PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Hulot potěšila lyrickým až vlídným výrazem v kadencích a suverénně a s klidem zvládala technické pasáže.“

„Do úvodní zdvihající se harmonické mlhoviny se nevtíravě přidružil tón houslí, který pak Sasaki strhla do pádivého tempa.“

„Jan Novák zapůsobil pěkným tónem, zručně vedenou melodickou linkou a technickou bravurou levé ruky.“

Koncertní finále Mezinárodního hudební soutěže Pražského jara v oboru housle zabralo dlouhý večer v úterý 14. května. Orchestr Prague Philharmonia s koncertní mistryní Barborou Kolářovou, který řídil Marek Šedivý, doprovázel trojici finalistů. Na pódium přišli v pořadí Marie-Astrid Hulot z Francie, Tsukushi Sasaki z Japonska a Jan Novák, reprezentant České republiky. Hrály se tři houslové koncerty od Brahmse, Sibelia a Beethovena s přestávkami. Tu nejdelší si vybrala porota, než vynesla prořídlému auditoriu svůj verdikt. Palma vítězství putuje do Japonska.

„V první části večera se uznávané muzikoložky zabývaly fungováním Wagnerovy strategie, kdy je ženskost současně diskreditována i zveličována.“

„Krátká přestávka byla vítanou příležitostí obdivovat klavíry a pianina slavné značky, jejíž tradice sahá do roku 1853.“

„Pětihodinový večer se dvěma pauzami přinesl hluboký prožitek i požitek ze strhujícího dramatu.“

Šest desítek koncertů a dalších akcí na jednadvaceti místech v Drážďanech a okolí nabízejí letošní 47. Drážďanské hudební slavnosti (Dresdner Musikfestspiele), které jsou už v plném proudu. Až do 9. června, kdy festival vyvrcholí koncertem České filharmonie s Jakubem Hrůšou, nabídne etablovaná kulturní událost v podání špičkových interpretů a ansámblů hudbu v jejích nejrůznějších podobách a žánrech.

„Všichni finalisté podali vysoce kvalitní výkony.“

„Odlišnosti, nebo dokonce chyby se v takto kvalitních interpretačních výkonech hledají opravdu jen velmi těžko.“

„Vítězem se stal Zhicheng Jin, druhé místo obsadil Nicolas Ramez, na třetí pozici se umístil Felipe Santos.“

Rudolfinum v pondělí 13. května hostilo závěrečné kolo 75. ročníku Mezinárodní hudební soutěže Pražského jara. Letos byla zaměřena na dva interpretační obory, housle a lesní roh. Do té hornové se přihlásilo celkem 139 soutěžících ze třiceti zemí, z toho třináct domácích, tedy českých. Po přísném výběru vylučovacích kol, při němž důležitou roli sehrál anonymní poslech zvukových nahrávek, se do finálového klání dostala jen trojice těch opravdu nejlepších.

„Originální myšlenka, její promyšlené zpracování, navíc ještě odskočení do světové klavírní literatury… co víc si na úvod přát?“

„Kahánek zvolil velmi rychlé tempo, které počáteční charakteristický motiv představilo v rovině maximální emocionální vypjatosti.“

„Po tak náročném repertoáru jsem čekala nějaké oddychovější kusy. Přišla ale dvě Chopinova Scherza.“

Zatímco jeho předchůdci v této sezoně zvolili výběrový český repertoár, Ivo Kahánek nás v Roce české hudby překvapil průřezem světovou klavírní tvorbou napříč staletími. Promyšlenou dramaturgii, která českou hudbu oslavila jaksi „z druhé strany“, představil 13. května v Anežském klášteře na závěrečném koncertě letošního ročníku cyklu Hybatelé rezonance. Kahánkův strastiplný návrat z Peru sice způsobil drobnou změnu programu, na uměleckém výkonu se však nepodepsal.

„Národní divadlo moravskoslezské v čele s Jiřím Nekvasilem přijalo hozenou rukavici bez nejmenšího zaváhání.“

„Smetanovskému opernímu cyklu v Ostravě se podařilo demytizovat Smetanu jako především národního skladatele a představit jej jako výsostného hudebního dramatika.“

„Největší krajíc si pochopitelně ukrojili členové divadelního orchestru, sboristé a sólisté v angažmá ostravské opery.“

Málokterému českému skladateli se v letošním Roce české hudby dostává takové pozornosti jako Bedřichu Smetanovi. Dvousté výročí narození geniálního umělce se promítá do života společnosti, ať už to je prostřednictvím koncertů, inscenací, besed, dokumentů nebo vydáním nových publikací. Nejvelkolepější oslavu Smetanova jubilea připravilo Národní divadlo moravskoslezské, které dvakrát uvedlo všechny dokončené opery skladatele.

„Zsolt Hamar snad ani nemůže jinak, musí dát zaznít dílům svých krajanů. A dělá to s citem, předvádí to nejlepší z možného.“

„Klavírního partu se ujala srbská klavíristka Tamara Stefanović.“

„Rychlé střídání nástrojových barev akcelerovalo do jiskřivého a divokého víru, který dirigent dokázal udržet jen s vypětím vůle.“

Moravská filharmonie Olomouc zakončila rušnou sezónu závěrečným koncertem 10. května. Koncertní sál Reduty byl plně obsazený a před hudebníky se postavil jejich šéfdirigent Zsolt Hamar. Byla to přehlídka hudebních skvostů, radost pro účinkující i pro posluchače. Nejprve zazněla Preludia Ference Liszta, následovala Koncertantní symfonie pro klavír a orchestr Karola Szymanowského, kterou přednesla srbská umělkyně Tamara Stefanović, a na závěr všechny potěšila Sedmá symfonie Antonína Dvořáka.

„Koncert byl příznačně nazván Bedřich Smetana a jeho následovníci.“

„Pietní foersterovské zastavení vystřídaly dvě skladby naprosto odlišného typu, a to zejména dobou vzniku, stylovou i žánrovou příslušností.“

„Motivace oslavit Rok české hudby 2024 netradičním a pokud možno navíc humorným způsobem doznala nevšedního vyústění.“

Všem, kteří obdivují, hledají a nacházejí humor v hudbě takzvaně vážné, určitě konvenoval koncert v pražské budově Českého rozhlasu na Vinohradské ve Studiu S1, pořádaný 6. května Vydavatelstvím a nakladatelstvím Českého rozhlasu, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a stanicí D-dur u příležitosti letošního Roku české hudby.

„Dynamika byla mocným výrazovým prostředkem provedení celé suity.“

„Zlatý saxofon v rukou Valentine Michaud se skvěl na pozadí její plesové róby jako vycizelovaný šperk mistrného klenotníka.“

„Jockel patří k dirigentům, pod jejichž gesty hudba jakoby vzniká.“

Prague Philharmonia pod vedením dirigenta Oscara Jockela nabídla v osmém koncertu orchestrální řady své jubilejní 30. sezóny hned několik báječných událostí. Na programu večera ve Dvořákově síni Rudolfina v sobotu 11. května byla Suita pro smyčcový orchestr Leoše Janáčka, dvě saxofonové perly románských skladatelů – Balada Franka Martina a Scaramouche Daria Milhauda – a První symfonie B dur, op. 38 „Jarní“ od Roberta Schumanna. Povznášející provedení, vábivý výkon sólistky a nadšená kreace dirigenta.

„Pozastavovat se nad tím, že skladba vyzněla ´jinak´, nedává smysl. Naopak – právě tohle dává smysl.“

„Mou vlast zahráli za sedmdesát minut. Poměrně hodně rychle.“

„Celek v Petrenkově pojetí vzbuzoval respekt, ale přesto se asi čekalo z hlediska symfonického lesku a obsahu ještě víc.“

Historicky ojedinělým se stalo hostování Berlínských filharmoniků při zahájení letošního Pražského jara. Především proto, že se uskutečnilo v Roce české hudby 2024. Mou vlast hrají zřídkakdy a v české metropoli ji zahráli poprvé. Smetanův cyklus evidentně v mezinárodních souvislostech krásně funguje a zafungoval. Přesto se nelze ubránit dojmu, že ještě zajímavější ve festivalové historii byla jiná provedení než to, které s nimi přivezl a zrealizoval šéfdirigent Kirill Petrenko.

„Fazıl Say si svojím netradičným hudobným jazykom získal bratislavské publikum.“

„Náš excelentný huslista Juraj Čižmarovič predniesol sólový part koncertu sústredene, s hlbokým porozumením pre jeho energicky sa valiaci spád.“

„Filharmonický debut dirigenta Erica Nielsena splnil najvyššie očakávania a žiada si opakovanie.“

Dramaturgická zostava ostatnej dvojice abonentných koncertov Slovenskej filharmónie v dňoch 9. a 10. mája 2024 sa niesla v znamení výrazne exotického hudobného koloritu…

„Rachmaninovova hudba přináší překvapivé konotace.“

„Epilog z baletu Peer Gynt Alfreda Schnittkeho nastoupil po Mahlerovu Adagiettu attacca; dřív než publikum stačilo vůbec nadechnout, natož tleskat.“

„Děsivé ticho začaly z dáli plnit lehounké vokály, třepetající se nějakou dobu v prostoru, aby zase odpluly někam do nebeských výšin, kde je klid a mír.“

Abonentní řada Filharmonie v divadle se uzavřela čtvrtým abonentním koncertem 9. a 10. května. Koncert nazvaný krátce Epilogy nabídl skladby, které skutečně plní účel završení díla; v principu nemají nic společného, ale nakonec vytvořily překvapivě dobře fungující celek. Nejprve Symfonické tance Sergeje Rachmaninova, po přestávce Adagietto z Páté symfonie Gustava Mahlera a jako poslední Epilog z baletu Peer Gynt Alfreda Schnittkeho. To vše se v podání orchestru Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila „vylouplo“ v kouzelný a pohádkový večer.

„V letošním roce v Plzni zazněla větší část Smetanova sborového díla.“

 „Na závěr první půle večera spojili mužské amatérské sbory své síly v jedné z nejnáročnějších Smetanových sborových kompozic Píseň na moři.“

„Iniciativu plzeňského divadla lze ocenit jako významný dramaturgický přínos.“

Smetanovy sbory ve Velkém, tak se jmenoval koncert uspořádaný ve čtvrtek 9. května v plzeňském Divadle Josefa Kajetána Tyla. Míněn tak byl nejen prostor Velkého divadla, které této příležitosti poskytlo reprezentativní prostředí, ale i velkorysý záměr akce, kdy zazněla podstatná část Smetanova sborového díla.

„Bylo skvělým dramaturgickým nápadem zařadit Koncert pro violu a orchestr maďarského autora Miklóse Rózsy.“

„Teprve dvaatřicetiletá, nesmírně živelná a přitom kultivovaná Dana Zemtsov se zhostila díla vynikajícím způsobem.“ 

„Druhou polovinu večera vyplnila skvělá interpretace Symfonie č. 1 D dur ‚Titan‘ Gustava Mahlera.“

Šéfdirigent Plzeňské filharmonie Chuhei Iwasaki zvolil pro poslední abonentní koncert řady Diamant dramaturgicky zajímavý, ale náročný program. Se svým orchestrem provedli nejprve čtyřvětý Koncert pro violu a orchestr, op. 37 Miklóse Rózsy a pak rovněž čtyřvětou První symfonii Gustava Mahlera zvanou „Titan“. K provedení sólového partu prvního zmíněného díla byla přizvána vynikající Dana Zemtsov.

„Italská hudba zosobňuje slunce, radost ze života a vášeň, což si jako apoteózu konce války s trochou fantazie lze představit.“

„Soprán paní Alder bych neoznačila jako hlas pro italskou operu.“

„Při poslechu Schubertovy symfonie jsem si konečně pomyslela, že jsem do Rudolfina nešla nadarmo, že orchestr se rozehrál a předvedl to, co umí.“

Po oslavě evropanství Beethovenovou Devátou symfonií v prvních květnových dnech se Česká filharmonie rozhodla oslavit italskou operu, respektive její určitou výseč. První koncert připadl na Den vítězství 8. května, což mohlo působit trochu zvláštně. Italská hudba nicméně zosobňuje slunce, radost ze života a vášeň, což si jako apoteózu konce války s trochou fantazie lze představit.

„Pro premiéru svého díla si Dvořák našel mladého houslistu Františka Ondříčka, který se s ním proslavil po celém světě.“

„Bohatství melodií Dvořákovy hudby a jejich instrumentace v mnohém z nás vyvolává silný a nezaměnitelný pocit vůně domova.“

„Naplno poutal pozornost dirigent Eric Lederhandler svými osobitými, doširoka rozevřenými, na první pohled strohými gesty.“

Pro večer dne státního svátku 8. května, celosvětově významného vítězství nad fašismem, připravil orchestr Czech Virtuosi svým posluchačům výjimečný zážitek. Spolu s českým, světově známým houslistou Ivanem Ženatým v sále Konzervatoře Brno zahrál Houslový koncert a moll Antonína Dvořáka a Dvořákovu Šestou symfonii. Hostem byl belgický dirigent Eric Lederhandler. Dílo Antonína Dvořáka patří ke světovému dědictví vzešlému z české kolébky, koncert tak byl i významným příspěvkem k Roku české hudby.

„Šéfdirigent filharmonie Semjon Byčkov pracoval s výstižnou tempovou proměnou a kontrasty jednotlivých vět.“

„Vokální složku zahájil znělý a expresivně nasazený bas Floriana Boesche zdobený melismaty.“

„Mimořádně úchvatnou harmonií a espritem zněl kvartet sólistů.“

V programu šestého koncertu abonentní řady B v Rudolfinu hrála Česká filharmonie pod vedením Semjona Byčkova Devátou symfonii Ludwiga van Beethovena. První koncert se konal ve středu 1. května, reprízy ve dnech 2. a 3. května a filharmonie uvedla v sólových partech sopranistku Iwonu Sobotku, která zastoupila původně ohlášenou pěvkyni Ljubov Petrovou, altistku Lucii Hilscherovou, tenoristu Norberta Ernsta a basistu Floriana Boesche. Spoluúčinkoval Pražský filharmonický sbor připravený Lukášem Vasilkem.

„Slovenská filharmónia si dôstojne pripomenula Medzinárodný deň jazzu.“

„Alexei Volodin je dnes pianistom par excellence a suverénne uvádza diela koncertnej literatúry naprieč
štýlovými obdobiami.“

„Daniel Raiskin ponúkol publiku dlho nepočutú verziu Ravelovho Bolera.“

Medzinárodný deň jazzu, ktorý si umelci a koncertní nadšenci v Európe pripomínajú už tradične v posledný aprílový deň, oslavovala dramaturgia Slovenskej filharmónie hneď dvakrát.

„Když se naráz rozezní čtveřice akordeonů, dostáváme dojem komorní symfonie.“

„Ladislav Horák se prezentoval mimojiné svou záviděníhodně samozřejmou muzikalitou.“

„Doušova skladba se z mého pohledu snaží zaujmout trochu úporně, což vyvolává instinktivní protireakci.“

U příležitosti Světového dne akordeonu, který připadá na den 6. května, Česká akordeonová společnost pořádá minifestival, jehož první díl se uskutečnil v sobotu 4. května v sále pražského Uměleckoprůmyslového musea, a to za přítomnosti vůdčí osobnosti českého akordeonu Ladislava Horáka. Dramaturgicky pestrý a obecně velice příjemný večer připomněl zejména mimořádně komplexní univerzalitu doličného hudebního nástroje.

„Protagonistkou večera byla sopranistka Naomi Rivieccio.“

„Alespoň souhrnně zmíníme kolektivní výkon ansámblu Talenti Vulcanici, jejich vynikající a vyrovnanou souhru, respekt ke stylovým zvláštnostem a jedinečné frázování.“

„Obdivuhodné jsou technické nuance v ovládání hlasu, zejména úsporné a jen s mírnou frekvencí uplatněné vibrato.“

Skutečné kouzlo letošního filipojakubského večera v předvečer prvomájového svátku mohli po hudební stránce zažít návštěvníci pravidelného cyklu Collegia 1704 ve vršovickém Vzletu. O to vzácnější, že hudbu, prezentovanou koncertem nazvaným Božská Neapol, v podmínkách domácího koncertního dění můžeme slýchat opravdu jen ojediněle.

„Akustika Gewandhausu mě ohromila.“

„Stejně tak ohromující byla i srozumitelnost Sokolovovy hry.“

„Program a způsob hry mě začínaly podobně vyčerpávat jako na posledním pražském recitálu Andráse Schiffa.“

Ve Velkém sále lipského Gewandhausu hrál v prvomájovou středu Grigorij Sokolov. Nabídl dlouhý a poctivý klavírní koncert, vyznačující se stále dokonale fungujícím fyzickým aparátem, krásou tónu, občas nezvyklými koncepcemi, mimořádnou artikulací a ornamentikou. Program byl ale ubíjející i na umělcovy poměry a v jeho hře tentokrát chybělo určité, obvyklé přítomné napětí.

„Giltburg předvedl technické mistrovství.“

„Violoncellový part interpretoval koncertní mistr filharmonie Jiří Hanousek.“

„Janáčkova filharmonie opět potvrdila svou velikost.“

Janáčkova filharmonie v Ostravě uvedla závěrečný koncert výroční sezóny, ve které se s orchestrem loučí šéfdirigent Vassily Sinaisky. V Ostravě působil po čtyři sezóny; v roce 2026 nastoupí nový šéfdirigent Daniel Raiskin. Jako sólista večera se představil izraelský klavírista Boris Giltburg s neobvykle dlouhým a především technicky náročným Koncertem pro klavír a orchestr č. 2 B dur Johannesa Brahmse. V druhé polovině koncertu posluchači vyslechli symfonickou báseň Zlatý kolovrat, op. 109 Antonína Dvořáka. Dramaturgie koncertu odkázala na fakt, že skladatelé byli dobří přátelé.

„A byla to hudba radostná.“

„Skladba je poplatná dobové iluzi a text se mnohdy logicky nepotkává s výrazem v orchestru.“

„Dirigent dokázal dovést ohlušující proud hudby do působivého vrcholu.“ 

Festival Olomoucké hudební jaro rozeznívá prostory kostelů i historické sály krásnou hudbou. Již pátý koncert, tentokrát v kostele sv. Mořice, představil 30. dubna skladby českých velikánů Josefa Suka, Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů. Méně známé skladby publiku představili Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem Petrem Altrichtrem, Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou, barytonista Svatopluk Sem a na varhany Daniela Valtová Kosinová.

„Jak často se stane, aby prvním tleskajícím byl sám dirigent?“

„Petr Altrichter orchestr řídil se svým vyhlášeným zápalem a s navnaděnou chutí.“

„Celkově vzato příjemný večer s barvitou hudbou.“

Pořad český každým coulem. Symfonický orchestr Českého rozhlasu se představil pod taktovkou českého dirigenta Petra Altrichtera na repertoárové ose Suk–Dvořák–Martinů. Sbory v Rudolfinu zastal Český filharmonický sbor Brno, hrála naše přední varhanice Daniela Valtová Kosinová, sólo přidal operní pěvec Svatopluk Sem. Přímý přenos zajistila rozhlasová stanice s Vltavou v názvu; to vše v předvečer předvečera významného 120. výročí Dvořákova úmrtí.

„Missa Sanctificionis je zhudebněním kompletního mešního ordinária, které je rozčleněno na osmnáct poměrně krátkých, samostatných útvarů.“

„Poprvé byla provedena 9. října 1729 ve Svatovítské katedrále v neobvykle velkém obsazení.“

„Značnou přitažlivost koncertu dodala přítomnost basbarytonisty Adama Plachetky.“

U příležitosti 680. výročí povýšení Arcibiskupství pražského byl v neděli 28. dubna ve Španělském sále Pražského hradu uspořádán slavnostní koncert, na němž zazněla hudba Antonia Caldary a Georga Friedricha Händela. Uskutečnil se na vrcholné společenské úrovni, záštitu převzal Jan Graubner, arcibiskup pražský, primas český. Přítomni byli vysocí představitelé duchovenstva, politických kruhů a odborné veřejnosti, koncert neunikl pozornosti obrazové a zvukové záznamové techniky. Účinkoval rezidenční soubor Hudebního festivalu Znojmo Czech Ensemble Baroque.

„Zmíněná etnografická složka zde není muzeálním prvkem, naopak je inscenace velmi plnokrevná, živá.“

„Mezi sólovými výkony první premiéry nebylo slabého článku.“

„Liberecké nastudování Hubičky, jako jednoho z hlavních počinů Divadla F. X. Šaldy k Roku české hudby, hlásá do světa, že tato opera do Liberce patří.“

Po více než třiceti letech uvádí liberecké Divadlo F. X. Šaldy novou inscenaci opery Hubička od Bedřicha Smetany. Nastudování se ujal dirigent a hudební ředitel liberecké opery Zbyněk Müller. K režii byl po osmi letech od poslední spolupráce povolán původně činoherní režisér Michael Tarant. Nastudování pracuje s etnografickou tradicí Podještědí, což umocňuje i přítomnost libereckého folklórního souboru Jizera. Premiéra se uskutečnila 26. dubna.

„Režisér jde na dřeň a empatii nechává stranou – respektive poměrně cynicky nechává na divákovi, jestli k ní sám dospěje.“

„Dirigent Alejo Pérez vyhmátl Janáčkovu vyhrocenou, emocí plnou estetiku s naprostou jistotou. Samozřejmě i díky skvělému orchestru.“

„Jedinou Češkou v drážďanském projektu je Štěpánka Pučálková v roli Varvary. Mladá pěvkyně hlasově krásně zraje.“

Plakát k nové drážďanské inscenaci Janáčkovy Káti Kabanové má sice podobu poetické lesní scény, ale divadelní realita je takové kráse na hony vzdálena. Režisér Calixto Bieito nachází v příběhu především syrovost a tělesnost, scénografka Aida Leonor Guardia chlad a dirigent Alejo Pérez expresi. Až překvapivě jim to však funguje a nedělní premiéra měla v ne zcela zaplněné Semperově opeře právem velmi vstřícný ohlas.

„Celé představení hýří nápady a vedle povedené a účelné scény je režie dle mého nejsilnější stránkou inscenace.“

„Zaujal povedený sjezd dvou odvážných sboristů na dobových dřevěných lyžích s kandaháry.“

„Příjemným byl výkon mladé, ještě studující Marie Šimůnkové.“

V Plzni byla 27. dubna uvedena další ze Smetanových oper – Hubička. Pátá premiéra operního souboru zapadá do plánu uvést v letošní sezóně Roku české hudby všechny Smetanovy opery. Režie se chopila Magdalena Švecová, hudebního nastudování Jiří Petrdlík. Podotkněme, že světová premiéra se odehrála s velkým úspěchem v Prozatímním divadle v Praze 7. listopadu 1876, v Plzni opera poprvé zazněla roku 1880. Mezi první a současnou inscenací se v Plzni událo ještě deset jiných nastudování.

„Smetanova Má vlast a Dvořákovy Cypřiše vytvářely zásadní půdorys vstupního koncertu.“

„Ve Smetanově Šárce se mi jevila interpretační přesvědčivost v tektonice skladby i homogenita zvuku orchestru největší.“

„Sukův slavnostní pochod V nový život byl zahrán hudebníky se zřejmou chutí, výrazně se předvedla skupina žesťových nástrojů.“

Pětapadesátý ročník příbramského Hudebního festivalu Antonína Dvořáka zahájil 25. dubna s Českou Sinfoniettou a dirigentem Radkem Baborákem v Divadle A. Dvořáka. Pro vstupní koncert byl zvolen program, zdůrazňující letošní Rok české hudby a jubilea významných českých skladatelů…

„Debut Jiřího Habarta v Slovenskej filharmónii splnil očakávania.“

„Francúzska fagotistka Sophie Dervaux si pri interpretácii Hummelovho koncertu počínala so závideniahodnou suverenitou.“

„Jiří Habart viedol orchester v opulentnej Rachmaninovovej symfónii triezvo, bez teatrálnych gest.“

Slovenská filharmónia už dlhé roky usporadúva popri svojich dvoch hlavných abonentných orchestrálnych cykloch aj koncerty pre menej náročné publikum, ktorému raz mesačne ponúka diela osvedčeného symfonického repertoáru. Tieto koncerty sa v bratislavskej verejnosti tešia už tradične vysokej obľube, o ktorej pravidelne podáva svedectvo nadštandardná poslucháčska návštevnosť. Nebolo tomu inak ani vo štvrtok, 25. apríla.

„Orchestr hradecké filharmonie, vedený jasným gestem Petra Vronského, si tato ‚Weinbergerova šibalství‘ očividně užíval.“

„Ostrčilova hudba, v podstatě krátká symfonická báseň, by si vlastně vystačila i bez textu, přičemž její sdělení by bylo stejně přesvědčivé.“

„Ze všech tří uvedených melodramů je ten Jeremiášův nejvíce hudebně popisné, někdy až ke škodě věci.“

Je dobře, že Rok české hudby není připomínán pouze prostřednictvím našich světově nejproslulejších skladatelů, ale občas se dramaturgie zaměří i na ty méně známé, jejichž tvorba ovšem zaslouží pozornost. Když se k tomu připojí i neotřelý výběr zřídka uváděného hudebního oboru, jakým je melodram, výsledkem je doslova objevný a netradiční hudební zážitek – a takový připravila posluchačům Filharmonie Hradec Králové na svém předposledním koncertě velké abonentní řady 25. dubna 2024, tentokrát pod vedením Petra Vronského.