PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Filharmonici pod vlivem Hrůšovy invence a vedení vytvořili nádherně strukturovaný a dýchající hudební organismus.“

„Vroucnost v hlase Kateřiny Kněžíkové – a obdobná vroucnost nacházená dirigentem v orchestru – je znakem, který Smetanu od Wagnera odlišuje nejvíc.“

„Jeho sváteční opera vznešeně korunuje dobu národního obrození, ale úplně stejně důležité je to, že jeho hudba je i sama o sobě hodnotná a nádherná.“

Koncertní provedení Smetanovy opery Libuše se na Pražském jaru ukázalo být pravým festivalovým projektem. Jedinečným a ojedinělým, dokonce asi bezprecedentním, k tomu navíc umělecky skvostným. Jakub Hrůša s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem a tuctem sólistů, v čele s Kateřinou Kněžíkovou v titulní roli, připravil v úterý publiku v Rudolfinu mimořádně silný zážitek. Koncert byl nabit muzikalitou, hudební krásou a obrovskou energií. Právě takové interpretační činy dávají odkazu klasiků zásadní impulsy k novému oživení.

„Dotýkat se čistými tóny tak hluboké historie je ohromující.“

„Do následující varhanní improvizace se ozvala kolem chrámu svištící, houkající sanitka. Nerušila. Jako by sem patřila.“

„Ve zcela zaplněném chrámu, ponořeném do tajemného přítmí, zaburácel jásot i nadšená zvolání bravo.“

Komorní sbor studentů Filozofické fakulty v pondělí 27. května v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí Starého Brna uvedl Letniční koncert ze skladeb Františka Fialy, Terezy Opálkové, Petra Ebena, Ondřeje Kukala a Markéty Brothánkové. Soubor Ensemble Versus působí pod záštitou Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a založil jej roku 20O3 Vladimír Maňas; od roku 2023 jej řídí spolu s Patrikem Buchtou, který toto koncertní provedení také dirigoval.

„Orchestr pod vedením Mikka Francka citlivě usmiřoval tematické a motivické kontrasty skladby.“

„Výsledkem byl výtrysk zvukově přetržitých a sonorně tvrdých gejzírů dravých rytmů, nečekaných dynamických zvratů a intonačně volně korigovaných výkřiků.“

„Těleso prostřednictvím dynamických změn a přesné rytmizace rovněž zdůrazňovalo ostřejší expresivní momenty Ravelovy skladby.“

Dvořákova síň pražského Rudolfina přivítala 27. května v rámci Pražského jara symfonické těleso Orchestre philharmonique de Radio France. Taktovky se ujal finský dirigent Mikko Franck, jako hlavní sólista se představil houslový virtuos Amaury Coeytaux. Kromě dramaturgického přeletu nad stylově rozptýlenými skladbami dvou francouzských tvůrců koncert nabídl světovou premiéru houslového koncertu Svatyně českého skladatele Kryštofa Mařatky…

„Události sobotního dne Festivalu Jarmily Novotné zahájilo mimořádné zpřístupnění památné hrobky rodiny Daubků, která leží jižně od městyse Liteň.“

„Výše psaná podoba jména Daubek má historické pozadí a je dokladem rytířské tradice rodu, který sídlil sto let na svých državách v Litni.“

„Kühnův smíšený sbor pod vedením sbormistra Jakuba Pikly nastoupil v síle dvaatřiceti osob.“

Letošní třináctý ročník Festivalu Jarmily Novotné na zámku Liteň byl otevřen 14. dubna a uzavře ho Adventní koncert 1. prosince. Čtvrtá akce festivalu se konala 25. května od osmnácti hodin jako koncert k poctě Jarmile Novotné ve Stodole zámeckého areálu…

„Po delší době Pražské jaro uspořádalo varhanní koncert.“

„Sólistkou byla titulární varhanice Labské filharmonie v Hamburku Iveta Apkalna.“

„Téměř dvouhodinový program s přestávkou nadšeně přijala vyprodaná Smetanova síň.“

Monumentální varhany z dílny Heinrich Voit und Söhne z Durlachu u Karlsruhe s doplňujícími velkými píšťalami varhanáře Jana Tučka z Kutné Hory a tehdejší novinkou, totiž posuvným hracím stolem, byly postaveny ve Smetanově síni Obecního domu v Praze roku 1912. Nástroj se k naší škodě sólově příliš nevyužívá, s výjimkou tří matiné v sezoně, pořádaných orchestrem FOK. Letos jej po delší době využil Mezinárodní hudební festival Pražské jaro a uspořádal varhanní koncert, když k recitálu pozval renomovanou sólistku Ivetu Apkalnu, v současné době titulární varhanici Labské filharmonie v Hamburku.

„Vilém Vlček ukázal velikou jemnost, možná až hebkost. Publikum se po první skladbě neodvážilo tleskat a setrvalo v soustředěném tichu.“

„Poprvé se festivalový koncert konal ve Velké aule Karolina. Byl věnován památce muzikoložky Lenky Hlávkové.“

„Alinde Quintet hraje vlastně velmi klidně. Hráči nestavějí na odiv virtuositu, zato jejich souhra je úžasná.“

Jedním z cenných povahových rysů Pražského jara je, že už léta dává prostor mladým umělcům. V sobotu 25. května poprvé vystoupil na festivalovém matiné violoncellista Vilém Vlček a v podvečerním koncertu soubor Alinde Quintet. V obou případech šlo o prvotřídní zážitek.

„Z tichého zpěvu s nástinem vášně a úpěnlivosti gradoval svou zpověď až do velkého zvukově proklamativního finále s mistrným ztišením k poslednímu tónu.“

„Hedarova hra procítěně vedla tempovými proměnami, nepostrádala poetiku a zvláště poutavě pracovala s dynamikou.“

„Hakobyan přidal dvě písně od Sergeje Rachmaninova.“

Arménský pěvec Navasard Hakobyan, laureát pěvecké soutěže Operalia Plácida Dominga, vystoupil ve středu 22. května ve Velkém sále pražské Novoměstské radnice s operními áriemi od Belliniho, Donizettiho, Čajkovského, Korngolda, Tostiho, Gastaldona, Otera a Verta a Morena Torroby. Doprovázející pianista Ahmad Hedar přidal Chopinovu Baladu č. 1 a Smetanova Hulána z Českých tanců. Vystoupení pěvce oznámila Hudební agentura Nachtigall Artists a Spolek přátel hudebních talentů. Pěvec energického hlasu a zkušený kolega u klavíru publikum rozhodně potěšili. 

„S postupujícím večerem narůstala míra hudebního humoru vklíněného do jednotlivých skladeb.“

„Interpreti se dokázali se udržet na velice vysoké úrovni intonační čistoty; o to lépe pak mohly vyznít Rejchovy zvukové experimenty s kombinacemi nástrojových rejstříků.“

„Vůdcem nadšení byl Kossenko, jenž intepretaci pozvedal svým entuziasmem.“ 

Jméno Antonína Rejchy bývá spojováno především s jeho dechovými kvintety. Francouzský dirigent a flétnista Alexis Kossenko však na Pražské jaro přivezl jeho méně hranou komorní hudbu pro smyčcové uskupení, jemuž vévodí flétna. Ještě více než tato Rejchova díla však v nedělní podvečer v Anežském klášteře překvapila kompozice Rejchova žáka Eugèna Walckierse.

„Vystudoval sice Pařížskou konzervatoř, kořeny však má v jihokorejském Soulu.“

„Ravelovská série pianistova programu měla jak kompozičně, tak i interpretačně logický gradační průběh.“

„Sedmidílný Lisztův cyklus ‚Léta putování, rok druhý: Itálie‘ je dílem náročným nejen technicky, ale i přednesově.“

Třicetiletý jihokorejský pianista Seong-Jin Cho není na Pražském jaru poprvé. České publikum jej zná již od roku 2016, kdy zde přednesl recitál z děl Fryderyka Chopina, Wolfganga Amadea Mozarta a Franze Schuberta. Letos jsme jej tedy přivítali podruhé. Provází jej pověst instrumentalisty první třídy, který nespoléhá jen na svoji virtuozitu, ale oslovuje publikum i vřelým a jemným přednesem, navíc je lidsky neokázalý a skromný.

„Režisér inscenuje akúsi paródiu na divadlo 19. storočia, a ako vraví, ponecháva dielu naivitu.“

„Kalinu stvárnil na prvej premiére Adam Plachetka, ktorý so svojim povestným herectvom a prirodzenou komikou nemal problém celú rolu (a nielen tú) utiahnuť.“

„Robert Jindra našiel v partitúre viac romantiky, než sme videli na pódiu.“

Jedným z hlavných príspevkov k Roku české hudby sa v pražskom Národním divadle stala premiéra predposlednej opery Bedřicha Smetany Tajemství, s prvou premiérou 24. mája. Komická opera, hudobne považovaná za skladateľovu najlepšiu, dostala tentokrát v réžii Ondřeje Havelky charakter dobovej grotesky, až frašky… Tajemství ako komédia. Alebo Tajomstvo komédie…?…

„Alena Hron patří k dirigentům, kteří dokáží vnutit orchestru svoji hudební představu tím, že hudebníky pro ni nadchnou.“

„Perkusionista David Paša se mezi tou spoustou nástrojů pohyboval jako tanečník, třímal v každé ruce i čtyři paličky a hbitě přebíhal od jednoho nástroje ke druhému.“

„Sólové violoncello mělo sice poněkud drsnější zvuk, přesto přednášelo nostalgickou naléhavou melodii spolu s orchestrem nosným tónem.“

Mezinárodní hudební festival Talentinum měl letos ve Zlíně 27. ročník. Jeho cílem je podpora a rozvoj mladých talentů a Filharmonie Bohuslava Martinů je přitom jejich partnerem při realizaci uměleckých projektů. V období od 18. dubna do závěrečného koncertu 23. května se uskutečnily čtyři projekty, ve kterých se představili publiku čtyři nadějní dirigenti a patnáct mladých sólistů. Tři poslední hráli ve čtvrtek pod taktovkou Aleny Hron.

„Bravurní a svůdně koncertantní tóny flauty traverso Jany Semerádové, to byl slunce svit, pod nímž city roztály.“

„Příčná flétna nalezla ideálně barevný souzvuk v houslemi Magdaleny Malé a jeho kouzlo násobil stylově rovný tón obou barokních nástrojů.“

„Hana Fleková vládne energií, výtečným frázováním a zjevným prožitkem, ostatně v souladu s celým ansámblem.“

V Tereziánském sále Břevnovského kláštera se 21. května konal další koncert hudebních představení souboru Collegium Marianum, prezentovaných již čtyřiadvacátým rokem jako Barokní podvečery. Na programu byly skladby od Händela, Geminianiho, Corelliho a Quentina. A publikum, ve smyslu citátu Claudia Monteverdiho s povzneseným duchem po vyslechnutí dobré hudby, přijalo nepochybně vlídněji i deštivý závěr večera.

„Bez ohledu na to, že je Mozart v Salcburku všudypřítomný, jeho hudby nemáte nikdy dost!“

„Na tuto stránku věci se Robert Carsen soustředil o něco méně, než by bylo záhodno.“

„Bylo by skvělé, kdyby se jménem Bartoli zůstalo nadále spojeno vrcholné umění, a ne jen kreace, které si zaslouží uznání především kvůli slavné minulosti interpretky.“

Cecilia Bartoli a Salcburský svatodušní festival, to je spojení, které po organizační, dramaturgické i umělecké stránce od roku 2012 přináší každoročně potěšení, a to samo o sobě, ale i jako návnada směřující k velkému letnímu festivalu Salzburger Festspiele. Letošní téma Tutto Mozart zahrnulo nejen koncerty, ale také inscenaci opery Titus v režii Roberta Carsena. Jaká byla? A jaká v ní byla umělecká ředitelka víkendové akce a legendární pěvkyně?

„V kantátě Česká píseň se Smetana poprvé prezentuje jako umělec naplňující moderní národní ideu.“

„Sólový výkon Daniela Matejči byl podle očekávání brilantní, mimořádně energický, zároveň působil zcela přirozeným dojmem.“

„Vrcholem Dvořákovy Šesté symfonie a znamenitým závěrem koncertu bylo grandiózní Finale.“

Liberečtí diváci byli 18. května účastni v pořadí již druhého symfonického koncertu Šaldova divadla k oslavě národních skladatelů v rámci Roku české hudby. Orchestr hrál s houslovým talentem Danielem Matejčou a pod taktovkou dirigenta Jaroslav Kyzlinka.

„Zbor Poľského rozhlasu – Lusławice spieva v komornej zostave, na Pražskú križovatku bol ale ich zvuk absolútne postačujúcim, niesol sa dobre a stále zreteľne.“

„K najväčším devízam patrili nižšie dynamiky, farebnosť v harmonicky pôsobivých súzvukoch, takisto potom plastickosť fráz.“

„Myslím si, že v druhej časti koncertu bol zbor ešte presvedčivejší, sebaistejší, uvoľnenejší.“

Zborový spev dostal na tohtoročnom Pražskom jare najväčší priestor v rámci koncertu s podtitulom Totus tuus, ktorý sa konal 22. mája. A capella zborové kompozície prevažne poľských autorov predviedol Zbor Poľského rozhlasu – Lusławice pod vedením zbormajsterky Marie Piotrowskej-Bogaleckej. Priestor Pražskej križovatky naplnili jednak skladbami s duchovným rozmerom, jednak potom štylizáciami folklórnych inšpirácií.

„Ve stylově široce pojatém koncertu byla provedena zajímavá vítězná kompozice skladatelské soutěže – Anima Christi skladatele Adama Hájossy Dediče.“ 

„Dresdner Philharmonischer Chor zařadil do programu dvě skladby a capella z české tvorby – od Dvořáka a od Janáčka.“ 

„Zásadně výrazově závažná byla kompozice Rudolfa Mauersbergera o kruté devastaci města Drážďany na samém konci války – Wie liegt die Stadt so wüst.“

Pětapadesátý ročník příbramského Hudebního festivalu Antonína Dvořáka představil v kostele svatého Jakuba vzácného hosta – Drážďanský filharmonický sbor. Ve večerním programu prezentoval veliký historický oblouk převážně a capella skladeb od Johanna Sebastiana Bacha a Orlanda di Lassa až po zajímavé soudobé kompozice. V programu se nezapomnělo na Rok české hudby dvěma skladbami z díla Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka…

„Partituru perfektně ovládal i se všemi jejími nuancemi a rytmickými nástrahami.“

„Korunou jeho debutu se staly Tance z Galanty Zoltána Kodályho.“

„Sólista přišel na pódium ležérně a jen v černobílém svetru.“

Poprvé v Rudolfinu a hned s Prague Philharmonia. Takový byl úspěšný debut dvaatřicetiletého dirigenta Jiřího Habarta na Pražském jaru. Je zajímavé, že tento rodák z Frýdku-Místku vyrůstal v Litomyšli a tam také prošel hudební průpravou na Základní umělecké škole Bedřicha Smetany. A další už profesionální školení absolvoval výhradně na Moravě: na Vejvanovského konzervatoři v Kroměříži a na brněnské Janáčkově akademii múzických umění.

„Je pozoruhodné, jak je Chailly střízlivý a uměřený.“

„Malofejev akcentoval spíš melancholii, zatímco suverénní úder ve forte jako kdyby mu byl cizí.“

„Třetí symfonie není hudba právě laskavá, naopak. Dirigent ale vyzdvihl všechna místa, ve kterých je Prokofjev spíš pozdně romantický.“

Pražské jaro nazvalo koncert v pondělí 20. května „Návrat legendy“. Slovem „legendární“ dnes bývá častován kde kdo, nicméně v případě dirigenta Riccarda Chaillyho připusťme, že nejde jen o marketinkové přízvisko. V Praze znovu potvrdil, že patří k pozoruhodným osobnostem.

„Dirigent Christian Thielemann volil maximálně možné dynamické kontrasty a využil všechen potenciál partitury.“

„Pěvci byli vedeni k téměř činoherním výkonům, což bylo efektní a povedené zejména u dvojice Telramund a Ortrud.“

„Na pěvce jsou kladeny výjimečné nároky, party potřebují dokonale znělé, kulaté a otevřené hlasy, naplněné barevným potenciálem.“

Opera Lohengrin Richarda Wagnera je operou kultovní. Patří neodmyslitelně do repertoáru velkých operních divadel, Vídeňskou státní operu nevyjímaje. Poprvé tam byla inscenace uvedena 19. srpna 1858. Současná podoba inscenace měla premiéru 29. dubna 2024. Režie se ujali Jossi Wieler a Sergio Morabito a hudebního nastudování dirigent Christian Thielemann. Recenze je psána z pátého provedení dne 11. května, posledního v této sezóně.

„Program byl věnován především Gustavu Mahlerovi a také Richardu Wagnerovi, autorovi, jehož skladby Gustav Mahler uváděl nejraději.“

„Mistrovství světa v hokeji mělo v ten večer na programu zápas Česka s Velkou Británií. Gustav Mahler tomuto lákadlu nemohl konkurovat.“

„Eliška Weissová je uhrančivou majitelkou velkého, hutného a tmavě zabarveného sopránu, kterému Wagnerova hudba svědčí.“

Jihlava má slavnou hudební osobnost, kterou zná celý svět. Prožil tam prvních patnáct let Gustav Mahler, rodák z Kališť u Humpolce. Působil jako šéf operních divadel v Budapešti, Hamburku a Vídni, dokonce i v Metropolitní opeře v New Yorku. Do Jihlavy se nyní vrací prostřednictvím Mezinárodního hudebního festivalu Hudba tisíců. Už třiadvacátým rokem.

„Bystrý posluchač mohl rozpoznat i vítězoslavnou chvíli nad sneseným vajíčkem.“

„Čím pohodovější byla první část koncertu s dokonalou formou symfonie, tím náročnější byl ponor do díla Dmitrije Šostakoviče, bořitele zákonitostí symfonické formy.“ 

„Dennis Russell Davies vedl orchestr s  klidnou jistotou všemi úskalími excentričnosti Šostakovičova díla.“

Šestý abonentní koncert 68. koncertní sezóny naplnila Filharmonie Brno v Besedním domě 16. května dvěma nesourodými skladbami. Název „Haydn a Šostakovič v g moll“ vystihl jejich styčný bod. Obě symfonie jsou v tónině g moll. Vzájemně však vyvažují smutek a hravost…

„Štefanu Margitovi nedělají sebemenší problém přechody mezi různorodými hudebními žánry; pěvec si je zároveň dobře vědom svých dispozic.“

„Komorní filharmonie Pardubice coby těleso skvělých hráčů pod taktovkou Jana Kučery vedle tradičně vyzdvihovaného mistrovství ve svém oboru opět prokázala i smysl pro změnu, vtip a vkusnou zábavu.“ 

„Zapojit se mohlo publikum bez okolků hned po přestávce.“ 

Šestačtyřicátý ročník festivalu Pardubické hudební jaro je minulostí. O jeho zakončení se v neděli 19. května postarali pěvec Štefan Margita, violoncellistka Iris Moris, členové uskupení Javory Kateřina a Dalibor Štruncovi a Komorní filharmonie Pardubice pod vedením dirigenta Jana Kučery. Šlo patrně o nejrozvernější závěr půldruhého měsíce trvajícího maratonu koncertů v jeho dosavadní historii.

„Italové byli se svým hlavním hostujícím dirigentem na evropském turné. Završili je v Praze v dobré kondici, motivovaní, rozehraní a navíc v souladu s ním napojeni na emoce, že je má u sebe doma.“

„Hrůša působí hodně v cizině, ale doma se o něm moc dobře ví. Když se vrací, je vnímán jako poctivá a už vyzrálá stálice, jako úspěšná a mimořádná osobnost.“

„Spolu s mohutně obsazeným orchestrem dokázali v publiku vzbudit dojem, že je proč ten večer být přítomen.“

Spontánní koncert, neméně spontánní ohlas. Hostování římského tělesa Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia na festivalu Pražské jaro vykazovalo obrovský pozitivní náboj. Lví podíl na tom má jeho hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša. Inspiroval a vedl skvěle disponovaný orchestr tak, že se hudbě od Martinů, Gershwina a Rachmaninova dostalo mimořádně velké dávky hráčského umu, krásy a energie. Přídavkem z Prodané nevěsty pak večer definitivně posunuli až ke společnému uměleckému triumfu.

„Lze se ptát, proč si zdejší pořadatelé na Miah Persson vzpomněli až nyní a ne v době, kdy na vrcholu kariéry na předních zahraničních scénách zpívala Mozarta či Richarda Strausse.“

„Neměla jsem pocit, že poslouchám nezapomenutelnou interpretaci slavného cyklu, ale zas ne že by mne to vyloženě nudilo.“

„Celkově vzato vytříbeně odstíněný zpěv paní Persson a sympatická neokázalost, s níž si počínala na pódiu, měly na Pražském jaru své místo.“

Poprvé v Česku vystoupila švédská sopranistka Miah Persson. Spolu s pianistou Malcolem Martineauem připravila pro Pražské jaro program spojující písně Clary a Roberta Schumannových s písňovou tvorbou skandinávských autorů.

„Měkké a rozezpívané pojetí s přesně vystavěnou gradací Mahlerově sentimentální větě Blumine opravdu slušelo.“ 

„Poetické příběhy Berliozových písní Markéta Cukrová vylíčila, jako by byly napsány přímo pro ni.“

„Provedení Zemlinského symfonie ukázalo, proč má cenu chodit na koncerty za skladbami, které z přímé posluchačské zkušenosti neznáme.“

Janáčkova filharmonie v pátek 17. května zahrála v Opavě. První abonentní koncert se konal v nejstarším opavském kostele sv. Václava. Sólistkou večera byla mezzosopranistka Markéta Cukrová, filharmoniky vedl španělský dirigent Jaume Santonja. Na programu byla díla Gustava Mahlera, Hectora Berlioze a Alexandra Zemlinského.

„Monotematická antologie, intelektuálně podnětný a interpretačně vzrušující hudební příběh plný detailů a nuancí.“

„Převládala pomalejší tempa a nižší dynamika, toužebně posmutnělý, jemný až přejemnělý výraz a trochu manýristická atmosféra.“

„Hodinu intimního plynutí slov a hudby završila Monteverdiho skladba spějící ve znázornění šťastného shledání milenců k roztančenému finále.“

Madrigaly v Arkádii. Už samotný název pátečního koncertu festivalu Pražské jaro jasně signalizoval, že vystoupení souboru Collegium Vocale Gent bude dramaturgicky sofistikované…

„Starodávné teskné harmonie v akordeonu Jakuba Jedlinského se rozpínaly v noční moře, kterým si táhlá melodie brázdila cestu vstříc neznámu jako osamocená loďka.“

„Pavel Fischer v sobě nezapřel vztah ke klasické hudbě a do posledního čísla programu Hava Nagila se mu podařilo geniálním způsobem vměstnat několik taktů z kadence Mendelssohnova houslového koncertu.“

„Ani po hodině hraní nechybělo nic z nadšení a energie; vše znělo svěže a spontánně.“

Ve středu 17. května se v plzeňském Domě hudby uskutečnil předposlední koncert abonentní řady Kruh přátel hudby. Jakub Jedlinský a Pavel Fischer, dohromady Jefis Duo, nabídli v kontextu zmíněné abonentní řady netradiční koncert ve formě folklórního kaleidoskopu. A nebylo to na škodu! Je ale třeba říci, že tento dramaturgický kontrast fungoval pouze díky ostatním koncertům cyklu, držícím se nepsaného pravidla klasicko-hudebního zaměření.

„Rodák z Helsinek Klaus Mäkelä si díky své raketové kariéře vysloužil přívlastek ‚Shooting Star‘.“

„Royal Concertgebouw Orchestra má letité zkušenosti nejenom s dílem Brucknera, ale i tvorbou jeho přítele a kolegy Gustava Mahlera.“

„Nepřehlédnutelné byly dirigentovy pohyby připomínající místy taneční kroky, často ovšem vůbec nekorespondovaly se samotným rytmem.“

Po novém nastudování Wagnerovy Valkýry v rámci megaprojektu Drážďanských hudebních slavností a historicky poučeného pohledu na skladatelovu tetralogii Prsten Nibelungův předstoupili před drážďanské festivalové publikum v Paláci kultury jeden z nejlepších souborů současnosti, Královský orchestr Concertgebouw z Amsterdamu, a Klaus Mäkelä, který bude od sezóny 2027/2028 jeho šéfdirigentem.

„Pokud uvažujeme, že každého špičkového umělce dělá kombinace talentu a píle, pak u Juliena-Laferrièra má posluchač intenzivní pocit vrchovatého obdaření předpoklady.“

„Úvodní unisoso všech sólistů bylo až neskutečně intonačně jednotné.“

„Wajsar se projevil jako starý praktik, který ví, co ‚bude fungovat‘.“

Mezinárodní hudební soutěž Pražského jara oslavila půlkulaté jubileum – pětasedmdesátiny –, a to nejen prvotřídními výkony letošních soutěžících, ale také těch, co se klání s úspěchem zúčastnili v minulých letech. Slavnostní koncert 15. května řídil v Rudolfinu Jakub Klecker stoje před Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, přičemž zazněly rovněž dvě světové premiéry na objednávku festivalu.

 „Od počátku bylo jasné, že trio je dokonale sehrané i barevně sladěné a že hraje s radostí.“

„Třívětou skladbu napsal Bartók v emigraci v USA pro Bennyho Goodmana, jazzového klarinetistu, a brněnský klarinetista Emil Drápela si ji, jak se patří, užíval.“

„Houslistka střídala dvoje housle, jedny s využitím scordatury.“

Klarinetista Emil Drápela ukončil po 42 letech své angažmá ve Filharmonii Brno. Spolu se Sonatou a tre, tedy s houslistkou Marií Petříkovou, koncertní mistryní Filharmonie Brno, a se svojí ženou, klavíristkou Danou Drápelovou, připravil komorní večer, na němž zazněly skladby z různých hudebních období. Důstojně a emotivně se rozloučil s publikem, které jeho hru vždy oceňovalo nadšeným potleskem.