PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Glassově hudbě je třeba přiznat – přes kompoziční jednoduchost, až primitivnost – schopnost vyvolat v posluchači pocit napětí.“

„Je třeba vzdát hold všem účinkujícím, kteří se zjevně provedení díla oddali s plným zaujetím.“

„Ze způsobu, jakým dirigent vedl orchestr i sólisty, bylo zřejmé, že k dílu má vztah – dirigoval energicky, s jasně čitelnými gesty.“

Opera Národního divadla moravskoslezského uvedla dílo amerického skladatele Philipa Glasse zkomponované na libreto podle románu Franze Kafky Proces. Česká premiéra se uskutečnila 9. října v nejstarším ostravském kostele sv. Václava pod taktovkou Bruna Ferrandise a v režii Jiřího Nekvasila.

„Museli sáhnout k jinému programu a vystoupili jen tři umělci.“

„Cesta středověkou Evropou zavedla posluchače až do hlubin minulého tisíciletí a ukázala nám, jak se lidé ve Francii 12. století dokázali radovat či soužit.“

„Ukázky z hudebního života a myšlení různých národů v době středověku byly pro posluchače osvěžením a relaxací; ve stylových prostorách kostelíka šlo o pěkný zážitek.“

Šestý ročník festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí ukončil koncert v Rakousku. Malý Stoitzendorf se ve svém kostele také chlubí varhanami od znojemského mistra a rádi zde uspořádali v sobotu 11. října koncert na jeho počest. Avizovaný pořad s názvem Ecce, sacerdos magnus byl sice na poslední chvíli ze zdravotních důvodů změněn, ale jeho charakter zůstal zachován. Místo něho slyšeli návštěvníci pořad Cesta středověkou Evropou a byl to večer příjemný a pohodový ve společnosti souboru Musica Panica.

„Passacaglia pre štvrťtónový akordeón je často dosť motorická, zvuk však napriek výraznej kinetickej zložke zostáva dominantným.“

„Tento mimohudobný námet sa do atmosféry Hapkovej skladby premieta hlavne akýmsi latentným smútkom, ktorý ale nepôsobí zdrvujúco.“

„Technická prepracovanosť by sa tak u Haasa mala v ideálnom prípade spájať s emóciou, silným prežitkom.“

Tri skladby s výrazným využitím štvrťtónov uviedol Orchestr Berg 14. októbra v Českom muzeu hudby. V tesnom susedstve vzácnych mikrotónových nástrojov Aloisa Háby tak príznačne zneli kompozície, ktoré na systémy tohoto skladateľa nadväzujú – hoci každá s inou intenzitou a v iných kontextoch. Ťažiskom programu bola rozsiahla skladba weiter und weiter und weiter od Georga Friedricha Haasa. Predchádzala jej premiéra skladby Haštala Hapku a sólový úryvok od hosťujúceho akordeonistu Veliho Kujalu.

„Tomáš Pálka si připravil pro tento večer světovou premiéru skladby s názvem Landscape: MeadowShiver.“

„Poslední skladbou byla opět světová premiéra, skladba Marka Keprta v podání klavírního tria. S názvem Vážení steskusytí II.“

„Úsměvná a vtipná hříčka byla přijata s radostným ohlasem.“

Mezinárodní festival soudobé hudby MusicOlomouc vstoupil do 17. ročníku, který je letos věnován tématu Keyboards (Klávesy). I letos jsou pořadateli Univerzita Palackého v Olomouci a Spolek MusicOlomouc a společně nabídli v pondělí 13. října první koncert. V kapli Božího těla v univerzitním konviktu představilo šest hudebních skladatelů svá díla a přednesl je Mondrian Ensemble ze Švýcarska, se kterým jako host vystoupil Marek Keprt na klavír. Dvě z interpretovaných děl byly světovými premiérami.

„Efektní úvod podpořený uvážlivě zvoleným tempem dal tušit dobře fungující partnerství, které Baborák s pardubickými navázal.“

„Kus, který v sobě pojí klasicistní noblesu s raně romantickou lyrikou, Hudeček rozezpíval lahodným zvukem.“

„U obou pěvců byla do jisté míry znát počáteční nejistota, kterou dost možná zapříčinil přítomný Domingo…“

Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté jsou na české hudební scéně tak trochu jinou akcí. Sází na originální dramaturgii, zajímavou volbu interpretů s důrazem na mladé talenty a nabízí specifickou atmosféru, jejímž strůjcem je za všech okolností dobře naladěný hostitel. Tuto charakteristiku bezezbytku naplnil i zahajovací večer 34. ročníku přehlídky, který se v úterý 14. října odehrál ve Dvořákově síni Rudolfina. Hosty Václava Hudečka byly hned čtyři sólisté, dětský sbor a orchestr a v hledišti nečekaně jedna světová pěvecká legenda. Červenou nití programu se stala Praha jako město inspirující, poskytující zázemí i přinášející úspěch řadě světových komponistů.

„Tomáš Jamník využil ve svém přesvědčivém projevu mírně rozpohybovaného vibrata a naplno se ponořil do prudce expresivního aspektu skladby.“

„Asrael je Sukovou osobní zpovědí, dokumentem jeho kompoziční originality a jedním z vrcholů jeho tvůrčího snažení.“

„Mihotavý opar jemně odkapávajících smyčců se s každým taktem zkonkrétňoval, nepotlačil však jednotnou, ve zklidnělém pianu se plížící dynamiku.“

Velkolepé, podmanivé, strhující. Takovou slovní trojicí by šlo charakterizovat pondělní večer 13. října, během něhož Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod vedením Roberta Kružíka ohromil rudolfinské publikum interpretací zřídka uváděných skladeb dvou význačných jmen české hudební kultury: Josefa Suka a Jindřicha Felda. Rostoucí dluh české koncertní kultury vůči oběma autorům splatil symfonický orchestr spolu se sólistou Tomášem Jamníkem s neskonalou grácií, noblesou a dechberoucí sugestivitou. Jestliže si provedení Sukova Asraela sáhlo na dno posluchačova emočního rejstříku, tak Feldův Violoncellový koncert jej odzbrojil rytmickou surovostí a výrazovou bezprostředností.

„Mackerrasova cena byla udělena dirigentu Robertu Kružíkovi.“

„Po hymně začal už vlastní program, kdy se představili nejvýznamnější britští hudební skladatelé.“

„Před orchestr se postavila rázná žena Anna-Maria Helsing, jeho šéfdirigentka. Přesnými, sdělnými a jasnými energickými gesty věcně a nekompromisně vedla svůj orchestr.“

Festival Moravský podzim zahájil slavnostním koncertem v neděli 12. října v Janáčkově divadle britský symfonický orchestr. Celým festivalem letos prochází jako červená nit vztah k Velké Británii. Orchestr, který dlouhá léta vedl sir Charles Mackerras, velký propagátor a obdivovatel Leoše Janáčka, vede nyní dirigentka Anna-Maria Helsing. Do Brna přivezli především hudbu britských skladatelů, ale samozřejmě nesměla chybět ikonická Janáčkova Sinfonietta, kterou společně interpretovala Hudba Hradní stráže a Policie ČR. Byl to večer nejen slavnostní, ale i triumfální.

„Svůj bohatý repertoár si Milánosz vybudoval pod vedením ukrajinského etnomuzikologa Jurije Pastušenka.“

„Zárukou interpretační autenticity souboru Milánosz je spoluúčast kyjevské zpěvačky Liubov Plavské.“

„Chybí polyfonie, dominantní je na druhé straně mnohdy až strohá, a tím velmi působivá syrrytmie.“

Festival pravoslavné hudby Archaion Kallos pokračoval 13. října vokálním koncertem.  V pravoslavném chrámu, katedrále sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici vystoupením souboru Milánosz. Jedná se o komorní sestavu mladých lidí s převahou ženského elementu. Zaměřuje se na interpretaci východního, tedy převážně slovanského folkloru, zejména na hudbu dnes válkou těžce zkoušené Ukrajiny.

„Lise de la Salle hrala následné rýchle pasáže tak artikulovane, že zneli ako vodopádové zostupy, v ktorých bolo počuteľné každé jedno žblnknutie tónu.“

„Z melodickej konverzácie postupne prešla do dominantnejšej pozície, podobne ako spevák do nežnej árie.“

„Už od prvých pulzujúcich rytmov tympanov bolo citeľné, že Beethovenova hudba je v tomto telese udomácnená.“

Vo Veľkej sále Viedenského Konzerthausu znela 10. októbra ikonická hudba dvoch velikánov – Edvarda Griega a Ludwiga van Beethovena. Pod vedením šéfdirigent Petra Popelku predviedli Viedenskí symfonici publiku, prečo sa práve tieto diela významne zapísali do dejín hudby.  Za klavírom zažiarila famózna Lise de la Salle, ktorá s pôsobivou ľahkosťou oscilovala medzi energiou veľkoleposti a poetickou hĺbkou.

„Skoro se mi chtělo věřit, že Alice Štěpánková je hotovou interpretkou, koncertní hráčkou, nikoliv studentkou akademie MenART.“

„Silvie Ježková s velkou připraveností reagovala na každého interpreta podle jeho potřeb, šla s ním po hudební cestě jako jeho hudební partnerka, podporující, vždy přítomná.“

„Intenzita tónu a zvuku violoncella Kamily Šitinové se dle mého názoru mohla rovnat těm nejlepším violoncellistům.“

Další koncert z cyklu Hudební Odyssea propojující studenty akademie MenART s jejich mentory proběhl 11. října v Atriu Žižkov. Vystoupili především studenti, kteří v rámci stipendijního vzdělávacího programu spolupracují s flétnistou Janem Ostrým. Kromě flétny také v průběhu podvečera zazněly housle, violoncello a varhany. Koncert nabídl pozoruhodné výkony nejen mladých umělců. Citlivého klavírního doprovodu se ujali Silvie Ježková a Stanislav Gallin.

„Tomáš Brauner, dnes renomovaný a vyhledávaný dirigent, se vrátil na skok jako domů, a bylo to setkání inspirativní.“

„Horké chvilky managementu filharmonie vyřešil mladičký, sotva patnáctiletý bulharský violoncellista, Darin Lambrev, který dokonce hrál zpaměti.“

„Vznikla tak sugestivní výpověď, spojená s perfekcionismem a profesionalitou, podpořená ryzí muzikalitou jednotlivých hráčů.“

Festival Harmonia Moraviae pokračoval 9. října v sále Kongresového centra koncertem, který byl pomyslným výletem do Francie. Konkrétně do Francie 19. století, reprezentované Claudem Debussym a jeho Preludiem k Faunovu odpoledni, Édouardem Lalo a Koncertem d moll pro violoncello a orchestr v podání mladičkého Darina Lambreva a na závěr zazněla Fantastická symfonie Hectora Berlioze. Filharmonii Bohuslava Martinů řídil dirigent Tomáš Brauner.

„‚Warchalovci‘ byli vždy synonymem krásného zvuku a vycizelované souhry, spojené s vroucím výrazem.“

„Pěvecký sbor Technik je to podhoubím růstu mnoha uměleckých osobností a sbor má na repertoáru skladby od duchovních, až po skladby soudobých skladatelů.“

„Adriana Banásová se zhostila partu s ukázněným a odevzdaným projevem, s dobře posazeným menším sopránem, který má příjemnou barvu.“

Letošní sezóna v Olomouci je koncipována jako „Slovenský rok“, kdy Olomouc vítá slovenské umělce. Koncerty, ale i gastronomie, výstavy, filmy i doprovodný program na Horním náměstí. To vše připomíná kulturu národa, který je nám nejbližší. 8. října se v rámci podzimního festivalu konal koncert slovenských umělců. V chrámu sv. Michala se představil Slovenský komorní orchestr, vedený dirigentem Ewaldem Danelem, se kterým spolupracovala sopranistka Adriana Banášová a Vysokoškolský umělecký soubor Technik, pod vedením sbormistryně Petry Torkošové. Zazněly skladby, které je možné málokdy slyšet, vedle Meditace na staročeský chorál sv. Václave Josefa Suka zazněl Mariánský triptych Romualda Twardowského a na závěr Magnificat Johna Ruttera.

„Režisér Damiano Michieletto tentokrát přenesl děj kamsi do sedmdesátých let.“

„Spíše než živelnost a rtuťovitost, která Verdiho mistrovské komedii tolik sluší, předvedl dirigent Daniele Gatti jistý odstup a nadhled.“

„Perfektně sehraný a sezpívaný tým „veselých paniček“ byl spolu s výkonem Nicoly Alaima další hodnotou inscenace.“

V neděli 5. října se v drážďanské Semperově opeře konala první premiéra sezony 2025/2026. Byla jí inscenace Verdiho poslední opery Falstaff v režijním pojetí renomovaného italského režiséra Damiana Michieletta a v hudebním nastudování nového šéfdirigenta orchestru Daniele Gattiho. V čele exkluzivního pěveckého obsazení stáli Nicola Alaimo (Falstaff), Elonora Buratto (Alice), Lodovico Ravizza (Ford) a Marie-Nicole Lemieux (Mrs. Quickly).

„Bylo pozoruhodné, jak se třicetiletý estonský dirigent Henri Aavik vžil do svého úkolu.“

„Violoncellista Aurélien Pascal každopádně dostál pověsti, jež ho předchází.“

„Ve druhé polovině koncertu naplno zavládla schopnost královéhradeckých filharmoniků popasovat se s náročnými výzvami.“

Ve čtvrtek 9. října byl zahájen 21. ročník Hudebního fóra Hradec Králové. Festival soudobé světové orchestrální hudby je i letos tvořen čtyřmi koncerty, z nichž dva jsou zařazeny do abonentních řad Filharmonie Hradec Králové. Hráči domácího orchestru usedli na pódium hned v úvodním večeru nazvaném Boulez & Kurtág 100. Posluchači přivítali rovněž francouzského violoncellistu Auréliena Pascala a estonského dirigenta Henri Aavika.

„Zelenkova Missa Circumcisionis je hudba svěží, stylově plná a zároveň dostatečně osobitá, na některých místech skutečně charakteristicky jedinečná.“

„Zhudebnění Žalmu 110 Dixit Dominus poskytlo Händelovi možnost vyzkoušet si kompoziční dovednost, schopnost postihnout a úderně vyjádřit dramatismus a naléhavost, propašovat operní estetiku do duchovní oblasti.“

„Komplexní dojem z vybuzení toho největšího možného účinku obou děl zařazuje koncert do pomyslné kroniky zásadních tuzemských hudebních událostí.“

Úvodní koncert abonentní sezóny v pražském Rudolfinu byl pro barokní orchestr Collegium 1704 a jeho sbor Collegium Vocale 1704 oslavou dvaceti let umělecké práce. Výročí svých souborů Václav Luks posvětil ve čtvrtek skvělým, podmanivým a elektrizujícím provedením dvou duchovních děl s latinskými texty a strhující hudbou – Zelenkovy Missy Circumcisionis a Händelova žalmu Dixit Dominus. Dojem, že jde v mezinárodním srovnání o špičkových sto minut, byl samozřejmostí.

„Spiritus agens příběhu není ve výsledku pomstychtivý dr. Falke, ale žalářník Frosh, který tak prochází celým příběhem.“

„Do věznice vpadne dr. Falke se čtyřmi muži, a všichni jsou v uniformách SS. S rudými páskami na rukávech, ale místo blesků je tu jako znak černý netopýr!“

„Brilantní Straussovu hudbu hráli s nadšením Wiener Symphoniker pod taktovkou svého šéfdirigenta Petra Popelky.“

Hudební Vídeň letos žije ve znamení 200. výročí narození krále valčíků, Johanna Strausse mladšího, což by těžko bylo možné bez uvedení jeho kultovní operety Netopýr. Měla premiéru 5. dubna 1874 a od té doby v podstatě „nesešla z jeviště“. Dílo se stalo zrcadlem vídeňské společnosti a že je jeho výpověď stále platná, prověřila inscenace, která měla premiéru ve stejném divadle jako tehdy poprvé, tedy v Theater an der Wien, a to 4. října 2025 v režii ředitele divadla Stefana Herheima. Pod taktovkou českého dirigenta Petra Popelky hráli jeho Vídeňští symfonikové. 

„Pro slavnostní zahájení sezóny tak šlo těžko najít dílo jiného plzeňského autora než Zdeňka Lukáše.“

„Kultura dokonale připraveného sboru nechala vyznít madrigalům Bohuslava Martinů v jejich kráse a čistotě.“

„Orchestr Plzeňské filharmonie se zhostil provedení svrchovaným způsobem s obrovskou dynamickou škálou.“

Prvním abonentním koncertem řady Platina zahájil orchestr Plzeňská filharmonie svoji koncertní sezónu. Koncert 9. října připomenul zároveň výročí 730 let založení města Plzně. Orchestr řídil jeho šéfdirigent Chuhei Iwasaki a na programu byla díla Zdeňka Lukáše, Leonarda Bernsteina, Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka. Spoluúčinkoval Český filharmonický sbor Brno a dvojice sólistů.

„Dirigent Janus Podlesek nastudoval pro zahájení programu jednu z nejhranějších kompozic soudobého lublaňského komponisty Aldo Kumara.“

„Hudeček se ve skocích z hluboké polohy nikterak neostýchal, melodické škály a držené tóny hrál s galantní jistotou.“

„Šostakovičovu symfonii hrál Komorní smyčcový orchestr Hudební akademie v Lublani nevšedně výstižně a přesvědčivě.“

Mezinárodní hudební festival Talichův Beroun otevřel svůj 43. ročník koncertem Komorního smyčcového orchestru Hudební akademie v Lublani, jehož uměleckým vedoucím je Janez Podlesek. Hosté ze Slovinska hráli vedle skladeb svých komponistů Aldo Kumara a Uroše Kreka také hudbu Johanna Nepomuka Hummela a Dmitrije Šostakoviče. Sólistou byl fagotista Jan Hudeček. Zahajovací koncert se konal ve Velkém sálu Kulturního domu Plzeňka v úterý 7. října. Mladý slovinský orchestr předvedl úctyhodný výkon, k němuž excelentní Hudeček „přidal své polínko“.

„V písni Byla sem ešče malá Klementa Slavického si posluchači vychutnali emotivní projev Barbory Perné, dobře posazené vysoké tóny a pečlivě dotažené délky.“

„Radek Martinec skladby interpretoval pěkným písňovým projevem, jeho hlas je hladivý, skvěle posazený a velmi příjemný na poslech.“

„Jana Sýkorová v Summer is come Petra Ebena vhodně zvolila sílu hlasu, přiměřenou komornímu prostoru.“

Již třetí sezónu oblíbeného cyklu písňových recitálů ve Stavovském divadle zahájil v sobotu 4. října koncert mladých členů Národního divadla s klavírním doprovodem. První matiné Lidové inspirace bylo věnováno písním Klementa Slavického, Ladislava Vycpálka, Petra Ebena a Antonína Dvořáka. Podmanivá atmosféra divadelního jeviště za staženou oponou, kam se divák běžně nepodívá, připravila posluchačům nevšední kulisu k ojedinělému uměleckému zážitku. Svým umístěním je to zajímavý přínos k nabídce koncertních prostor jak pro publikum, tak v tomto formátu jistě také pro interprety.

„Skladba, která byla komponovaná ještě za studií autora v roce 1923, zněla jímavě i expresívně v duchu české moderny počátku století, kterou deklarovalo dílo Vítězslava Nováka.“

„Dále byl na programu písňový cyklus Svítání od Vladimíra Štědroně. Bella Adamova vložila do textu sebevědomou intenzitu.“

„Tři nápady pro klarinet a klavír hrála Paulová s Kahánkem v příjemně proměnlivé dynamice s využitím příležitostí demonstrovat charakteristické tónové kvality.“

Respirium a Sál Bohuslava Martinů Akademie múzických umění v Praze byly v pondělí 6. října dějištěm významné události. Rodina Střelcových, dámy Stanislava, Alexandra a Andrea, přivítaly návštěvníky ke třem částem projektu – přednášce, křtu CD a koncertu k poctě Vladimíra a Bohumíra, členů rodu Štědroňů. Program koncertu, který byl partnerským projektem festivalu Dny Bohuslava Martinů, uvedl vedle skladeb Vladimíra Štědroně také hudbu Janáčka a Martinů. Účinkovali pěvkyně Bella Adamova, klavírista Ivo Kahánek, klarinetistka Anna Paulová a Wihanovo kvarteto.  Projekt, který měl svou brněnskou premiéru v pátek 3. října 2025, zjevil podstatné a široké hudební veřejnosti méně známé skutečnosti, které tvořily českou hudební historii.

„Diversa Quartet založili mladí hudebníci z orchestrálního tělesa Ensemble Opera Diversa v roce 2022.“

„Soubor překvapil dokonalou souhrou.“

„Byl to objevný večer ze skladeb, které se dnes vlastně nehrají, a je to škoda.“

Zámek Žďár nad Sázavou nabízí každý první čtvrtek v měsíci koncert klasické hudby v rámci cyklu Světlo a stín. 2. října se zde představil Diversa Quartet se skladbami ve své době odmítaných skladatelů: Jan Novák Quadricinium fidium, Emil František Burian Čtvrtý smyčcový kvartet, Miloslav Ištvan Druhý smyčcový kvartet a Jan Kapr Smyčcový kvartet č. 3. Skladby, které jsou dnes téměř neznámé, zněly Freskovým sálem zámku a potěšily publikum.

„V Pärtově hudbě se spojuje středověká spiritualita s moderní citlivostí – jako by se mezi tóny odrážel tep lidského srdce i odvěká touha po míru.“

„Vstup sboru byl opatrný, pokorný, téměř jako by se zpěváci omlouvali, že si dovolují narušit křehkou intimitu hudby.“

„Kompaktní, pestrý a energický výkon sboru místy připomínal zvukový ohňostroj.“

Zahajovací koncert 91. sezóny Pražského filharmonického sboru se konal 7. října ve Dvořákově síni Rudolfina. Za řízení Lukáše Vasilka zazněla hudba tří výrazných autorů 20. století – meditativní Summa a Salve Regina Arva Pärta, energické Chichesterské žalmy Leonarda Bernsteina a rytmicky avantgardní Svatba Igora Stravinského. Koncert zkombinoval sborový zpěv se zvukem orchestru, čtyř klavírů a bicího ansámblu. Dramaturgie přinesla okamžiky ticha, soustředění a meditace, ale i živelného uvolnění.

„Celkový tvar je naprosto profesionální a prezentovatelný, připomíná vyleštěný výsledek práce v nahrávacím studiu.“

„Osobně jsem ale postrádal jakýsi vnitřní neklid nebo určitou míru iracionality.“

„V Schumannovi působila přirozeně, zpěvně a s dotykem lidovosti.“

Recitálová řada Janáčkovy filharmonie Ostrava dlouhodobě ukazuje, že citlivý výběr interpretů a důraz na kvalitu mohou jít ruku v ruce s dramaturgickou odvahou. Vedle známých jmen se v ní obvykle objevují i mladší umělci. Letos mezi ně patřila Alexandra Styčkina, jednadvacetiletá klavíristka, která 6. října v Kině Vesmír zaujala technickou jistotou i soustředěným, svrchovaným projevem.

„Je opravdu dobré, že se podařilo angažovat jako hosta také Tomáše Hanuse, který je v podstatě největší dirigentskou hvězdou sezóny.“

„Sólistovi chyběl kus nosného houslového tónu.“

„Hanus vsadil u Strausse na jemnou a klasickou propracovanost, nehnal orchestr do rychlejšího tempa ani do ohromujícího zvukového efektu.“

Začátek 99. sezóny Symfonického orchestru Českého rozhlasu se velmi vydařil. Znovu se podařilo angažovat Tomáše Hanuse a zvolený program patřil k těm náročnějším, ale všechno dobře dopadlo. Dvě nejslavnější symfonické básně Richarda Strausse byly vrcholem večera a ani úvodní Čajkovskij a Prokofjevův houslový koncert s mladým korejským houslistou Inmo Yangem nezůstali stranou.

„Nejprve – oproti programu – zaznělo Requiem d moll, op. 48 pro soprán, baryton, smíšený sbor, orchestr a varhany.“

„Jde o velmi neobvyklou skladbu, sestávající ze tří žalmů, které na sebe ústrojně navazují tak, že celek působí jednotně, jako skutečná symfonie.“

„Sbor zněl úderně a v pianových plochách něžně a zranitelně.“

Podzimní festival duchovní hudby má v Olomouci ideální podmínky. Zejména dóm sv. Václava je pro takovéto akce přímo stvořený. V neděli 5. října se zde konal koncert, který především podtrhl duchovní poslání akce. Requiem d moll, op. 48 pro soprán, baryton a smíšený sbor Gabriela Faurého je skladbou méně hranou a objevná byla také Žalmová symfonie Igora Stravinského. Vše v podání Moravské filharmonie Olomouc, řízené Mariánem Lejavou, za spolupráce Karla Martínka na varhany a Českého filharmonického sboru Brno se sbormistrem Petrem Fialou. Sólové vstupy zpívali slovenští umělci, sopranistka Vanesa Čierna a barytonového sóla se zhostil Boris Prýgl. 

„Oratórium Kniha so siedmimi pečaťami patrí bezpochyby medzi najnáročnejšie diela svetovej symfonicko-vokálnej literatúry.“

„Dirigent Daniel Raiskin si za suverénny umelecký a organizačný výkon zaslúži slová najvyššieho uznania.“

„Skončil sa festival, ktorý nám môžu závidieť vrcholné európske hudobné metropoly.“

Záverečným koncertom, na ktorom pod taktovkou Daniela Raiskina Slovenská filharmónia, Slovenský filharmonický zbor (zbormajster Jan Rozehnal) a medzinárodná šestica renomovaných vokálnych sólistov uviedla veľkolepé oratórium Kniha so siedmimi pečaťami Franza Schmidta, vyvrcholil 5. októbra v Redute tohoročný, viac ako dvojtýždňový festivalový maratón Bratislavských hudobných slávností, plný impozantných hudobných zážitkov. Sólové party ztvárnili Brenden Gunnel (Johannes), David Steffens (Hlas Pána), Simona Šaturová (soprán), Stefanie Irányi (mezzosoprán), Jan Petryka (tenor)  a Simon Robinson (barytón). Mimoriadne náročný a technicky exponovaný organový part diela predniesol Michael Schönheit.

„Denis Kožuchin představil barokně klenuté a sekvenčně formované téma stylovým úhozem, na nějž se vzápětí naladil Josef Špaček se svým charakterním tónem.“

„Josef Špaček exceloval ve vyhrávání všech nepředvídatelných rytmických zvratů, jež obdařil bodavou akcentací.“

„Pärtova skladba stavěla na ostinátním doprovodu fungujícím coby základ pro houslistovo opatrné odměřování každého stupnicového manévru.“

Během nedělního recitálového klání v pražském Rudolfinu vystoupil Josef Špaček se stylově rozmanitým repertoárem, jejž špičkový český houslista spolu s klavíristou Denisem Kožuchinem olemoval zvučnými skladatelskými jmény jako César Franck, Alfred Schnittke nebo Arvo Pärt. Vypointovaný program v kombinaci s pozoruhodnými hráčskými dovednostmi obou muzikantů zaujal posluchačstvo vyváženou a sugestivní variací dráždivé exprese s hudebně konstrukční hrou, jež jen potvrdila sólistovu muzikálnost a schopnost ukočírovat rozmanitou plejádu hudebních stylů.

„Na první pohled mohl repertoárový rozpis až šokovat, ne-li odpudit. Nebude to bramboračka či dort, jak ho pekli Pejsek s Kočičkou?“

„Třívětý opus šarmantní Clara Dent-Bogányi přednesla s kýženou lehkostí a prožitkem, byť o nijak jednoduchý part se nejedná.“

„Usměvavé vedení Radka Baboráka na mnoha místech probouzelo úsměvy i v řadách instrumentalistů a výsledkem tedy bylo skvěle i s radostí zahrané dílo obdařené i výrazovou péčí.“

Pražští komorní sólisté uspořádali krásný koncert. Soubor vedený respektovaným hornistou Radkem Baborákem 5. října opět prokázal svůj mnohovstevnatý um ve svém novém působišti, tedy v kostele sv. Anežky České na Spořilově. Coby sólistka, ale později i členka ansámblu přispěla k suverénnímu sukcesu koncertní akce hobojistka Clara Dent-Bogányi. Skutečně, už předem je nutné zdůraznit: Bylo to skvělé z mnoha úhlů pohledu.

„Rytmus tikania hodín sa premenil na ťažký, pomalý krok titána.“

„Ostatné sláčiky sa držali v pozadí a violončelá mali veľký priestor aj po tutti-výbuchu.“

„Sláčiky zneli žiadostivým tónom, akoby im opatrnosť bránila v plnej dynamickej gradácii.”

Na zámku Mikulov v rámci desiateho ročníku Lednicko-valtického hudobného festivalu ožil svet Philipa Glassa. 4. októbra jeho dielo LIFE: Cesta časom sprostredkoval Orchester Berg pod taktovkou Petra Vrábela a nechýbala ani sprievodná projekcia fotografa Fransa Lantinga. Kombinácia vizuálnej krásy života ako takého s hypnotickou hudbou Philipa Glassa bola zážitkom, pri ktorom sa človek ľahko pristihne, ako sa ponára do úžasu a tichého zamyslenia. Hráči Orchestra Berg podali úctyhodný výkon a zo strany publika bol potlesk v stoji reakciou bez zaváhania.

„Dát dohromady náročný part pro čtyři lesní rohy nebylo jednoduché. Jejich souhra byla obdivuhodná.“

„Hudba Josefa Suka je efektní a plná dramatického citu.“

„Díky sugestivním gestům Tomáše Netopila klenuté plochy hýřily barevností.“

Bratislavské hudební slavnosti jsou v plném proudu a Koncertní síň Slovenské filharmonie je každý večer plná hudbymilovných návštěvníků. V pátek 3. října zde hostili Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK v čele s dirigentem Tomášem Netopilem. Lákadlem byl Koncertní kus pro čtyři lesní rohy a orchestr Roberta Schumanna a závěrem zazněla Symfonie E dur Josefa Suka. Program neobvyklý, přesto posluchačsky atraktivní.