PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Kaspar Zehnder je dirigent s výrazným a dobre čitateľným umeleckým profilom.“

„Krákov subtílny vokálny cyklus bol holdom básnickej genialite Francesca Petrarcu.“

„V dramaturgickej zostave programu koncertu dominovala talianska inšpirácia.“

Abonentný cyklus Slovenskej filharmónie pokračoval v dňoch 16. a 17. januára v Redute ďalšou dvojicou symfonických koncertov, tentoraz pod taktovkou švajčiarskeho dirigenta Kaspara Zehndera a so sólistkou, britskou sopranistkou Sophie Daneman. Na programe boli diela Franza Schuberta a Felixa Mendelssohna-Bartholdyho, ktoré doplnila premiéra vokálneho cyklu domáceho autora Egona Kráka Divina bellezza (Božská krása).

„Trojnásobně vyprodaný koncert je důkazem, že živá klasická hudba stále rezonuje s lidskými srdci.“

„Na rozdíl od mnoha interpretů, kteří vnímají hudbu jako platformu pro vlastní ego, Vondráček přistupuje k dílu s neobyčejnou pokorou.“

„Vondráčkova hra, Raiskinovo vedení orchestru a dramaturgická volba skladeb vytvořily jedinečnou symbiózu, která nejen oslavila hudbu, ale také připomněla její schopnost proměňovat naše vnímání světa.“

V sále Kina Vesmír, dočasném zázemí Janáčkovy filharmonie Ostrava, se v pátek 17. ledna uskutečnilo třetí provedení jejího programu Novoročního koncertu. Tento večer pod taktovkou Daniela Raiskina a s klíčovou ingrediencí klavírního umu Lukáše Vondráčka byl nejen hudební oslavou začátku nového roku, ale také hlubokou reflexí nad lidskou tvořivostí a přesahem hudby, která nás může vést k transcendenci.

„Melodie klouzala, nadnášená prouděním komplementárních rytmů. Perfektně hladká crescenda a decrescenda vykreslovala výšku letu.“

„Chvíli se ozývaly na marimbu až nečekaně temné disonance, které šlo cítit i ‚na vlastní tělo‘.“

„Na otázku Ladislava Bilana ‚Kdo dnes slyšel marimbu poprvé?‘, odpověděla takřka polovina sálu zdviženou rukou!“

Do plzeňského Domu hudby 15. ledna zavítal Ladislav Bilan, a to v rámci koncertní řady Kruh přátel hudby. V sólovém koncertě plném svěžích rytmů a velepříjemného zvuku předvedl své umění hry na marimbu. To vše v rámci vzrušujícího soudobého programu, na kterém demonstroval kompletní spektrum výrazových možností tohoto bicího nástroje z rodiny úderových idiofonů.

„Míru dramaturgického sepjetí je hlavní předností zážitkově specifických setkání s cembalistkou.“

„Už ve třinácti letech Julie Candeille veřejně vystupovala jako zpěvačka, cembalistka i harfistka. O čtyři roky později představila svůj první klavírní koncert.“

„Publikum dnes ‚nežilo nadarmo‘.“

Sympatická, činorodá a schopná umělkyně, hráčka na starší klávesové nástroje Alena Hönigová potěšila dalším dílem druhého ročníku svého koncertního seriálu Příběh kláves, umění a krásných nauk. V pražské Galerii Fotorenesance 16. ledna slovem představila pařížské hudební souvislosti konce 18. století a interpretačním umem přiblížila kompoziční schopnosti a specifika autorů Hélène de Montgeroult, Julie Candeille a Jana Ladislava Dusíka.

„Posluchači byli napnuti očekáváním provedení kompozice Luminarium Kryštofa Mařatky“.

„Paulová ovládá mistrně svůj nástroj, svým přirozeným projevem dodala většině částí i nezaměnitelné osobní kouzlo.“

„Našlo se několik posluchačů, které hudba odradila natolik, že odešli ze sálu.“

Třetím abonentním koncertem pokračoval cyklus Diamant Plzeňské filharmonie. Možná, kdyby nesl název Mařatka Luminarium, nebyl by hojně navštíven, název koncertu Beethovenova Pastorální & Brauner však přilákal mnoho posluchačů. Bylo ale skvělé, že se orchestr rozhodl zařadit a nastudovat velmi zajímavé dílo současného skladatele, žijícího střídavě ve Francii a v Čechách. K dirigentskému pultu byl pozván bývalý šéfdirigent plzeňského orchestru, nynější šéf Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK Tomáš Brauner.

„Oba pozdně renezanční autoři své opusy vybavili nejen slavnostní fanfárovou charakteristikou, ale i výrazným prostorovým efektem.“

„Byl to Mozart hravý, jemný, laskavý a subtilní.“

„Nesporným vyvrcholením večera se stalo provedení Symfonie C dur ‚Velké‘ Franze Schuberta.“

Rysy výstižně charakterizujícími abonentní koncerty České filharmonie zařazené na konec třetího týdne prvního měsíce roku 2025 jsou minimálně dva: tvořivé dialogy a houževnatost umělecké zralosti. Za jejich nesporného protagonistu lze označit světově známého dirigenta Herberta Blomstedta, který stanul před naším prvním orchestrem. Úvodní část večera však nepatřila jemu, ale Filharmonickým žesťům, ansámblu sestavenému ze členů České filharmonie, vedenému trombonistou Robertem Kozánkem. Přednesli sérii šesti vět Giovanniho Gabrieliho a Adriana Banchieriho v úpravách Rolfa Smedviga.

„Bravurní Pavla Tesařová spolu s vynikající akordeonistkou Markétou Laštovičkovou zahájily výroční koncert s hudbou Jiřího Temla.“

„V Duettinech Viktora Kalabise zpěvné housle Pavly Tesařové provázelo cello Juraje Škody temnými tóny a vzápětí se rozezpívalo s houslemi v okouzlující souhře.“

„Letošní vzpomínka na paní profesorku dostala v provedení báječného tria mladých interpretů další impuls v podpoře talentované nastupující generace.“

Sál Martinů Lichtenštejnského paláce opanovali v pondělí 13. ledna mladí interpreti, aby složili hold královně českého cembala, prof. Zuzaně Růžičkové k jejím nedožitým 98. narozeninám. Koncert pořádaný každoročně Nadačním fondem Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, který tito manželé v roce 2000 založili, je věnován památce vynikající cembalistky a pedagožky a připomíná rovněž odkaz skladatele významně ovlivňujícího českou hudbu druhé poloviny 20. století.

„Na interpretkách bylo znát, že tuto hudbu hrají s chutí a s poučeným vhledem.“

„Cembalo mělo příležitost se předvést v radostném virtuózním sólu.“

„Krásný a pohodový koncert…“

Hudební fakulta JAMU pořádá pravidelně koncerty pro veřejnost, na kterých vystupují studenti, pedagogové i absolventi. Tentokrát se ve středu 15. ledna v aule fakulty při svém docentském koncertu představil Martin Hroch. Je vedoucím katedry varhanní a historické interpretace a jeho specializací je hra na cembalo. Ke spolupráci na koncertu si přizval absolventky JAMU, houslistky Ludmilu Netolickou a Kristýnu Jungovou, violistku Kateřinu Kovaříkovou a Anežku Kavalírovou hrající na violoncello. Společně provedli program autorů, kteří tvořili převážně v 18. století.

„Symfonický orchestr Českého rozhlasu dostal toho večera naloženo.“

„Sopranistky svou linku zvládly, absence oné interpretační rezervy ale zapříčinila sdělení co do sugestivity trochu limitované.“

„Václav Čížek i Roman Hoza ve svých spíše epizodních rolích bezpečně obstáli a dotvořili vyrovnané kvarteto sólistů.“

Jen málokdy se stane, aby čistě mozartovský program zahrnoval výhradně skladby v mollovém tónorodu. Přesně to se však přihodilo 13. ledna v Rudolfinu, kdy Symfonický orchestr Českého rozhlasu přizval ke spoluúčinkování vokální sekci pražského barokního tělesa Collegia 1704. Produkci řídil právě zakladatel a umělecký vedoucí druhé zmíněné entity, rovněž odborník přes poučenou interpretaci staré hudby Václav Luks.

„Tvorba Dobrinky Tabakové je široce stylově rozkročená a kombinuje dědictví západu s kouzlem východu.“

„Z barevného obrazu zvuků vystupuje opět sólová viola, která se v rozervané bolestné atmosféře vyloženě nachází.“

„Slyšíme typicky prokofjevovský způsob komponování, kdy za něčím běžným cítíme jakýsi neklid, který postupně vyplouvá napovrch.“

Olomoučtí filharmonici se opět představili v příznivém světle. V rámci koncertu s názvem Od Beethovena k současnosti v pátek 10. ledna na prknech své domovské Reduty zahráli tři skvostná díla velmi různorodých autorů. Prvním z nich byl Beethoven, pokračovali se soudobou skladatelkou Dobrinkou Tabakovou a večer zakončili kontrastuplným a tentokrát vítězným Prokofjevem.

„Sólový nástroj Feldovu kompozici ovládá tak velkolepě a mnohovrstevnatě, že je v popředí i ve chvílích hráčova odpočinku, kdy se mohutně rozbouří doprovodné těleso.“ 

„Flétna v ústech a rukou Jany Jarkovské je nástrojem plným barevných zvukových odstínů a jejich kontrastů, citlivě oddělujícím jednotlivé plochy a nálady náročného opusu.“

„Královéhradecká interpretace Brahmsovy První symfonie působila jako další pokračování radostně omračujícího východočeského zázraku.“

Mám rád koncertní večery „s příběhem“, neboť ve většině případů svědčí o nápadité a promyšlené dramaturgii. Aktuální cykly předkládané posluchačům Filharmonie Hradec Králové působí v tomto ohledu takřka vzorově; člověk vůbec nemá pocit, že jejich program je sestavován nahodile či na základě jednoduchých kritérií. Znovu se o tom mohli přesvědčit ti, kteří navštívili koncert pořádaný ve čtvrtek 9. ledna.

„Soutěž Operalia založil Plácido Domingo v roce 1993, aby podpořil mladé operní pěvce.“

„Laureátství v takové hudební soutěži může významně ovlivnit budoucí kariéru mladého umělce.“

„Oba mladí pěvci mají svou hlavní část kariéry ještě před sebou a určitě o nich v budoucnu uslyšíme.“

Už pětadvacet let umělecká agentura Nachtigall Artists obohacuje pražský koncertní život vystoupeními slavných operních hvězd. Koncert 7. ledna, pořádaný v Dvořákově síni pražského Rudolfina, byl věnován dvěma operním nadějím – Julii Roset a Anthonymu Leónovi, laureátům slavné pěvecké soutěže Plácida Dominga Operalia. Doprovázející orchestr Prague Philharmonia řídil Riccardo Bisatti.

„Spiritus agens koncertu byl muž mnoha proměn – kontrabasista, klavírista, dirigent a komponista Petr Popelka.“

„Mezzosopranistka Marianna Beata Kielland se uvedla sympatickou hlasovou polohou s nenuceným zvládnutím vokální linie v expresivních polohách.“

„Crumbových Jedenáct ozvěn znělo v přátelském, neprovokativním provedení jako poutavý průběh hravé autorské invence.“

Čtvrtý koncert první komorní řady Českého spolku pro komorní hudbu uvedlo kvinteto norských hudebníků a pianista Petr Popelka v pondělí 6. ledna ve Dvořákově síni Rudolfina. Na programu měla být díla Georga Crumba, Ericha Wolfganga Korngolda a Arnolda Schönberga. Korngoldův písňový cyklus z důvodu změny zpěvačky nahradila hudba Albana Berga pro klarinet a klavír op. 5 v kombinaci s opusem 2 Arnolda Schönberga. Návrat hudby epochy „fin de siècle“ z počátku dvacátého století na současné pódium, po více než sto letech od premiér skladeb, si přišlo poslechnout převážně mladé publikum s vybranou společností pamětníků.

„Renesanční rukopisy, obsahující mše Josquina des Prez či Thomase Stoltzera, byly objeveny asi před deseti lety v Brně v kostele sv. Jakuba.“

„V den svátku Tří králů byla zima. Topení však selhalo, a tak si účinkující i posluchači prošli křtem ledovým.“

„Malé uskupení zpívalo složitě vedené polyfonní skladby.“

Ensemble Versus je komorní sbor, zabývající se zejména polyfonií franko-vlámských renesančních mistrů, jejichž rukopisy se dochovaly v kostele sv. Jakuba v Brně. Renesanční hudba zněla v pondělí 6. ledna v kapli sv. Anny v areálu fakultní nemocnice pod vedením Vladimíra Maňase, za spolupráce tří renesančních trombónů. Současně šlo o snahu vyzkoušet v Brně nový prostor k uvádění staré hudby.

„‚Proč bychom se netěšili,‘ vpadl sbor po úvodu orchestru a okamžitě bylo jasné, že decibely budou přetékat ze sálu do přísálí.“

„Při sboru Židů z opery Nabucco dirigent ani nemusel zasahovat, sbor má tuto skladbu nastudovanou až do agogických nuancí.“

„V úplném závěru v dokonalé interiorizaci skladby zabránila publiku nepříjemná událost…“

Český filharmonický sbor Brno si své abonenty hýčká a nezapomíná je potěšit o význačných svátcích. Nový rok je k tomu jako stvořený, i když tento Novoroční koncert vyšel na 5. ledna, tedy předvečer Tří králů. Sboristé společně s orchestrem Czech Virtuosi a s dirigentem Janem Kučerou servírovali v Besedním domě Slavné operní a operetní sbory, přesně podle názvu koncertu, a to v nastudování sbormistra Petra Fialy.

„Opera Láska ke třem pomerančům patří k nejhranějším skladatelovým operám.“

„V hledišti byly všechny věkové skupiny návštěvníků.“

„Hudební i režijní složka inscenace byly v naprosté shodě, celé představení bylo roztančené.“

Drážďanská Semperoper v prosinci minulého roku uvedla nové nastudování opery Láska ke třem pomerančům. Prokofjevovu významnému opusu byl z mnoha možností strategicky přikřknut provozovací jazyk němčiny a mnohovrstevnaté dílo našlo respektující režii v pojetí Evgeny Titova, který má podobně jako dirigent Erik Nielsen hlavní zásluhu na zdařilém počinu. Tomu přispělo i silné obsazení sólistů.

„A zářivé výšky sólové piccolo trumpety Jiřího Houdka dštily do koncertního sálu radostné rozpoložení.“

„Nástroj vídeňské firmy Bösendorfer se pod Sekerovýma rukama rozezpíval do kouzelných kadencí.“

„Ovace publika doprovodily už úvodní předehru – tak přesvědčivý byl projev orchestru.“

Silvestrovský koncert Pražských komorních sólistů v historickém auditoriu Starého Města pražského se udál 31. prosince 2024 v kostele sv. Šimona a Judy. Nesl se pod motem PKS & Friends, a tak kromě kmenových sólistů – houslová sóla hráli Matteo Hager, David Hernych a Martina Bačová – vystoupili trumpetista Jiří Houdek, klavírista Miroslav Sekera a pěvec Daniel Matoušek. Nezbytné hornové sólo měl také umělecký ředitel souboru a dirigent Radek Baborák. Stylový večer byl pěknou přehlídku tematicky vkusně vybraných titulů.

„Nálady se v jasných a charakteristických polohách střídaly, jak se střídaly žánry i skladatelská jména.“

„Filharmonie s Tomášem Netopilem – dvakrát na Silvestra a dvakrát na Nový rok – skvěle využila příležitost.“

„La valse Maurice Ravela je strhující oslava valčíku, ovšem naprosto jiného, než bývají ty novoroční vídeňské.“

Večer prvního dne roku 2025 patřil v pražském Rudolfinu Novoročnímu koncertu České filharmonie. Nesl se pod taktovkou Tomáše Netopila výhradně ve francouzském duchu, a to velmi půvabně. Bonusem byla pro publikum v sále i pro diváky přímého televizního přenosu neméně půvabná moderace Marka Ebena.

„Zámek byl vystavěn v empírovém stylu dle návrhu vídeňského architekta Jindřicha Kocha na přelomu dvacátých a třicátých let 19. století.“

„Když dozněly tóny Divertimenta, přišel mezi posluchače pán domu František Kinský, který vtipným způsobem pohovořil o historii oslav Nového roku.“

„Jana Šrejma Kačírková svým brilantním provedením strhla přítomné posluchače k zaslouženým výkřikům ‚bravo!‘.“

Ve středu 1. ledna se v Kostelci nad Orlicí konal slavnostní koncert stylově nazvaný Nový rok v Novém zámku. V rámci akce vystoupila sopranistka Jana Šrejma Kačírková, slovem a přípitkem obohatil novoroční odpoledne majitel Nového zámku František Kinský a o instrumentální složku programu se postaral soubor Praga Camerata Quintet.

„Brněnská dramaturgie se zaměřila na vývoj valčíku a na souvislosti, které se nabízejí.“

„Valčík ruského skladatele Dmitrije Šostakoviče má eleganci a sladkost melodie, ale čiší z něj smutek a zoufalství.

„Dirigent se dostal do euforie, komunikoval nadšeně jak s orchestrem, tak s publikem.“

Novoroční koncerty jsou v Brně tradicí už od založení filharmonie v roce 1956, nejstarší generace si ještě pamatuje každoroční Slovanské tance Antonína Dvořáka. Dramaturgie se postupně vyvíjela podle libosti dirigentů. Letos připomenula nadcházející narozeniny Johanna Strausse mladšího. Srovnávání koncertu Filharmonie Brno, který se uskutečnil večer 1. ledna v Janáčkově divadle, s novoročním koncertem Vídeňských filharmoniků, který se koná každoročně první den roku kolem poledne, bylo tedy přirozené.

„Plzeňská filharmonie si může za rok 2024 připsat mnohá plus.“

„David Niederle zaujal v Piazzolových skladbách vřelým tónem, intonační jistotou a smyslem pro stylovost.“

„Kompozice Barvy belgického skladatele Berta Appermonta se sólistou Fedelem Di Mucci posluchače evidentně zaujala.“

Uplynulý rok zakončila Plzeňská filharmonie odpoledním silvestrovským koncertem ve Velkém sále plzeňské Besedy a jako vždy tento nádherný secesní sál zaplnila do posledního místa. Místo zvaní sólistů vsadila na spolehlivý hráčský potenciál vedoucích nástrojových skupin – violoncellisty Davida Neiderleho a trombonisty Fedeleho Di Mucci, kteří se tentokrát pravidelným abonentům a návštěvníkům koncertů mohli představit v sólových partiích. Takto filharmonie pod taktovkou svého šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho navázala na tradici, nejednou uplatňovanou již v předchozím tělese Plzeňského rozhlasového orchestru.

„Soubor přináší hudbu, kterou běžně na koncertech neslýcháme, ale která si plně zaslouží, aby v koncertních sálech znovu zněla.“

„Energetická lavina pokračovala i po příchodu zpěváků.“

„Recitativy se díky sólistům staly živoucím organismem, ne pouze ‚vycpávkou‘ mezi áriemi, a pěvci na sebe navazovali s neobvyklou elegancí.“

Poslední Barokní podvečer roku 2024 přinesl 30. prosince do kostela sv. Šimona a Judy vánoční repertoár z Říma počátku 18. století. Collegium Marianum při koncertu s názvem Il Natale Romano opět oslnilo už výběrem programu, ve kterém dokonce figurovala i jedna česká premiéra, a spolu s pěticí sólistů vytvořilo vánoční atmosféru v originálním pojetí a zapamatování hodnou tečku za starým rokem. Soubor nezastavilo ani onemocnění dvou sólistů a zima v koncertní síni.

„Melodické linky všech sólových nástrojů jsou utkány s citlivým přihlédnutím k jejich osobitým vlastnostem.“

„Mahlerova Čtvrtá symfonie je místy infantilním, nostalgickým příběhem života a smrti očima dítěte.“

„Témata rozvádí a postupně zaklíňuje do sebe způsobem jemu vlastním.“

Poslední letošní koncert Moravské filharmonie Olomouc se nesl ve znamení Vánoc. Čekání na Ježíška si její příznivci zpříjemnili 19. prosince fantastickým koncertem. Plnou Redutou se nesly tóny Mozartovy Koncertantní symfonie Es dur a Mahlerovy velkolepé Čtvrté symfonie G dur. Filharmonici ze sebe vydali to nejlepší a dokázali, že si i přes blížící se sloučení s Moravským divadlem drží svoji kvalitu.

„Kantilénka je vlastně přípravné oddělení, které vede Veronika Novosádová.“

„Koncertní sbor Kantiléna jsou už naopak děti ostřílené, na koncertě je dirigoval hlavní dirigent Michal Jančík a za výsledek by se nemusel stydět dospělý sbor.“

„Na závěr zazněly Evropské koledy v úpravách varhaníka Martina Jakubíčka, cyklus byl komponován na objednávku Kantilény v roce 2022.“

Když v roce 1956 ve Šlapanicích u Brna zakládal pedagog a sbormistr Ivan Sedláček dětský sbor, nemohl tušit, že se z něho jednou stane výběrový sbor při Filharmonii Brno, známý celému sborovému světu. Za téměř sedmdesát let se Kantiléna vypracovala na špičkové těleso, které vyhrává mezinárodní sborové soutěže. Dlouho byl po zakladateli jejím vedoucím dirigent Jakub Klecker; od roku 2020 soubor vede hlavní sbormistr Michal Jančík. S domácími brněnskými fanoušky se Kantiléna setkává tradičně dvakrát ročně, na Velikonočním a Vánočním koncertě. Druhý zmíněný se konal odpoledne o prvním svátku vánočním v katedrále sv. Petra a Pavla. 

„Sólového partu houslí, od kterých současně i dirigoval orchestr, se ujal italský houslista a dirigent Fabio Biondi.“ 

„Housle zářily a vznášely se v prostoru s jasnými trylky a hudebními ozdobami, které střídalo pevné, ale měkké legato a nechyběla ani virtuózní sólová část bez orchestru, v níž houslista předvedl své umění.“ 

„Publikum mělo možnost si vychutnat výsostné umění houslového sólisty Fabia Biondiho, který nejen, že dokázal mistrně zvládat svůj nástroj, ale výsostně souzněl s orchestrem, který viditelně hrál s nadšením a radostí.“

Druhým abonentním koncertem cyklu „Filharmonie doma” byl koncert v čase předvánočním. 19. a 20. prosince rozezněla sál Besedního domu hudba barokní i klasicistní, kterou spolu s filharmonickým orchestrem provedl italský dirigent Fabio Biondi a ke spolupráci byla přizvaná cembalistka Barbara Maria Willi. Byl to přesně koncert v duchu adventu a míru a do posledního místa vyprodaný sál Besedního domu potvrzoval dramaturgovu šťastnou volbu. Recenze je psána z druhého koncertu, z pátku 20. prosince.

„Vánoční oratorium Camilla Saint-Saënse je roztomile romantické.“

„Notoricky známý text i melodie plynuly lehce, s něhou a nadhledem.“

„Vánoční píseň Narodil se Kristus Pán už publikum stálo a zpívali všichni, na pódiu i v hledišti.“

Je již tradicí, že v předvánočním čase přináší Český filharmonický sbor Brno v rámci abonentních koncertů radost svým věrným. Nádhernou hudbou a přáním krásných svátků vánočních. Stejně tak se dělo i na zlatou neděli 22. prosince, kdy v Besedním domě v Brně zazněly Vánoční oratorium, op. 12 Camilla Saint-Saënse a nepostradatelná Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Český filharmonický sbor Brno vystoupil spolu s komorním orchestrem Czech Virtuosi, sopranistkou Martou Chilou Reichelovou, barytonistou Jiřím Brücklerem a dalšími domácími sólisty sboru. Koncert dirigoval druhý sbormistr Joel Hána. 

„Kapacita velkolepého projektu se naplnila za pouhých sedm dní po zveřejnění a zpěváci se na předvánoční pražské setkání připravovali od léta.“

„Vyrovnaná plasticita zvuku v takovém obsazení asi není lidsky ani technicky možná.“

„Vánoční koncert SOČRu je důkazem, jak moc zde chybí objekt typu Vltavské filharmonie.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu si na 22. prosince připravil produkčně nejnáročnější koncert sezóny. Jak před začátkem koncertu nazvaného Tisíc hlasů adventu poznamenala moderátorka Jitka Novotná, projekt s účastí více než devíti set amatérských sborových zpěváků zaměstnával mnoho pracovníků veřejnoprávního rozhlasu po několik měsíců. A jak dodal jeden z hlavních iniciátorů projektu Lukáš Hurník, šéfredaktor stanice D-dur, koncert to byl velký skoro jako všesokolský slet. Vedle slavných sborových scén a skladeb Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Wolfganga Amadea Mozarta či Johanna Sebastiana Bacha zaznělo také Gloria z Rybovy České mše vánoční a známé české i světové koledy.

„Koncert ve Vzletu do jisté míry odrážel současné brněnské angažmá Collegia 1704.“

„Kimův hlas působil technicky usazeně, vyrovnaně, zvuk plynul měkce a přirozeně, bez kvičivých zvuků.“

„Přídavek vlastně ani nebyl přídavkem, ale skutečným vrcholem koncertu.“

Soubor Collegium 1704 si 19. prosince odskočil do Prahy z Brna, kde se v těchto dnech podílí na znovuuvedení inscenace Händelovy Alciny. I pražský koncert, který byl součástí sezony komorněji laděných večerů ve vršovickém sále Vzlet, odrážel do jisté míry současné brněnské angažmá.

„Výstupy tří čínských ministrů zbavil režisér prokletí dvorních šašků, a naopak z nich udělal hlavní hybatele příběhu“

„Luciano Mastro byl Kalafem přesvědčivým a sugestivním. Pevný a mohutný hlas zaplňoval suverénně hlediště a očekávaná árie Nessun dorma se mu povedla tak, že sklidil zasloužený bouřlivý potlesk na otevřené scéně.“

„Princeznou Turandot byla Maida Hundeling, výsostná německá wagnerovská sopranistka. Její hlas je stále mohutnější a průraznější a plnil menší hlediště divadla neuvěřitelným objemem.“

Opera Turandot je poslední operou Giacoma Pucciniho a opera Národního divadla moravskoslezského ji dala jako vánoční dárek svým divákům. Premiéra byla 19. prosince a režijně ji připravil slovinský režisér Rocc, hudebně ji nastudoval šéfdirigent opery Marek Šedivý. Představení bylo nadšeně přijato vyprodaným hledištěm.

„Meditaci z opery Thais od Julesa Masseneta hrál Hudeček s emocionálně výrazným vibratem, které zhmotnilo lyrickou podstatu autorovy hudby.“   

„Serenáda Es dur pro smyčcový orchestr Josefa Suka, která je repertoárové rodinné stříbro souboru, nesla pietní provedení, jak si je pamětníci uchovávají v mysli a jak je zaznamenané na dnes už historické nahrávce.“

„Celý koncert se konal bez přestávky, pokud nepočítáme prodlevu, během níž nastupoval na scénu koncertní sbor Zvonky se sbormistryní Jarmilou Novenkovou a varhaník Jakub Janšta.“

Konec adventního období je příhodnou dobou pro vánoční koncerty. Takové příležitosti se chopil také festival Svátky hudby v Praze a své hosty pozval Václav Hudeček ke spoluúčasti na Vánočním setkání 18. prosince do Betlémské kaple…