„Doležalovo kvarteto předkládá kvalitní dramaturgii a interpretační vyzrálost.“

„Sugestivní provedení souboru asociovalo dojem filmové hudby podkreslující rázovitou realitu moravského Valašska.“

„Souborovou hru dotvářela mistrovská viola Karla Untermüllera.“

Festival komorní hudby vtipně vyvoleného titulu Qu@rtet+, který pořádá Doležalovo kvarteto, uzavřel letošní čtvrtý ročník koncertem v Sále Martinů na pražské HAMU. Na programu dne 7. listopadu byl jeden z kvartetů Vítězslava Nováka, dále Concerto da camera Bohuslava Martinů a nakonec Dvořákův Smyčcový kvintet č. 3 Es dur.

Letošní čtvrtý ročník festivalu Qu@rtet+ byl věnován Roku české hudby a současně dvacetiletí činnosti souboru od předání jména současné generaci. Nabídl čtyři koncerty rozprostřené od července do listopadu a přivítal zajímavé hosty. Byli to dvojice hráčů na lesní roh Zuzana Rzounková a Martin Sokol, klarinetistka Anna Paulová, klavíristka Dorothy Khadem-Missagh a violista Karel Untermüller. Na programu byly vedle tří smyčcových kvartetů Vítězslava Nováka skladby Bohuslava Martinů, Ludwiga van Beethovena, Jana Václava Stamice, Františka Vincence Kramáře, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka. Kvarteto s oblibou pořádá své koncerty v sálech, které nejsou často pro hudbu otevřeny, zejména jde o Gröbeho vilu a Libeňský zámeček. Doležalovo kvarteto, které také prostřednictvím festivalu předkládá veřejnosti svou kvalitní dramaturgii a interpretační vyzrálost, patří dnes mezi skutečně renomované ansámbly. Cíleně se věnuje české hudbě, což je v létech mimo Roky české hudby úctyhodná služba domácí kultuře, která se nezdá být samozřejmá. Vzpomeňme na Kvintet č. 1 pro hoboj a smyčcové kvarteto Josefa Myslivečka či světovou premiéru skladby Antiklimax od Ondřeje Štochla.

Závěrečný koncert festivalu 7. listopadu zahájil třívětý Smyčcový kvartet č. 7 „Concerto da camera“ Bohuslava Martinů, který byl dokončen v New Yorku koncem června roku 1947. Soubor se znamenitě vžil do tempových proměn s převahou rychlého tempa a s pěkným dynamickým i agogickým odstíněním. V první větě se vábivě ozvaly připomínky z melosu Vysočiny, pomalá věta zněla podivuhodně a smírně, bez citových hlubin a výrazově prostě. Ve finále se soubor prezentoval více masívním projevem a vyváženou tempovou koncepcí s hezky vyvedeným melodicko-rytmickým motivem v závěru skladby.

Následující Smyčcový kvartet č. 1, op. 22 Vítězslava Nováka přinesl v podání Doležalova kvarteta tři obrázky proměn a variací na moravskou lidovou notu. Skladatel jí propadl koncem 19. století o prázdninách roku 1896. Sugestivní provedení souboru asociovalo dojem filmové hudby podkreslující a naznačující rázovitou realitu moravského Valašska. Výrazná prezentace zpěvně traktované violy v druhé větě a následně violoncella, které uvedlo finále, patřilo k sympatickým výrazovým momentům provedení. K těm patřilo i uvedení tématu v primu a pozdější cantabile v závěru, jakož i charakteristicky znělá pasáž smyčcového tria bez primu. Ta působivě zklidnila předchozí rytmus quasi lidové kapely v centru finální věty. Novákův první smyčcový kvartet byl dokladem vhodné dramaturgie programu, neboť vytvořil žádoucí kontrastní plochu mezi modernou 20. století Bohuslava Martinů a pozdně romantickým skvostem Antonína Dvořáka.

Jeho Smyčcový kvintet č. 3, op. 97 v programu uvedený jako „Americký“ vznikl ve Spilville ve státě Iowa hned po slavném Smyčcovém kvartetu č. 12 F dur „Americkém“. Dvořák začal Kvintet komponovat tři dny po dokončení kvartetu. Čtyřvěté dílo hrálo Doležalovo kvarteto s přesvědčivou „dvořákovskou“ charakteristikou v báječných tempových proměnách s bezpečně vedenou dynamikou. Souborovou hru dotvářela mistrovská viola Karla Untermüllera, která s nezaměnitelným výrazem otevřela první větu. A v dalším průběhu skladby rozhodně obohatila zvukově barevný obraz ansámblové hry. Rytmický průběh kvintetu inspirovaný bubínky v hudbě kmene Irokézů, kteří pobývali ve Spilville v době Dvořákova pobytu, oproštěnou melodii, unisono všech nástrojů a mistrně mnohotvárné tempo tvořil soubor svým tradičním kreativním způsobem v duchu autorovy partitury. Ve tomto kvintetu byl u pultu primária Václav Dvořák, v předchozích skladbách Martinů a Nováka hrál part prvních houslí Alexej Rosík. Dalšími členy souboru jsou Martin Adamovič (viola) a Vojtěch Urban (violoncello). Čtvrtý ročník festivalu Qu@rtet+ je minulostí, budoucnost má ročník pátý. 

Foto: archiv kvarteta