PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Bach, dlouholetý kantor při kostele svatého Tomáše a městský hudební ředitel Lipska, vystoupí ze svého legendárního Haussmannova portrétu z roku 1748.“

„Ačkoli Bach nikdy nevytáhl paty z Německa, systematicky studoval díla svých současníků.“

„Jan Čmejla, který předvedl nejenom brilantní techniku, ale i jistý, hluboce procítěný upřímný projev, totiž oplatil publiku jeho vřelý potlesk ve stoje až pěti přídavky.“

Rozmanitý a nápaditý program, tradiční i experimentální formáty, rekordních 203 akcí během jedenácti dní, od koncertů či seminářů přes přednášky, čtení, výstavy až po cyklotúry po stopách geniálního skladatele. Možnost pořídit si vstupenky na tzv. klimatický pas a podpořit tím vysázení dalších stromů v Bachově lese a udržitelnost akce. V Lipsku za uměleckého přispění Jana Čmejly začaly Bachovy slavnosti, které do 22. června uvedou mimojiné i Bachova Fausta, tedy fúzi Goetheho dramatu s hudbou Johanna Sebastiana v kultovním Auerbachově sklepu.

„Po právě skončené sezóně má Plzeňská filharmonie na svém kontě 84 koncertů.“

„V náročném sólovém partu Symfonie-koncertu se v Plzni poprvé představil mladý polský violoncellista Michał Balas.“

„Šéfdirigent Chuhei Iwasaki vybral na závěr sezóny program, v němž mohl plně obsazeným orchestrem dokázat výtečné kvality tohoto tělesa.“ 

Ve čtvrtek 12. června se v plzeňské Měšťanské besedě uskutečnil závěrečný koncert sezóny Plzeňské filharmonie. Pod vedením šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho zazněla výlučně Prokofjevova hudba. Mladý polský violoncellista Michał Balas přednesl sólový part ve skladatelově Symfonii-koncertu pro violoncello a orchestr, v druhé půli večera orchestr uvedl výběr ze tří suit baletu Popelka.

„Čtvrtý ročník festivalu zahájil ve čtvrtek 12. června na Biskupském dvoře už dopoledne Edukačním koncertem pro mladou generaci.“

„Dirigent Robert Kružík dával důraz na rozlišení barevnosti nástrojů, na dynamické odstínění a především na energický rytmus, který žesťům velmi slušel.“

„Závěrem zazněla světová premiéra Koncertu pro Brass Band Ondřeje Moťky, který se stává dvorním skladatelem souboru.“

Žesťový soubor Moravia Brass Band přichystal opět velký festival, kdy žesťové nástroje hrají v různých prostředích a pro nejrůznější publikum. Svátek žesťů zahájil koncert 12. června večer na Biskupském dvoře, letní scéně na nádvoří Moravského zemského muzea. Orchestr složený ze třiceti špičkových hráčů na žesťové nástroje hrál skladby pro tento útvar přímo složené a dirigoval je Robert Kružík. Večerem provázel moderátor Jiří Koktomos.

„Narychlo připravené dílo zaznělo se ctí.“.

„Mysliveček mi byl největším dramaturgickým i interpretačním přínosem večera.“

„Přes některé pozitivní momenty interpretace Dvořákova Amerického kvartetu bohužel překvapovaly momenty odlišující se od autorova textu.“

S mírnou změnou programu se uzavřela v Plzni letošní sezóna Kruhu přátel hudby. Doležalovo kvarteto mělo účinkovat spolu s dvěma vynikajícími hornisty, ale z vážných zdravotních důvodů po havárii Zuzany Rzounkové bohužel nezazněl avizovaný Beethovenův Sextet pro dva lesní rohy ani jeho Smyčcové kvarteto Es dur, op. 81b. Další skladby, které měly s hornisty na koncertě 11. června v Domě hudby zaznít, nebyly dramaturgicky až tak významné a Doležalovo kvarteto je operativně nahradilo.

„Konstantin Lifschitz predviedol v prelúdiách podľa mňa presne ten typ práce, ktorý poslucháčov k aktívnemu počúvaniu bezprostredne vedie.“

„V Šostakovičovi si dovolil ostrejšie dynamiky, viac úsečnosti. V Chopinovi bol poetickejší, trochu fantazijný.“

„Zásadnou a obdivuhodnou kvalitou stredajšieho koncertu bola klaviristova precíznosť v úhoze a artikulácii.“

Koncentrovaným klavírnym večerom pokračoval v stredu 11. júna Mezinárodní hudební festival Kutná Hora. Programom zloženým výlučne s prelúdií nadviazala dramaturgia festivalu na hlavnú linku festivalu: pripomienku Dmitrija Šostakoviča. Dvojičkou k Šostakovičovým drobným klavírnym skladbám sa stali prelúdia Fréderica Chopina. V chráme svaté Barbory hral Konstantin Lifschitz.

„Janáčkova konzervatoř Ostrava v čele s její ředitelkou Soňou Javůrkovou sehrála v této konstelaci klíčovou roli hostitelské scény a stala se prostorem, kde se zkušenost setkává s ambicí.“

„Večerem slovem provázel ředitel festivalu Jaromír Javůrek, svými bonmoty, hořkosladkými glosami i osobními vzpomínkami vdechl večeru osobitou rovinu.“

„Každý z účinkujících nám nabídl kousek svého hledání, své poctivosti, své odvahy.“

„Mládí je sen, moudrost je jeho probuzení,“ napsal Victor Hugo. Když se však tento sen zhmotní jako hudební výpověď v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, nabývá ještě hlubšího významu. Festivalový koncert s příznačným názvem Janáčkovo mládí II, konaný v úterý 10. června v Janáčkově sále Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, byl dialogem generací, demonstrací pedagogického odkazu a důkazem, že kultura je především vztah…

„Stanislav Vavřínek si s hráči rozumí a sází především na přátelský a kolegiální přístup. Což ovšem neznamená, že by nevyžadoval poctivost a preciznost.“

„Všechny kontrasty, předěly, skoky či dělení témat činí z Voříškovy symfonie skutečnou lahůdku. Ale zároveň skladbu, kterou je nutno nastudovat s náležitou péčí.“

„Finesy, jakých je Josef Špaček schopen dosáhnout zdánlivě jednoduchým způsobem, někdy, i v technicky nejobtížnějších pasážích, téměř až jaksi mimochodem, nepřestávají brát dech.“

Na trojici závěrečných koncertů 56. sezony Komorní filharmonie Pardubice konaných tento týden v Domě hudby se naposledy v roli šéfdirigenta orchestru představil Stanislav Vavřínek. Od vedení tělesa, jeho členů i publika se mu dostalo milých poct. Obrovský aplaus následoval rovněž po druhé polovině večera, kterou ovládl strhujícím provedením Brahmsova Koncertu D dur houslista Josef Špaček.

„Haydnův koncert v znamenitém provedení Johannesa Mosera ukázal, že klasika není nic suchopárného.“

„Po náročných pasážích, kdy převzal otěže orchestr, si violoncellista vždy překřížil nohy a užíval si nápaditou a prokreslenou hru orchestrálních kolegů.“

„Dirigent Aurel Dawidiuk zapůsobil na publikum svým milým, decentním a neokázalým vystupováním a přirozenou hudebností.“

Janáčkova filharmonie v Opavě odehrála druhý abonentní koncert a tentokrát přední tuzemský orchestr spojil síly s respektovaným německo-kanadským violoncellistou Johannesem Moserem. Klasika v jeho podání má ohnivou a kořeněnou příchuť. Také dalším skladbám nechybělo šarmantní a temperamentní ztvárnění. Provedení řídil dirigent Aurel Dawidiuk.

„Bojím se, jestli už pražské publikum nezačíná být trochu rozmazlené.“

„K samotnému vystoupení v podstatě nelze říct křivého slova.“

„Večer zapůsobil jako povzbudivé setkání s ušlechtilou formou lidství.“

Letošní řada Barokních podvečerů je u konce. Zakončilo ji pořadatelské Collegium Marianum, a to exkurzí na versailleský dvůr za vlády francouzských králů Ludvíka XIV. a XV. v komorním obsazení pěti umělců. Tereziánský sál Břevnovského kláštera 10. června zažil další dramaturgicky i interpretačně skvělý koncert plný noblesy a grácie.

„Marshall opustil klaviaturu po krátké sólové introdukci, aby dal pokyn k nátlakovému nástupu orchestru, v němž se poprvé ozvaly vkusné trumpetové nýtovačky.“

„Byla to výstavní pasáž smyčcové sekce Symfonického orchestru Českého orchestru, který emotivně osciloval mezi lyrikou a sentimentem, což je u Gershwina žádoucí.“

„Její biblicky vznosný hlas bohaté barvy a sonority měl výpovědní kvalitu jak v recitativních pasážích, tak v melodickém pohybu.“

Koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu v koncertní řadě Obecní dům nabídl program americké hudby. Ve Smetanově síni v úterý 10. června měl hlavní slovo britský klavírista a dirigent Wayne Marshall. Na programu byly dva opusy Georga Gershwina a Symfonie č. 1 „Jeremiáš“ od Leonarda Bernsteina, kdy sólo ve třetí větě měla mezzosopranistka Hadar Halevy. Koncert živě vysílal Český rozhlas Vltava.

„Jan Souček se za necelé dva roky naučil hrát na barokní hoboj.“

„Nebývá zvykem, že dramaturg na úvod koncertu vystoupí a sdělí posluchačům zajímavosti o dílech, která ten večer uslyší.“

„Fagot proplouval mezi tóny elegantně a hravě, nenuceně a současně výmluvně.“

Poslední koncert komorního cyklu K orchestru Prague Philharmonia sezóny 2024/25 zazněl v pondělí 9. června a byl věnován především baroknímu fagotu v rukou Ondřeje Šindeláře, který je mimo jiné členem České filharmonie. Vystoupili také Jiří Sycha, František Kuncl, Petr Mašlaň, Jan Souček a Jiřina Marešová a v různém obsazení jsme si vyslechli tři skladby z barokního a dvě skladby z klasicistního období. Koncert přinesl několik překvapení, atmosféra se nesla ve velmi přátelském duchu a měli jsme možnost slyšet inspirativní výkony interpretů.

„Tetelman je lyrický tenor se štíhlým, příjemným zvukem, který by mohl (a měl) zpívat Mozarta a k tomu vybrané role z italského belcantového repertoáru, pro který má předpoklady.“

„V árií Oronta z Lombarďanů předvedl pěkné legato, elegantní frázování, nenásilný přechod do jasných výšek a schopnost vložit do melodie emoci.“

„Druhá polovina koncertu na mne zapůsobila rozpačitěji.“

Jonathana Tetelmana provází pověst jednoho z největších tenorových objevů posledních let. Po prvním pražském koncertu, který se konal roku 2024, se nyní vrátil a vystoupil v Obecním domě. Jaké dojmy zanechal? Doprovázel jej orchestr Prague Philharmonia pod vedením Frédérica Chaslina.

„Poslední Lehárovo dílo premiérované v roce 1934 výrazně směřuje k opeře.“

„Soňa Godarská vybavila pěvecký part protagonistky neomylnou intonační jistotou, mnoha dynamickými odstíny a pravou lehárovskou lehkostí.“

„Není to poprvé, kdy byl do role operetního milovníka obsazen úspěšný interpret muzikálů Michal Bragagnolo.“

V sobotu 7. června se na Nové scéně plzeňského Divadla J. K. Tyla uskutečnila premiéra Lehárovy poslední operety Giuditta. Po Nedbalově Polské krvi, Kálmánově Čardášové princezně, Offenbachově Pařížském životě, Lehárově Veselé vdově a Straussově Netopýru je to další titul klasické operety, kdy se jejího nastudování ujímá operní soubor vedený dirigentem Jiřím Petrdlíkem. Režie Martin Otava.

„Hráči si v diele rozumeli, každý ale zostával aj trochu individualitou.“

„Interpreti akoby prišli so ‚Pstruhom‘ publikum trochu utešiť.“

„Vlastne tak ide nielen o kontrastnú hudbu, ale tak trochu aj prístup k nej.“

Medzinárodný hudobný festival Kutná Hora si za ťažisko dramaturgie svojho 18. ročníku vybral hudbu Dmitrija Šostakoviča. V rámci vyše týždňovej série koncertov s mimoriadnym geniom loci tak zaznejú rôzne komorné kusy tohoto autora, od ktorého smrti tento rok plynie päťdesiat rokov. S jeho skladbami sú pritom kombinované žánrovo príbuzné skladby iných skladateľov. To, ako to môže fungovať, naznačil hneď zahajovací koncert 8. júna, na ktorom sa kontrastom k Šostakovičovej tvorbe stala tvorba Franza Schuberta.

„První půlhodinu je divák doslova drcen brutálním zvukem, zejména exponovanými žesťovými nástroji.“

„Představitelé hlavních rolí jsou devízou inscenace.“

„Režijní pojetí Barbory Horákové Holy kladlo v souladu s hudebním jazykem skladatele důraz na vyhroceně expresivní jednání postav.“

Oficiální materiál k inscenaci opery Ariberta Riemanna Lear, uvedené 7. června na scéně Státní opery, charakterizuje tuto operu jako neoexpresionistickou. Expresivity bylo v premiérový večer opravdu mnoho jak v orchestřišti, tak na scéně. Otázkou je, kolik bylo skutečně nového. Režie se ujala Barbora Horáková Joly, hudebního nastudování Hermann Bäumer.

„Zecchiniho interpretace Satieho ‚Je te veux‘ byla oslavou francouzského valčíku se všemi jeho specifiky.“

„Poulencovým Improvizacím klavírista neupřel vtip, nadhled a eleganci.“

„V Debussyho hudbě se francouzský host představil jako mistr barevné zvukovosti.“

Závěrem 31. ročníku plzeňského festivalu Bonjour pořádaného plzeňskou pobočkou Alliance Française vystoupil francouzský klavírista Maxime Zecchini. 6. června připomněl sté výročí úmrtí Erika Satieho a plzeňským posluchačům nabídl program sestavený výlučně ze skladeb francouzských skladatelů, jejichž tvorba výrazně zasáhla do vývoje světové hudby.

„Hudební aperitiv ve formě Hudby pro symfonický orchestr od Yasushiho Akutagawy rozproudil publikum před pomyslným vrcholem večera.“

„Publikum hlasitostí a délkou potlesku nešetřilo, a tak se po třetím klanění Jan Mráček znovu chopil houslí a poctil publikum přídavkem.“

„Během přestávky bylo možné zahlédnout i japonského velvyslance Kansukeho Nagaoku.“

Závěrečný koncert abonentní řady „Diamant“ Plzeňské filharmonie se uskutečnil dne 5. června v Měšťanské besedě, hostujícím sólistou byl koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček. Posluchačům byl předestřen svěží, neoposlouchaný program sestávající ze třech skladeb tří různých autorů. Jejich skladby sice vznikly takřka ve stejnou dobu – v rozmezí pěti let od konce druhé světové války –, každá ale úplně v jiných souvislostech.

„Nebyl to žádný feministický výklad. Šlo o příběhy žen z různých konců světa, převážně toho ‚třetího‘, a příběhy se odvíjely od narození dítěte až po smrt člověka.“

„Slovo, hudba a obraz se propojily v sugestivní vjem, který nastoloval otázky a současně i evokoval odpovědi.“

„Gregoriánský chorál sem překvapivě zapadal.“

Koncert, který se konal v kostele sv. Mikuláše ve Velkém Meziříčí v pátek 6. června byl zcela jiný, než je obvyklé. Soubor Tiburtina Ensemble, který zpíval středověký repertoár, doplnila belgická fotografka Lieve Blancquaert příběhy a dokumentárními fotografiemi na téma Ecce femina (Příběh ženy). Ten se odvíjel od narození až po smrt, podbarvený vokálními středověkými skladbami, které zněly z kůru.

„Nádherný večer naplněný brilantními výkony byl uspořádán díky dlouhodobé vstřícné spolupráci Kanonie premonstrátů, Novoříšského kulturního spolku a jihlavské Hudby tisíců.“

„Pro klavíristku Johannu Hanikovou bylo nastudování Koželuhova koncertu velkou výzvou. Podařilo se jí prezentovat na nejvyšší možné interpretační úrovni.“

„Ztišené Adagio, o němž se traduje, že si jej Joseph Haydn přál zahrát na vlastním pohřbu, se v podání ansámblu Wranitzky Kapelle proměnilo v niternou modlitbu.“

Premonstrátský klášter v Nové Říši hostil ve středu 4. června další program jarní řady festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců. Na koncertu titulovaném Hudba šlechtických salonů a klášterů – hudební bratři a bratranci se představil rezidenční festivalový orchestr Wranitzky Kapelle s dirigentem Markem Štilcem, specializující se na hudbu 18. a 19. století, a přední česká klavíristka Johanna Haniková. Jak avizoval podtitul koncertu, na programu byla hudební díla bratří Michaela a Josepha Haydnů a bratranců Jana Antonína Koželuha a Leopolda Koželuha, jehož Klavírní koncert Es dur zazněl v obnovené světové premiéře, a to na repliku dobového forte piana.

„Do auditoria Divadla Antonína Dvořáka v Příbrami vpadl báječně vyladěný a zvukově mocný, orchestrální úvod se sborem O Fortuna.“

„Ušlechtile nastudované vedení orchestrálního a vokálního aparátu se sóly, kterým Marek Štilec provedl posluchače nekonečnými proměnami Orffovy hudby, rozhodně potvrdilo kvality ansámblů.“

„Sopranistka Lucie Silkenová neodolatelně zářila, hned jak přišla zpívat o lásce v Amor volat undique.“

Závěrečný koncert 56. ročníku Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram proběhl 3. června. Na jeviště Divadla Antonína Dvořáka vstoupily Filharmonie Bohuslava Martinů, příbramské sbory Canzone a Canzonetta a sbor opery Severočeského divadla Ústí nad Labem k provedení veledíla Carmina Burana od Carla Orffa. Dirigoval Marek Štilec a úspěch byl velkolepý.

„Dirigent Christian Arming se do Ostravy vrátil po třiadvaceti létech.“

„Koncertní mistr České filharmonie si s orchestrem rozuměl a vychutnával si sólové kadence.“

„Nadšený potlesk samozřejmě vyprovokoval houslistu k přídavku. Byla jím sólová skladba od Niccola Paganiniho ‚Nel cor più non mi sento‘.“

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka v Ostravě otevřel koncertem, který oslavil 75. výročí festivalu, ale také 70. výročí trvání ostravského televizního studia. V pondělí 2. června se hrálo v Divadle Antonína Dvořáka, kde vystoupil Symfonický orchestr českého rozhlasu s dirigentem Christianem Armingem a houslistou Janem Mráčkem. Zazněl Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 61 Ludwiga van Beethovena a zahajovalo se ikonicky, Sinfoniettou Leoše Janáčka. Průvodní slovo měl Jiří Vejvoda, a to nejen k přítomnému publiku, ale také k posluchačům ČT art a Českého rozhlasu Vltava, neboť koncert byl přenášen v přímém přenosu.

„Tomáš Hanzlík je v podstatě renesanční člověk, jehož energie je nevyčerpatelná.“

„Slavnostní liturgie se neobešly bez fanfár a blýskavé hudby. Nemohly chybět klariny.“

„Missa in D Antona Laubeho překvapila svojí životnou sdělností. Ale vlastně to není překvapivé, jestliže zjistíme, že mostecký rodák zakotvil jako regenschori v katedrále u sv.Víta v Praze a má na svém kontě i některé světské kompozice.“

Festival barokní hudby, to je aktivita dnes již oblíbená a osvědčená, přesto k realizaci je vždy cesta dlouhá a nesnadná. Když se však spojí nadšení a erudovaní lidé, téměř vždy se najde cesta, jak výsledek dostat mezi lidi. V Olomouci se jedná o festival s prostým názvem Baroko. Jeho zahajovací koncert se konal v neděli 1. června ve Vlastivědném muzeu při erudovaném účinkování souborů Czech Ensemble Baroque Orquestra a Silentium! Ensemble.

„Zahajovací koncert proběhl v duchovním prostoru nejstaršího kostela cisterciáckého opatství Porta Coeli čili Brána nebes.“

„Soubor s názvem Graindelavoix, což bychom mohli přeložit asi jako ‚zrno hlasu‘ přenesl posluchače do 13. a 14. století.“

„Tóny, které zpěváci vyluzovali, byly vše, jen ne krásné. Vskutku zrnité, syrové zvuky, poněkud ploché a už vůbec ne barevné.“

Concentus Moraviae je unikátní hudební festival, který do České republiky přiváží zajímavé umělecké soubory, které bychom běžně neměli možnost slyšet. A koncerty v nápadité dramaturgii již třicet let pořádá na exkluzivních místech převážně Moravy; tato se mnohdy jen právě kvůli festivalu otevírají návštěvníkům. A k Moravě už se přidala i místa v kraji Vysočina či Moravskoslezském. Zahajovací koncert festivalu se konal 31. května, kdy ve svém osobitém stylu vystoupil soubor Graindelavoix.

„Jubilujúci dirigent patrí medzi hviezdnu trojicu českých žiakov Jiřího Bělohlávka.“

„Košatý hlasový fond a cielený prienik do nuansov Musorgského piesňového cyklu predurčujú Jozefa Benciho na adekvátne podanie diela.“

„Tomáš Netopil si za spoluprácu s naším prvým orchestrom zaslúži slová najvyššieho uznania.“

Májová séria abonentných koncertov Slovenskej filharmónie vyvrcholila v Redute v posledný týždeň mesiaca (29. a 30. mája) dvojicou koncertných vystúpení nášho prvého orchestra pod taktovkou budúceho šéfa Pražských symfonikov Tomáša Netopila, ktorému sólistického partnera tvoril domáci vokálny umelec Jozef Benci. Na programe koncertov boli diela Leoša Janáčka, M. P. Musorgského, Charlesa Ivesa a Ludwiga van Beethovena.

„Kang Wang se zhostil náročné role Romea s naprostým přehledem.“

„Celou operu situovala režisérka do naší současnosti – vždyť lásku až za hrob prožívá i dnes mnoho mladých lidí.“

„Vyvarovala se staromódních hereckých manýr; zároveň ale nepostavila Gounodovu operu a celý příběh na hlavu.“

Drážďanská Semperoper hraje novou inscenaci Gounodovy opery Romeo a Julie, premiéru měla 3. května tohoto roku. O hudební nastudování se postaral Robert Jindra, režie je vkladem polské umělkyně Barbary Wysocké. Výsledkem je moderní, svěží inscenace.

„Dvě části, emocionálně vyhraněné a kontrastní, jevily v provedení Tůmy niterné prožití autorova sdělení se všemi proměnami jeho nálad, pnutí mysli a propasti srdce opuštěného.“

„Kompoziční bravura Kvěchova dala duu Klánských příležitost k poutavému interpretačnímu sdělení ve výrazových, tempových, tónových i souborových aspektech.“

„Kvinteto Belfiato hrálo Havlíkovu skladbu s mimořádnou ansámblovou virtuozitou, jakož i s perfektními výkony v sólových kadencích.“

Slavnostní večer věnovaný dvěma úctyhodným jubilantům, tak lze pojmenovat koncert, který se konal v Sále Martinů pražské Hudební a taneční fakulty AMU ve středu 28. května večer. Sešlost studentů, přátel, rodiny, příznivců a koncertních umělců blahopřála dvěma pedagogům – profesoru Jaromíru Havlíkovi a hudebnímu skladateli Otomaru Kvěchovi – k jejich 75. narozeninám. Druhému jmenovanému žel nedožitým; zemřel 16. března 2018. Na pódiu defilovala řada koncertujících gratulantů se čtyřmi Kvěchovými opusy a finální skladbou koncertu byl dechový kvintet Pět pro pět od Jaromíra Havlíka.

„Interpretka cyklu Magdalena Rovenská se prezentovala nosným, kultivovaným sopránem lyrického charakteru, s pěkně znělými vysokými polohami, dobře registrálně napojenými na spodní, prsní rejstřík.“

„Pěvecká soutěž v Karlových Varech je mnohdy pro mladé absolventy pěveckých škol jejich prvním podstatným krokem do profesionálního světa.“

„Ocenil jsem zařazení dvou ucelených písňových cyklů A. Dvořáka, V národním tónu a méně často interpretované Srbské písně.“

V rámci 56. ročníku hudebního festivalu Antonína Dvořáka se 28. května uskutečnil zajímavý koncert ve Vysoké u Příbrami. Již osmým rokem je věnován památce Antonína Dvořáka III. Ve věhlasném Památníku A. Dvořáka se opět představili mladí laureáti proslulé pěvecké soutěže v Karlových Varech – Magdalena Rovenská a Eduard Kácal, u klavíru byl Martin Pančocha. V širším záběru zvoleného repertoáru si všímám především zastoupených ukázek z tvorby A. Dvořáka, písňové a operní.