PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Heras-Casado vede Parsifala jako liturgii ticha – hudba se zde nerodí z exaltovaných vrcholů.“

„Elīna Garanča přistupuje ke Kundry s přesností, která odmítá archetyp. Ukazuje wagnerovskou poutnici jako bytost rozkročenou mezi světy: není tu výhradně hříšnicí, není výhradně obětí.“

„Wagner zde staví tělo do středu mytologie a Volle si je toho dobře vědom. Když Amfortas prosí o smrt, není to volání po vykoupení v křesťanském smyslu; spíš jde o únik z vědomí, které už neunese vlastní přítomnost.“

Bayreuthský festival se po Tristanovi ponořil do meditativní introspekce. Parsifal v režii Jaye Scheiba nevyznívá jako triumfální mystérium, ale jako cesta k niterné rovnováze. Místo velkých gest přichází klidná modlitba tónů, kde se každá fráze pojí s tichem, a spása je spíš nasloucháním než proklamací. Provedení řídil dirigent Pablo Heras-Casado.

„Byčkov zůstává velkým dirigentem s mimořádným citem pro Wagnerovu architekturu, avšak dnešní večer ukázal, že ne všechny prvky se potkaly s jeho vizí tak přesně, jak jsme u něj zvyklí.“

„Arnarsson je zdrženlivý, neservíruje symboly doslovně a nechává filozofické vrstvy Wagnerova díla promlouvat především skrze hudební textury.“

„Tristan a Isolda zde nejsou provokací ani muzejním exponátem, nýbrž zrcadlem touhy, které odhaluje, jak blízko k sobě mají láska a smrt.“

Bayreuther Festspielhaus se tentokrát ponořil do tempa popírajícího časoprostor. Zatímco páteční Mistři pěvci vyznívali jako pohodlně čitelná veselohra, Tristan a Isolda značí tři dějství, v nichž se realita rozplývá v chromatickém napětí a každý akord je slibem, jehož naplnění je ve své podstatě čekáním na Godota. Ticho mezi frázemi Tristana a Isoldy nezní jako pauza, nýbrž promlouvá jako součást hudby samotné. Hudebního nastudování se ujal šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov, režie Thorleifur Örn Arnarsson.

„Až do poslední chvíle bylo nutné nástroje dolaďovat, a tak Vojtěcha Spurného mohli návštěvníci při práci vyžadující plnou koncentraci zahlédnout již v okamžiku, kdy usedali do kostelních lavic.“ 

„Krebsova skladba rafinovaně propojuje styl vrcholného baroka s rokokovou jemností.“ 

„Na Spurného ničím nespoutanou obsahovou i formální autorskou vynalézavost zareagoval Ondřej Bernovský u druhého nástroje s viditelnou chutí.“

Do programu letošního ročníku festivalu Za poklady Broumovska, který již dvacet let oživuje letní hudební nabídku ve svatostáncích kdysi opomíjeného a přitom krásného koutu Čech, zařadili pořadatelé v sobotu 23. srpna koncert cembalistů Vojtěcha Spurného a Ondřeje Bernovského. Uskutečnil se v Bezděkově nad Metují v kostele sv. Prokopa a už dvacet minut před začátkem hledali návštěvníci jen s obtížemi místo k sezení.

„Ve spojení s neustálým pohybem točen mělo choreografické aranžmá přímo hypnotizující účinek a s ‚houpavým‘ bel cantem se zázračně propojilo.“

„Stačilo už jen ‚málo‘, aby se inscenace stala nezapomenutelnou událostí: zpívat. Bohužel zpěv byl nejslabším článkem večera.“

„Vokální paprsek světla do představení vnesl uzbecký tenorista Bekhzod Davronov v roli hraběte Leicestera. Jeho příjemně měkký, volný a zvučný hlas se poslouchal moc dobře.“

Inscenace opery Maria Stuarda od Gaetana Donizettiho, kterou letos uvádí Salcburský festival, pro mne byla překvapením. Konečně jsem zase jednou na jevišti viděla něco jako invenci, horší to bylo se zpíváním bel canta. Počin je z režisérské dílny Ulricha Rascheho, Vídeňské filharmoniky 23. srpna řídil Antonello Manacorda.

„Výsledkem byl dechberoucí zvukový celek, rozšiřující možnosti flétny o několik oktáv. Více než padesátiminutová skladba byla meditací i provokací.“

„Zvuk intonarumori působil fascinujícím způsobem i bizarně.“

„Festival, založený Petrem Kotíkem, je laboratoří testující hranice hudby.“

Ostravské dny s podtitulem Festival hudby dneška jsou fenoménem, který v českém prostředí nemá obdoby. Akce, jež se každé dva roky stává magnetem pro mladé skladatele i renomované tvůrce z celého světa, nabízí prostor, kde lze zažít hudbu v její nejradikálnější a nejexperimentálnější podobě. Program čtvrtečního večera s názvem Starting Line ukázal festival v jeho nejčistší formě – hledal hranici mezi hudbou a performancí, mezi tvůrčím gestem a pouhým zvukovým pokusem. V osmnáct hodin odstartoval maraton, který skončil až před půlnocí. Téměř pět hodin hudby je samo o sobě zkouškou pro posluchače a otázka po smyslu takto komponovaného programu se přímo nabízí.

„Kubitovo kvarteto přesvědčilo, že si titul laureáta plně zaslouží.“

„Filip Fehér, který obdržel ocenění Laureát Academy Kroměříž, se stal se hvězdou Akademie.“

„V programu večera vystoupili i ti, kteří sice zvláštní ocenění nedostali, přesto svými výkony zaujali.“

Od 14. do 21. srpna žilo město Kroměříž hudbou více než obvykle. Na konzervatoři, v prostorách Základní umělecké školy i na zámku se potkávalo osmdesát studentů z dvanácti zemí světa se svými lektory. Třicet hudebníků-smyčcařů vytvořilo poté Akademický orchestr, který ve čtvrtek 21. srpna vystoupil na závěrečném koncertě pod vedením dirigenta Tomáše Netopila. Loučení bylo dojemné a slavnostní. Nejlepší laureáti byli oceněni a také se představili při koncertě.

„Zažít atmosféru Zámku Kuks prostřednictvím italského zpívaného přednesu bylo dobrým dramaturgickým tahem.“

„Pěvkyně měla přirozený oční kontakt s publikem i s ansámblem; žádné důležité slovo nezůstalo nepovšimnuté.“

„Měli jsme možnost slyšet i interpretaci Cacciniho madrigalů, které zřetelně reflektují jeho novátorský přístup, a to především v tom, jak se forma skladby odvíjí od logiky textu.“

Letní festivaly patří k vyhledávaným kulturním událostem, které zpestřují dobu prázdnin především zábavnou hudební produkcí. Kdo však zatouží po náročnější kultuře, tak Theatrum Kuks je pro něj tím správným výběrem. Tento již tradiční festival barokního umění nabízí ve svém 24. ročníku možnost zažít barokní umění jinak, originálně, neotřele, což je vyjádřeno i mottem festivalu „Baroko, jak jej nečekáte“…

„Zásadním rozhodnutím bylo propojit hudební čísla ze Zaidy s čísly z dalších Mozartových skladeb.“

„‚Nový‘ děj je spíš nezáživný a málo dramatický, k čemž přispívá i retrospektivní forma vyprávění, navíc je až příliš neurčitý.“

„Některé výkony byly pěkné, ale že by to měly být oslnivé, tvárné mozartovské hlasy na úrovni Salcburského festivalu, tak to tedy nebyly.“

Salcburský festival uvedl letos Mozartovu operu Zaide, dílo plné krásné hudby, které ovšem zůstalo torzem. Každá inscenace proto obnáší i rozhodnutí, jakým způsobem Zaidu hrát, s čím ji propojit nebo co k ní přidat. V Salcburku se vydali cestou podle mne nepříliš šťastnou. Koncept je z dílny Francouze Raphaëla Pichona, který produkci také dirigoval.

„Davidsovo nastudování stojí vůči monumentalismu minulosti v ostrém kontrastu – místo ideologické kulisy nabízí obraz města, kde se hlas jednotlivce a komunity setkávají v dialogu.“

„Michael Spyres podtrhl charakter Walthera jako outsidera, který nevyhrává silou ani přepjatostí, ale spontaneitou vlastní písně.“

„Na poslední chvíli se do role učedníka Davida postavil tenorista Ya-Chung Huang, jehož svěžest a elán inscenaci dodaly nečekané odlehčení.“

Bayreuthský Festspielhaus má zvláštní dar – i komedie zde může působit jako slavnostní obřad. U letošních Mistrů pěvců však záhy dojem rituálu střídá pocit nenáročné podívané. Inscenace Matthiase Davidse je svižná, civilní a vizuálně vstřícná, ale hloubku Wagnerova díla spíše odsunuje a na úkor dramatu zůstáváme v rovině veselohry. 22. srpna dirigoval Daniele Gatti, šéfdirigent drážďanské Staatskapelle.

„Po delší době vystoupil na svatojakubském varhanním festivalu varhaník z USA.“

„Stephen Tharp oslnil brilantní technikou a suverénním ovládáním nástroje.“

„Z americké varhanní tvorby uvedl k naší škodě jen skladbu George Bakera.“

Třicátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum ve čtvrtek pokračoval třetím koncertem, kdy za obrovské varhany pražské svatojakubské baziliky tentokrát usedl americký hudebník. Stephen Tharp přesvědčil o své erudici a schopnostech, v některých momentech však také upozornil na problematické aspekty vystoupení.

„Dirigent Tomáš Netopil neskrýval, že ho tahle hudba baví, a dal si záležet na vylehčení melodie, na kontrastech a na dynamických efektech.“

„Koncertní árii ‚Ah perfido‘ Ludwiga van Beethovena podala sopranistka expresivně, s hlubokým prožitkem.“

„Sólových partů se ujali dva lektoři akademie, houslisté Dalibor Karvay a Fedor Rudin.“

Ve Sněmovním sále Arcibiskupského zámku v Kroměříži se konal v neděli 17. srpna slavnostní koncert, na němž se představila Moravská filharmonie Olomouc pod vedením dirigenta Tomáše Netopila společně se sólisty, kteří patří k nejlepším laureátům i lektorům Akademie Kroměříž. Zazněla Symfonie č. 94 G dur „S úderem kotlů“ Josepha Haydna, Romance pro housle a orchestr č. 2 F dur, koncertní árie „Ah, perfido“ Ludwiga van Beethovena a v závěru Concertone pro dvoje housle a orchestr C dur Wolfganga Amadea Mozarta.

„Duo Musique Galante si připravilo repertoár, který dokonale korespondoval s geniem loci kostelíka sv. Michaela.“

„Cembalo vynikalo zvonivým témbrem a precizací běhů a ozdob, viola da gamba zase měkkostí tónu i expresivním výrazem v melodiích.“

„Spojením těchto dvou nástrojů vznikal vyvážený a sametový zvuk, který se v menším prostoru dobře nesl.“

V sobotu 16. srpna se v rámci Klášterních hudebních slavností odehrál půvabný a stylový večer v dřevěném kostelíku sv. Michaela v Jeseníkách. Hrálo Duo Musique Galante, tedy Edita Keglerová na cembalo a Hana Fleková na violu da gamba. Umělkyně nabídly repertoár z děl skladatelů 17. století, což se časově ideálně snoubilo se stářím kostela. Vznikla tak dokonalá iluze přenosu do časů galantní hudby na dvoře Ludvíka XIV.

„Souzvuk tělesa byl měkký a hudebníci i v rychlých pasážích hráli kompaktně brilantně a s nadhledem.“

„Velkolepé liturgické romantické kompozici vtiskl Riccardo Muti řád i honosnost.“

„Mnozí posluchači z různých stran sálu provolávali vestoje ‚bravo‘.“

Dramaturgický plán 106. ročníku Salcburského festivalu věnoval tradičně jednu ze svých koncertních řad Vídeňským filharmonikům, k nimž pozval zářné dirigenty: Andrise Nelsonse, Riccarda Mutiho, Yannicka Nézet-Séguina či Franze Welser-Mösta. Výsostné právo provedení až sedmi koncertů se dvěma různými programy patří letos finskému maestrovi Esu-Pekku Salonenovi. Tři koncerty se stejným programem s italským dirigentem Riccardem Mutim byly zařazeny na světoznámou přehlídku do Velkého festivalového domu ve dnech 15. až 17. srpna, přičemž všechny byly vyprodány.

„Vystoupili pěvkyně Bella Adamova a členové souboru Collegium Colloredo, který navazuje na bohatou místní hudební tradici.“

„U cembala držela rytmus a harmonicky podporovala Barbara Maria Willi. Ta koncertem také provázela slovem.“

„První housle zastal Tomáš Netopil, který se tak trochu nostalgicky vracel ke svému mateřskému nástroji.“

Festival a kurzy Academy Kroměříž naplňují historické město na Zlínsku nazývané Hanácké Athény v termínu od 14. do 22. srpna. Pro veřejnost i návštěvníky Kroměříže je připraven bohatý program v podání nadaných mladých umělců, ale i těch mezinárodně uznávaných. Vůdčí osobností a ředitelem projektu je dirigent Tomáš Netopil, kroměřížský rodák, který zde působí nejen jako umělec, ale také jako lektor. Na prvním koncertu přivítal jak publikum, tak účastníky Akademie a zmínil, že akci by rád věnoval nedávno zesnulému kolegovi, pedagogovi kroměřížské konzervatoře Jiřímu Šafaříkovi.

„Na jubilejním Mezinárodním varhanním festivalu u sv. Jakuba vystoupil francouzský varhaník Baptiste-Florian Marle-Ouvrard.“

„Mimo dvě rozsáhlé improvizace se věnoval převážně hudbě své země.“

„Závěrečná improvizace byla na Hymnus stvoření sv. Františka z Assisi a jeho českého zhudebnění jako duchovní písně ‚Nejvyšší a mocný, dobrý Pane‘.“

Francouzský varhaník Baptiste-Florian Marle-Ouvrard zahájil jubilejní cyklus Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba. Koncert navštívili papežský nuncius v Praze a arcibiskup Jan Graubner. Sólista vystudoval Pařížskou konzervatoř a specializuje se na improvizaci, s kterou získal při mezinárodních soutěžích mnoho cen. Od roku 2015 je titulárním varhaníkem pařížského kostela sv. Eustacha jako nástupce Jeana Guilloua…

„Zlatým hřebem večera (nebo minimálně jeho první poloviny) bylo nepochybně vystoupení loňského vítěze Milana Kostelence.“

„Společně s Václavem Hudečkem se v roli sólistky představila právě nová ředitelka akademie Veronika Petrášová.“

„Beláčkův impozantní bas s lyrickými houslemi Ivy Svobodové Kramperové se prolínaly v čarovném souznění a připravili posluchačům nevšední a povznášející zážitek.“

Již po devětadvacáté se lázně Luhačovice rozezněly zvuky houslí – 4. srpna započal dvanáctidenní hudební maraton, na jehož konci bude z osmnácti letošních účastníků vyhlášen vítěz akademie, který získá nejen mistrovské housle a koncertní příležitosti po boku Václava Hudečka, ale také bude mít tu čest zahajovat příští ročník luhačovických houslových kurzů. Tato milá povinnost připadla v letošním roce na loňského vítěze Milana Kostelence…

„Dnešním jazykem bychom mohli říct, že Antonio Vivaldi nebyl natolik marketingově schopný jako jeho německý současník Händel.“

„Upřímně řečeno, dlouho jsem neslyšel sopranistku, jejíž hlas by takto seděl k italské barokní opeře.“

„Letní slavnosti staré hudby zůstávají událostí nesporné umělecké hodnoty.“

Závěrečný koncert Letních slavností staré hudby se v podvečer 5. srpna v kostele sv. Šimona a Judy nesl ve znamení lásky a vrcholné italské barokní opery. Program s díly Georga Friedricha Händela a Antonia Vivaldiho nazvaného Passione d’amore přednesl barokní orchestr Collegium Marianum se sólisty Katerynou Kasper s Romanem Hozou.

„Dva španělští kytaristé, příslušníci jedné rodiny Oscar Herrero a Mario Herrero, zpěvačka Natalia Mellado a tanečnice Celia Domene strhli publikum ohnivými rytmy a stylovou čistotou provedení, vycházející z originálního folkloru Romů v Andalusii.“

„Vzácným hostem byl argentinský kytarista Máximo Diego Pujol.“

„Program byl velmi různorodý.“

Kytarový festival letnímu Brnu sluší, ale už je u konce. Devadesát účastníků ze sedmnácti zemí světa včetně zámoří se setkávalo denně od 27. července do 2. srpna, už po čtyřiatřicáté na kurzech i na koncertech a vyměňovalo si zkušenosti i pocity. I zkušení matadoři se do Brna vrací často, především díky řediteli festivalu, profesorovi JAMU, kytaristovi Vladislavu Bláhovi. Nedílnou součástí festivalu je také Mezinárodní kytarová soutěž Guitartalent a také večerní koncerty, na kterých se představili nejlepší světoví kytaristé.

„Vizuální řešení inscenace dominantně pracuje s podmanivým svícením a s výraznými bílými stěnami, které proměnlivě a mimořádně funkčně vytvářejí různě otevřené či přivřené prostory.“

„Kateřina Kněžíková v titulní úloze dokazuje uměleckou i pěveckou vyzrálost; nachází v naléhavosti krásné výrazové odstíny, přesvědčuje v emotivních i v nostalgicky posmutnělých stavech duše.“

„Jaroslav Březina zpívá a hraje plačtivě slabošského Tichona, ovládaného téměř až do konce matkou, naprosto ideálně.“ 

V Británii opět boduje Leoš Janáček. Obnovená inscenace jeho opery Káťa Kabanová na festivalu v Glyndebourne na jihu Anglie je moderní, ale bez excesů, vizuálně uhrančivá, jednoznačně sdělná, logická a přesvědčivá, po hudební stránce skvělá. Stojí za ní dirigent Robin Ticciati a režisér Damiano Michieletto a v titulní roli září sopranistka Kateřina Kněžíková.

„Christian Thielemann nastudoval a dirigoval Mlčenlivou ženu vůbec poprvé.“

„Mlčenlivá žena je jedna z nejlépe napsaných komických oper.“

„Všechny komické situace rozehrál režisér Gloger do posledního detailu.“

V berlínské Státní opeře Pod lipami se pravidelně věnují, jako ve většině německých divadel, opernímu odkazu Richarda Strausse. Ten napsal celkem patnáct oper, nejčastěji se z nich hrají Salome, Elektra, Růžový kavalír a Ariadna na Naxu, k nim na německých scénách se dají přiřadit ještě Arabella a Žena bez stínu. K těm méně hraným patří i Mlčenlivá žena, skladatelova jedenáctá opera, kterou napsal na vrcholu svých tvůrčích sil. Hudebně dílo nově nastudoval Christian Thielemann, režii si vzal na starost Jan Philipp Gloger a výsledek je mimořádně zdařilý.

„Tóny se kukským chrámem nesou s obdivuhodnou intenzitou a zároveň s příjemným utlumením, bez jakéhokoliv rušivého dozvuku.“

„Moderní piano propůjčuje Bachovi lahodnost, dávající ještě více vyniknout geniální harmonii a všem kontrastům.“

„Na Voříška Martin Kasík rád přistoupil, i když ho ve svém běžném repertoáru nemá. ‚Více Voříška!‘ chtělo se pak zvolat možná nejen mně. “

Čtvrtý koncert letošního ročníku mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks byl koncipován jako klavírní recitál. Původně avizovaného Jana Bartoše, který musel ze zdravotních důvodů svou účast odříci, nahradil v sobotu 2. srpna v kostele Nejsvětější Trojice jiný špičkový český sólista Martin Kasík. A tak si posluchači pod vznosnou barokní klenbou užili namísto klasicistního programu vedle Bacha také příjemnou dávku romantismu.

„Dnes je americký sextet nositelem deseti cen Grammy, jakož i stejného počtu Dove Awards.“

„Vyspělé rytmické cítění, perfektní ladění, barevný zvuk, bezprostřední projev, kreativita a sympatická hravost – to vše jsou kvality, které Take 6 svým posluchačům nabídli.“

„Orchestr svým výkonem dokázal, že si stále právem udržuje pověst tělesa složeného z nejkvalitnějších hráčů naší jazzové scény.“

V sobotu večer 26. července se ke společnému vystoupení na venkovní scéně v Pivovarské zahradě v Českém Krumlově spojila v rámci mezinárodního hudebního festivalu dvě tělesa. Z USA již podruhé přijelo afroamerické vokální sexteto Take 6, z Brna pak legendární Rozhlasový Big Band Gustava Broma. Jejich společné vystoupení znamenalo jedno z nejvýraznějších a po interpretační stránce nejkvalitnějších vybočení z převažující klasické linie českokrumlovského festivalu.

„Účinkujícími stipendisty Akademie komorní hudby byla houslistka Terézia Hledíková, violista Bohumil Bondarenko a violoncellista Alessandro Mastracci.“

„Varhanní recitál Kathariny Zauner byl pro všechny skvělým zážitkem.“

„Zařazení Dohnányiho díla by se dalo nazvat dramaturgickým počinem dne.“

Festival Krumlov, který v těchto dnech vrcholí, uspořádal v nedaleké Kaplici několik zajímavých setkání s hudbou. Stipendisté Akademie komorní hudby a varhanice Katharina Zauner vystoupili 31. července v kostele sv. Petra a Pavla, večerní Nokturno Akademie komorní hudby a dva vstupy nadaných žáků místní ZUŠ proběhly jako open air vystoupení v městském parku Kaplice. Zájem o všechna vystoupení byl velký.

„Kriegenburg každému aktu spolu se scénografem Haraldem B. Thorem a kostýmní výtvarnicí Tanjou Hoffman přidělil jeden element a barvu, do které jsou laděny oděvy i scéna.“

„Jeviště ve třetím aktu zasype popel. Emotivní loučení lidu s těly mrtvých příbuzných, které podlehly moru, vyvolává až nevolnost.“

„Šestapadesátiletý basbaryton Paul Gay, který téměř nesejde z jeviště, podobně jako sbor, podal impozantní výkon.“

George Enescu je pro rodné Rumunsko národním skladatelem, byť mnoho let strávil ve Spojených státech a ve Francii, kde je i pohřben. Ve vlasti jeho jméno nese symfonický orchestr, mezinárodní letiště v Bacău, na jeho počest se v metropoli koná prestižní mezinárodní hudební festival a jeho portrét jde denně z ruky do ruky. Je totiž na bankovce v hodnotě pěti lei. Slavnosti v rakouském městě Bregenz vzdaly Enescovi v roce sedmdesátého výročí jeho úmrtí hold uvedením jeho jediné opery Œdipe, jejíž nastudování společně s Pražským filharmonickým sborem se zapíše do dějin slavností.

„Koncert byl koncipován jako ucelený proud rozdělený do šesti logických částí. Jedno hudební číslo navazovalo na druhé a hudebníci vyprávěli různé příběhy.“

„Hlas pana de Praetere zní naprosto přirozeně a působí, jako by se takto jednoduše vyjadřoval od narození.“

„Soubor jako celek působil nesmírně mladě, a to nejen svým vzezřením čerstvých absolventů hudební školy, ale především přístupem k hudbě.“

Další z festivalových večerů Letních slavností staré hudby, nesoucí podtitul Their Majesties (Jejich výsosti), se 31. července odehrál na příhodném místě, v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě. Do vznešené společnosti anglického královského dvora druhé poloviny 17. a počátku 18. století pozval posluchače vlámský soubor Musica Gloria spolu s belgickým kontratenoristou Pieterem De Praetere. Stylově vytříbený program se nesl ve znamení ušlechtilé hudby Henryho a Daniela Purcellových a připomenul jejich jedinečný přínos dějinám barokní Anglie.

„Popřát mu přišli i hostitelé.“

„Máximo Diego Pujol byl dokonce přítomen a interpretace jeho skladby Cable de tierra byla světovou premiérou.“

„Štěpán Rak si svoji porci slávy jaksepatří užil a projevil se jako výsostný a invenční umělec, s živelností, kterou by mu mohli závidět daleko mladší kolegové.“

Štěpán Rak je živou českou kytarovou legendou. Jeho činnost skladatelská, koncertní i pedagogická je naplněná elektrizující invencí. Na kytarovém festivalu v Brně, kde své jubileum oslavil koncertem 29. července v sále Nové radnice, uhranul svým projevem zcela zaplněný sál, který nešetřil ovacemi. Popřát mu přišli i hostitelé, ředitel festivalu Vladislav Bláha na kytaru a jeho manželka Tania Drobysh na mandolínu a domru. Vystoupili jako Duo brilante cordi s náročným programem, kde Rakovy skladby nechyběly.

„V Bavorské státní opeře v Mnichově se Straussovu opernímu odkazu věnují pravidelně.“

„Claus Guth patří mezi režiséry, kteří dílo, jež inscenují, hluboce respektují.“

„Faurého opera Pénélope by se měla provozovat koncertně.“

Na Mnichovský festival jezdí operní nadšenci doslova z celého světa, protože jim nabízí, vedle známých oper ve špičkovém obsazení největších současných operních hvězd, i díla méně známá, zřídkakdy uváděná. Přinášíme reflexe na opery Láska Danaina Richarda Strausse z reprízy 22. července a Pénélope od Gabriela Faurého, které se hrála o den později.

„Pomalé sláčiky na hranici naliehavosti a smútku vyplnili studený priestor chrámu.“

„Simona Šaturová úspešne skombinovala pocit hnevu z odmietnutej lásky s lyrikou smútku, ktorý postava Elettra zažíva.“

„Akustika chrámu a zároveň jej citlivé podanie spolu vytvárali zvukový závoj, ktorý zjemnil aj tie najostrejšie tóny.“

Hudobný festival Znojmo má za sebou 21. ročník. Záverečný koncert festivalu, ktorý sa konal 27.7. 2025 v kostole sv. Mikuláša bol venovaný hudbe Josepha Haydna a Wolfganga Amadea Mozarta, s krátkym inštrumentálnym predelom od Františka Xavera Richtera. Hráči Silentium! Ensemble, dirigovaní Tomášom Netopilom, svojím sebavedomým prejavom potvrdili svoje miesto medzi špičkami súborov starej hudby. Slovenská sopranistka Simona Šaturová bola skutočným šperkom tohoto  festivalového zakončenia. Jej hlas a prirodzené vystupovanie boli ideálnym zlúčením elegantnej profesionality s decentným a úprimným precítením.

„Kullervo pro soprán a baryton, velký mužský sbor a orchestr, op.7. pojednává o otroctví, válce, incestu, sebevraždě.“

 „Vliv Brucknera nelze v Kullervovi přeslechnout. Stejně tak i kousek Richarda Wagnera, ačkoli rodáka z Lipska Sibelius příliš nemusel.“

 „Finský monolit patřící mezi mezníky národní kultury vytesal Saraste s účinkujícími do vokální a instrumentální působivosti.“

Zelené kopce nad malebným Bodamským jezerem mizí v mlhavém oparu. Sluníčko se kamsi schovalo, prudký liják střídá vytrvalé mrholení. Potemnělá obloha, ze které tečou provazy deště, jako kdyby ronila slzy nad tragickým osudem Kullerva, nešťastného hrdiny z opulentního finského národního eposu Kalevala, jehož krutý osud Jean Sibelius přetavil do instrumentálně-vokální symfonie. Během jejího jediného uvedení 27. července na scéně Velkého sálu Festivalového divadla v Bregenz řídil sólisty, Vídeňské symfoniky i Pražský filharmonický sbor finský dirigent Jukka – Pekka Saraste.

„Pětice hudebníků zaujala především schopností navázat bezprostřední kontakt s publikem i díky a přirozenému uvádění jednotlivých skladeb.“

„Bachův Contrapunctus I nabyl v podání žesťů slavnostní charakter a opět odhalil přednosti nástrojově homogenního obsazení.“ 

 „Partita alla fanfare Zdeňka Lukáše je kompozicí plnou pozitivní energie, která nezapře skladatelův rukopis.“

Nedělní matiné 27. července v krumlovské synagoze patřilo mladé generaci českých žesťařů. Kvinteto PBtet (Prague Brass Quintet), založené v roce 2016 studenty HAMU se zde představilo v nové formaci s trumpetistou Stanislavem Masarykem. Soubor představil program, který spojoval osvědčené skladby barokních mistrů s kompozicemi českých autorů 20. a 21. století. Nechyběla ani světová premiéra skladby Jiřího Trtíka, komponovaná přímo pro krumlovský festival.