PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Program koncertu zahŕňal diela francúzskej hudobnej proveniencie.“

„Berliozova operná pantomíma Kráľovský lov a búrka zaznela v Redute naživo po prvý raz a zapôsobila ako zjavenie.“

„Villaume je dirigentom nevídanej umeleckej imaginácie. Na jeho opätovné pozvanie do Bratislavy sa už teraz tešíme.“

Po hviezdnych filharmonických koncertoch Juraja Valčuhu pred dvomi týždňami prevzal v Redute na ďalšej dvojici abonentných koncertov Slovenskej filharmónie v dňoch 15. a 16. mája taktovku opäť prominentný umelec, bývalý šéfdirigent nášho prvého orchestra Emmanuel Villaume. Dramaturgicky dômyselne zostavený program zahŕňal výlučne diela francúzskej hudobnej proveniencie: pantomímu Kráľovský lov a búrku zo štvrtého dejstva opery Trójania Hectora Berlioza, symfonický triptych Nokturná Clauda Debussyho a veľkolepú Omšu sv. Cecílie Charlesa Gounoda. Už len kvôli úvodnej Berliozovej skladbe, plnej čarovných inštrumentálnych finesov, sa na koncert oplatilo prísť.

„Uvedení této opery libereckým divadlem F. X. Šaldy v hudebním nastudování Zbyňka Müllera a v režii Lindy Keprtové je především záslužným dramaturgickým počinem.“

„V opeře je mnoho zvukově zajímavých míst i hezké sbory v lidovém stylu.“

„Všichni účinkující odvedli soustředěné a inscenaci oddané výkony.“

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy nastudovalo a 16. května poprvé uvedlo novou inscenaci velmi sporadicky uváděné opery Maryša Emila Františka Buriana. Přes určité výhrady především k režijnímu pojetí se jedná o dílo, které je možné doporučit, přičemž chvályhodný je už samotný dramaturgický tah po opeře sáhnout. Dirigoval Zbyněk Müller, režie je z dílny Lindy Keprtové a v hlavní roli se zaskvěla Lívia Obručník Vénosová.

„Úžasný večer po dramaturgické stránce.“

„Spoluprací se spisovatelem a básníkem Petrem Koudelkou byly představeny čtyři Voříškovy písně.“

„Magdalena Rovenská ukázala návod, jak se to také dá dělat. Svěží vystoupení…“

Závěrečný pořad druhého ročníku cyklu Příběh kláves, umění a krásných nauk byl věnován osobnosti předčasně zesnulého českého hudebníka Jana Václava Huga Voříška. Od úmrtí skladatele, který spolupokládal základy romantické epochy, v listopadu uplyne rovných dvě stě let. Není autorem pouze hojně provozované, beethovenovsky pojaté Symfonie D dur, ale také dalších hodnotných děl. Lídryně cyklu některé z nich spolu s mladou sopranistkou Magdalenou Rovenskou představila 15. května v Divadle Kolowrat.

„Václav Kapusta hebkým tónem podpořil elegický charakter hlavního tématu, zatímco ve třetí a páté variaci uplatnil spolehlivou techniku.“

 „Rychlý pohyb spolu s gradační dynamikou obsahuje v Rejchově skladbě kóda, která v Kapustově podání vyzněla jako efektní závěr kompozice.“ 

„Coby přídavek znovu zazněla Mozartova předehra, která pod Iwasakiho vedením sršela pozitivní energií.“

Součástí programové nabídky Plzeňské filharmonie jsou tzv. mimořádné koncerty, s nimiž tento orchestr zajíždí do menších měst a lokalit Plzeňského kraje. Jednou z tradičních zastávek je i Kdyně v okrese Domažlice, kdysi významné středisko textilního průmyslu. V pátek 16. května zde ve Společenském sále místní Sokolovny pod taktovkou šéfdirigenta tělesa Chuheie Iwasakiho zazněly skladby W. A. Mozarta, Antonína Rejchy a Antonína Dvořáka. Jako sólista vystoupil první fagotista orchestru Václav Kapusta.

„Ještě předcházejícího večera by náhodný chodec netušil…“

„Odměnou jim byl jeden z nejautentičtějších a nejčistších hudebních zážitků sezóny.“

„Paní sbormistryně Tereza Válková oznámila posluchačům zprávu o nově vytvořeném CD flétnistky a fagotistky Michaely Koudelkové.“

Osmý, závěrečný koncert 13. sezóny cyklu Bacha na Mozarta! se uskutečnil v brněnském kostele sv. Janů ve čtvrtek 15. května. Na programu Czech Ensemble Baroque Choir, především jeho loni vzniklé odnože Silentium! ensemble pod vedením sbormistryně Terezy Válkové, prozářila chrámové ticho pečlivě vybraná moteta Georga Philippa Telemanna, skladby jeho předchůdce Heinricha Schütze a jedna od Philippa Friedricha Böddeckera. Pravou barokní atmosféru vykreslil pečlivě stavěný sbor a dobové nástroje. Pětistrunný kontrabas Jána Prievozníka, theorba Kateřiny Maňákové, flétna i fagot Michaely Koudelkové a varhanní pozitiv Marka Čermáka dotvářely vznešený hlahol pod barokní klenbou chrámu.

„Marek Šedivý se představil jako dirigent se smyslem pro precizaci a detail.“

„Na otázku, co je to basetový roh, odpovídal Matej Veselka se smíchem po koncertě: ‚Je to semínko od basklarinetu, něco mezi klarinetem a basklarinetem, nemá to nic společného s pejskem basetem.‘“

„Nápad, se kterým autor ke kompozici přistoupil, je podobný šifrovacímu stroji se stejným názvem, který používali špioni ve válkách.“

Závěr abonentního cyklu „B“ Filharmonie Bohuslava Martinů se konal 15. května v Kongresovém centru ve Zlíně a přinesl příjemný program. Orchestr pod taktovkou Marka Šedivého hrál nejprve Fantazii a fugu c moll, BWV 537 Johanna Sebastiana Bacha a následně dva Koncertní kusy pro klarinet, basetový roh a orchestr Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Sólové party přednesli na klarinet Anna Paulová a na basetový roh Matej Veselka. Na závěr zazněla skladba Edwarda Elgara Enigma, variace na originální téma pro orchestr, op. 36, která dala jméno celému večeru. Krásný večer s krásnou hudbou…

„Vyprodané sály na letošním ročníku festivalu jasně dokazují, že dozrála nová generace posluchačů, jež si ke komorní hudbě našla svoji cestu.“ 

„U Rachmaninova se nedá nic předstírat ani ošidit, těch pětatřicet minut se musí hrát naplno. Ivan Ženatý se svého úkolu zhostil s jistotou beroucí dech.“ 

„Při jemnosti Martina Kasíka zaslechneme i obracení listů s notami. Hned nato interpret strhne bouři.“

Také další koncert 47. ročníku Pardubického hudebního jara, pořádaný ve čtvrtek 15. května v Gočárově galerii v Automatických mlýnech, se stal oslavou komorní muziky v její nejkřišťálovější podobě. Dvě sonáty pro housle a klavír z počátku 20. století od Sergeje Rachmaninova a Bohuslava Martinů přednesli špičkoví čeští interpreti Ivan Ženatý a Martin Kasík k nápadné spokojenosti publika.

„Filippo Mineccia zaujal hned svým vstupem v árii Barbara dira effera dokonalými virtuózními běhy, jejich rytmickým tepem i moc dobrou výrazovou útočností v duchu textu.“

„Projev Gabriely Eibenové lze označit za stylově svrchovaný, vyzrálý v dokonalém frázování, muzikální.“

„Hráči Plzeňské filharmonie umí reagovat na požadavky kvalifikovaných dirigentů…“

Gotická katedrála sv. Bartoloměje v Plzni dne 14. května zažila zajímavý stylový koncert z díla mistra českého baroka Jana Dismase Zelenky pod poetickým názvem Noc se Zelenkou. Plzeňskou filharmonii vedl Adam Viktora, varhaník a zakladatel souboru Ensemble Inégal, uznávaný odborník v daném slohu. Pro sólové vstupy si zvolil sopranistku Gabrielu Eibenovou a kontratenoristu Filippa Minecciu. Koncertním mistrem orchestru byla Magdaléna Malá.

„Systém základních uměleckých škol v České republice je skutečně unikátní; nejen v evropském, ale i v celosvětovém měřítku.“

„Obě mladé sólistky svých šancí využily na výbornou.“

„Celý večer zakončila Sinfonia z Händelovy Atalanty, což byl dle mého soudu orchestrální vrchol večera.“

V tomto roce se uskutečňuje už devátý ročník celostátního festivalu základních uměleckých škol ZUŠ Open. Festival byl slavnostně zahájen 14. května benefičním koncertem v karlínském kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze a potrvá až do 6. června 2025. Během této doby se uskuteční stovky kulturních akcí po celé České republice, do kterých se zapojí tisíce žáků, pedagogů i renomovaných umělců. Při zahajovacím koncertu se krom jiných sólově představila patronka pořádajícího nadačního fondu Magdalena Kožená, orchestrální těleso řídil Jan Kučera.

„Jako připomínku této pro akordeon významné události uspořádala Společnost českých akordeonistů Praze malý festival.“

„Kvalitativní laťku tito dva umělci nasadili velmi vysoko.“

„Nejprve se na program dostaly akordeonové adaptace skladeb barokních mistrů.“

Akordeon byl vynalezen v roce 1822 C. F. L. Buschmannem a 6. května 1829, tedy před 196 lety, byl ve Vídni patentován, čímž došlo k jeho „povýšení“ na úroveň koncertního hudebního nástroje. Tento den nyní slavíme jako Světový den akordeonu. V připomínce této pro akordeon významné události uspořádala Společnost českých akordeonistů Praze malý festival ze dvou koncertů. Ten první se konal 4. května v sále Uměleckoprůmyslového musea, druhý o den později 5. května v kostele Českobratrské církve evangelické v Korunní ulici. Přinášíme ohlédnutí za řečeným.

„První polovina se odehrála při standardním elektrickém osvětlení, jež v Markraběcím divadle vkusně supluje záři svíček.“

„Úplnou tmu si měli podle návodu interpretek posluchači navodit použitím černých masek.“ 

„Hráčky se v druhé části koncertu rozešly do prostoru divadla, a předvedly tak jeho jedinečné akustické možnosti.“

V sobotu 10. května pokračoval festival Musica Bayreuth dalším, tentokrát komorním koncertem. V provedení čtyřčlenného ženského souboru Marsyas Baroque Ensemble zazněly v Markraběcím divadle ukázky z komorní tvorby Johanna Sebastiana Bacha. Název koncertu Between Light & Dark vyjádřil nápad mladých interpretek Marsyas Baroque Ensemble, které posluchačům nabídly možnost vnímat Bachovy skladby jednak při osvětlení, jednak ve tmě. Aby se mohli plně soustředit pouze na sluchové vjemy, byly divákům před koncertem uvaděči rozdány černé „Schlafmasken“.

„Jiří Antonín Benda ve svých dvaapadesáti letech zvolil formu, v níž byly hudební a mluvená složka uplatněny rovnocenně a ve vzájemní interakci.“

„Perfektní mluvní projev, dokonalé zvládnutí fonetické stránky němčiny, přesvědčivé herecké podání a vkusná náznaková gestika podpořily mimořádný výkon Kateřiny Hebelkové.“ 

„Komorní orchestr Opery Divadla J. K. Tyla dosáhl v akustických podmínkách dřevěného interiéru barokního divadla kompaktního měkkého zvuku.“

Celkem dvacet koncertů konaných na osmi místech ve dnech 8. května až 30. června přináší v letošním roce festival Musica Bayreuth. Zatímco v loňském roce byl program zaměřen především na tvorbu Christopha Willibalda Glucka, letos je převážná část programové nabídky ve znamení baroka. V rámci česko-německé spolupráce byly v pátek 9. května v Markraběcím divadle uvedeny melodramy Jiřího Antonína Bendy Ariadne auf Naxos a Medea. Společně s orchestrem v režii Apoleny Veldové a Věry Šustíkové vystoupila Kateřina Hebelková spolu s německými herci.

„Odhalena byla nová informační deska o kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Třebsku.“

„Helena Jiříkovská, v současnosti zástupce koncertního mistra Pražských symfoniků, osvědčila své kvality.“

„Nezbývá než se těšit, že třeba při příštím pozvání tělesa si organizátor vyžádá provedení celého díla Jaroslava Krčka.“

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Třebsku byl 10. května zcela zaplněný. Konal se zde sedmý koncert Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Spojený byl se slavnostním odhalením nové pamětní desky, která poukazuje na historii stavby s důrazem na tři výjimečné osobnosti spjaté s kostelem. O hudební složku se postaralo České filharmonické kvarteto v mírně pozměněném složení.

„Dirigent Ondřej Vrabec opět dokázal své kvality.“

„Vrchol večera přinesla sólistka Barbora Kolářová.“

„Publikum odměnilo účinkující dlouhotrvajícím potleskem.“

Ve čtvrtek 8. května ožila historická budova Císařských lázní v Karlových Varech výjimečným koncertem, připomínajícím 80. výročí konce druhé světové války. Karlovarský symfonický orchestr pod vedením Ondřeje Vrabce předvedl mimořádně vyrovnaný a přesvědčivý výkon plný emocí, dynamiky i technické preciznosti a opět dokázal, že Karlovy Vary mají své nezastupitelné místo na mapě kulturních událostí. Sólové úlohy zastaly houslistka Barbora Kolářová a marimbistka Cécile Boiffin.

„Inscenace nabízí pohled na život Almy primárně optikou jejích dní v koncentračním táboře a prací s dalšími spoluvězenkyněmi na vybudování ženského orchestru.“

„Hudba není ve hře v druhém, ale v prvním plánu. Funguje jako glosátor děje, zasahuje do něj jako „němý“ účastník a celému příběhu dává zřetelný spád.“

„Emocionálně silný večer podpořený promyšlenou hudební dramaturgií a postavený na expresivních hudebních i hereckých výkonech ťal do živého.“

Syrový industriální prostor a syrová realita holocaustu mařícího lidské životy. Právě toto spojení nabídl ve čtvrtek 8. května v Den vítězství mladoboleslavský cyklus Rok na čtyři doby. Vybočil ze svého primárně koncertního zaměření a zařadil hudebně-divadelní inscenaci …because of Alma. Rozkryl pohnutý životní příběh houslistky a dirigentky židovského původu Almy Rosé, neteře komponisty Gustava Mahlera, v působivém koncertně-činoherním tvaru. Osmdesát let od konce druhé světové války, ve zjitřené době… jednoduše dobrý dramaturgický tah.

„Protože má pěvec brněnské kořeny, nechyběli jeho přátelé z dětství a mládí.“

„Skočná se rozjela v téměř nehratelném tempu a i dirigent podlehl názvu a čile si na stupínku zaskákal, zatímco se smyčce a prsty hudebníkům málem zavařily.“

„Blok italských oper ukončila árie Cavadarossiho, kterou zpíval tenorista znělým témbrem, s vroucností a pokorou.“

Český tenorista Pavel Černoch měl padesáté narozeniny už 2. května 2024. Oslavu mu tehdy uspořádala Filharmonie Brno v rámci Festivalu Špilberk, zmařila ji ale bouře. Proto se náhradní koncert konal v Janáčkově divadle a termín byl stanoven na 8. května. Oslavenci tedy už je jednapadesát, přesto mu ale přišli popřát významní hosté: sopranistka Jana Šrejma Kačírková i orchestr Slovenské filharmonie s dirigentem Jaroslavem Kyzlinkem. A do vyprodaného hlediště dorazilo i mnoho pěvcových přátel.

„Hejla považujem za autora, ktorý si vyprofiloval rozpoznateľnú, stále ale idiómami nezaťaženú hudobnú reč.“

„Efekt nádherného Magnificatu presvedčí o tom, že bola celá tektonika vystavaná veľmi dôsledne.“

„Nevyvolávajú prudké emócie, skôr vedú k zamysleniu, stíšeniu, majú svoj tajomný rozmer.“

Významným prírastkom do súčasnej českej duchovnej hudby sa 7. mája stali Nešpory na Svatováclavský chorál od Matouše Hejla. Celovečerná kompozícia vznikala pôvodne pre pražskú katedrálu: tam ale z rozhodnutia Správy Pražského hradu nezaznela a premiéra sa narýchlo presunula do kostola sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. Prevedenie mal na starosti Orchestr Berg (dirigent Petr Vrábel), obohatený o sedem spevákov.

„Z gest i pohybů dirigenta Johannesa Schlaefliho lze vycítit jistotu, ale zároveň lidskou vstřícnost.“

„Výhodou všech členů Tria Incendio je pochopitelně živelnost a bezprostřednost daná věkem, stávající se při bezchybném provedení vysokou přidanou hodnotou.“ 

„Jako by se Haydnův londýnský triumf z roku 1791 přenesl přímo do východních Čech, tak mohutný byl v Hradci účinek skvostně interpretovaného díla.“

Na úplný závěr stávající abonentní sezony zvolila Filharmonie Hradec Králové hudbu z období klasicismu. Na posledním koncertě malého symfonického cyklu zněla ve středu 7. května díla Ludwiga van Beethovena, Franze Becka a Josepha Hydna. Posluchačům se představil švýcarský dirigent Johannes Schlaefli a o kvalitách svého interpretačního umění nenechali nikoho na pochybách členové Tria Incendio.

„Atalante Quartet je ověnčen řadou cen, tvoří ho absolventi Vídeňské univerzity a Mozartea v Salcburku, spolupracují s Vídeňskými symfoniky.“

„Jemnost dynamických odstínů s měkce plastickým zvukem a skvělá volba temp byla pro ansámbl charakteristická.“

„Ocenil jsem nápaditost ve volbě přídavku z díla Antonína Dvořáka, který jsem opravdu nečekal.“

Šestapadesátý ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami pokračoval 6. května komorním koncertem rakouského smyčcového kvarteta zvaného Atalante Quartett. Soubor z Vídně vystoupil v kostele sv. Vojtěcha. V zajímavě koncipovaném programu z komorní tvorby především Josepha Haydna a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho zazněla i skladba amerického neoromantického autora Samuela Barbera. Kvarteto bylo příjemným osvěžením, zpestřením bohaté dramaturgie festivalu.

„Hudba zde byla vyjádřením toho, co slovy nelze říci.“

„Šaturová ukázala, že i tiše vyslovené může znít jako hymnus naděje.“

„Kozák hraje jako někdo, kdo hudbě naslouchá ještě dřív, než ji nechá zaznít.“

V pondělí 5. května uzavřela Janáčkova filharmonie Ostrava svůj letošní Komorní cyklus. Ohlédneme-li se za čtveřicí koncertů, je třeba ocenit jak dramaturgickou rozmanitost, tak promyšlený výběr interpretů. Ačkoliv komorní koncerty nebývají vždy vyprodané, nacházejí si stabilní publikum – možná že oslovují posluchače, kterým je blízká intimita hudebního výrazu, soustředěnost na detail a autenticita sdělení. Poslední večer této řady patřil sopranistce Simoně Šaturové a pianistovi Marku Kozákovi, kteří nabídli písňový recitál v ostravském sále Kina Vesmír.