Mimořádný koncert u příležitosti kyperského předsednictví v Radě Evropské unie uspořádal Spolek Philokallia ve středu 6. května 2026 v kostele sv. Václava na Zderaze v Praze. Společné vystoupení souborů Philokallia Ensemble, který řídil Marios Christou a Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena, uvedlo byzantskou hudbu a gregoriánský chorál z období Ars nova a Ars subtilior pozdního středověku.

Za šera a drobného mrholení se ke kostelu sv. Václava Na Zderaze scházeli návštěvníci koncertu, který sliboval středověké hudební poklady Kypru poprvé uvedené v Praze. Koncert uspořádal Philokallia Ensemble – Spolek Philokallia, který působí jednak jako hudební soubor a také jako spolek. Založil ho spiritus agens byzantské hudby v Praze, sbormistr, hudební skladatel, doktor muzikologie Marios Christou v roce 2005. O pět let později zahájil Christou se svým souborem podzimní Mezinárodní festival pravoslavné duchovní hudby – Archaion Kallos.

Mimořádný koncert v kostele sv. Václava Na Zderaze se konal k připomenutí předsednictví Kyperské republiky v Radě Evropské unie, které trvá letos od 1. ledna do 30. června s mottem Autonomní Unie – otevřená světu. Předsednictví převzal jako poslední země předsednického tria Polsko–Dánsko–Kypr. Koncert se konal pod záštitou ministra kultury České republiky Oty Klempíře a náměstkyně ministra kultury Kyperské republiky Vasiliki Kassianidou.

Marios Christou zahájil koncert a poté předal slovo mimořádné a zplnomocněné velvyslankyni Kyperské republiky se sídlem v Praze, kterou je Aliki Pascali. Ta pozdravila přítomné vzácné hosty a zmínila se o významu koncertu v souvislosti s předsednictvím své země v Radě Evropské unie. Koncertu se zúčastnili také patriarcha Tomáš Butta a plzeňský biskup Lukáš Bujna Církve československé husitské, neboť té patří pozdně gotický kostel sv. Václava na Zderaze. Historicky vzácný objekt byl vystavěn pro řád křížovníků – Strážců Božího hrobu a po vysvěcení v roce 1181 prošel mnoha peripetiemi a přečkal několikeré ohrožení demolicí. Kališníci tam působili nejprve po roce 1420 a v roce 1926 ho zachránili zakoupením stavby.

Dramaturgie koncertu byla postavena na jasnozřivém konceptu dvou hudebních stylů, které v pozdním středověku žily na Kypru vedle sebe. Vedle byzantské hudby v provedení smíšeného sboru Philokallia Ensemble zpíval mužský sbor Schola Gregoriana Pragensis se svým vedoucím Davidem Ebenem gregoriánský chorál jednak z repertoáru západoevropské provenience a také ze sborníku, který vznikl na Kypru. Soubor skladeb dostal označení Turínský kodex J.II.9, když opustil místo svého zrodu a byl uložen do turínské knihovny.

Marios Christou sestavil program pro svůj ansámbl z kyperské liturgické a lidové hudby. Některé skladby zůstaly v originálním tvaru, jiné upravil, ba dokonce sám zkomponoval. Bylo to hned úvodní Terriem z Kanonické mše, kterou Christou napsal v roce 2006. Dále upravil Trisagion/Trojsvatý od Kyriakose Ioannidese, kyperskou lidovouPíseň sv. Jiřího. Vedle toho uvedl českou premiéru souboru tří hymnů/stichir podle tradice kláštera Kykkos, kterou upravil Marios Antoniou. Novodobou premiérou byl Trisagion/Trojsvatá píseň kněze Ioannise Kordokotose ze 16. století, původem z archivu kyperského arcibiskupství, a také To ilaron sou, Pater, doxastikon/hymnus pro svátek Hilariona Kyperského. S tímto zpěvem korespondoval Philokallia Ensemble s předchozím provedením gregoriánského chorálu Hymnus Exultans in praeconio pro svátek sv. Hilaria Kyperského, který převzal pro svůj soubor David Eben ze jmenovaného Turínského kodexu J.II.9. Ze stejného zdroje byl také Gloria in excelsis Deo.

Mimořádnou událostí bylo vystoupení Giorgose Demetriouse, zpěváka v byzantské hudbě zvaného psaltis, interpreta žalmů v liturgickém smyslu. Vedle sólových pasáží dynamicky posílil zpěv souboru Philokallia ensemble. Psaltista Giorgos Demetriouje činný jako sbormistr a zpěvák byzantské hudby po celé Evropě. Na koncertě v kostele sv. Václava na Zderaze významně obohatil provedení smíšeného sboru Philokallia, který sám o sobě zaujal zvláštním projevem. Zpívající kvarteto ženských hlasů vstupovalo do středu kněžiště jednotlivě ze dvou stran lodě za podpory fundamentálního jednotvárného brumenda tří mužských hlasů zvaného ison. Christou v předešlém rozhovoru pro tento protál KlasikaPlus ZDE upřesnil, že „z hlediska byzantské hudby jde jen o pomůcku jak pro zpěváka, tak i pro posluchače, která navíc není zapsána v hudební notaci.“ Nicméně velmi působivě doplnila celkovou náladu zpěvu.

Schola Gregoriana Pragensis v kontrastu s tímto projevem působí jen masou hlasů a jejich poloh a bez techniky ison. Popřípadě obsazením, jak tomu bylo třeba v Gloria in excelsis Deo z Turínského kodexu, které zpívali tři zpěváci. Akademicky precizní a vyvážený zpěv Ebenovy Scholy Gregoriana Pragensis je oproti projevu souboru Philokallia odlišný. Společnou mají liturgickou podstatu, podobné vedení melodie s delšími melismaty a některé texty společné pro východní i západní chrámový zpěv. A společně sdílely oba rity hudebně církevní historie Kypru, v níž byzantská tradice stále žije, zatímco ta západní se na ostrově v liturgické praxi už nepěstuje.

V programu přítomné zlomky Turínského kodexu J. II. 9, které se staly na koncertě objevem, pocházejí ze sbírky více než tří set jednohlasých i vícehlasých skladeb, mezi nimi latinských a francouzských motet a také francouzských světských písní. Byly shromážděny v době po třetí křížové výpravě, kdy po ztrátě Jeruzalémského království vzniká Království Kypru a Jeruzaléma. Ostrov se pak vedle významného obchodního uzlu stal také křižovatkou hudebních kultur, jak uvádí programový leták koncertu. Království vládl v letech 1192 až 1474 rod Lusignanů, počínaje francouzským rytířem nepřívětivé pověsti Gyem de Lusignan. V době panování našeho císaře Karla IV. byl kyperským králem Pierre I. de Lusignan, který objížděl evropské panovníky s cílem získat podporu v další křížové výpravě. A byl tedy i v Čechách a zprávu o jeho přítomnosti nalézáme v postavě krále Petra v divadelní hře Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně. Tehdy, v druhé polovině 14. století, vzniká na Kypru takzvaný Turínský kodex J.II.9.

Není to poprvé, kdy se v Praze objevila hudba z Turínského kodexu, ale pro koncert, který se v kostele sv. Václava na Zderaze konal u příležitosti připomenutí předsednictví Kyperské republiky v Radě Evropské unie, měla tentokráte mimořádný význam.

Oficiální závěr koncertu patřil kyperské lidové písni Agia Marina v úpravě soudobého řeckého skladatele a dirigenta Alkise Baltase. A nakonec se oba soubory, které během koncertu vystupovaly střídavě, sešli ve společném zpěvu žalmu Exomologisthe/Děkujte Hospodinu.

***
Rozhovor k projektu s oběma uměleckými vedoucími čtěte ZDE.

Foto: Anna Šolcová

Facebook X E-mail WhatsApp