PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Ačkoliv jsem očekával subtilnější provedení, to Bavouzetovo mělo výraz a život, snadno se přijímalo.“

„Všiml jsem si určité míry citového odstupu. Nestal se otrokem svých emocí, a tak měl stále kontrolu nad technikou a zvukem.“

„V etudě na skoky předvedl možná nejvýraznější prvek celého koncertu. Odvahu.“

V tomto roce poslední vystoupení na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného náleželo optimistickému Francouzi Jeanu-Efflamu Bavouzetovi. Koncert 9. listopadu pro něj byl prvním pražským recitálem od devadesátých let. Začal matoucí dramaturgií a nevýrazným provedením Schumannových děl, ale pianista si postupně vydobyl vysokou a oprávněnou náklonnost publika za interpretaci Debussyho a elektrizující přídavky.

„Svými hlasy předali niterný hudební zážitek, který zval k hluboké kontemplaci.“

„Duruflé propojil dědictví staletí duchovní hudby s novými modernistickými přístupy k harmonii.“

„Ensemble Versus se nebojí subtilní dynamiky, u Duruflého tolik podstatné.“

O dušičkovém víkendu si olomoučtí užili koncert složený z děl francouzského skladatele Maurice Duruflého. Ačkoliv se jeho Requiem dá považovat za jedno z vrcholných liturgických děl minulého století, bývá zastíněno provedeními jiných, známějších autorů. Sboru Ensemble Versus se ve spolupráci s varhaníkem Tomášem Pindórem podařilo vrátit mši za zemřelé rozjímavý charakter přesně tak, jak autor zamýšlel.

„Hudba sefardů představuje jedinečný kulturní odkaz.“

„Interpretace souboru podchytila sílu, ale i bolest a vzpouru.“

„Interpretům se podařilo navázat spojení s posluchači, kteří mohli ocenit nejen hudební zběhlost, ale i kulturní a historický význam sefardských písní.“

Jeden z dalších koncertů řady Hudební výlety Svatováclavského hudebního festivalu, který se konal v prostorách Muzea Tatra v Kopřivnici, přinesl posluchačům výjimečný zážitek. Uskupení Plaisirs de Musique tvoří Eliška Tesařová (zpěv, perkuse), Marian Friedl (kontrabas, zpěv), Jan Čižmár (loutna, kytara, theorba), Marta Kratochvílová (flauto traverso) a Kamil Slezák (perkuse). Každý interpret má umělecky široký záběr, ale v podvečer 9. listopadu se společně sešli v programu zaměřeném na hudbu sefardských židů. Jak už podtitul koncertu Misterios del Amor napovídá, uvedené skladby pojilo téma lásky.

„Recitál slavného českého basbarytonisty byl v Brně očekávaný s velkými nadějemi a zvědavostí.“

„David Švec nechal vyznít barvy klavíru, hrál si s kvalitou tónu, s kontrastní dynamikou a výsledkem byl procítěný přednes, úderný i něžný.“

„Po přestávce se Adam Plachetka ujal mikrofonu a sdělil publiku, že písně byly nahrány na nové CD, které si návštěvníci koncertu mohou zakoupit jako první.“

Rok české hudby se propsal na program festivalu Janáček Brno i díky recitálu Adama Plachetky a klavíristy Davida Švece. Vybrali si písně čtyř českých autorů na básně Vítězslava Hálka. Zazněly v sobotu 9. listopadu v Mahenově divadle a rovněž bylo pokřtěno nové CD, kterému šel za kmotra umělecký šéf Janáčkovy opery Jiří Heřman.

„Z počátečního lehkého šelestu se zvedá obrovská masa nesourodého hluku, způsobujícího bolest v uších.“

„Klavírního partu světové premiéry Marka Keprta se zhostil autor osobně.“

„Švédský dirigent Arash Yazdani se rovněž zabývá komponováním.“

Šestnáctý ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc, který realizuje Katedra muzikologie Univerzity Palackého, skončil 7. listopadu. Ve spolupráci s Moravskou filharmonií Olomouc se v Redutě konal závěrečný koncert, na kterém byli představeni soudobí skladatelé. Zazněly tři české a jedna světová premiéra.

„Doležalovo kvarteto předkládá kvalitní dramaturgii a interpretační vyzrálost.“

„Sugestivní provedení souboru asociovalo dojem filmové hudby podkreslující rázovitou realitu moravského Valašska.“

„Souborovou hru dotvářela mistrovská viola Karla Untermüllera.“

Festival komorní hudby vtipně vyvoleného titulu Qu@rtet+, který pořádá Doležalovo kvarteto, uzavřel letošní čtvrtý ročník koncertem v Sále Martinů na pražské HAMU. Na programu dne 7. listopadu byl jeden z kvartetů Vítězslava Nováka, dále Concerto da camera Bohuslava Martinů a nakonec Dvořákův Smyčcový kvintet č. 3 Es dur.

„Slyšeli jsme spolehlivé provedení plné skvělých detailů.“

„Hlasový aparát Ann-Christine Larsson byl naprosto uvolněný, bezvadně intonovala a příkladně aktikulovala.“

„Závěrečná část plná dílčích vzedmutí v daný okamžik, byť ve výborné interpretaci, působila trochu nekonečně.“

Hosty druhého abonentního koncertu orchestru Plzeňská filharmonie řady Platina byli ve čtvrtek švédský dirigent Joachim Gustafsson a sopranistka Ann-Christine Larsson stejné národnosti. Na programu bylo zařazeno vedle jedné „švédské“ symfonické básně Bedřicha Smetany a také provedení díla švédského autora přelomu 19. a 20. století Carla Eugene Stenhammara, jehož jméno se na našich pódiích objevuje jen zřídka. Téměř zaplněný Velký sál Měšťanské besedy v Plzni očekával netradiční hudební zážitek.

„Šest proplétajících se, dokonale čistých hlasů, bylo duševní očistou v kontrastu s těžce přijatelným a neuvěřitelným závěrem Harantova života.“

„Chorály zaplnily celý prostor a zazněly v mužné síle.“

„V posledním, zcela již ztichlém tónu, lehce zazvonil třikrát zvon. Byl to již skutečný zvon baziliky.“

V rámci 9. ročníku festivalu Janáček Brno uvedlo 7. listopadu Národní divadlo Brno v bazilice Nanebevzetí Panny Marie Duchovní koncert. Děl Pavla Haase, Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, Jacoba Handla Galluse, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů se ujal sbor Gaudeamus Brno se sbormistryní Dašou Karasovou a Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Tomáše Krejčího. Sólistou byl barytonista Tadeáš Hoza.

„Klusákova muzika umí především bavit. K tomu je samozřejmě zapotřebí, aby se s patřičnou pozorností i uvolněním zapojil celý orchestr.“

„Dana Zemtsov navenek působí velmi křehce, jakoby stále dívčím dojmem, poté, co uchopí a nechá rozeznít svůj nástroj, však přesvědčí o síle své osobnosti.“

„Celou tu Paganiniho soustavu pizzicat, tahů, přesmyků, koloratur a flažolet, vměstnanou do jednovětého celku, zvládla s odzbrojující bravurou.“

Komorní filharmonie Pardubice pokračuje v dlouhodobém projektu, při němž představuje v rámci svých abonentních koncertů jednotlivé nástroje a jejich možnosti, přičemž důraz je kladen na virtuosní schopnosti hráčů. V tomto týdnu došlo na violu, instrument mnohdy podceňovaný. V rukou vynikající Dany Zemtsov se však skutečně proměnil v prostředníka virtuozity.

„Bella Adamova pečlivě modulovala každou slabiku německého textu. Stejně pečlivou deklamaci předvedla i Tamara Morozová v češtině.“

„Píseň brněnské skladatelky Agnes Tyrell zazněla v novodobé premiéře. Hudebně je natolik invenční, že by si zasloužila pevné místo v repertoárech současných pěvců.“

„Díky citlivému režijnímu vedení se celý večer stal důstojnou vzpomínkou na zesnulé, ani v jednom případě nesklouznul do laciných zkratek.“

Lieder Society, která dlouhodobě propaguje písňový repertoár, uvedla 4. listopadu ve spolupráci se společností Run Operun poloscénickou site-specific performance Písně ztracených duší, která reflektovala doznívající dušičkové svátky. Na programu byly písně Johannesa Brahmse, Franze Schuberta, Clary Schumannové, Franze Liszta, Gustava Mahlera, Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha a Antonína Vojtěcha Horáka, které měly jednotící linku ve fascinaci estetikou temnoty, nadpřirozena a smrti.

„Mohli jsme pozorovat, jak umělec dokonale splynul s akustikou sálu.“

„Nemuseli jsme se všemi interpretačními rozhodnutími souhlasit, ale věřili jsme mu.“

„Zvláště zaujala schopnost se v onom perpetuálním vření poslouchat a vzájemně na sebe reagovat – s lehkostí a radostí.“

Předposlední koncert letošního ročníku Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného patřil Ivu Kahánkovi. V Dvořákově síni pražského Rudolfina se však 7. listopadu nepředstavil sám, druhá polovina tohoto ryze smetanovského večera byla příležitostí jeho žákům Anně Gaálové, Pavlu Praženicovi a Matouši Zukalovi, kteří spolu s Kahánkem vystřihli úpravy Smetanových symfonických básní pro dva klavíry. Vrcholem virtuozitou prodchnutého večera se stala turbulentní předehra k Prodané nevěstě, pro niž počet klavírů vzrostl na čtyři.

„Dirigentu Jindrovi se podařilo vytvarovat mnoho hezkých hudebních míst a všechny nástrojové skupiny profiloval tak, aby se vzájemně nekryly.“

„V samopalech na jevišti problematika inscenace věru nevězí.“ 

„Zejména ve třetím dějství jsem měl pocit, že Fibich při komponování koukal Wagnerovi přes rameno.“

Opera Národního divadla vypustila 7. listopadu do světa nové nastudování nejznámější Fibichovy opery Šárka. Ta v podstatě začíná tam, kde Smetanova Libuše končí – dějově a dá se říci i hudebně. Libreto ve staročeštině napsala Anežka Schulzová, vycházela v něm ze čtyřdílné epické básně Šárka Jaroslava Vrchlického z roku 1874. Opera měla světovou premiéru 28. prosince 1897 v Národním divadle v Praze v režii Adolfa Krössinga a pod taktovkou Adolfa Čecha. Aktuální nastudování z dílny hudebního ředitele operního souboru Národního divadla, dirigenta Roberta Jindry, režíroval umělec německé národnosti Kay Link.

„Wolfgang Amadeus Mozart je tvůrce o generaci mladší než Jan Dismas Zelenka. Nejen proto jej řadíme až do následujícího slohového období.“

„Text Requiem aeternam zazněl zhudebněn oběma – jak před přestávkou, tak bezprostředně po ní.“

„V obou Zelenkových opusech dirigent Václav Luks k sólistickým výkonům angažoval vokalisty z vlastních řad, tedy z Collegia Vocale 1704. V Mozartovi přizval pěvce externí.“

Druhý koncert souborů Collegia 1704 v rámci abonentní řady sezony 2024/25 se uskutečnil v Rudolfinu 6. listopadu, tedy v čase, kdy vzpomínáme na naše drahé zesnulé. Jeho dramaturgické zaměření tedy nemohlo mít vhodnější náplň než tu, která se smutkem či se smrtí bezprostředně souvisí.

„Určitě jednou nastuduju celou Rusalku.“

„Soutěž dává zkušenosti i podněty.“

„Další příchozí z Asie pronikají do evropské kultury s čím dál přirozenějšími výsledky.“

Devět dobrých finalistů v kategorii Junior a po nich jedenáct velmi dobrých, vesměs nejstarších a nejzkušenějších adeptů na ocenění v nejsledovanějším oboru nazvaném Opera. Takový byl 7. listopadu vrchol osmapadesátého ročníku karlovarské pěvecké soutěže určené v několika kategoriích pro mladé pěvce z celého světa v souhrnu od šestnácti do pětatřiceti let. Přijela jich na začátku listopadu stovka.

„Pokus o zhudobnenie svetla a úvahy o tom, ako svetlo možno vytvoriť, so sebou prinášajú niečo priam mystické a tým aj príťažlivé.“

„Autorka sa pohráva s kontrastom svetla a tmy, predovšetkým skrze prácu s tónovými výškami, ale aj hustotu faktúry či inštrumentáciu.“

„Ako ťažisko interpretácie pôsobil úsek, kde hráči do papierových kornútov šepkajú o svojom detstve.“

Na jeden zo svojich posledných koncertov v sezóne si Orchestr Berg vybral celovečernú, závažnú kompozíciu od jednej z najvýraznejších autoriek dneška Chaye Czernowin. Jej opus Fabrication of Light uviedol ansámbel 4. novembra, v priestore átria Fakulty humanitních studií UK. Dramaturgicky záslužný ťah sa v tomto prípade spojil s interpretačnou výzvou, v zhruba hodinu trvajúcej kompozícii totiž skladateľka hľadá spôsoby ako „vyrobiť svetlo“ pomerne nekompromisne. 

„Milan Kuna je autor širokého spektra publikací o české hudbě.“

„S jistou kreativní koncepcí procházela pak Paulová několika kontrastně vystavěnými úseky, které byly členěny čistě orchestrální hrou.“

„Další hudba večera patřila Wolfgangu Amadeu Mozartovi a Pražský komorní orchestr potěšil publikum čtyřvětou Symfonií č. 21 A dur.“

Trojí slavnostní akt připravil výkonný team spolku Talichovo Berounsko z. ú. pro závěrečný koncert 42. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun. Vše se odehrálo 5. listopadu 2024 v Kulturním domě Plzeňka v Berouně. Muzikolog Milan Kuna pokřtil druhý díl z pozůstalosti korespondence Václava Talicha, tedy dopisy, které mu psali jeho přátelé a hudebníci. Poté hrál Pražský komorní orchestr s koncertní mistryní Ludmilou Pavlovou a sólistkou Annou Paulovou hudbu Ondřeje Kukala a Wolfganga Amadea Mozarta. A závěrem zaznělo poděkování dlouholetému předsedovi správní rady Talichova Berounska, panu Ivanu Kůsovi.

„Turné je jedno velké bláznovství, a to díky lásce. Lásce Ronalda Villazóna ke zpěvu a k hudbě.“

„Pěvec, který měl nastartovanou kariéru v operních domech po celém světě, se musí od roku 2007 rvát s onemocněním hlasivek, které si už vyžádalo operaci.“

„Kate Lindsey zaujala krásnými frázemi v pianissimech, dokonalým messa di voce na dlouhých držených tónech a pečlivě propracovanou dynamikou.“

Koncert Filharmonie Bohuslava Martinů společně s pěveckými hvězdami Rolandem Villazónem a Kate Lindsey byl avizován na úterý 5. listopadu dlouho předem. Šlo o vystoupení, které se zcela vymyká běžnému abonmá, a i přes neobvykle vysoké vstupné bylo obtížné sehnat vstupenky. Pěvecké hvězdy světových scén zavítají do Zlína málokdy.

„Fantazie C. P. E. Bacha v některých pasážích předznamenává romantickou lyriku, jinde se objevují až webernovsky horečnaté záškuby, dojde i na spletence virtuózních čtyřiašedesátin, v její notaci převážně nenajdete taktové čáry.“

„I v Mozartově Fantazii jsem si s plným zaujetím užil intenzitu klavíristovy hry. Přitom žádné velikášství, šílené nápady, zkřivené obličeje…“

„Improvizace a fuga, op. 38 Alfreda Schnittkeho se okamžitě stala jednou z mých oblíbených skladeb.“

Programová nabídka Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného v posledních letech zahrnuje i koncerty výstřednějšího typu. V tomto ročníku by za jeden takový mohl být považován recitál ruského klavíristy Alexandra Melnikova. Na pódiu pražského Rudolfina v úterý 5. listopadu představil pět klávesových nástrojů z různých historických etap.

„Transporty do Osvětimi odjížděly každý den.“

„Mistrné Janáčkovo dílo, tvořené v jeho nelehkém období, zneváženo hudebními souputníky, ukázalo kompoziční nadčasovost.“

„Takto se vrátila Fata morgana Pavla Haase do brněnské Reduty po stu let.“

Letošní devátý mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno v Mozartově sále brněnské Reduty věnoval koncert jednomu z prvních absolventů Janáčkovy mistrovské školy Pavlu Haasovi. Osud jeho a miliónů jeho vrstevníků, byl přeťat v říjnu 1944. Je tomu osmdesát let od průmyslového „šoa“, hromadného usmrcení spoluobčanů neárijského původu, řízeného jednou z nejcivilizovanějších zemí Evropy. Provedení koncertu se ujala světoznámá jména, česko-britská pianistka Lada Valešová, skotský tenorista Nicky Spence, smyčcové kvarteto Navarra String Quartet a také houslistka Ivana Víšková, hornista Antonín Kolář i flétnista Michal Vojáček.

„Chloe Mun představila velmi chytře vystavěný program.“

„Glissanda hrála klavíristka s takovou lehkostí, že působila, jako by rukama namísto klaviatury jen zlehka čeřila vodní hladinu.“

„Posluchač si čas od času potřebuje připomenout, že i geniální hudebníci jsou ve skutečnosti lidé.“

Na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného se po zahajovacím koncertě Andráse Schiffa představila v neděli 3. listopadu v Sále Martinů na pražské HAMU také jeho nadějná studentka Chloe Jiyeong Mun. Korejská klavíristka nabídla posluchačům pestrý program, v němž ukázala své nesporné hráčské kvality a hluboký cit pro interpretaci. Při následné besedě si získala srdce pražského publika svým skromným a pokorným vystupováním s až roztomilou plachostí.

„Po doznění jsem zatoužil Čekovské kus slyšet znovu.“

„Slyšeli jsme hýčkané, opečovávané, vychované provedení, výsledkem však trochu krotké.“

„Čím to ale je, že díla slovenských autorů se u nás nehrají?“

U příležitosti 106. výročí vzniku samostatného československého státu a v předjímce 35. výročí sametové revoluce do pražského Obecního domu zavítala Slovenská filharmonie se svým šéfdirigentem Danielem Raiskinem. Slavnostní koncert konaný už podruhé ve víře v založení chvályhodné tradice připomněl hodnotu česko-slovenské vzájemnosti a zároveň přinesl spoustu atraktivních uměleckých výkonů.

„Dirigent Jakub Hrůša uplatnil svoji neomylnou schopnost pečlivě vypočítat účinek gradace hudebního proudu a vycizelovat ho do nejjemnějších detailů.“

„Orchestr hrál s niterným napětím a výrazem, piana posluchače nutila nedýchat.“

„Hudba pod rukama klavíristy ožívala a rozkvétala.“

Festival Janáček Brno připravil v rámci svého programu několik špičkových akcí. Jednou ze zatím nejpřitažlivějších byl koncert Bamberských symfoniků, se kterými se dirigent Jakub Hrůša přivážející reprezentativní díla českých skladatelů, v pondělí 4. listopadu představil v rodném Brně. Sólový výkon nabídl vynikající ruský klavírista Daniil Trifonov. Výjimečný koncert, přímo přenášený Českou televizí, přijalo publikum s frenetickým nadšením.

„Předností souboru je, že se dokáže měnit na různě četná uskupení a představovat tak pestrou škálu komorního repertoáru.“

„Namísto klasických nástrojů zde zaznívají pikola, anglický roh a altový saxofon.“

„Zvuk se tedy nepojil tak, jak by bylo žádoucí.“

Festival Janáček Brno pokračuje a snaží se kromě hudby oživovat i tradice. Matiné, které se konalo 3. listopadu ve foyeru Mahenova divadla bylo za dob Janáčkových zvykem. Janáček Ensemble zde představil vedle Janáčkova dechového sextetu Mládí i skladby téměř neznámé: Dechový kvintet Jaroslava Ježka a Divertimento pro dva hoboje, dva klarinety, dva fagoty a dva lesní rohy Gideona Kleina. Bylo to koncertní setkání příjemné i překvapující. Dirigoval zakladatel souboru, klarinetista Vít Spilka.

„Někdejší setkání Viléma Veverky s Dominikem Wollenweberem přineslo pozvání k oslavě dvaceti let na scéně.“

„Rytmus, melodika a precizní barokní styl měly ve Vilému Veverkovi a Dominiku Wollenweberovi svrchované interprety.“

„Třetí pokračování projektu No Limits naplnily vesměs skladby Martina Hyblera. Umělecké i osobní přátelství vede autora k vynikajícím, doslova ‚na tělo‘ psaným kompozicím.“

Poslední říjnový den věnoval hobojista Vilém Veverka již třetímu projektu No Limits v prostorách Pražské křižovatky, aby současně připomněl dvacet let své bohaté kariéry po studiích HAMU a následně Hochschule für Musik v Berlíně. Vzácným hostem koncertu byl renomovaný hráč na anglický roh Dominik Wollenweber.

„Dramaturgicky byl koncert uspořádán retrospektivně.“

„Nafouknutý praskl, stejně jako ta žába.“

„Sbor Martinů Voices prezentoval skladby s precizací jak dikce, tak intonace, hlasy jsou skvěle sezpívány, hlasové skupiny vyvážené a barevně dokonale sladěné.“

Festival Janáček Brno už svůj druhý den odpoledne nabídl sborový koncert. V Mozartově sále brněnské Reduty 2. listopadu zněla sborová tvorba nejen Leoše Janáčka, ale i jeho současníků a následovníků. Vystoupil komorní pěvecký sbor Martinů Voices pod vedením svého zakladatele a sbormistra Lukáše Vasilka.

„Zjistit program přímo od umělce je sympatičtější než se k němu proklikávat na internetu.“

„Jakmile zvuk vytvoří, umí si jej vyslechnout, užít si ho, milovat.“

„Oznámení ještě další skladby mě upřímně zabolelo.“

Letošní ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného zahájil 2. listopadu sir András Schiff. Na svém sobotním recitálu tentokrát oznamoval program až na pódiu, přičemž zohlednil Rok české hudby zařazením Smetany a Janáčka. Koncert jednoho z nejschopnějších současných klavíristů na posluchače kladl velké nároky, byť se ukázal být jako svrchovaně vkusný.

„Ambiciózní premiéra – s laťkou vysoko, na úrovni evropských událostí – otevřela devátý ročník sebevědomého festivalového bienále Janáček Brno.“

„Britský tenorista Nicky Spence je v roli opilce, v závěru šťastně a naivně vyspinkaného, neodolatelný.“

„Na Měsíci i mezi husity je v opeře tolik krásných míst, že není proč ji upozaďovat.“

Matěj Brouček, tragikomický pan domácí z Janáčkovy dvoudílné opery, se v nové inscenaci Národního divadla Brno ocitá, jak libreto káže, nejprve na Měsíci a jinou noc pak mezi husity, ale jeho opilecké snové výpravy jsou nad rámec libreta surreálnější. Vizuálně se do nich totiž prolínají „Sixties“ – roky 1968 a 1969: let Apolla 11 na Měsíc, festival Woodstock, takzvané pražské jaro, okupace, následná oběť Jana Palacha i legendární hokejový zápas, kdy Československo porazilo Sovětský svaz… Je to nečekané spojení. Přinejmenším pro koprodukční operní projekty chystané v budoucnu do Berlína a Madridu je ovšem toto scénické řešení, dílo Roberta Carsena a jeho týmu, výhodné. Janáčkovu hudebnímu divadlu taková obecněji srozumitelná poetika v cizině výrazně umete cestu.

„Smyčcová sekce zahrála úvodní část s jemnou gradací; vyvstal pocit tajemství, vyčkávání a neuchopitelnosti.“

„K slyšení byla Reimerova práce s frází, promyšlené vrstvení a rafinovanost gradace.“

„Citlivá interpretace posluchačům umožnila ponoření se do Brucknerovy duchovní výpovědi.“

Koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava, uskutečněný 31. října pod vedením dirigenta Roberta Reimera, publiku přinesl silný zážitek interpretací Symfonie č. 3 d moll Antona Brucknera. Tato kompozice díky dedikaci často označovaná za „Wagnerovu“, odkazuje na inspiraci, kterou Bruckner čerpal u Richarda Wagnera a v jeho hudebním světě. Dílo patří k Brucknerovým klíčovým skladbám a svým velkolepým hudebním a hlubokým duchovním poselstvím stále rezonuje kulturními dějinami.

„Václav Hudeček, umělecký ředitel festivalu Svátky hudby v Praze, se poté ujal moderování a zahájil jeho 33. ročník v biograficky pojaté retrospektivě.“

„Lucie Kaňková zpívala s jistotou, výrazovou kulturou zdobenou nadějně ohebným hlasem zajímavého témbru a s přirozenou hereckou mimikou.“

„Finále patřilo Kühnovu dětskému sboru, který připravil jeho sbormistr Jiří Chvála.“

Slavnostní koncert zosnovaný k zahájení 33. sezóny hudebního festivalu Svátky hudby v Praze se konal v úterý 29. října ve Dvořákově síni Rudolfina. Umělecký ředitel slavností Václav Hudeček pozval na podium sopranistku Lucii Kaňkovou, tenoristu Aleše Brisceina, basistu Michala Onufera, Kühnův dětský sbor sbormistra Jiřího Chvály a také Plzeňskou filharmonii, která hrála pod dirigentem Tomášem Braunerem.

„K osobitě fyzicky angažovanému způsobu dirigování Petra Altrichtera patří, že provedení doslova odpracoval.“

„Vokálně velkorysý příspěvek Romana Janála k provedení díla co do sugestivní dramatičnosti působil charismaticky.“

„Dirigent zvýraznil úlohu strofického opakování i kontrastů mezi výkřiky vypravěče a sboru a dialogy hrůzostrašně nerovné dvojice.“

Rok české hudby 2024 je jistě dobrým důvodem k připomenutí Svatebních košil, zásadního díla Antonína Dvořáka. I když sto čtyřicet roků, které uplynou koncem listopadu od jejich zkomponování, není tak zcela kulatých. Středeční koncert v pražské Smetanově síni související s plánovanou novou nahrávkou vyzdvihl pod taktovkou Petra Altrichtera dramatičnost kantáty a skladatelovu nevšední invenci.