hudbou více než obvykle. Na konzervatoři, v prostorách Základní umělecké školy i na zámku se potkávalo osmdesát studentů z dvanácti zemí světa se svými lektory. Třicet hudebníků-smyčcařů vytvořilo poté Akademický orchestr, který ve čtvrtek 21. srpna vystoupil na závěrečném koncertě pod vedením dirigenta Tomáše Netopila. Loučení bylo dojemné a slavnostní. Nejlepší laureáti byli oceněni a také se představili při koncertě.