PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Zatímco v minulosti dominovali hudebnímu světu muži, tento večer ukázal, že dnes stále výrazněji zaznívá ženský hudební projev – a to i na dirigentském stupínku.“

„Lenka Titzová na pódium přinesla esenci hravosti a spontaneity.“

„Skalková se soustředila na vnitřní vývoj hudební struktury, nechala melodie dýchat a pracovala s kontrasty mezi monumentalitou a lyrickou jemností.“

Kolik vnitřní síly, hodin samoty, odříkání a tiché zarputilosti je třeba, aby se mladý interpret postavil na pódium a proměnil notový zápis v dechberoucí zážitek? Právě tato otázka se mi vracela během koncertu z cyklu Janáčkovy filharmonie Ostrava zvaného Mladí sólisté, který ve čtvrtek 3. dubna přivedl na pódium sálu Vesmíru trojici talentovaných mladých umělkyň. Klasická hudba zde nebyla jen aktem precizní interpretace, ale i svědectvím o cestě – o odvaze, trpělivosti a houževnatosti.

„Pokud jde o ukrajinské autory, člověk je překvapen, kolik zajímavých a invencí oplývajících skladatelů a jejich kompozic nám z nejrůznějších důvodů zůstalo utajeno.“ 

„Marek Kozák vnějškově nepůsobí jako rozmáchlý a ničím nespoutaný romantik, naopak překvapuje klidem a rozvahou, rozsah jeho interpretačního mistrovství je však olbřímí.“

„Gesta dirigenta Muellera vyzněla energicky a sebevědomě, ke konkrétním hráčům je vždy směroval s precizností.“

Filharmonie Hradec Králové, před níž tentokrát stanul švýcarský dirigent Christoph-Mathias Mueller, zavedla první dubnový čtvrtek své posluchače na Ukrajinu. Samozřejmě jen obrazně, ale s velkou intenzitou. Koncert představil u nás téměř neznámého skladatele Alexandera Veprika a akcentoval ukrajinské písně v dílech Petra Iljiče Čajkovského. Sólistou večera byl klavírista Marek Kozák.

„Adamova samotnou zvukovou kvalitu pozvedla na ‚vyšší level‘.“

„První dva hudební kusy na houslích vysloveně stály, když jednoduchost harmonických sledů Ucceliniho a Bibera bylo nutné nějak kompenzovat – tedy virtuozitou houslistů.“

„Strašně příjemný večer.“

Tři výrazné osobnosti tuzemské hudební (nejen) interpretace svedl dohromady koncert cyklu Hudební cesty Evropou pořádaný Collegiem 1704 už tradičně ve vršovickém kulturním centru Vzlet. Tomáše Netopila čeká dirigentský debut v Chicagu a v Berlíně, Barbara Maria Willi kromě toho, že organizuje vlastní koncertní řadu a hraje na starší klávesové nástroje, je také děkankou Hudební fakulty brněnské JAMU, mezzosopranistku Bellu Adamovou časopis Forbes zařadil mezi třicet vycházejících hvězd klasické hudby. 2. dubna tedy bylo, na co se těšit. Doprovázelo Collegium Colloredo spjaté s hudební akademií v Kroměříži a právě město pyšnící se zápisem v seznamu UNESCO bylo jedním z motivů večera.

„Podobně jako Italové ctí Petrarcu, pro Francouze je Guillaume de Machaut největším básníkem vrcholného středověku.“

„Cappella Mariana dává přednost zpěvu v kombinaci s různými nástroji – gotickou harfou, fidulou a zobcovými flétnami.“

„Soubor se může těšit ze spolupráce s Jaromírem Medunou, který dal ve svém dokonalém projevu zaznít kráse mateřštiny.“ 

Téměř po celou dobu trvání Smetanovských dnů jsme byli svědky diskusí na téma, má-li se jeho programová náplň striktně držet pouze devatenáctého století, či zda může vybočit i do jiných stylových období. Zatímco multidisciplinární sympozium a výtvarná oblast v podobě výstav v Západočeské galerii a Západočeském muzeu původní záměr zachovává, hudební program se ubírá jinou cestou. Občas nám dramaturgie koncertů totiž nabídne exkurz buď do současných, anebo naopak časově vzdálenějších period hudebního vývoje. Bylo tomu tak i v úterý 1. dubna, kdy se v plzeňském Domě hudby v podání souboru Capella Mariana rozezněla hudba Guillauma de Machaut (cca 1300–1377).

„Nejen organizace, moderování, hraní a dirigování, ale i aranžování se tedy chopil multitalent jménem Radek Baborák, který sám ztvárnil hornový part.“

„Bach na rozdíl od Mozarta není tak snadno stravitelný a vyžaduje soustředěnější poslech.“

„Přeplněný kostel, asi tři stovky diváků nadšeně aplaudující, úsměvy na všechny strany, viditelná spokojenost všech přítomných…“

Pražští komorní sólisté vedení hornistou a dirigentem Radkem Baborákem poměrně čerstvě nejsou rezidenčním souborem staroměstského kostela sv. Šimona a Judy a v pořadí už druhý koncert uspořádali takřka doma, ve spořilovské Svaté Anežce. Více než dvacítka instrumentalistů včetně Václava Hudečka se 1. dubna shromáždila k potěše četného publika u příležitosti bachovského jubilea.

„Festival v saské metropoli inicioval bezprecedentní pozornost vědecky podloženému hledání historicky poučené interpretace celé tetralogie.“

„Kent Nagano inspiroval orchestr během celého téměř pětihodinového večera k neuvěřitelně plastické a průzračné hře.“

„Siegfried je nejpohádkovější a hudebně nejpřístupnější částí Prstenu Nibelungova. Pražské provedení tyto stránky zvýraznilo.“

Wagner může být nejen hudebně magický, ale také dějově poutavý a dokonce chvílemi zábavný. A to i bez scénografie. Koncertní provedení jeho opery Siegfried v pražské Státní opeře, mezinárodní projekt Dresdner Musikfestpiele, první dubnový den takové bylo: skvěle zazpívané, díky dobovým nástrojům vzácně zvukově vyvážené, projasněné a zřetelné a v pojetí dirigenta Kenta Nagana interpretačně nádherné. Jedním slovem světové.

„Soudobá muzika doplněná o starověké chorály v prostoru novogotické katedrály a zejména v podání opravdu skvostného sboru nepřestává fascinovat.“

„Za každé zastavení zahoří jedna svíce jako součást minimalistické režijní práce Kateřiny Křivánkové.“

„Posluchačský a duchovní zážitek… obrovský.“

Kombinace vynikajícího sboru, citlivé dramaturgie a minimalistické režie, tak by se dal shrnout projekt Křížová cesta brněnského sboru Ensemble Versus. Jak již název koncertního projektu prozrazuje, sbor si vzal za cíl hudebně ztvárnit Ježíšovu poslední cestu. Olomouckou katedrálou sv. Václava se nesly středověké chorály i skvosty soudobé sborové tvorby a kromě toho i varhanní improvizace Karla Martínka. Ensemble Versus 30. března přinesl hluboký umělecký zážitek s duchovním přesahem.

„Opera nie je dejová a ani presná významovosť textov tu nehrá tak podstatnú rolu. Ide skôr o pocit, atmosféru, prežitok.“

„Zmeny pozorujeme postupne, predovšetkým na základe diania v hudobnej zložke.“

„Že je dielo nedramatické v tomto prípade neznamená, že by rezignovalo na gradácie či napätie.“

Hranice opery ako hudobno-dramatického žánru skúma festival Opera 2025 systematicky. Vďaka inscenácii I-ME, za ktorou stoja Vít Zouhar, David Ryan a Rocc však toto skúmanie ešte zintenzívnelo. 29. marca sme tak v Studiu Hrdinů mali možnosť prehodnotiť témy (anti)dramatickosti, roli textovej zložky či formovania operného diela.

„Záměna adjektiva v názvu opery – „chytrá“ za „mazaná“ – když to druhé má dvojí význam, není tak zásadní. Ale matka Bystroušky, prostitutka závislá na heroinu, to mi přijde problematické a s otazníkem.“

„Režie je avantgardní, děj se odehrává v Bronxu, Harašta krade ve zlatnictví, místo lesní romantiky a světa zvířátek jsme mezi chudými vrstvami lidí, v omšelých ruinách nevzhledných domů…“

„Nejvýraznější potlesk v závěru patřil šéfdirigentovi Markusi Poschnerovi a Brucknerovu orchestru plným právem.“

Ve velkém sále moderního Musiktheateru v Linci se 29. března uskutečnila premiéra nové inscenace Janáčkových Příhod lišky Bystroušky, pod novým německým názvem Die gerissene Füchsin (Mazaná liška). Stalo se tak v hudebním nastudování uměleckého šéfa Markuse Poschnera a ve zcela netradičním režijním uchopení i v nové koncepci překladu v rámci německého jazyka. Režisérem je Peter Konwitschny, který se chopil jevištního experimentu – původní verze je údajně naivně dětská a sentimentální.

„Diana Damrau a Jonas Kaufmann patří mezi světové operní hvězdy.“

„Recitál byl dramaturgicky výborně vystavěn.“

„Večer začal i končil nejznámějšími Straussovými písněmi Zueignung a Cäcilie.“

Agentura Nachtigall Artists připravila další z nezapomenutelných večerů se světovými pěvci. Do Prahy tentokrát dorazili renomovaní Jonas Kaufmann a Diana Damrau společně s klavíristou Helmutem Deutschem a na programu byly 29. března písně autorů Gustava Mahlera a Richarda Strausse. Smetanova síň Obecního domu mohla jen stěží získat pocit neuspokojení…

„Tentokrát zcela nově dává o sobě festival vědět také během roku!“

„Šlo o setkání dvou interpretů, které dělí nejméně dvě generace.“

„Jeho výkon měl po všech stránkách vynikající parametry a každým scherzem přiváděl zcela naplněný sál ke stále většímu nadšení.“

S novou a nesporně užitečnou iniciativou přišel v letošním roce hudební festival Dny Bohuslava Martinů, který již tři desetiletí obohacuje pražský hudební život. 29. března v Sále Martinů Lichtenštejnského paláce uspořádal koncert, který byl prologem 31. ročníku festivalu. Protagonistou byl excelentní kanadský klavírista Charles Richard-Hamelin ve spolupráci s českým violoncellistou Markem Jeriem. Šlo o setkání dvou interpretů, které dělí nejméně dvě generace.

„V sedmašedesáti letech se mistr trubky již věru nehodlá předvádět ničím jiným než skutečným a nikterak skrývaným potěšením z toho, co hraje. “ 

„Reinhold Friedrich dokáže udržet tón s až neuvěřitelnou čistotou a zároveň jej umně modelovat s odzbrojující lehkostí.“

„Robert Kružík v Barberově Adagiu s pardubickými hráči ze smyčcové sekce pracoval pozorně, rozvíjení hlavního motivu i přechody nepostrádaly naléhavost, barevnost ani celkovou uměřenost.“

Sedmačtyřicátý ročník Pardubického hudebního jara nemohl začít lépe. Po třech letech se do města ve východních Čechách vrátil německý trumpetista Reinhold Friedrich, dočkal se ještě před úvodním koncertem festivalu vřelého přijetí publikem, které si vzápětí svým výkonem zcela podmanil, a ještě navíc slíbil, že brzy přijede znovu – na bicyklu… Komorní filharmonii Pardubice v neděli 30. března řídil Robert Kružík.

„Petr Altrichter je dirigentom s mimoriadnou dávkou inšpirácie a osobnostnej charizmy.“

„Druhé bratislavské účinkovanie Marka Kozáka potvrdilo jeho výnimočné interpretačné kvality.“

„Mendelssohnova Škótska symfónia zaznela v jasných kontúrach výsostne dramatického diela.“ 

Maratón sezónnych abonentných účinkovaní Slovenskej filharmónie pokračoval v posledný marcový týždeň koncertom nášho prvého orchestra pred už tradične preplnenou bratislavskou Redutou – išlo o koncert v rámci hojne navštevovaného Populárneho cyklu. Za dirigentský pult Slovenskej filharmónie sa po takmer roku znova postavil Petr Altrichter, skúsený a umelecky vysoko erudovaný predstaviteľ renomovanej dirigentskej školy nášho západného suseda. Po dirigentovom boku sa uviedol jeho krajan, mladý klavirista Marek Kozák…

„Zásluhu na úspěchu premiéry má především dirigent.“

„Svým úkolům dostáli po pěvecké stránce i sólisté.“

„Vyjádřil-li se Puccini, že jeho Manon bude – na rozdíl od francouzské operní verze tohoto příběhu z dílny Julese Masseneta – vášnivá, je třeba konstatovat, že tato vášeň se na jevišti neodehrávala.“

Pražská Státní opera 27. března uvedla nové nastudování Pucciniho opery Manon Lescaut. Dirigentský výkon Simoneho Di Felice nepostrádá takřka nic, ale inscenaci po instrumentální i pěvecké stránce vysoce kvalitní sráží nepřesvědčivá režie Slávy Daubnerové.

„Bylo skvělé, že se na finálovém večeru žádné z uvedených děl neopakovalo.“

„Kento Satsuma je na Janáčkově akademii múzických umění zároveň studentem oboru dirigování.“

„Klavír pod prsty Elišky Tkadlčíkové doslova zpíval.“

V plzeňské Měšťanské besedě proběhlo finále 35. ročníku Smetanovské klavírní soutěže. O ceny s orchestrem Plzeňské filharmonie hráli čtyři účastníci nejvyšší, třetí věkové kategorie do třiceti let. Slyšeli jsme výkony dvou japonských klavíristů, kteří ale studují hru na klavír v České republice a dvou studentů Akademie múzických umění v Praze. U klavíru se 27. března vystřídali Kento Satsuma, Rikako Shinano, Daniel Boura a Eliška Tkadlčíková. Filharmoniky řídila Miriam Němcová.

„Vivaldiho hrál kompletní soubor s nakažlivou vitalitou a Hudeček si střihl bravurní dueta s Vernerem.“

„Hudba dováděla, mužské hlasy zněly furiantsky i recitativně, zejména v podání houslisty Matouše Pěrušky.“

„Publikum uvedl do obrazu violoncellista souboru Pavel Verner, který přiblížil, zdůvodnil a zpropagoval změnu žánru v programu koncertu.“

Na pódium koncertního sálu Pražské konzervatoře, kde se 25. března konal šestý koncert 33. ročníku festivalu Svátky hudby v Praze, uvedl Václav Hudeček opět dva komorní soubory – mladší Trio Bohémo a renomované Kvarteto Apollon. Kouzelně vystavěný program upoutal bizarní dramaturgií, která nabídla hudbu Vivaldiho, Liszta, Vičara a po přestávce úpravy skladeb šestice matadorů z hudby „druhého břehu“ aneb ze světa jazzu.

„Večer byl především oslavou nadcházejícího jubilea předního českého skladatele Jiřího Temla.“

„Přirozeným vrcholem koncertu se stal Temlův cyklus žalmů pro baryton a varhany.“

„Vedle Temlovy tvorby mne zaujala interpretace Dvořákových písní, moc zajímavé bylo také připomenutí zřejmě neprávem zapomenutého Josefa Kličky.“

Gotická katedrála svatého Bartoloměje zažila 25. března pozoruhodný koncert k poctě předního českého skladatele Jiřího Temla, jehož působení v Plzni významně formovalo. Na koncertě se představil barytonista Roman Janál a varhanice Irena Chřibková a programu logicky dominovala tvorba brzy devadesátiletého jubilanta, zastoupena byla také tvorba Antonína Dvořáka, Josefa Kličky a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.

„Jiří Vodička uložil skladbě výrazově ztemnělý nádech gradačního napětí, jejž přesvědčivě saturoval pečlivě stupňovanou dynamikou a šustivě zastřeným tónem.“

„Zdálo se, že skladba až příliš vystupovala sama za sebe bez originálnějšího dirigentského přičinění – jako by posluchač měl k dispozici pouze Šostakoviče bez Byčkova.“

„Do čtvrté věty Česká filharmonie vstoupila s expresivní nesmlouvavostí.“

Programově homogenní, ale co do interpretačních výkonů rozmanitý večer 26. března prožili posluchači během rudolfinského vystoupení České filharmonie, při němž kromě dirigentského umění Semjona Byčkova zazářila proslulá virtuozita Jiřího Vodičky. Houslový koncert a moll a Pátá symfonie Dmitrije Šostakoviče získaly díky skvělé souhře orchestru a sebejisté dirigentské perspektivě žádoucí punc svěžesti a modernosti, které si díky očekávané agresivnosti a disonantní sytosti ničím nezadaly s vysokým evropským standardem v provádění klasické literatury avantgardní hudby.

„Zapamatujte si slovo ‚imerzivní‘ – imerzivní divadlo, imerzivní zážitek, podle Tomáše Pilaře je to nejaktuálnější trend současné hudební inscenace.“

„Nejlepší složkou večera byl nakonec samotný prostor Anežského kláštera, který tvůrci mohli využít ještě více.“

„Upřímně závidím Tomáši Pilařovi, že si může takto plnit své sny. Velmi jeho vizi rozumím.“

Pražský filharmonický sbor slaví jubilejní 90. sezónu a v rámci oslav připravil pro publikum  poměrně originální hudební zážitek v Anežském kláštere. Jedná se o takzvanou imerzivní inscenaci, ve které se klasická hranice mezi pódiem a publikem stírá, a divák se tak stává součástí produkce. Autorem celého projektu byl Tomáš Ondřej Pilař, režisér a umělecký šéf opery Jihočeského divadla. Sbor nechal zpívat v různých prostorách kláštera na ploše padesáti minut asi sedm skladeb současných tvůrců a také jeden chorální kus.

„Debut virtuosky Himari byl mnohem úspěšnější než v případě dirigenta.“

„Himari oslnila publikum pestrou škálou virtuozity.“

„Dirigent ve všech kompozicích hravě a zpěvně interpretoval lyrické pasáže.“

Velký sál berlínské Filharmonie zažil minulý týden úžasný debut mladičké japonské houslové virtuosky Himari, třináctileté studentky Curtisova hudebního institutu ve Filadelfii. Na třech koncertech stanul po jejím boku čtyřiašedesátiletý německý dirigent Sebastian Weigle, který u světoznámého orchestru Berlínských filharmoniků rovněž debutoval. Ovšem jako rychlý záskok za slavného maestra Zubina Mehtu.

„Hlavní téma předehry k opeře Les Abencérages cválá vpřed natolik bezstarostně, až budí dojem, že by mohlo pocházet z předehry k nějaké nenáročné operetě.“

„Už z úvodních tří sólových kadencí první věty bylo zjevné, že Barry Douglas má Beethovenův ‚Císařský‘ koncert dokonale zažitý.“

„Vrcholem večera se stala Brahmsova Třetí.“

Na sedmém večeru cyklu „A“ 23. března ve Dvořákově síni Rudolfina nabídl orchestr Prague Philharmonia se svým šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem svému publiku posluchačsky vděčný program, sestavený z děl tří skladatelů – Luigiho Cherubiniho, Ludwiga van Beethovena a Johannesa Brahmse. Hostem orchestru byl významný irský pianista Barry Douglas.

„Debussyho díla oplývají lehkostí a téměř netušenou gradací, což Nokturna pro orchestr zcela jistě dokládají.“

„Strunné srdce skladby dovádí k dokonalosti fanfáry v žestích i dřevech a nenudí se ani bicí sekce. 

„Brittenovo zvukomalebné mistrovství se zde projevuje naplno, hudba se dokonale pojí se slovy.“

Moravská filharmonie oslavila letošní příchod jara velkolepým koncertem s podtitulem Kouzlo hudebních barev. V pátek 21. března se Redutou rozezněla díla věhlasných nejen impresionistů – konkrétně si posluchači užili Clauda Debussyho, Benjamina Brittena a Bohuslava Martinů. Na pódiu se kromě hráčů Moravské filharmonie představilo také několik hostů. Úvodní Debussyho Nokturna pro orchestr svými hlasy ozdobil ženský sbor JK Voices, v Brittenově Serenádě pro tenor, lesní roh a smyčce se na pódiu objevil oceňovaný tenorista Jaroslav Březina a spolu s ním špičková hornistka Kateřina Javůrková. Celý koncert se nesl v područí Jakuba Kleckera, bývalého šéfdirigenta orchestru.

„Na úvod zazněla krátká Sinfonia z kantáty Der Herr denkt an uns. Její provedení bylo průzračné.“

„Ve druhé polovině večera následovaly tři kompozice Sebastianova otce Christopha.“

„Hudební jazyk všech tří skladatelů vykazuje mnoho příbuzných rysů. Jako by všechny skladby večera napsal jeden jediný autor.“

Pod názvem Dynastie Bachů uspořádalo Collegium 1704 v pražském Rudolfinu v pondělí 24. března další, v pořadí již pátý abonentní koncert sezony. Dirigent Václav Luks na něm se svým orchestrem a s pěvci Collegia Vocale 1704 přednesl čistě bachovský program. Sestavil jej z kantát a motet nejen nejslavnějšího z nich Johanna Sebastiana, ale i jeho příbuzných, tedy otce Johanna Christopha a bratrance Johanna Ludwiga.

„Spojením dobrej akustiky a skromnej priebojnosti orchestra jej hlas vynikal aj v tých najtichších chvíľach.“

„Petr Popelka dokázal zachovať vznešenosť a delikátnosť diela bez toho, aby sa opúšťal v burácajúcich pasážach.“

„Plechové dychy dokázali veľkou opatrnosťou podložiť najmä ironizujúce pasáže.“

Nedeľné dopoludnie 23. marca sa v Konzerthause rozozneli nástroje Viedenských symfonikov pod dôsledným vedením ich šéfdirigenta Petra Popelky. Úvodná krátka, no náročná Mozartova ária znela v podaní jedinečnej sopranistky Hera Hyesang Park ako oddychová skladba. Po nej Pražská symfónia ešte viac rozvinula spektrum Mozartovej hudobnej elegancie. Na záver koncertu odznela Mahlerova Štvrtá symfónia, v ktorej Petr Popelka dokonale spojil talent sopranistky s majstrovským umením symfonikov.

„‚Opereta je mrtvá!‘ znělo před dvaceti léty na zastupitelstvu města Brna.“

„Netopýr samozřejmě nemohl chybět na přehlídce melodií oslavence.“

„Závěr byl vskutku pekelný, kankán v tomto tempu by snad žádné tanečnice nestíhaly!“

Druhý jarní den 21. března vzdal soubor Janáčkovy opery Národního divadla v Brně hold operetnímu skladateli Johannu Straussovi mladšímu a k jeho dvoustým narozeninám uspořádal koncert sestavený z jeho nejslavnějších skladeb. Zazněly valčíky, polky a také árie i dueta z jeho operet. Pod taktovkou dirigenta Roberta Kružíka hrál na jevišti Janáčkova divadla celý divadelní orchestr a zpívali operní sólisté spolu se sborem Janáčkovy opery. Divadlo vyprodané do posledního místa odměnilo účinkující nadšenými a dlouho trvajícími ovacemi.

„Základem kvality nové inscenace je pěvecké obsazení. A tak tomu ostatně v opeře má být!“

„Barokní orchestr zněl v prostoru Janáčkova divadla poněkud dutě, lze konstatovat, že jeho výkon nebyl nijak oslňující.“

„Tvůrci nové brněnské inscenace předem avizovali, že se budou snažit operu inscenovat v duchu, v jakém ji autoři zamýšleli: Figarova svatba je komedie pevně zakotvená v době svého vzniku.“

Brněnští milovníci opery mají možná v paměti nešťastnou inscenaci Mozartovy Figarovy svatby v Mahenově divadle v roce 2011. Po čtrnácti letech se tato opera do Brna vrátila a je radostné konstatovat, že debakl minulého představení může být zapomenut. Premiéra se uskutečnila 22. března v Janáčkově divadle.

„Koncert na Novoměstské radnici přesně kopíroval program koncertu, který prováděl Gideon Klein se svými kvartetními spoluhráči v Terezíně.“

„Členem Wiener Klavierquartett je český violoncellista Jan Ryska.“

„Hned v úvodu Wiener Klavierquartett zaujal úžasně kompaktním zvukem a precizní souhrou.“

Ve čtvrtek 20. března se na Novoměstské radnici v Praze uskutečnil další koncert festivalu Věčná naděje, připomínajícího odkaz perzekvovaných skladatelů. Na koncertě vystoupilo renomované klavírní kvarteto Wiener Klavierquartett, které předneslo působivý program složený z klavírních kvartetů Johannesa Brahmse a Antonína Dvořáka…

„Zvláště díky sametově vyzrálým smyčcům a perfektně sehrané žesťové sekci vytvořili královéhradečtí filharmonici vedení Jiřím Habartem dokonalou iluzi amerického tělesa.“ 

„Dirigentovi budiž vzdán hold za precizní propracování jednotlivých obrazů, hráči si mimo jiné bravurně poradili s evokací hluku tramvaje, skřípějící na železe.“

„Rozsah hlasu umožňuje Olivii Doutney ponory do hlubokých poloh s bezprostředními přechody k udivujícím výškám, přitom bez jakéhokoliv vibrata.“

Dramaturgicky mimořádně zajímavý program připravila pro březnový koncert v rámci svého takzvaného Malého symfonického cyklu Filharmonie Hradec Králové. Zazněly na něm čtyři skladby autorů z Velké Británie, Spojených států a Čech, které skvěle naplnily záměr vyjádřit transatlantické přesahy kvalitní hudby oproštěné od jakýchkoli aktuálních politických konotací. Strhující výkon podala sopranistka Olivia Doutney.

„Dílo Lotty Annukky Wennäkoski je rytmicky velmi nápadité, instrumentačně barevné, většinou atonální a využívající všechny možné techniky hry na smyčcové nástroje.“

„Orchestr hrál pod vedením přizvaného finského dirigenta jménem Erkki Lasonpalo velice plasticky.“

„Ve skvostně napsaném Andantinu Sibeliovy Třetí symfonie se opět potvrdily kvality hráčů orchestru.“

Velmi zajímavá byla dramaturgie dalšího abonentního koncertu řady Platina orchestru Plzeňské filharmonie. 20. března zazněla díla Jeana Sibelia, Edvarda Griega a jedné z nejvyhledávanějších současných finských skladatelek Lotty Annukky Wennäkoski. Za dirigentský pult byl přizván mladý finský dirigent a houslista Erkki Lasonpalo.

„Expresivita a šťavnatost tónu Terezy Horákové si nezadají s mnohými z jejích starších a zkušenějších kolegů.“

„Neobdivovali jsme tedy pouze interpretaci, ale také kompoziční kvality jednotlivých skladeb.“

„Škoda jen, že jsme si tento křehký moment nemohli odnést domů.“

Kostel sv. Vavřince na pražské Malé Straně zažil historicky první večer nové koncertní řady Mosty soudobé hudby, kterou pořádá česká houslistka studující v Drážďanech Tereza Horáková. Ta si na úvodní večer přizvala ke spolupráci albánského klavíristu žijícího v Čechách Egliho Priftiho. Oba interpreti se už několik let pohybují ve společenství soudobé hudby, navíc jsou skvěle technicky vybavení a pro svůj koncert 19. března vybrali repertoár slibující dokonce čtyři světové premiéry zahraničních autorů s jejich osobní přítomností. V mnoha ohledech tedy nastavili vysokou laťku.