PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Po dlouhých letech se letos objevil na festivalové mapě Nový Jičín.“

„Jiří Bárta měl výborný den.“

„Česká suita zazněla sice přesně v detailech, uměřeně a v dokonalé souhře celého tělesa, ale ne vždy s potřebnou dvořákovskou spontánností, jiskrou a vnitřním nábojem.“

Dva špičkové komorní orchestry hostil v minulých dnech Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. Jak známo, festival musí a ještě několik let bude muset s koncertními prostorami improvizovat. Ostravský Dům kultury je v rekonstrukci a stavba nového sálu pro filharmonii a festival je teprve na samém začátku. I když se snad slibně rozjíždí… Proto se například koncert orchestru Sinfonia Varsovia uskutečnil v Kulturním domě v Porubě (19. června) a o den později se Komorní filharmonie Pardubice (20. června) představila posluchačům v Novém Jičíně.

„Nad cembalovým continuem rozehrál orchestr dramatickou pulzaci, kterou efektně korunovaly znělé barokní lesní rohy.“

„Nebyla nouze o technicky brilantní exploze ve vysokých polohách, efektní ozdoby, kadence a dvojhmaty.“

„Elegantní Lina Tur Bonet předvedla neuvěřitelný smysl pro detail a srdečnou muzikálnost v oblasti historicky poučené interpretace.“

Premonstrátský klášter v Nové Říši hostil v pondělí 17. června další program jarní řady festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců. Na koncertu titulovaném „1756 – magické datum narození“ se představil rezidenční festivalový orchestr Wranitzky Kapelle s dirigentem Markem Štilcem a španělská houslová virtuoska Lina Tur Bonet. Na programu byla díla generačních vrstevníků období klasicismu – Josepha Martina Krause, Wolfganga Amadea Mozarta a novoříšského rodáka Pavla Vranického, jehož Houslový koncert G dur zazněl v obnovené premiéře.

„Pořadatelé festivalu předem proklamovali zdánlivě jednoduchý cíl – nechat zaznít základní díla českého repertoáru pro smyčcová kvarteta v provedení špičkového ansámblu.“

„Posluchači je vždy předložen až konečný výsledek společného úsilí. Dovede si ale člověk v hledišti představit, kolik práce mu musí předcházet?“

„Zvuk Pavel Haas Quartetu je natolik kultivovaný, prost zaváhání, natož chybiček, že je těžké – a hlavně zbytečné – jej obšírněji popisovat.“

Tři vrcholná díla českých autorů z repertoáru pro smyčcová kvarteta provedl v pátek 21. června na 66. ročníku Národního festivalu Smetanova Litomyšl Pavel Haas Quartet. Posluchači, kteří v pozdním odpoledni zcela zaplnili Zámeckou jízdárnu, byli svědky dokonalého, do sebemenšího detailu mistrně propracovaného uchopení skladeb spoluvytvářejících kvintesenci české hudby.

„Benda krátké texty proložil obdivuhodně ilustrativní hudbou, i přes omezené instrumentální možnosti dokáže sugestivně líčit kontrastní emoce.“

„Už to není střídání hudby a slova, dramatická hudba plyne spolu s textem a podkresluje ho, hlas se vzpíná jako plnohodnotný sólový hudební nástroj.“

„Strhující provedení.“

Poslední koncert 12. sezóny cyklu Bacha na Mozarta, který se konal 20. června v brněnském Besedním domě, se potkal s festivalem Concentus Moraviae. Vznikla tak spolupráce, která umožnila realizaci podivuhodného barokního projektu. Melodram Médea Jiřího Antonína Bendy v podání Zuzany Stivínové a Czech Ensemble Baroque dirigoval Tomáš Netopil.

„Alexander Sitkovetsky přidal Johanna Sebastiana Bacha, snad jako vzpomínku na Yehudiho Menuhina.“

„Na počátku dramatické první věty se do naprostého ticha rozezněla teskná melodie klarinetu.“

„Hoboje a smyčce spolu s fagoty vnesly klid do rozlehlé, námi jen tušené, severské krajiny.“

Na čtvrtek 20. června i na den následující připravila Filharmonie Brno dvě významná díla českého a finského romantismu. Antonín Dvořák i Jean Sibelius čerpali z živé tradice svých zemí a jsou průkopníky, na jejichž základech vyrůstala evropská i světová kultura. Dvořákův Houslový koncert a moll, op. 53 je bez nadsázky vybroušeným drahokamem i prubířským kamenem každého dobrého houslisty. Jeho virtuosního partu se ujal v Moskvě narozený britský houslista Alexander Sitkovetsky. Sibeliova Symfonie č. 1 e moll zase přinesla mezinárodní věhlas severské hudbě a otevřela cestu dalším Sibeliovým symfoniím. Dirigent Michael Schønwandt dbá na jejich souhrnné provedení i s Filharmonií Brno.

„Z projevu Emanuela Axe vyzařuje zvláštní vlídnost.“

„Kompozice připomíná doby, kdy Finsko bojovalo za národní nezávislost; je to takový finský Tábor a Blaník…“

„Byl to charakteristický Sibelius se svou zasněností a prokomponovaností v každém detailu.“

Poslední abonentní koncert této sezóny České filharmonie se odehrál až v předposledním červnovém týdnu. Původně měl dirigovat Franz Welser-Möst, ale pro nemoc odřekl a nabídl za sebe zajímavou náhradu, dirigentku Daliu Stasevskou, jež působí ve Finsku u orchestru města Lahti a je také uměleckou ředitelkou Mezinárodního festivalu Jeana Sibelia. Jak se ukázalo, v hudbě tohoto autora je jako doma. Program vrcholil Sibeliovou Symfonií č. 5 a vzbudil otázku, proč u nás hudba finského skladatele nezní častěji.

„Všechny skladbičky zkrátka usilují o zvukovou obrazotvornost.“

„Šabakova interpretace určitě nezněla rutinně, šedivě nebo prozaicky.“

„Balada na první poslech působila prostě, srozumitelně, melodicky; hlavní D dur slavnostní pasáž se střídala se vzpomínkovou lyričtější epizodou.“

Autorské večery Pavla Trojana jsou formátem koncertů pořádaných v kostele sv. Vavřince, kde skladatel prezentuje publiku svá obvykle nově vzniklá komorní díla. Na pátém koncertě, který se uskutečnil 19. června, zazněly převážně klavírní skladby v podání Luďka Šabaky a jedno dílo za účasti kontrabasisty Jiřího Valenty. Celý večer provázela přátelská až rodinná atmosféra, květiny a následné občerstvení.

„Novodobá premiéra není jen určitou hudební kuriozitou, ale je především důležitým příspěvkem k obnovení historické paměti celého regionu.“

„Tomuto poslání slouží současná inscenace opravdu znamenitě. S velkou pokorou, zodpovědností a nasazením.“

„Skutečnou hudební radost přinesly publiku operní sbory. Ty byly nejen precizně nastudované, ale sboristé prokázali i skvělé herecké schopnosti, které ještě podtrhl jejich ryzí zápal.“

Majestátní hradba Krušných hor překvapivě uzavírá průhledy některými ulicemi severočeských Teplic. Přísnost a zdánlivá nedostupnost horského hřbetu, který se občas skrývá v mlžném oparu, působí doslova magicky. Přitahuje váš pohled a probouzí fantazii. Kulisa jako stvořená pro pohádku… Právě do Krušnohoří je zasazen děj pohádkové raně romantické opery Perkmon (Der Bergmönch) Josepha Matthiase Wolframa, jejíž scénické provedení v Krušnohorském divadle v Teplicích uzavřelo ve čtvrtek 20. června 59. ročník Hudebního festivalu Ludwiga van Beethovena.

„Violoncellista Jan Petrov využil nabídku Pražského hudebního institutu.“

„Koncert uvedl prezident soutěže Jana Vychytila, violoncellista a pedagog na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy Martin Škampa.“

„Jan Petrov oslovil posluchače vřelostí projevu, čistou intonací a hlubokým ponorem do interpretovaných děl.“

Sál žižkovského Atria se v pondělí 17. června opět rozezněl krásnou hudbou. Mladý violoncellista Jan Petrov, student třetí ročníku Pražské konzervatoře, využil nabídku Pražského hudebního institutu a po svém vítězství v 16. ročníku Mezinárodní violoncellové soutěže Jana Vychytila, která se pravidelně koná na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy (GMHS) na počest zakladatele této hudební instituce, zahrál v Atriu svůj první celovečerní recitál…

„Se skladbami, které zkomponoval Bohuslav Martinů pro menší tělesa, si pardubičtí filharmonici dobře rozumějí.“ 

„Na Jiřím Bártovi by člověk marně hledal stopy únavy, i když jen pár dnů jej dělilo od letošního ročníku jeho kutnohorského festivalu.“

„Nestává se často, aby sólista před svým vystoupením vyprávěl posluchačům nějakou příhodu.“ 

Na závěr své 55. sezony přizvala Komorní filharmonie Pardubice jako sólistu violoncellistu Jiřího Bártu. Ten svým přednesem Koncertu C dur Josepha Haydna dokonale naplnil předem ohlášený název večera Brilantní cello. Další části programu, v němž zazněla díla Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka, byly věnovány Roku české hudby. Za zaznamenání stojí, jak skvěle dokáže Jiří Bárta komunikovat s publikem.

„Vystoupení Arnheiður Eiríksdóttir bylo na nejvyšší úrovni.“

„Kariéra Daniela Matouška strmě stoupá vzhůru.“

„Celý koncert více než spolehlivě doprovázela Prague Philharmonia pod taktovkou Aleny Hron.“

18. června se v Dvořákově síni pražského Rudolfina konal další z mnoha koncertů agentury Nachtigall Artists. Před začátkem k publiku promluvila její majitelka Alena Kunertová s prohlášením, že setkání, které má především představit mladé umělce, pořádá Spolek přátel hudebních talentů, jehož vznik v minulosti sama iniciovala. Také oznámila doznívající indispozici zkušených pěvců Zuzany Markové a Mariusze Kwiecieńa, kteří byli jistě pro velkou část publika magnetem celého koncertu. Pro jejich indispozici byl program také zkrácen a celý uváděn bez přestávky.

„Díky herecky dobře vedeným pěvcům se divák rychle orientoval.“

„Příjemně překvapil hutným a velkým hlasem barytonista Jakub Hliněnský, představitel donašeče Chilóna, jenž snad nazvučení nepotřeboval.“

„Obecenstvo inscenaci přijalo ovacemi a děkovalo potleskem i skladatelce, která se spolu s inscenátory přišla děkovat na závěr představení.“

Smetanova Litomyšl letos překypuje dílem Smetanovým a slaví Rok české hudby. Mezi skladatele narozené v letopočtu končícím číslem „4“ patří však rovněž Sylvie Bodorová. Její opera Quo vadis, ke které napsala spolu s režisérem Martinem Otavou i libreto, proto na letošní litomyšlské pódium právem patřila. Navíc je to opera divácky vděčná. 

„Skladba je uměleckou parafrází na tenisový zápas.“

„Pod názvem ‚To uteklo to‘ se skrývá v podstatě aleatorní kompozice zapsaná grafickou notací.“

„Lví podíl na úspěšném průběhu koncertu – na jeho interpretační složce – mělo kvartetní seskupení.“

Závěrečný koncert dvacátého ročníku Cyklu soudobé hudby „S“ orchestru Prague Philharmonia se konal v úterý 18. června ve studiu Švandova divadla v Praze na Smíchově. Na jeho programu byla prezentace tvorby čtyř českých skladatelů Miloše Orsona Štědroně, Martina Hyblera, Petra Wajsara a Jana Kučery.

„Marek Kozák působil klidným a noblesním dojmem od první chvíle, kdy vkročil na pódium.“

„Když došlo na exponovaná místa v rychlém tempu nebo se složitým vedením hlasů, kde by se posluchač u méně zkušeného klavíristy nedivil zaváhání, Marek Kozák působil naopak spíše dojmem, že se může jaksepatří rozehrát.“

„Na Smetanově Litomyšli je Bachovu dílu pravidelně věnován prostor odpovídající významu tohoto geniálního skladatele.“

Dalším z festivalových zastavení Smetanovy Litomyšle byl v pondělí 17. června koncert Johann Sebastian Bach: Dobře temperovaný klavír II. v sále Smetanova domu. Z titulu koncertu bylo zřejmé, na co se tentokrát mohou posluchači těšit. A těšit se skutečně mohli, jelikož nastudování a provedení díla se opět, stejně jako v případě prvního dílu na loňském ročníku festivalu, ujal Marek Kozák.

„Do pomyslného salónu 18. století pozvali posluchače na setkání s instrumentálními díly a komorními kantátami jedna pěvkyně a tři instrumentalisté.“

„Na programu bylo nejdůležitější téma světa. Láska.“

„Čtveřice mladých talentů, jejichž hudební kariéra se slibně rozvíjí, svými výkony bohatě naplnila motto programové řady.“

Bachovy slavnosti v Lipsku už tradičně lákají nejenom na světoznámé interprety, ansámbly a známé kompozice jak od geniálního Johanna Sebastiana Bacha, tak i jeho dobových souputníků. Oblíbenou součástí propracované dramaturgie, které nechybí ani odvaha experimentovat, je také koncertní řada „ausgezeichnet“. Prezentovat své umění v ní dostanou mladí umělci, kteří se již na začátku své dráhy mohou pochlubit nejedním významným oceněním z mezinárodních soutěží. Název řady je svým způsobem slovní hříčka. Slovo „ausgezeichnet“ totiž v němčině znamená nejenom oceněný, ale také vynikající či znamenitý.

„Posluchači byli přeneseni do bájných časů.“

„Filharmonici se bravurně proplétali plností orchestrální sazby a pod vedením zkušeného Petra Vronského prodali zvukovou pestrost díla.“

„Závěrečná invokace na vokálu ve vysokých polohách byla v podání Magdalény Hebousse odzbrojující.“

Festival Mahler Jihlava – Hudba tisíců uvedl ve čtvrtek 13. června v jihlavském kostele Povýšení sv. Kříže vrchol jarní řady programu. Unikátní projekt Má vlast před mou vlastí s podtitulem Vlastenecké motivy v české hudbě 19. století přinesl v rámci Roku české hudby ojedinělý výběr děl méně známých autorů většinou předsmetanovské doby. Na koncertu se podílela Severočeská filharmonie Teplice s dirigentem Petrem Vronským, mužské hlasy Jihlavského smíšeného pěveckého sboru Melodie a dětského sboru Gaudium ZUŠ Jihlava pod vedením Pavla Saláka společně se sólistkou Národního divadla Magdalénou Hebousse.

„Hráči orchestru sólistovi od počátečních harmonií nastolili náležitou atmosféru.“

„Benjamin Zander je i ve svých pětaosmdesáti letech neuvěřitelně energickým a charismatickým dirigentem.“

„Nic nemohlo narušit enormní zapálení hráčů a jejich dirigenta pro celkové vyznění díla.“

Dne 17. června se v pražském Rudolfinu uskutečnil koncert Boston Philharmonic Youth Orchestra. Toto mládežnické těleso pod vedením dirigenta Benjamina Zandera nabídlo divákům Schumannův violoncellový koncert a Mahlerovu Pátou symfonii v entuziastickém podání. Sólového partu se ujal Zlatomir Fung.

„Autor libreta Jan Škrob vybral z Dopisu otci určité úseky, jež nejspíš považoval za obzvlášť výmluvné, ale také vděčné z hlediska divadelního ztvárnění.“

„Hudba Jiřího Trtíka na mne působila jako nenuceně expresivní, v zásadě ani provokativní, ani extrémně sofistikovaná, zjevně inspirovaná minimalismem.“

„V mezihře se rozpoutá běsnění, v němž lze slyšet hučení moře, vrzání dveří a jiné zvuky. Prostě jakýsi let démonů, snad průhled kamsi do Kafkovy hlavy…“

Festival Opera Nova, za nímž stojí Národní divadlo, představuje mimo jiné novinky českých autorů. Jednou z nich je i komorní opera Kafkův dopis otci od skladatele Jiřího Trtíka. Světová premiéra se uskutečnila 15. června na Nové scéně pod taktovkou letošního kurátora Opery Nova Jiřího Rožně.

„První tři skladby byly z pera Johanna Sebastiana Bacha a prověřily hráčskou schopnost přesné rytmizace i intonace.“

„Následovalo průvodní slovo, kterého se ujal překvapivě hornista Klaus Wallendorf z Berlína. Četl ho z papíru a česky.“

„Členové souboru přesvědčili o svých vynikajících uměleckých kvalitách.“

Brno Brass Fest je mladým brněnským festivalem, letošní třetí ročník se konal v termínu od 13. do 16. června a představil různorodý program. Vystoupení špičkového souboru z Německa German Brass se stalo vrcholem. Publikum na nádvoří hradu Špilberk dokázalo výkony německých interpretů ocenit a zahrnulo je nadšenými ovacemi.

„Za tvorbou tohoto programu nepochybně stojí člověk, který dobře rozumí koncertní praxi.“

„Klavírista pak navzdory své drobné postavě rozezněl nástroj až riskantně mohutným tónem.“

„Druhá věta byla hrána vzdušně, svižně, se hřejivými vlnami v melodiích smyčců, žádná klempererovská rozpínavost.“

Orchestr Prague Philharmonia v sobotu 15. června uzavřel svou jubilejní 30. sezonu koncertem v pražském Rudolfinu. Poutavý program obsahoval díla Bohuslava Martinů, Franze Liszta, Vítězslavy Kaprálové a Ludwiga van Beethovena. Šéfdirigent Emmanuel Villaume a sólista George Li svou vitalitou a snahou zprostředkovali svěží umělecký zážitek.

„Vizuál je pomerne striedmy, priznáva akýsi nevkus a pôsobí, predpokladám cielene, ako z lepšieho ochotníckeho divadla.“

„Dielo má svoj anti-pôvab.“

„K tým výrazným patrila Eir Inderhaung, s nepriestrelnými výškami a precíznym, pohyblivým prejavom.“

Pražské Národní divadlo (respektíve Státní opera) sa odvážilo vykročiť ďalej do druhej polovici 20. storočia a zaradiť medzi tohtoročné premiéry jedinú (avšak dostatočne slávnu) operu Györgya Ligetiho Le Grand Macabre. Pražská verzia a zároveň česká premiéra tejto apokalyptickej frašky v štyroch obrazoch dostala do vienka pomerne civilný vizuál a ansámbel sólistov, ktorý Ligetiho neúprosné party zvládol s gráciou – hoci to bol pre všetkých debut v roli. Premiéra sa konala 14. júna, ako súčasť festivalu súčasnej opery Opera Nova.

„Smetanova vrcholná kompozice nepřestává fascinovat, je možné i nadále ji pečlivě zkoumat a přinášet nová svědectví o její vnitřní velikosti.“ 

„Martin Hybler zachoval všechny náležitosti jednotlivých skladeb cyklu včetně oné neopakovatelné a typické plnosti, příkrosti kontrastů a hutnosti rozvíjených obrazů.“

„V podání PhilHarmonia Octetu dílo nabývá formu, která se nesmírně dobře a s vděčností poslouchá, čas jako by se při provedení vskutku zastavoval.“ 

Na objednávku festivalu Smetanova Litomyšl zazněl o víkendu v rodišti skladatele cyklus symfonických básní Má vlast v úpravě pro dechové okteto, třetí lesní roh, harfu, violoncello a kontrabas. Adaptace Martina Hyblera se v Zámecké jízdárně ujal PhilHarmonia Octet se čtyřmi hosty a připravil návštěvníkům nevšední setkání s ikonickou skladbou. Je dobře, že sobotní koncert byl nahráván.

„Smetanova poslední opera je plná krásné hudby.“

„Režie Jiřího Nekvasila pomáhá vyprávět příběh přirozeně a zřetelně, lidsky.“

„Jiří Brückler zraje ve svém oboru v opravdovou tuzemskou operní hvězdu, o to cennější, že nenápadnou a skromnou.“

Třídenní rezidenci Národního divadla moravskoslezského na Smetanově Litomyšli uzavřela v sobotu poslední Smetanova opera. Dirigent Marek Šedivý provedl diváky tříhodinovým představením bez oddechu, s velkým technickým i emocionálním nasazením. Čertova stěna, romantická a přes určitou naivitu příběhu opravdová, s lehkým nádechem komiky, zapůsobila výraznými hudebními kvalitami přesně tak, jak letošní sváteční uvádění Smetanových oper obecně působí: jako důkaz toho, že nejsou ani trochu mrtvé.

„Po všech úpravách se přiklonil zpět ke svému prvotnímu znění z roku 1724. Z toho se nám ale zachovalo pramálo.“

„Výzvy zjistit co nejvíce o první verzi se chopil Andreas Reize, kantor chlapeckého pěveckého sboru Thomanerchor.“

„Nebylo možné například přeslechnout vliv italské hudby, díky němuž i ty nejtíživější pasáže příběhu o umučení Krista znějí až neuvěřitelně lehce.“

Pokus rekonstruovat první verzi Janových pašijí, jak je Johann Sebastian Bach napsal před třemi sty let pro velkopáteční premiéru 7. dubna 1724, jejich scénická verze v kostele sv. Petra v nastudování ansámblu Vox Bona z Bonnu a unikátní bezbariérové uvedení proslulého oratoria pod širým nebem na festivalové scéně BachStage; zpívaného a zároveň překládaného do znakového jazyka v podání Ensemble Sing & Sign. Letošní Bachovy slavnosti originálně vzdaly hold jubilujícím Janovým pašijím, a to hned třemi povedenými a inovátorskými interpretacemi.

„V úvodu Grido del pastore od Sylvie Bodorové si zasloužily pozornost nejen znějící tóny hoboje, ale i pomlky, které Vilém Veverka vnitřně poslouchal snad ještě intenzivněji.“

„Swingový rytmus a jazzové harmonie byly hlavními ingrediencemi skladby Harpicide at midnight.“

„Vyznění díla Jiřího Gemrota záviselo přímo na hudební kreativitě a intenzitě prožitku obou interpretů.“

Finále abonentní řady Kruh přátel hudby se uskutečnilo 12. června 2024, tradičně v plzeňském Domě hudby. Původně avizované Pražské dechové okteto bylo z důvodu nemoci zastoupeno duem Veverka & Englichová. „Jich je osm, my jsme dva,“ bilancoval v úvodní řeči hobojista a nově i pedagog Ostravské univerzity Vilém Veverka…

„Z několika příčin by byl skladatel spokojen s uvedením své kantáty na festivalu Hudba v zahradách a zámku Kroměříž.“

„Zahajovací večer patřil pod taktovkou Františka Macka Filharmonii Bohuslava Martinů, Českému filharmonickému sboru Brno a třem pěveckým sólistům.“

„Mária Porubčinová se cítí v českém repertoáru jako doma; Jiřího Brücklera a Aleše Brisceina není třeba blíže představovat.“

„Dílo to veškeré mé skladby v každém ohledu předčí,“ napsal Antonín Dvořák svému příteli Aloisi Göblovi koncem roku 1884. Poté, co od května do listopadu usilovně pracoval na kantátě Svatební košile podle Erbenovy balady z básníkovy sbírky Kytice. Jistěže skladatel srovnával jen s tím, co vykonal do té doby. Jeho tvůrčí potenciál se na Osmou či Devátou symfonii či na operu Rusalka teprve chystal…

„Skladatelka si v mimořádně nápadité partituře pohrává s atmosférou, se zvukovostí, s různými styly; hudba je plná vrstev, záblesků, ozvěn a odkazů.“

„Surrealistická koláž se postupně proměňuje v existenciální báseň a nakonec v mocné poselství.“

„Jiří Heřman znovu potvrdil, že je režisérem mezinárodního formátu, koncepčním i uvolněně intuitivním umělcem s osobitou poetikou, s velkou fantazií a s hlubokým přesahem.“

Národní divadlo Brno korunovalo svou i tuzemskou sezónu uvedením nového operního díla Here I am, Orlando od Ľubici Čekovské. Spojení nadčasového námětu knihy Virginie Woolfové s mistrovskou a invenční partiturou žijící skladatelky, s jedinečným libretem Viktorie Knotkové a s imaginativní režií Jiřího Heřmana… Výsledkem je zcela mimořádný projekt světového formátu…

„Houslový koncert Glazunova není jednoduché nastudovat a kvůli neustálým tempovým a agogickým změnám ani provést.“ 

„Sólista disponoval velmi rychlým, intenzivním vibratem, které uplatňoval i ve slabých dynamikách.“

„Chuhei Iwasaki dirigoval Dvořákovu symfonii zpaměti.“

Přestože orchestr Plzeňské filharmonie čeká do konce června ještě jeden projekt, to open-air koncert na zámku Křimice, oficiálně se se svými abonenty a posluchači rozloučil v rámci závěrečného koncertu řady Platina ve Velkém sále Měšťanské Besedy v Plzni. Přestože byl dlouhodobě naplánován jiný program a jiný sólista večera, program, který zazněl, nebyl  žádnou improvizací a posluchače zvedl ze židlí.

„Publikum slyšelo Mou vlast tak, jak ještě nikdy.“

„Oprostit hudbu od nánosů a klišé romantismu…“

„V době, kdy jsme spíše zvyklí, že Blaník nastupuje attacca, potlesk působil nepatřičně, ale dirigent se mírně děkoval publiku a nechával orchestr vydechnout.“

Klášterní hudební slavnosti se otevřely v Šumperku poosmnácté, tentokrát s příznačným podtitulem Z českých luhů a hájů. Šlo 13. června o výjimečný koncert, neboť cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany zazněl v autentickém romantizujícím provedení souboru dobových nástrojů Musica Florea, pod taktovkou zakladatele souboru Marka Štryncla. Koncertu byly přítomny špičky vedení města i kraje a také první dáma, paní Eva Pavlová.