PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Sólového partu houslí, od kterých současně i dirigoval orchestr, se ujal italský houslista a dirigent Fabio Biondi.“ 

„Housle zářily a vznášely se v prostoru s jasnými trylky a hudebními ozdobami, které střídalo pevné, ale měkké legato a nechyběla ani virtuózní sólová část bez orchestru, v níž houslista předvedl své umění.“ 

„Publikum mělo možnost si vychutnat výsostné umění houslového sólisty Fabia Biondiho, který nejen, že dokázal mistrně zvládat svůj nástroj, ale výsostně souzněl s orchestrem, který viditelně hrál s nadšením a radostí.“

Druhým abonentním koncertem cyklu „Filharmonie doma” byl koncert v čase předvánočním. 19. a 20. prosince rozezněla sál Besedního domu hudba barokní i klasicistní, kterou spolu s filharmonickým orchestrem provedl italský dirigent Fabio Biondi a ke spolupráci byla přizvaná cembalistka Barbara Maria Willi. Byl to přesně koncert v duchu adventu a míru a do posledního místa vyprodaný sál Besedního domu potvrzoval dramaturgovu šťastnou volbu. Recenze je psána z druhého koncertu, z pátku 20. prosince.

„Vánoční oratorium Camilla Saint-Saënse je roztomile romantické.“

„Notoricky známý text i melodie plynuly lehce, s něhou a nadhledem.“

„Vánoční píseň Narodil se Kristus Pán už publikum stálo a zpívali všichni, na pódiu i v hledišti.“

Je již tradicí, že v předvánočním čase přináší Český filharmonický sbor Brno v rámci abonentních koncertů radost svým věrným. Nádhernou hudbou a přáním krásných svátků vánočních. Stejně tak se dělo i na zlatou neděli 22. prosince, kdy v Besedním domě v Brně zazněly Vánoční oratorium, op. 12 Camilla Saint-Saënse a nepostradatelná Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Český filharmonický sbor Brno vystoupil spolu s komorním orchestrem Czech Virtuosi, sopranistkou Martou Chilou Reichelovou, barytonistou Jiřím Brücklerem a dalšími domácími sólisty sboru. Koncert dirigoval druhý sbormistr Joel Hána. 

„Kapacita velkolepého projektu se naplnila za pouhých sedm dní po zveřejnění a zpěváci se na předvánoční pražské setkání připravovali od léta.“

„Vyrovnaná plasticita zvuku v takovém obsazení asi není lidsky ani technicky možná.“

„Vánoční koncert SOČRu je důkazem, jak moc zde chybí objekt typu Vltavské filharmonie.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu si na 22. prosince připravil produkčně nejnáročnější koncert sezóny. Jak před začátkem koncertu nazvaného Tisíc hlasů adventu poznamenala moderátorka Jitka Novotná, projekt s účastí více než devíti set amatérských sborových zpěváků zaměstnával mnoho pracovníků veřejnoprávního rozhlasu po několik měsíců. A jak dodal jeden z hlavních iniciátorů projektu Lukáš Hurník, šéfredaktor stanice D-dur, koncert to byl velký skoro jako všesokolský slet. Vedle slavných sborových scén a skladeb Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Wolfganga Amadea Mozarta či Johanna Sebastiana Bacha zaznělo také Gloria z Rybovy České mše vánoční a známé české i světové koledy.

„Koncert ve Vzletu do jisté míry odrážel současné brněnské angažmá Collegia 1704.“

„Kimův hlas působil technicky usazeně, vyrovnaně, zvuk plynul měkce a přirozeně, bez kvičivých zvuků.“

„Přídavek vlastně ani nebyl přídavkem, ale skutečným vrcholem koncertu.“

Soubor Collegium 1704 si 19. prosince odskočil do Prahy z Brna, kde se v těchto dnech podílí na znovuuvedení inscenace Händelovy Alciny. I pražský koncert, který byl součástí sezony komorněji laděných večerů ve vršovickém sále Vzlet, odrážel do jisté míry současné brněnské angažmá.

„Výstupy tří čínských ministrů zbavil režisér prokletí dvorních šašků, a naopak z nich udělal hlavní hybatele příběhu“

„Luciano Mastro byl Kalafem přesvědčivým a sugestivním. Pevný a mohutný hlas zaplňoval suverénně hlediště a očekávaná árie Nessun dorma se mu povedla tak, že sklidil zasloužený bouřlivý potlesk na otevřené scéně.“

„Princeznou Turandot byla Maida Hundeling, výsostná německá wagnerovská sopranistka. Její hlas je stále mohutnější a průraznější a plnil menší hlediště divadla neuvěřitelným objemem.“

Opera Turandot je poslední operou Giacoma Pucciniho a opera Národního divadla moravskoslezského ji dala jako vánoční dárek svým divákům. Premiéra byla 19. prosince a režijně ji připravil slovinský režisér Rocc, hudebně ji nastudoval šéfdirigent opery Marek Šedivý. Představení bylo nadšeně přijato vyprodaným hledištěm.

„Meditaci z opery Thais od Julesa Masseneta hrál Hudeček s emocionálně výrazným vibratem, které zhmotnilo lyrickou podstatu autorovy hudby.“   

„Serenáda Es dur pro smyčcový orchestr Josefa Suka, která je repertoárové rodinné stříbro souboru, nesla pietní provedení, jak si je pamětníci uchovávají v mysli a jak je zaznamenané na dnes už historické nahrávce.“

„Celý koncert se konal bez přestávky, pokud nepočítáme prodlevu, během níž nastupoval na scénu koncertní sbor Zvonky se sbormistryní Jarmilou Novenkovou a varhaník Jakub Janšta.“

Konec adventního období je příhodnou dobou pro vánoční koncerty. Takové příležitosti se chopil také festival Svátky hudby v Praze a své hosty pozval Václav Hudeček ke spoluúčasti na Vánočním setkání 18. prosince do Betlémské kaple…

„Petr Nekoranec předvedl od prvních až po poslední vteřiny vskutku strhující výkon.“

„Zvláštní ocenění zaslouží brilantní výslovnost islandské pěvkyně Arnheiður Eiríksdóttir, s níž zastínila i mnohé rodilé mluvčí.“

„Dvojici výborných zpěváků doplnil jako pomyslná třešnička na už tak skvostném dortu klavírista Ivo Kahánek.“

U příležitosti vydání nové nahrávky Janáčkova Zápisníku zmizelého, uspořádala agentura Nachtigall Artists 18. prosince na Novoměstské radnici předvánoční koncert s názvem Nejen Janáček. Cyklus písní přednesl s mimořádným citem tenorista Petr Nekoranec s islandskou pěvkyní Arnheiður Eiríksdóttir, klavírního doprovodu se ujal přední český pianista Ivo Kahánek. Doprovodili je studenti Konzervatoře Jana Deyla, kteří program doplnili vánočním repertoárem.

„Výrazově závažný začátek rozezněl orchestr s žádoucí intenzitou a rytmicky přesnou akcentací, jež nenechala ležet ladem ani synkopované pasáže bezpečně se ukrývající v Mozartově partituře.“

„Pokud v sobě první věta nesla obsahovou dualitu dramatického neklidu a měkké plynulosti, druhá věta se ponořila do citově rozechvělé formy vzdáleně připomínající emoční rozjitřenost expresivně rozpitého 19. století.“

„Všudypřítomné válečné utrpení vstoupilo do díla v podobě pochodových, agresivně doléhajících bicích a útrpně se svíjejících disonancí, které Nielsen zakomponoval do jinak rozšířeně tonální substance skladby.“

Význačná osobnost americké dirigentské scény Alan Gilbert uvedl ve Dvořákově síni dvě orchestrální skladby dánského skladatele Carla Nielsena. Okořeněn mozartovskou klavírní melodikou vstoupil středeční koncert do povědomí některých posluchačů jako programově ne zcela koherentně řešená událost, jež ovšem zaujala skvělým výkonem klavíristy Krilla Gersteina a zvukově opulentně vygradovanou hrou České filharmonie…

„Za velkými okny žlutě svítilo malé nádvoří se stánky a štěbetajícími dětmi.“

„Hluboká empatie vzbuzuje aspoň na chvíli pocit odpuštění neodpustitelného a tím i osobní očistu.“

„Harmonie je plná průzračné, čisté severské energie a modlitby vyjádřené Arvo Pärtem slovy: Pane, dej nám pokoj v našich dnech, neboť není nikdo krom Tebe, kdo by se za nás bral. Jen Ty, náš Bůh.“   

V barokním Freskovém sále brněnské Staré radnice uskutečnil Diversa Quartet pod hlavičkou brněnské umělecké společnosti Ensemble Opera Diversa koncert s názvem Da pacem Domine. Připadl na neděli 15. prosince a byl příjemným vybočením ze zažitých hudebních rituálů, ač je měl téměř na dotek. Nechyběl mu svěží vánek severu i současnosti. Na programu byl Pēteris Vasks, Alfred Schnittke, Dmitrij Šostakovič, Pavel Zemek Novák a Arvo Pärt, po jehož skladbě Da pacem, Domine, byl koncert pojmenován. Českou premiéru měly skladby Péterise Vaskse, Pavla Zemka Nováka a Arva Pärta.

„Dirigent byl nadšen z flexibility a citlivé vnímavosti orchestrálních hráčů.“

„Obrazy rakouské přírodní idyly rozehráli Vídeňští filharmonikové s vřelostí a okázalostí.“

„Z interpretace se ztratila charakteristická hloubka díla.“

Zářný mladý finský dirigent Klaus Mäkelä, šéfdirigent Filharmonie Oslo a hudební ředitel Orchestre de Paris, si ke svému letošnímu debutu u Vídeňských filharmoniků zvolil Šestou symfonii Gustava Mahlera. Velkolepou kompozici dirigoval 15. prosince 2024 ve Zlatém sále Společnosti přátel hudby ve Vídni velmi temperamentně.

„Brucknerův orchestr je pro mne vždy zárukou zážitku, jaký se v operních divadlech slýchá vzácně, slavné Intermezzo vyznělo výborně, plasticky ve frázování, s ohromnou šíří dynamiky. Bravi.“

„Takzvaná moderní režie to trochu přehnala. Chce příběh vyprávět z perspektivy titulní role, japonská exotika je odsunuta jako klišé, Cio-Cio-San nezemře. Vše je jednou poprvé…“

„Pěvecké obsazení přináší kvalitní výkony, Linec má dnes 18 interních sólistů čili obešel se ve druhém obsazení zcela bez hostů.“

Rakouské Musiktheater Linz uvedlo 7. prosince u příležitosti 100. výročí Giacoma Pucciniho nové nastudování jeho opery Madama Butterfly pod taktovkou dirigenta Patricka Langa, v režii Isabel Ostermann. Inscenace nezklame vynikajícím výkonem skvělého Brucknerova orchestru, výborným hudebním nastudováním dirigenta a velmi kvalitními pěveckými výkony. Otazníky ovšem vyvolává jevištní ztvárnění díla. Reflexe je psána z první reprízy 12. prosince.

„Sibeliova Siedma symfónia nepatrí k evergreenom našich koncertných pódií.“

„Lotyšský skladateľ Pēteris Vasks naďalej úspešne rozvíja svoju kompozičnú maniéru dojímavých hudobných meditácií.“

„Daniel Raiskin sa uviedol ako autentický dirigentský tlmočník Brahmsovho symfonizmu.“

Posledná tohtoročná dvojica abonentných koncertov Slovenskej filharmónie v dňoch 12. a 13. decembra sa programovo niesla v znamení postromantickej hudobnej atmosféry, ktorú vhodne navodili koncepčne zvolené symfonické diela Jeana Sibelia, Pēterisa Vasksa a Johannesa Brahmsa. Za dirigentským pultom stál šéf nášho prvého orchestra Daniel Raiskin, ako sólista sa predstavil prvý a dlhoročný koncertný majster telesa Jarolím Emmanuel Ružička.

„Dirigent Dennis Russell Davies vedl orchestr k lehkému zvuku, který byl vycizelovaný, ve vypjatých částech dramatický, ale vždy mozartovský, soustředěný a kompaktní.“

„Ke spolupráci byl přizván Slovenský filharmonický sbor.“

„Christoph Prégardien byl prezentován jako hlavní hvězda večera. Bohužel se svému renomé zdaleka nepřiblížil.“

V adventním čase uvedení oratoria Georga Friedricha Händela Mesiáš nepřekvapí. Překvapit může uvedení podoby, kterou dílu dal Wolfgang Amadeus Mozart. V době, která spíš preferuje autentickou poučenou interpretaci, je návrat ke znění z roku 1789 ojedinělý. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese hrál orchestr Filharmonie Brno, zpíval Slovenský filharmonický sbor a sólisté.

„Cyklus S slávi v tomto roku dvadsiate výročie.“

„Prvotný podnet k vzniku kompozície je pomerne zábavný. Skladateľov sused vraj v sobotu ráno kosil trávu, čím vyrušoval inak pokojnú atmosféru tohoto momentu.“

„Vďaka práci s rytmickými hodnotami dokáže Štefunko efektívne vykresliť poklesy, ale hlavne nárasty tenzie.“

Zoskupenie husle, violončelo, klarinet a klavír preslávilo ikonické Messiaenovo Kvarteto ku koncu času. Slovenský festival komornej hudby Konvergencie sa v roku 2023 rozhodol zveriť túto zostavu do rúk mladej skladateľskej generácii, v súťaži s názvom Napíšte nám kvarteto! Štvoricu ocenených skladieb sme 10. decembra mali možnosť počuť aj v Prahe, vďaka Cyklu soudobé hudby S orchestru Prague Philharmonia.

„V daném případě Daniel Matoušek nepřesvědčil.“

„Kučerovo Benedicamus Domino je atraktivním kusem, v čase před Vánoci skutečně snadnou volbou.“

„Dětský sbor byl Věrou Hrdinkovou připraven zjevně poctivě, zaujala mě sytost témbru hlubších hlasů.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu 12. prosince zval do Betlémské kaple. V místě, kde v dávných dobách kázal mistr Jan Hus, zněl tuze řídce uváděný Alois Hnilička a jeho „husitský“ Táborita, hlavní slovo však měl Jan Kučera, a to jak v dirigentské, tak zejména ve skladatelské roli. Podíl na pěkném vyznění večera měl Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu.

„Moravská filharmonie při oslavě rakouské hudby prvoplánově nesáhla po posluchačsky vděčné, avšak všudypřítomné První vídeňské škole, ale vybrala zřídkakdy hraného Schönberga.“

„Poslední věta koncertu zvaná Hornpipe přináší harmonicko-melodicky nebývale bohatého a hudebními hříčkami prošpikovaného Händela.“

„Ve třetí symfonii Bruckner spojuje svůj nesporný kompoziční um s již hluboce etablovaným autorským stylem.“

Moravská filharmonie Olomouc slaví Rok rakouské kultury. Pomalu končící rok 2024 se totiž v Olomouci nenese jen ve znamení všudypřítomného Roku české hudby, ale také sezónou rakouské kultury v hanácké metropoli. Slavila se při nejrůznějších akcích – od výstav, přes filmové projekce až po koncerty. Moravská filharmonie při této příležitosti naplánovala několik tematických koncertů a 29. listopadu uvedla díla trojice rakouských hudebních velikánů. Posluchači si užili Antonia Salieriho, Arnolda Schönberga a Antona Brucknera.

„Režisérce se podařilo starému příběhu vdechnout nadčasovost.“

„Eva Katráková-Bodorová dojímala krásou tmavého sopránu a schopností zpěvem vyjádřit nejintimnější emoce.“

„Basista Jozef Benci vládne neuvěřitelně mohutným a plným hlasem. Dokáže ovládnout nejen jeviště, ale i srdce publika.“

V opeře Národního divadla v Košicích uvedli operu Krútňava Eugena Suchoně. Premiéra se uskutečnila 29. listopadu a jedna z dalších repríz se hrála 10. prosince, právě na 75. narozeniny této slovenské národní opery. Dílo v nastudování dirigenta Petera Valentoviče a režisérky Very Nemirové nyní ohromilo stejně jako tenkrát.

„Od začátku ale bylo možné obdivovat svítivý a krásný tón, měkkost, zvukovou ušlechtilost.“

„Orchestr zněl měkce a ztišeně, ale na druhou stranu ne právě výrazně.“

„Jako houslista je nezapomenutelný, jeho dirigentské vedení je ale jednotvárné a nejisté.“

Koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu měl v pondělí 9. prosince francouzského hosta a v první polovině i francouzský program. Ukázal, že Renaud Capuçon je skvělým houslistou, ale přece jen méně výrazným dirigentem. Začalo se nedokončeným houslovým koncertem Gabriela Faurého, v druhé polovině zazněla Mendelssohnova Symfonie č. 3 „Skotská“.

„Pak bylo naléváno jemně perlivé do ručně vyrobených skleniček.“

„Druhá věta zněla v duchovním rozměru s názvem Svatá Ludmila – patronka vína a vinařů.“

„V úplném závěru nechybělo Vínečko bílé zpívané celým sálem po vyzvání dirigenta Jana Kučery.“

V pondělí 9. prosince zazněla v brněnském Besedním domě světová premiéra unikátního multižánrového projektu Symfonie vína. Dílo dlouho zrálo až vykrystalizovalo v šest symfonických básní tvořících jeden celek. Autorem projektu je Vít Němeček ze společnosti Prokoncert, tvůrcem hudby i dirigentem pak Jan Kučera. Provedení se ujali Czech Virtuosi, na výběr vín dohlédla národní sommeliérka Klára Kollárová. Prožitek vína hudbou a hudby vínem zahrnoval originální kombinaci klasického, moderního a lidového tance s Ditou Otevřelovou a Ivem Jamborem.

„Nová opera není odpovědí na vývoj žánru z muzikologického pohledu, ale ani nechce být cílenou snahou o přístupnost všem.“

„Režie Petra Haška je až překvapivě osobitá, dynamická, plná pohybu, scénickou páteří je mu flexibilní operní sbor, jeho výkon je na jedničku s hvězdičkou.“

„Mezi výraznými výkony pěvců mě neobyčejně překvapila v titulní roli Vladimíra Janovská, není marné zhlédnout i druhou premiéru…“

Opera Jihočeského divadla v Českých Budějovicích uvedla ve dvou premiérách 6. a 7. prosince soudobou rodinnou operu Pinocchio. Předlohou je pohádka Carla Collodiho a její osobité uchopení v libretu Davida Košťáka, zhudebnění je skladatelů Tomáše Hanzlíka a Víta Zouhara na přímou objednávku Jihočeského divadla. Operu nastudoval dirigent Josef Kurfiřt, režie se ujal Petr Hašek na scéně Jakuba Kopeckého, v kostýmech Jitky Nejedlé.

„Beethoven do tektonického centra třetí věty usadil komplikovanou a za pomoci ostrých synkop příkře vytesanou fugu, jejíž matematické jádro oba instrumentalisté překlopili do postupně gradujícího a plasticky zdynamizovaného tvaru.“

„Zatímco se klavírista soustředil na skočně koncipovaný doprovod, violoncellista si v sólové pozici pohrával s dvořákovskou melodickou spontaneitou.“

„Josefu Sukovi se od Václava Petra a Marka Kozáka dostalo laskavé dramaturgické a interpretační péče.“

Český spolek pro komorní hudbu si na nedělní večer pozval violoncellistu Václava Petra a klavíristu Marka Kozáka, kteří si pro rudolfinské publikum přichystali rozmanitý repertoár sahající od vrcholného klasicismu až po modernu 20. století. Oba hráči si s muzikantským zanícením vynalézavě poradili i s komplikovanými, technicky vzdorovitými pasážemi, jimiž Beethoven, Dvořák, Suk a Šostakovič opatřili své skladby. Lze tak konstatovat, že druhá adventní neděle tím získala vítaný rozměr estetického uspokojení.

„Režisér se snažil dělat vše pro to, aby jevištní dění bylo věcné, bez emocí.“

„Paradoxně lze říci, že mu v jeho záměru vyhověl i dirigent.“

„Romantickou operu hrát neromanticky nelze.“

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy uvedlo novou inscenaci Čajkovského Evžena Oněgina. Příběh tohoto mladého ruského šlechtice režie Ivana Krejčího posunula blíže k současnosti, hudební nastudování Zbyňka Müllera je s režijním pojetím v souladu. Přes některé skvělé výkony pěvců produkce zůstala za očekáváním. Premiéra se uskutečnila 6. listopadu.

„Temlova tvorba se výborně hodí do koncertního sousedství Bohuslava Martinů.“

„Irvin Venyš i přes zmíněné vysoké nároky skladby znovu prokázal, že pomyslný titul ‚prvotřídní klarinetista‘ nosí právem.“

„Radost, se kterou se vrhali do spletitosti rytmů Bohuslava Martinů, byla doslova nakažlivá.“

Skončil letošní ročník festivalu Dny Bohuslava Martinů. Jeho závěrečný koncert se 7. prosince odehrál v rovině „Martinů na třetí“: v Sále Martinů se představila Filharmonie Bohuslava Martinů a zazněl mj. Smyčcový kvartet s orchestrem Bohuslava Martinů za uměleckého podílu kvarteta Pavla Bořkovce. Úvod však patřil perličce dnešního ročníku, světové premiéře Koncertu pro klarinet a orchestr Jiřího Temla, v nemž sólovou roli při hudebním vedení Roberta Kružíka zastal Irvin Venyš.

„Dialog koncertního mistra violoncell a flétnistky naplnil při interpretaci Fibicha síň takovou dávkou vřelosti, že by bylo vhodné do něčeho ji posbírat, uschovat a užít si ji ve chvílích, kdy člověku není nejlépe.“

„Prolínání jednotlivých Dvořákových motivů si Petr Altrichter opět vrchovatě užil – a s ním i všichni ostatní.“

„Hradečtí filharmonici se do Čtvrté symfonie Bohuslava Martinů opřeli s náležitou vervou a vtělili jí barevný mnohovrstevnatý zvuk.“

Filharmonie Hradec Králové zakončila ve čtvrtek 5. prosince cyklus koncertů věnovaných Roku české hudby večerem nazvaným Symfonie radosti. Šlo o výstižné pojmenování – nejen z důvodu zařazení Čtvrté symfonie Bohuslava Martinů, ale rovněž pro angažmá Petra Altrichtera. Jen málokterý český dirigent totiž dokáže vyjadřovat a předávat ze svého stupínku radost tak spontánně, bezelstně a upřímně.

„Sbor fungoval jako prodloužená ruka dirigujícího perfekcionisty Lukáše Vasilka.“

„Snad každý ze zpěváků PFS by mohl být sólistou.“

„Pokud bych přece jen chtěla najít na celém jinak báječném večeru pomyslný chlup, zastavila bych se u volby programu.“

Začít si něco se sbory v městě, jako je New York, je choulostivá věc. Tradice sborového zpívání je zde obrovská, už kvůli bohoslužbám a mším, které se ve stovkách protestanských, ale i katolických kostelů několikrát týdně bez sborů prostě neobejdou; a že v nich převažují často afroameričtí zpěváci s neodolatelnými hlasy, je v tomto městě nasnadě…

„Ghisi uvádza, že ansámbel sólistov je akousi „rezonančnou skrinkou“ pre postoje sólistov. Túto hierarchiu si BERG pod vedením Petra Vrábla podľa mňa zachoval, sóla aj orchester boli v zhode.“

„Ako Nejtek uvádza, nechcel texty len zhudobniť, ale použiť ich, a myslím, že je to jedna z najtrefnejších definícii tejto skladby.“

„Anabelle Plum vie byť surová, cynická, nonšalantná, ale rovnako dobre aj odzbrojujúco bezradná.“

Ľudskému hlasu, a to v pomerne pestrých podobách, bol venovaný posledný koncert roku Orchestru BERG s názvom Hlas-sytě. Možnosti a limity hlasiviek hneď dvoch sólistiek skúmala rozmanitá dramaturgia zložená z diel Johna Cagea, Daniele Ghisiho a Michala Nejtka. Všetky diela zneli v Česku premiérovo, pričom Nejtkova kompozícia bola písaná priamo pre tento večer. Nemá pritom cenu hneď na úvod textu nepriznať, že práve jeho skladba bola nesporným vrcholom večera a dôvodom, prečo si tento koncert celkom určite stojí za to zapamätať.

„Petr Wajsar svěřil začátek své kompozice pozounistovi Štěpánu Janouškovi, který jistým tónem narýsoval intervalově rozpínavé, i když relativně krátké melodické téma.“

„Čtyřiadvacetiletý Hyuk Lee, který navzdory svému nízkému věku má za sebou již velké množství úspěšných turné, se do Mendelssohnovy skladby položil neobvykle jemným a měkkým způsobem.“

„Těleso se v celé skladbě pod Villaumovým vedením uchýlilo k téměř akademickému opracovávání formálních perliček Dvořákova hudebního umění.“

Propojení světové premiéry českého skladatele Petra Wajsara s klasickými čísly z dílny Antonína Dvořáka a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho sneslo své plody během čtvrtečního koncertu v pražském Rudolfinu. Precizní výkon Prague Philharmonia, dosahující místy až akademických rozměrů, vyšroubovala do úctyhodné úrovně rozmáchlá gestika francouzského dirigenta Emmanuela Villauma. O zvukově kyprý, avšak umírněně střídmý klavírní přednes se postaral jihokorejský virtuóz Hyuk Lee, jenž opepřil celý koncert věrnou interpretací mendelssohnovského umění.

„Bárta hrál Sonátu v ověřeném nastudování a výrazově přesvědčivě.“

„Úvodní větu třídílné sonáty Martinů hrálo duo Bárta–Fialová v příznačně rytmickém a tempovém ruchu navozujícím neklid, který zdůrazňovaly izolované akordy v klavírním partu“

„Variace využil Bárta k nejen k demonstraci svého mistrovského vedení smyčce a perfektní levé ruky, ale také k mírnému projevu histriónství.“

V pořadí pátý koncert festivalu Dny Bohuslava Martinů se konal v Sál Martinů Hudební fakulty Akademie múzických umění v Lichtenštejnském paláci na Malostranském náměstí v úterý 3. prosince. Na podiu vystoupili violoncellista Jiří Bárta a klavíristka Terezie Fialová se skladbami Janáčka, Beethovena, Martinů a Paganiniho. Očekávání excelentního hudebního provedení došlo naplnění, leč cosi bylo ve hvězdách, jak pronesl Jiří Bárta. Cosi, o čem se osobně psát zdráhám.

„Konkurence orchestrů v Carnegie Hall je neúprosná, ale Mahlerovou Pátou symfonií se 4. prosince Česká filharmonie zapsala do aktuální top desítky světových orchestrů.“

„Carnegie Hall se proměnila ve festivalové místo, stovky Newyorčanů si koupily lístky na všechny koncerty České filharmonie.“

„V závěrečné Intrádě rozpoutal Byčkov s orchestrem fascinující hudební orgie.“

A opět bylo vyprodáno. I středeční program České filharmonie po dohodě s vedením Carnegie Hall vsadil na americkou hvězdu. Ale pokud si do ní promítnete nedostupnou, téměř nadpozemskou bytost, ke které vás ochranka nepustí ani na metr, v případě houslisty Gila Shahama jste naprosto vedle. A pak ten čtvrteční program, s klavíristou Daniilem Trifonovem a posléze s Janáčkem a Pražským filharmonickým sborem… Davy skandujících návštěvníků.

„Hned na začátku budiž poznamenáno, že příštího roku to bude dvacet let, kdy dechové kvinteto Afflatus vystupuje na domácích pódiích.“

„Do adventního času vstoupila také kuriózní kompozice Adagio a Allegro Ludwiga van Beethovena, WoO 33.“

„Parádními kreacemi provázel skladbu flétnista Roman Novotný, který střídal flétnu s pikolou.“

Koncert Českého spolku pro komorní hudbu věnovaný adventu měl v Sukově síni Rudolfina dvojí vydání. Afflatus Quintet hrál svůj program první adventní neděli 1. prosince od patnácti hodin a poté i od půl šesté. Po dvakrát se stejným programem, který tvořily díla Mozarta, Haydna, Bacha, Beethovena a Farkase.