PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V nedávném rozhovoru Hrůša naznačil, že provedení obou Dvořákových děl nebude rutinní. Slib splnil na sto procent.“

„Nebojí se jít místy až do krajností, ať už v kontrastech temp či dynamiky, nebo v nově promyšlených a prožitých nápadech, ale nikdy nepřesáhne hranice rozumné uvážlivosti a vkusu.“

„Vše bylo zajímavé a vzrušující, nic neběželo samospádem a ´zadarmo´, nic nebylo laciné nebo naopak zběžné.“

Bamberští symfonikové s Jakubem Hrůšou a Julianem Steckelem se první zářijový pátek postarali v Rudolfinu o zahájení festivalu Dvořákova Praha, které bylo důstojné, ale nejen to. Bylo nové, svěží, umělecky živé a mimořádně vzrušující. Přesto, že zněly dvě bezkonkurenčně nejhranější skladby Antonína Dvořáka, Violoncellový koncert a Novosvětská symfonie.

„Irena Chřibková vystoupila na šestém koncertě Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba.“

„Zvolila kombinaci francouzské a české varhanní hudby.“

„Premiérově zazněla Sonáta pro Es klarinet a varhany ‚Nebeské hlasy‘ Jiřího Gemrota.“

Irena Chřibková je varhanicí minoritského kostela sv. Jakuba na Starém Městě, koncertní umělkyní s rozsáhlou mezinárodní kariérou a „spiritus agens“ a hybná síla každoročního Mezinárodního varhanního festivalu, který organizuje ve svém domovském kostele a který je jednoznačně nejvýznamnějším varhanním festivalem u nás. Vzhledem k jejímu studiu ve Francii Chřibková ráda provádí skladby francouzských autorů a nezapomíná ani na české skladatele. Takto byl 5. září sestaven i její koncert v rámci festivalu. Orámovali ho dva francouzští tvůrci a mezi nimi zazněly kompozice tří českých autorů, z toho jedna v premiéře.

„Symfonii č.2 B dur ‚Lobgesang‘ dal autor označení symfonie-kantáta.“

„Český filharmonický sbor Brno byl výborně připravený sbormistrem Joelem Hánou.“

„Tenorista Sung Min Song s bravurou zvládal i obtížné pěvecké nástrahy.“

Svatováclavský hudební festival v Ostravě 4. září vstoupil do 21. ročníku. Symfonický orchestr Českého rozhlasu v katedrále Božského Spasitele řídil lotyšský dirigent Guntis Kuzma, zpívali Simona Šaturová, Štěpánka Pučálková, Sung Min Song a Český filharmonický sbor Brno. Majestátní dílo se stalo důstojným zahájením festivalu.

„Napriek vysokým teplotám, iste znásobených aj často neveľmi letnými kostýmami, si predstavenie očividne celkom užívali.“

„Práve atmosféra je pritom v Šárke azda tou kľúčovou kvalitou.“

„Napriek evidentne uvoľnenému charakteru však má každoročné hosťovanie Národního divadla v Šárce aj svoje prekážky.“

Tradičné podujatie Opera v Šárce pripadá na poslednú prázdninovú nedeľu, tentokrát 1. septembra, a je tak zároveň aj neformálnou pozvánkou do novej divadelnej sezóny. Městská část Praha 6, Národní divadlo a Originální divadlo Praha touto akciou už devätnásty raz pripomenulo časy, keď Přírodní divadlo v Divoké Šárce pravidelne slúžilo ako letná scéna Národního divadla.

„Nástroj u sv. Mořice ohromuje už svým exteriérem.“

„Karel Martínek obrátil pozornost posluchačů k letošnímu jubilantovi Bedřichu Smetanovi. A udělal to po svém.“

„Prokázal, že jeho pověst vynikajícího varhaníka a improvizátora má opodstatnění a že jeho umění je výsostné.“

Olomouc prožívá už 56. ročník Mezinárodního varhanního festivalu. Zahájil ho v pondělí 2. září varhaník a dramaturg festivalu a současný regenschori v katedrále sv. Václava v Olomouci Karel Martínek. V programu nazvaném Varhanní dárky pro Bedřicha Smetanu představil nejprve díla francouzských komponistů, na závěr pak vlastní Improvizovanou symfonii na motivy symfonických básní cyklu Má vlast Bedřicha Smetany.

„Donutil publikum poslouchat bez dechu.“

„Skladba má vnitřní napětí, zřejmou naléhavost a neustálý tah. Daniele Gatti to vše ani na vteřinu nepustil ze zřetele.“

„Gattiho gesta jsou podobná divadelním. Neustále s hráči udržuje kontakt a komunikuje.“

Víkend na přelomu srpna a září patřil v saské metropoli novému šéfdirigentovi Staatskapelle Dresden. Ital Daniele Gatti využil inaugurační program, ještě pak dvakrát zopakovaný, jako víc než atraktivní návnadu, jako vydařený příslib věcí příštích. Dá se podle prvotního dojmu očekávat, že s tělesem, které je skvělé jak v operní, tak v koncertní roli, bude vytvářet inspirované a zajímavé události. Mahlerova První symfonie i Schönbergova Zjasněná noc vyzněly v jejich partnerské interpretaci dokonale.

„Racka Jonathana neuspokojuje pouze honba za potravou, chce létat, čímž se mu dostává svobody, poznání a radosti z bytí.“

„Sedmičlenný soubor tanečníků mistrně rozehrává rej ptactva.“

„Skladatel vytváří působivé kontinuální plochy navrstvených tónových struktur a zvuků netónové povahy. Účelně střídá statické plochy s decentně volenou pulsací.“

Jonathan Livingston Racek je tanečně-hudební inscenace s mluveným slovem na literární předlohu Richarda Davida Bacha. Bylo možno ji prožít ve dvoraně Rudolfina, sídla České filharmonie, a to už několikrát; prvně 28. srpna a zatím naposled bude mít zájemce příležitost 2. září v pondělí. Hlavním aktérem vystoupení je projektová taneční skupina, nezávislý soubor Dekkadancers.

„Předehra v Brně se Brňanům mohla zdát podivná, ale po důkladnějším zamyšlení je nutné krok označit za logický.“

„Dvořákova symfonická báseň Holoubek má pro Brno speciální podtón. V Besedním domě se konala světová premiéra dirigoval ji právě Leoš Janáček.“

„Čtveřice mužských sborů je z roku 1885 a autor je dedikoval ‚Slovutnému pánu, panu Antonínu Dvořákovi na důkaz neobmezené úcty‘.“

Dvořákova Praha je festival, jehož sedmnáctý ročník bude zahájen 6. září v Rudolfinu. Předehrou se mu stal koncert 31. srpna v Besedním domě v Brně. Dvořákova Praha tak zahájila již podvanácté výpravou Po stopách Antonína Dvořáka do míst, která byla pro jeho tvorbu nějakým způsobem významná. V Brně šlo především o přátelství s Leošem Janáčkem, které dalo náplň odpolednímu setkání s hudbou. Filharmonii Brno a Český filharmonický sbor Brno spolu se sólisty Jaroslavem Březinou, Romanem Hozou a Pavlínou Švestkovou dirigoval Robert Kružík.

„Dirigentský projev Jakuba Kydlíčka je velmi energický.“

„Dramaturgickým vrcholem se stalo provedení Braniborského koncertu č. 2 F dur Johanna Sebastiana Bacha.“

„Sólisté byli nadšení krásným prostředím sálu.“

Na sklonku prázdnin 29. srpna se v rámci spolupráce Hudebního festivalu J. C. F. Fischera s Karlovarským symfonickým orchestrem v Atriu Císařských lázních uskutečnil koncert, který nepochybně patřil k mimořádným hudebním událostem v kontextu celých Čech. Své umění nabídl i trumpetista světového renomé Reinhold Friedrich.

„Nejintenzivnější hudební prožitek s sebou přinesla poslední témata, bolestný vzlyk Šárky a závěrečné krveprolití symbolizované opět bezchybně artikulovanými pasážemi.“

„Exponovala rovněž mladá Srbka až agresivní gradací, díky níž strhujícím způsobem předznamenala kontrastní návrat úvodního tématu.“

„Z Bouškové mluvila především upřímnost, skromnost a pokora a v neposlední řadě také láska k hudbě.“

Do Karlovy Studánky v Jeseníkách zavítala v předposlední srpnový den Jana Boušková, mistryně harfového řemesla. V rámci festivalu Klášterní hudební slavnosti tam spolu se svou talentovanou studentkou Minjou Stojanović uvedla skladby od Smetany a Dvořáka v transkripci pro dvě harfy. „Obyčejná“ díla tak získala nevšední kvalitu. Brilance a technická zdatnost umělkyň na pozadí éterického hudebního vyjádření podtrhla eleganci jejich nástroje, jehož zvuk svou nebývalou něžností zcela korespondoval s přírodou horského okolí.

„Reymaier působí jako kněz a zároveň titulární varhaník ve vídeňském dómu sv. Štěpána, kde se velkou měrou podílel na podobě tamních monumentálních varhan.“ 

„Třívětá Sonáta h moll, op. 15 slepého varhaníka Josefa Labora, rodáka z českých Hořovic, byla nejpozoruhodnějším číslem programu.“

„Pro vlastní improvizaci Reymaier zvolil úryvek z Matoušova evangelia.“

Kněží i profesionálních varhaníků je celkem dost. Ovšem osobností, které jsou zároveň obojím, je jako šafránu. Konstantin Reymaier, který u sv. Jakuba při Mezinárodním varhanním festivalu Audite Organum hrál jak jinak než s bílým kolárkem v černé košili, do Prahy 29. srpna přivezl hudbu rakouských autorů, se kterými se u nás takřka nesetkáme. Nechyběla ani rozsáhlá improvizace na biblické téma. Jeho nekonvenční a anachronicky sestavený program trval i s přídavkem jednu hodinu a pozoruhodné bylo, že umělec hrál z tabletu s funkcí automatického obracení stran; s tímto se u varhaníků často nesetkáme.

„Tentýž orchestr dva dny po sobě a máte pocit, jako když den střídá noc.“

„Opouští nadpřirozené elementy světa kouzel a oproti výkladu Gottfrieda von Straβburga zde absentuje prvek čarovného nápoje jakožto prostředku k zamilování.“

„Těleso promlouvalo jako freudovské podvědomí, zachycovalo hloubku bolesti lidské duše a boj o vlastní bytí tak niterně, jak je to jenom možné.“

Bayreuther Festspiele 26. srpna uvedly nové nastudování Wagnerovy opery Tristan a Isolda. V kontextu bayreuthských poměrů lze novou produkci pod hudebním vedením šéfdirigenta České filharmonie Semjona Byčkova řadit do ranku konzervativních.

„Konkrétní podobu dostávají události v květnu roku 1724, kdy Bioni získal smlouvu od tenoristy a libretisty Antonia Denzia.“

„Pořadatelům se kromě vzkříšení Bioniho díla podařilo napodobit některé okolnosti tehdejšího uvedení.“

„Je na místě ocenit těžko představitelné objevitelské, badatelské i realizační úsilí všech, kteří se na přípravě celého večera podíleli.“

Letošní třiadvacátý ročník multižánrového festivalu barokní kultury Theatrum Kuks nabídl návštěvníkům v rámci tradičně bohatého programu také jednu unikátní událost. V sobotu 24. srpna se v lapidáriu kukského hospitálu konal koncert s moderně znějícím, ale zároveň výstižným titulem Zuřivý Roland reloaded, kterým pořadatelé připomněli třísté výročí prvního uvedení italské opery v českých zemích. Byla to právě opera Zuřivý Roland, v italském originále Orlando furioso, z pera skladatele Antonia Bioniho, kterou na Kuksu v srpnu 1724 provedla Peruzzi-Denziova operní společnost.

„Pod zatahujícím se nebem a se zdvihajícím se větrem byla atmosféra na nádvoří poněkud dramatická.“

„První větu zahájil dirigent Leoš Svárovský pevně, se suverénním klidem, který okamžitě přenesl na hudebníky.“

„Náhlé odsazení a vpád tympánů předznamenaly nástup pěvců, z nichž se jako první uvedl barytonista Roman Hoza, který se statečně vypořádal s akustickými podmínkami.“

Festival Špilberk letos nezahájil šťastně, jeho závěrečný koncert se však naopak vydařil. V neděli 25. srpna Filharmonie Brno přednesla Devátou symfonii Ludwiga van Beethovena pod taktovkou Leoše Svárovského, za spolupráce Českého filharmonického sboru Brno, připraveného sbormistrem Petrem Fialou. Plně obsazené hradní nádvoří se na chvíli opět stalo nejlepším brněnským koncertním sálem.

„Všechny tři miniopery si pohrávají s parodií různých divadelních forem, a to jak v textu, tak v hudbě.“

„Kulisy a kostýmy jsou velmi jednoduché. V prvních dvou operách si soubor vystačí s černým oblečením, bílými pokrývkami hlavy, několika polštáři a kolečkem.“

„Navzdory polním podmínkám se jednalo o mimořádně živé a skvěle připravené představení.“

Ensemble Opera Diversa nastudoval tři miniopery Jiřího Bulise už loni, u příležitosti třicátého výročí skladatelovy smrti. Letos v srpnu soubor opery uvedl hned dvakrát, 23. srpna v rámci festivalu Líšeň sobě a 24. srpna pod širým nebem jako součást festivalu pouličního divadla a nového cirkusu Na prknech, dlažbě i trávě.

„Co se týče pěveckého obsazení, není tajemstvím, že vedení Festspiele sází každoročně na ‚své koně‘.“

„Bohužel příliš jásotu výkon orchestru a Simone Young samotné u diváctva nezasluhoval.“

„Letošní Soumrak Bohů nepatřil hudebně ani pěvecky mezi nejlepší provedení, ale svoji nespornou kvalitu si festivalová produkce stále drží.“

Mnoho kladů, některé zápory. V neděli 25. srpna byla v rámci Bayreuther Festspiele k vidění inscenace Soumraku bohů, poslední opery Wagnerova cyklu Prsten Nibelungův.

„Principem inscenace zřejmě mělo být prolnutí osudů operních hrdinů s osudy jejich filmových představitelů, ale výsledkem je naprostý zmatek.“

„Olympia není loutka, ale filmová herečka, která svou árii zpívá jako Barbarella na namalovaném vesmírném pozadí. Nakonec jí vybuchne podprsenka…“

„Ke konci představení byl hlas Benjamina Bernheima už slyšitelně unavený a téměř se ztrácel.“

Zdálo by se, že natolik fantasmagorickou operu, jako jsou Offenbachovy Hoffmannovy povídky, není tak snadné zkazit. Režisérce Mariame Clément se to nicméně v Salcburku podařilo přímo neuvěřitelným způsobem.

„Varhany postavil Josef Silberbauer, znojemský varhanář, jehož nástroje slouží podnes.“

„Zahrál polský varhaník Filip Presseisen, nositel mnoha cen ze zahraničních soutěží.“

„Skladba naléhavá až expresivní, s táhlou kantilénou a dokonalá souhra s doprovodnými varhanami, to byl majestátní závěr koncertu.“

Celkem osmnáctery varhany v kostelích podél řeky Dyje, či z druhé strany hranice Thaya, postavil ve druhé polovině 18. století znojemský městský varhanář Josef Silberbauer. V sobotu 24. srpna byl zahájen již pátý ročník festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí, který připomíná jeho osobnost na devíti koncertech a dokumentuje tak trvalou hodnotu jeho práce. První koncert se konal v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově nad Dyjí a nástroj svým vystoupením prověřil polský varhaník Filip Presseisen. Doplňovala ho Katarzyna Czubek, polská specialistka na barokní zobcovou flétnu.

„Kvalita každé produkce Hamleta Ambroise Thomase stojí a padá s kvalitou pěveckého obsazení.“

„Co naopak úplně scházelo, byly notové pulty pro sólisty. Pěvečtí protagonisté večera je totiž nepotřebovali. Všichni interpreti znali své party zpaměti.“

„Po scéně šílenství, kterou si vychutnala pomuchlaná, rozcuchaná a bosá, následoval několikaminutový nadšený aplaus publika.“

Letošní ročník Salcburského festivalu nabízí kromě řady scénicky pojatých děl i čistě koncertní produkce. Jednou z nich se 16. a 19. srpna stalo provedení opery Hamlet Ambroise Thomase, francouzského autora devatenáctého století, při němž byli návštěvníci sále Felsenreitschule svědky mimořádného umění. Zejména jeden z výkonů v dobrém smyslu vyčníval.

„Celkem šedesát mladých umělců se loučilo s týdnem plným silných zážitků a nových uměleckých inspirací.“

„Chlapec publikum strhl k frenetickému potlesku; kdyby se udělovala cena publika, jistě by ji získal.“

„Prostředí Sněmovního sálu je naprosto unikátní.“

Letošní ročník Academy Kroměříž je historií. Trvala od 15. do 23. srpna a tvořila ji jak hudební akademie, tak festival, na kterém se představovali nejlepší účastníci. To vše pod vedením a za účasti špičkových lektorů, včetně uměleckého ředitele Tomáše Netopila. Byl to týden usilovné práce se studenty, kteří přijeli za novými impulsy ke svému dalšímu uměleckému rozvoji; a také týden inspirace nádherným prostředím Arcibiskupského zámku a zahrad i městem Kroměříž.

„Prokofjev v životě hrál svou vlastní ruletu i v přeneseném slova smyslu.“

„Hned při prvních taktech se v prostoru Felsenreitschule rozsvítí a roztočí shora visící objekty připomínající na první pohled létající talíře.“

„Violeta Urmana si roli užila i herecky a stvořila bizarní starou dámu, která, oč hůře chodí, o to je tvrdošíjnější.“

Hned dvě opery na námět Fjodora Michajloviče Dostojevského uvádí letošní Salcburský festival. Vedle problematického Idiota od Mieczysława Weinberga na mne Prokofjevův Hráč zapůsobil bezprostředněji, ovšem spíš zásluhou Sergeje Prokofjeva.

„Celý recitál Evy Bublové sestával z ryze sólových kontrastních kompozic.“

„Zuzanu Ferjenčíkovou u nás známe především jako interpretku a upravovatelku orchestrálních děl pro varhany. Své Signum magnum věnovala Evě Bublové.“

„Jako přídavek přednesla jímavé Andante sostenuto z Gotické symfonie Charlese-Marii Widora. Připadali jsme si jako ve Francii.“

Devětadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum v Praze se svým čtvrtým recitálem dostal již do poloviny. Vystoupila na něm česká umělkyně a pedagožka Pražské konzervatoře Eva Bublová. Nesl podtitul Signum magnum, neboť v rámci něj zazněla stejnojmenná skladba, jež vznikla přímo pro interpretku. Avšak většinu programu tvořila hudba francouzského 19. i 20. století.

„Pěvkyně znamenitě prezentovala své umění vkusného hereckého ztvárnění.“

„Simona Šaturová a Marek Kozák předvedli i tento výběr s mistrovským citem pro detail a opět s pochopením pro jejich styl a interpretační potřeby.“

„Mistrovské ruce Marka Kozáka však proměnily ‚těžké noty‘ v impozantní hudební zážitek.“

V sobotu 17. srpna se v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Za poklady Broumovska uskutečnil další z řady pozoruhodných koncertů. Konal se v malebném prostředí kostela sv. Máří Magdalény v Božanově, který náleží do unikátní skupiny sakrálních staveb Broumovska, spojených s tvorbou architektů otce a syna Dientzenhoferů. Na koncertě vystoupila renomovaná sopranistka Simona Šaturová, kterou na klavír doprovázel výrazný představitel mladší generace našich klavíristů Marek Kozák. Váženým hostem večera se stala skladatelka Sylvie Bodorová, jako autorka díla s názvem Tři žalmy. Její kompozice zazněla v závěru koncertu a byla i pozoruhodným dramaturgickým zpestřením klasického repertoáru.

„Následovalo uvedení ohlášené skladby Bonrepos für Orgel, která nově vznikla přímo na objednávku festivalu a zazněla ve světové premiéře.“

„Jiří Vodička provedl posluchače všemi záludnostmi skladby s technickou brilancí a jistotou.“

„Zpěvná melodie houslí v doprovodu varhan byla příjemným zakončením koncertu i letošního ročníku festivalu.“

Letošní „půlkulatý“, patnáctý ročník mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks se v sobotu 17. srpna dočkal svého finále. Stejně jako předchozí koncerty i tento závěrečný se konal v prostoru kostela Nejsvětější Trojice, který tvoří dominantu tamního barokního hospitálu. Protagonisty koncertu byli houslový virtuos, koncertní mistr České filharmonie a pedagog Jiří Vodička a švýcarský varhaník Dieter Hubov. Jedním z očekávaných momentů koncertu byla premiéra nově napsané skladby z pera švýcarského skladatele Frédérica Bolliho na téma šporkovské árie Bon repos.

„Průvodního slova se ujal David Mareček, který podtrhl významnost celé akce důstojným projevem.“

„Hejtman Zlínského kraje Radim Holiš se vystříhal oficialit a vtipně vedl dialog s dirigentem Tomášem Netopilem.“

„Obecenstvo dokázalo ocenit jak profesionalitu hosta, tak entuziasmus mladých pěvců.“

Slavnostní koncert ve Sněmovním sále Arcibiskupského zámku v Kroměříži se v neděli 18. srpna konal v rámci letošního ročníku letní hudební akademie. Pod vedením jejího uměleckého ředitele Tomáše Netopila hrála Moravská filharmonie Olomouc a představily se naděje operní scény, sopranistky Nina Krížová a Anastasiia Babiiuk a barytonista Radek Martinec; hostem byl tenorista Daniel Matoušek. Koncert „s Dvořákem a Smetanou“ byl věnován letošnímu Roku české hudby.

„Stejně jako Šostakovič či Prokofjev se Weinberg snažil hrát – po svém – s totalitním režimem jakousi hru.“

„Zdálo se mi, že Weinbergovým hlavním problémem byla snaha zachytit toho co nejvíc a podrobně rozpitvat emoce všech postav, místo toho, aby se snažil sledovat nějakou zhuštěnou dramatickou linku.“

„Jednoznačně dominantním výkonem večera byla kreace ukrajinského tenoristy Bogdana Volkova v roli Myškina.“

Salcburský festival letos uvádí operu Mieczysława Weinberga Idiot, podle Dostojevského románu. Je prezentována jako velký objev, ale po zhlédnutí představení o tom nejsem přesvědčena.

 „Zvukem šetřila a v rámci koncertu nikde nezaznělo skutečné pleno celého nástroje.“

„Hrála s velkou chutí a obecenstvu připravila silný zážitek.“

„Laura Schlappa provedla i Vigilii Bohuslava Martinů.“

V rámci Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba v Praze vystoupila na třetím koncertu 15. srpna německá sólistka Laura Schlappa. Dosud studuje varhanní hru na Hochschule für Musik und Theater v Mnichově u Martina Sandera, u nás dobře známého. Přes své mládí získala v posledních letech první cenu na mezinárodních varhanních soutěžích v severním Irsku, v Londýně, lucemburském Dudelange a v soutěži Petra Ebena v Opavě a třetí cenu v německém Korschenbroichu. Vystoupila na koncertech v Německu, Lucembursku, Polsku, Velké Británii, Slovensku a České republice.

„Koncert realizovaly společně hned dva symfonické orchestry: zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů a Moravská filharmonie Olomouc.“

„Do krátkého odsazení se ozval tichý zvon z nedalekého kostela, obdivuhodně zapadající do tóniny, rytmu i atmosféry.“

„Při spěchajících smyčcích ale náhle bez varování zhasly oba stojany osvětlující dirigenta.“

Hortus Magicus, tedy Magická zahrada – to je festival, který útočil na smysly návštěvníků o víkendu od 9. do 11. srpna. Na Arcibiskupském zámku v Kroměříži i v Podzámecké zahradě mohli návštěvníci zažít akce pro děti i dospělé. Mottem festivalu bylo Země česká, domov můj, zahájení tedy bylo případné: zazněl symfonický cyklus Má Vlast Bedřicha Smetany pod taktovkou dirigenta Tomáše Netopila. A bylo to velké dobrodružství.

„Skutečným dramaturgickým objevem byla hudba Augusta Faucharda.“

„Improvizoval v neutuchajícím bravurním tempu v typicky francouzském katedrálním stylu plnou čtvrthodinu.“

„Přehledně modeloval průběh, kouzlil s rychlými crescendy a decrescendy a dalšími detaily, s jistotou budoval hudební architekturu a stupňoval účinek k očekávanému vrcholu.“

Druhým sólistou pražského Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum byl 8. srpna v bazilice sv. Jakuba Francouz Emmanuel Hocdé. Přivezl francouzskou hudbu a Bacha, překvapivě zařadil skladbu Čecha Stanislava Jelínka a impozantně improvizoval na melodii duchovní písně z pera Petra Ebena.

„Skrze trochu ironizované nadužívanie gest a mimiky v štýle barokového divadla odľahčuje miesta, ktoré by dnešnému obecenstvu mohli pripadať prázdne sentimentálne.“

„Semerádová je inšpiratívnou líderkou a svoje predstavy dokáže dobre komunikovať.“

„Helena Hozová pojímala Galateu ako kultivovanú, očarujúcu nymfu, ktorá si je svojho šarmu a vplyvu vlastne celkom vedomá.“

Tradičné pražské Letní slavnosti staré hudby zavŕšilo v utorok 6. augusta scénické uvedenie Händlovej opery Acis a Galatea na javisku Divadla ABC. Dielo zaznelo v naštudovaní Collegia Marianum vedeného Janou Semerádovou a bábkohereckého súboru Buchty a loutky v réžii Víta Bruknera. Inscenácia mala premiéru už v roku 2017 v rámci Lednicko-valtického hudebního festivalu. Poučená interpretácia, nápaditá koncepcia a pôvabný humor boli vyzdvihovanými atribútmi už vtedy – a kúzlu Händlovej hudby pomohli naplno vyznieť aj o sedem rokov neskôr. Nezabudnuteľnou hlavnou protagonistkou bola pritom v pôvodnom naštudovaní sopranistka Patrícia Burda Janečková, pamiatke ktorej bolo predstavenie venované.