PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Slyšeli jsme spolehlivé provedení plné skvělých detailů.“

„Hlasový aparát Ann-Christine Larsson byl naprosto uvolněný, bezvadně intonovala a příkladně aktikulovala.“

„Závěrečná část plná dílčích vzedmutí v daný okamžik, byť ve výborné interpretaci, působila trochu nekonečně.“

Hosty druhého abonentního koncertu orchestru Plzeňská filharmonie řady Platina byli ve čtvrtek švédský dirigent Joachim Gustafsson a sopranistka Ann-Christine Larsson stejné národnosti. Na programu bylo zařazeno vedle jedné „švédské“ symfonické básně Bedřicha Smetany a také provedení díla švédského autora přelomu 19. a 20. století Carla Eugene Stenhammara, jehož jméno se na našich pódiích objevuje jen zřídka. Téměř zaplněný Velký sál Měšťanské besedy v Plzni očekával netradiční hudební zážitek.

„Šest proplétajících se, dokonale čistých hlasů, bylo duševní očistou v kontrastu s těžce přijatelným a neuvěřitelným závěrem Harantova života.“

„Chorály zaplnily celý prostor a zazněly v mužné síle.“

„V posledním, zcela již ztichlém tónu, lehce zazvonil třikrát zvon. Byl to již skutečný zvon baziliky.“

V rámci 9. ročníku festivalu Janáček Brno uvedlo 7. listopadu Národní divadlo Brno v bazilice Nanebevzetí Panny Marie Duchovní koncert. Děl Pavla Haase, Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, Jacoba Handla Galluse, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů se ujal sbor Gaudeamus Brno se sbormistryní Dašou Karasovou a Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Tomáše Krejčího. Sólistou byl barytonista Tadeáš Hoza.

„Klusákova muzika umí především bavit. K tomu je samozřejmě zapotřebí, aby se s patřičnou pozorností i uvolněním zapojil celý orchestr.“

„Dana Zemtsov navenek působí velmi křehce, jakoby stále dívčím dojmem, poté, co uchopí a nechá rozeznít svůj nástroj, však přesvědčí o síle své osobnosti.“

„Celou tu Paganiniho soustavu pizzicat, tahů, přesmyků, koloratur a flažolet, vměstnanou do jednovětého celku, zvládla s odzbrojující bravurou.“

Komorní filharmonie Pardubice pokračuje v dlouhodobém projektu, při němž představuje v rámci svých abonentních koncertů jednotlivé nástroje a jejich možnosti, přičemž důraz je kladen na virtuosní schopnosti hráčů. V tomto týdnu došlo na violu, instrument mnohdy podceňovaný. V rukou vynikající Dany Zemtsov se však skutečně proměnil v prostředníka virtuozity.

„Bella Adamova pečlivě modulovala každou slabiku německého textu. Stejně pečlivou deklamaci předvedla i Tamara Morozová v češtině.“

„Píseň brněnské skladatelky Agnes Tyrell zazněla v novodobé premiéře. Hudebně je natolik invenční, že by si zasloužila pevné místo v repertoárech současných pěvců.“

„Díky citlivému režijnímu vedení se celý večer stal důstojnou vzpomínkou na zesnulé, ani v jednom případě nesklouznul do laciných zkratek.“

Lieder Society, která dlouhodobě propaguje písňový repertoár, uvedla 4. listopadu ve spolupráci se společností Run Operun poloscénickou site-specific performance Písně ztracených duší, která reflektovala doznívající dušičkové svátky. Na programu byly písně Johannesa Brahmse, Franze Schuberta, Clary Schumannové, Franze Liszta, Gustava Mahlera, Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha a Antonína Vojtěcha Horáka, které měly jednotící linku ve fascinaci estetikou temnoty, nadpřirozena a smrti.

„Mohli jsme pozorovat, jak umělec dokonale splynul s akustikou sálu.“

„Nemuseli jsme se všemi interpretačními rozhodnutími souhlasit, ale věřili jsme mu.“

„Zvláště zaujala schopnost se v onom perpetuálním vření poslouchat a vzájemně na sebe reagovat – s lehkostí a radostí.“

Předposlední koncert letošního ročníku Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného patřil Ivu Kahánkovi. V Dvořákově síni pražského Rudolfina se však 7. listopadu nepředstavil sám, druhá polovina tohoto ryze smetanovského večera byla příležitostí jeho žákům Anně Gaálové, Pavlu Praženicovi a Matouši Zukalovi, kteří spolu s Kahánkem vystřihli úpravy Smetanových symfonických básní pro dva klavíry. Vrcholem virtuozitou prodchnutého večera se stala turbulentní předehra k Prodané nevěstě, pro niž počet klavírů vzrostl na čtyři.

„Dirigentu Jindrovi se podařilo vytvarovat mnoho hezkých hudebních míst a všechny nástrojové skupiny profiloval tak, aby se vzájemně nekryly.“

„V samopalech na jevišti problematika inscenace věru nevězí.“ 

„Zejména ve třetím dějství jsem měl pocit, že Fibich při komponování koukal Wagnerovi přes rameno.“

Opera Národního divadla vypustila 7. listopadu do světa nové nastudování nejznámější Fibichovy opery Šárka. Ta v podstatě začíná tam, kde Smetanova Libuše končí – dějově a dá se říci i hudebně. Libreto ve staročeštině napsala Anežka Schulzová, vycházela v něm ze čtyřdílné epické básně Šárka Jaroslava Vrchlického z roku 1874. Opera měla světovou premiéru 28. prosince 1897 v Národním divadle v Praze v režii Adolfa Krössinga a pod taktovkou Adolfa Čecha. Aktuální nastudování z dílny hudebního ředitele operního souboru Národního divadla, dirigenta Roberta Jindry, režíroval umělec německé národnosti Kay Link.

„Wolfgang Amadeus Mozart je tvůrce o generaci mladší než Jan Dismas Zelenka. Nejen proto jej řadíme až do následujícího slohového období.“

„Text Requiem aeternam zazněl zhudebněn oběma – jak před přestávkou, tak bezprostředně po ní.“

„V obou Zelenkových opusech dirigent Václav Luks k sólistickým výkonům angažoval vokalisty z vlastních řad, tedy z Collegia Vocale 1704. V Mozartovi přizval pěvce externí.“

Druhý koncert souborů Collegia 1704 v rámci abonentní řady sezony 2024/25 se uskutečnil v Rudolfinu 6. listopadu, tedy v čase, kdy vzpomínáme na naše drahé zesnulé. Jeho dramaturgické zaměření tedy nemohlo mít vhodnější náplň než tu, která se smutkem či se smrtí bezprostředně souvisí.

„Určitě jednou nastuduju celou Rusalku.“

„Soutěž dává zkušenosti i podněty.“

„Další příchozí z Asie pronikají do evropské kultury s čím dál přirozenějšími výsledky.“

Devět dobrých finalistů v kategorii Junior a po nich jedenáct velmi dobrých, vesměs nejstarších a nejzkušenějších adeptů na ocenění v nejsledovanějším oboru nazvaném Opera. Takový byl 7. listopadu vrchol osmapadesátého ročníku karlovarské pěvecké soutěže určené v několika kategoriích pro mladé pěvce z celého světa v souhrnu od šestnácti do pětatřiceti let. Přijela jich na začátku listopadu stovka.

„Pokus o zhudobnenie svetla a úvahy o tom, ako svetlo možno vytvoriť, so sebou prinášajú niečo priam mystické a tým aj príťažlivé.“

„Autorka sa pohráva s kontrastom svetla a tmy, predovšetkým skrze prácu s tónovými výškami, ale aj hustotu faktúry či inštrumentáciu.“

„Ako ťažisko interpretácie pôsobil úsek, kde hráči do papierových kornútov šepkajú o svojom detstve.“

Na jeden zo svojich posledných koncertov v sezóne si Orchestr Berg vybral celovečernú, závažnú kompozíciu od jednej z najvýraznejších autoriek dneška Chaye Czernowin. Jej opus Fabrication of Light uviedol ansámbel 4. novembra, v priestore átria Fakulty humanitních studií UK. Dramaturgicky záslužný ťah sa v tomto prípade spojil s interpretačnou výzvou, v zhruba hodinu trvajúcej kompozícii totiž skladateľka hľadá spôsoby ako „vyrobiť svetlo“ pomerne nekompromisne. 

„Milan Kuna je autor širokého spektra publikací o české hudbě.“

„S jistou kreativní koncepcí procházela pak Paulová několika kontrastně vystavěnými úseky, které byly členěny čistě orchestrální hrou.“

„Další hudba večera patřila Wolfgangu Amadeu Mozartovi a Pražský komorní orchestr potěšil publikum čtyřvětou Symfonií č. 21 A dur.“

Trojí slavnostní akt připravil výkonný team spolku Talichovo Berounsko z. ú. pro závěrečný koncert 42. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun. Vše se odehrálo 5. listopadu 2024 v Kulturním domě Plzeňka v Berouně. Muzikolog Milan Kuna pokřtil druhý díl z pozůstalosti korespondence Václava Talicha, tedy dopisy, které mu psali jeho přátelé a hudebníci. Poté hrál Pražský komorní orchestr s koncertní mistryní Ludmilou Pavlovou a sólistkou Annou Paulovou hudbu Ondřeje Kukala a Wolfganga Amadea Mozarta. A závěrem zaznělo poděkování dlouholetému předsedovi správní rady Talichova Berounska, panu Ivanu Kůsovi.

„Turné je jedno velké bláznovství, a to díky lásce. Lásce Ronalda Villazóna ke zpěvu a k hudbě.“

„Pěvec, který měl nastartovanou kariéru v operních domech po celém světě, se musí od roku 2007 rvát s onemocněním hlasivek, které si už vyžádalo operaci.“

„Kate Lindsey zaujala krásnými frázemi v pianissimech, dokonalým messa di voce na dlouhých držených tónech a pečlivě propracovanou dynamikou.“

Koncert Filharmonie Bohuslava Martinů společně s pěveckými hvězdami Rolandem Villazónem a Kate Lindsey byl avizován na úterý 5. listopadu dlouho předem. Šlo o vystoupení, které se zcela vymyká běžnému abonmá, a i přes neobvykle vysoké vstupné bylo obtížné sehnat vstupenky. Pěvecké hvězdy světových scén zavítají do Zlína málokdy.

„Fantazie C. P. E. Bacha v některých pasážích předznamenává romantickou lyriku, jinde se objevují až webernovsky horečnaté záškuby, dojde i na spletence virtuózních čtyřiašedesátin, v její notaci převážně nenajdete taktové čáry.“

„I v Mozartově Fantazii jsem si s plným zaujetím užil intenzitu klavíristovy hry. Přitom žádné velikášství, šílené nápady, zkřivené obličeje…“

„Improvizace a fuga, op. 38 Alfreda Schnittkeho se okamžitě stala jednou z mých oblíbených skladeb.“

Programová nabídka Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného v posledních letech zahrnuje i koncerty výstřednějšího typu. V tomto ročníku by za jeden takový mohl být považován recitál ruského klavíristy Alexandra Melnikova. Na pódiu pražského Rudolfina v úterý 5. listopadu představil pět klávesových nástrojů z různých historických etap.

„Transporty do Osvětimi odjížděly každý den.“

„Mistrné Janáčkovo dílo, tvořené v jeho nelehkém období, zneváženo hudebními souputníky, ukázalo kompoziční nadčasovost.“

„Takto se vrátila Fata morgana Pavla Haase do brněnské Reduty po stu let.“

Letošní devátý mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno v Mozartově sále brněnské Reduty věnoval koncert jednomu z prvních absolventů Janáčkovy mistrovské školy Pavlu Haasovi. Osud jeho a miliónů jeho vrstevníků, byl přeťat v říjnu 1944. Je tomu osmdesát let od průmyslového „šoa“, hromadného usmrcení spoluobčanů neárijského původu, řízeného jednou z nejcivilizovanějších zemí Evropy. Provedení koncertu se ujala světoznámá jména, česko-britská pianistka Lada Valešová, skotský tenorista Nicky Spence, smyčcové kvarteto Navarra String Quartet a také houslistka Ivana Víšková, hornista Antonín Kolář i flétnista Michal Vojáček.

„Chloe Mun představila velmi chytře vystavěný program.“

„Glissanda hrála klavíristka s takovou lehkostí, že působila, jako by rukama namísto klaviatury jen zlehka čeřila vodní hladinu.“

„Posluchač si čas od času potřebuje připomenout, že i geniální hudebníci jsou ve skutečnosti lidé.“

Na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného se po zahajovacím koncertě Andráse Schiffa představila v neděli 3. listopadu v Sále Martinů na pražské HAMU také jeho nadějná studentka Chloe Jiyeong Mun. Korejská klavíristka nabídla posluchačům pestrý program, v němž ukázala své nesporné hráčské kvality a hluboký cit pro interpretaci. Při následné besedě si získala srdce pražského publika svým skromným a pokorným vystupováním s až roztomilou plachostí.

„Po doznění jsem zatoužil Čekovské kus slyšet znovu.“

„Slyšeli jsme hýčkané, opečovávané, vychované provedení, výsledkem však trochu krotké.“

„Čím to ale je, že díla slovenských autorů se u nás nehrají?“

U příležitosti 106. výročí vzniku samostatného československého státu a v předjímce 35. výročí sametové revoluce do pražského Obecního domu zavítala Slovenská filharmonie se svým šéfdirigentem Danielem Raiskinem. Slavnostní koncert konaný už podruhé ve víře v založení chvályhodné tradice připomněl hodnotu česko-slovenské vzájemnosti a zároveň přinesl spoustu atraktivních uměleckých výkonů.

„Dirigent Jakub Hrůša uplatnil svoji neomylnou schopnost pečlivě vypočítat účinek gradace hudebního proudu a vycizelovat ho do nejjemnějších detailů.“

„Orchestr hrál s niterným napětím a výrazem, piana posluchače nutila nedýchat.“

„Hudba pod rukama klavíristy ožívala a rozkvétala.“

Festival Janáček Brno připravil v rámci svého programu několik špičkových akcí. Jednou ze zatím nejpřitažlivějších byl koncert Bamberských symfoniků, se kterými se dirigent Jakub Hrůša přivážející reprezentativní díla českých skladatelů, v pondělí 4. listopadu představil v rodném Brně. Sólový výkon nabídl vynikající ruský klavírista Daniil Trifonov. Výjimečný koncert, přímo přenášený Českou televizí, přijalo publikum s frenetickým nadšením.

„Předností souboru je, že se dokáže měnit na různě četná uskupení a představovat tak pestrou škálu komorního repertoáru.“

„Namísto klasických nástrojů zde zaznívají pikola, anglický roh a altový saxofon.“

„Zvuk se tedy nepojil tak, jak by bylo žádoucí.“

Festival Janáček Brno pokračuje a snaží se kromě hudby oživovat i tradice. Matiné, které se konalo 3. listopadu ve foyeru Mahenova divadla bylo za dob Janáčkových zvykem. Janáček Ensemble zde představil vedle Janáčkova dechového sextetu Mládí i skladby téměř neznámé: Dechový kvintet Jaroslava Ježka a Divertimento pro dva hoboje, dva klarinety, dva fagoty a dva lesní rohy Gideona Kleina. Bylo to koncertní setkání příjemné i překvapující. Dirigoval zakladatel souboru, klarinetista Vít Spilka.

„Někdejší setkání Viléma Veverky s Dominikem Wollenweberem přineslo pozvání k oslavě dvaceti let na scéně.“

„Rytmus, melodika a precizní barokní styl měly ve Vilému Veverkovi a Dominiku Wollenweberovi svrchované interprety.“

„Třetí pokračování projektu No Limits naplnily vesměs skladby Martina Hyblera. Umělecké i osobní přátelství vede autora k vynikajícím, doslova ‚na tělo‘ psaným kompozicím.“

Poslední říjnový den věnoval hobojista Vilém Veverka již třetímu projektu No Limits v prostorách Pražské křižovatky, aby současně připomněl dvacet let své bohaté kariéry po studiích HAMU a následně Hochschule für Musik v Berlíně. Vzácným hostem koncertu byl renomovaný hráč na anglický roh Dominik Wollenweber.

„Dramaturgicky byl koncert uspořádán retrospektivně.“

„Nafouknutý praskl, stejně jako ta žába.“

„Sbor Martinů Voices prezentoval skladby s precizací jak dikce, tak intonace, hlasy jsou skvěle sezpívány, hlasové skupiny vyvážené a barevně dokonale sladěné.“

Festival Janáček Brno už svůj druhý den odpoledne nabídl sborový koncert. V Mozartově sále brněnské Reduty 2. listopadu zněla sborová tvorba nejen Leoše Janáčka, ale i jeho současníků a následovníků. Vystoupil komorní pěvecký sbor Martinů Voices pod vedením svého zakladatele a sbormistra Lukáše Vasilka.

„Zjistit program přímo od umělce je sympatičtější než se k němu proklikávat na internetu.“

„Jakmile zvuk vytvoří, umí si jej vyslechnout, užít si ho, milovat.“

„Oznámení ještě další skladby mě upřímně zabolelo.“

Letošní ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného zahájil 2. listopadu sir András Schiff. Na svém sobotním recitálu tentokrát oznamoval program až na pódiu, přičemž zohlednil Rok české hudby zařazením Smetany a Janáčka. Koncert jednoho z nejschopnějších současných klavíristů na posluchače kladl velké nároky, byť se ukázal být jako svrchovaně vkusný.

„Ambiciózní premiéra – s laťkou vysoko, na úrovni evropských událostí – otevřela devátý ročník sebevědomého festivalového bienále Janáček Brno.“

„Britský tenorista Nicky Spence je v roli opilce, v závěru šťastně a naivně vyspinkaného, neodolatelný.“

„Na Měsíci i mezi husity je v opeře tolik krásných míst, že není proč ji upozaďovat.“

Matěj Brouček, tragikomický pan domácí z Janáčkovy dvoudílné opery, se v nové inscenaci Národního divadla Brno ocitá, jak libreto káže, nejprve na Měsíci a jinou noc pak mezi husity, ale jeho opilecké snové výpravy jsou nad rámec libreta surreálnější. Vizuálně se do nich totiž prolínají „Sixties“ – roky 1968 a 1969: let Apolla 11 na Měsíc, festival Woodstock, takzvané pražské jaro, okupace, následná oběť Jana Palacha i legendární hokejový zápas, kdy Československo porazilo Sovětský svaz… Je to nečekané spojení. Přinejmenším pro koprodukční operní projekty chystané v budoucnu do Berlína a Madridu je ovšem toto scénické řešení, dílo Roberta Carsena a jeho týmu, výhodné. Janáčkovu hudebnímu divadlu taková obecněji srozumitelná poetika v cizině výrazně umete cestu.

„Smyčcová sekce zahrála úvodní část s jemnou gradací; vyvstal pocit tajemství, vyčkávání a neuchopitelnosti.“

„K slyšení byla Reimerova práce s frází, promyšlené vrstvení a rafinovanost gradace.“

„Citlivá interpretace posluchačům umožnila ponoření se do Brucknerovy duchovní výpovědi.“

Koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava, uskutečněný 31. října pod vedením dirigenta Roberta Reimera, publiku přinesl silný zážitek interpretací Symfonie č. 3 d moll Antona Brucknera. Tato kompozice díky dedikaci často označovaná za „Wagnerovu“, odkazuje na inspiraci, kterou Bruckner čerpal u Richarda Wagnera a v jeho hudebním světě. Dílo patří k Brucknerovým klíčovým skladbám a svým velkolepým hudebním a hlubokým duchovním poselstvím stále rezonuje kulturními dějinami.

„Václav Hudeček, umělecký ředitel festivalu Svátky hudby v Praze, se poté ujal moderování a zahájil jeho 33. ročník v biograficky pojaté retrospektivě.“

„Lucie Kaňková zpívala s jistotou, výrazovou kulturou zdobenou nadějně ohebným hlasem zajímavého témbru a s přirozenou hereckou mimikou.“

„Finále patřilo Kühnovu dětskému sboru, který připravil jeho sbormistr Jiří Chvála.“

Slavnostní koncert zosnovaný k zahájení 33. sezóny hudebního festivalu Svátky hudby v Praze se konal v úterý 29. října ve Dvořákově síni Rudolfina. Umělecký ředitel slavností Václav Hudeček pozval na podium sopranistku Lucii Kaňkovou, tenoristu Aleše Brisceina, basistu Michala Onufera, Kühnův dětský sbor sbormistra Jiřího Chvály a také Plzeňskou filharmonii, která hrála pod dirigentem Tomášem Braunerem.

„K osobitě fyzicky angažovanému způsobu dirigování Petra Altrichtera patří, že provedení doslova odpracoval.“

„Vokálně velkorysý příspěvek Romana Janála k provedení díla co do sugestivní dramatičnosti působil charismaticky.“

„Dirigent zvýraznil úlohu strofického opakování i kontrastů mezi výkřiky vypravěče a sboru a dialogy hrůzostrašně nerovné dvojice.“

Rok české hudby 2024 je jistě dobrým důvodem k připomenutí Svatebních košil, zásadního díla Antonína Dvořáka. I když sto čtyřicet roků, které uplynou koncem listopadu od jejich zkomponování, není tak zcela kulatých. Středeční koncert v pražské Smetanově síni související s plánovanou novou nahrávkou vyzdvihl pod taktovkou Petra Altrichtera dramatičnost kantáty a skladatelovu nevšední invenci.

„Důvěrně známé, důstojné a časem prověřené skladby zahrála hradecká filharmonie i tentokrát velmi solidně, s patřičným zaujetím a citem.“ 

„S Novákovým koncertem do sálu na břehu Labe vnikl nespoutaný tvůrčí duch.“

„Karel Košárek s Dorou Novak-Wilmington zanechali v Hradci Králové dojem skvěle sehrané dvojice, elegantně si užívající vzájemnou podporu.“ 

Oslavy vzniku samostatného československého státu v Hradci Králové tradičně vrcholí slavnostním koncertem zdejších filharmoniků. Večer bývá spojen s předáváním městských medailí a samozřejmě zní především česká hudba. Vedle Dvořáka, Suka a Smetany byl letos dán prostor i skladbě pohříchu stále poměrně zřídka uváděného skladatele Jana Nováka. A odezva u posluchačů byla příznivá.

„Na místo hymny slovenské, zahájil dirigent hymnu Evropské unie.“

„Koncert pro violoncello a orchestr h moll Antonína Dvořáka je šperkem, který vždy spolehlivě ozdobí koncertní program.“

„Smyčcový kvartet č. 1 e moll ‚Z mého života‘ nezazněl v původní kvartetní podobě, ale v úpravě pro orchestr, kterou vytvořil George Szell.“

Moravská filharmonie Olomouc existuje od roku 1945, v září tedy zahájila svoji 79. sezónu. A je to sezóna pestrá. Ve čtvrtek 24. října v sále Reduty filharmonici potěšili své abonenty a příznivce koncertem v upomínce Dne vzniku samostatného československého státu. A protože je stále ještě Rok české hudby, nemohla zaznít jiná díla než klasických českých autorů. Dirigoval český dirigent Jiří Rožeň.

„Orchestr Smetanovu předehru zahrál naprosto samozřejmě a suverénně; zejména v polkových částech je potřeba pochválit bezvadně sehrané sekce houslí a viol.“

„Umělci společně vytvořili magickou atmosféru noci pod Tatrami.“

„Od tak progresivního tělesa, jakým je Prague Philharmonia, bych na začátek sezóny čekal méně konzervativní program.“

Orchestr Prague Philharmonia v sobotu 26. října v pražském Rudolfinu oficiálně zahájil svou jednatřicátou koncertní sezonu. Snad pod vlivem blížícího se státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu a vrcholícího Roku české hudby byla celá dramaturgie koncertu postavena na jménech českých skladatelů. Orchestr řídil jeho šéfdirigent Emmanuel Villaume, sólisty byli členové renomovaného tělesa Belfiato Quintet.

„Večer pravoslavného zpěvu zahájila Doxologie pamětihodného byzantského mnicha, svatého Jana Koukouzelese.“

„Sboristky opustily prostor u kněžiště a zaplnily uličky vedle lavic v lodi a zpěv ozdobený prodlevou a úchvatnými melismaty trval i během jejich návratu do čela lodi.“

„Dramaturgie Theodory Pavlovich se pro tento koncert spolehla na Dobri Christova a vybrala na závěr dva jeho hymny.“

Mezinárodní festival pravoslavné hudby Archaion Kallos uzavřel letošní ročník koncertem Klenoty bulharské duchovní hudby večer 24. října v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze. Z Bulharska přijel Sofijský komorní sbor Vasila Arnaudova pod vedením sbormistryně Theodory Pavlovich. Program byl naplněn zpěvy pravoslaví bulharských autorů, které v provedení slavného ženského sboru zazněly v chrámu s blaženou mystičností i jasem.

„Pred 75 rokmi sa v Bratislave začala písať história slovenského národného symfonického orchestra.“

„Klavirista Jan Lisiecki potvrdil svoju povesť renomovaného a svetovo uznávaného interpreta.“

„Tak nápadito ako Ľubica Čekovská nedokáže na Slovensku pre orchester písať nikto.“

Slávnostné koncerty v dňoch 24. a 25. októbra otvorili v bratislavskej Redute nielen ďalšiu koncertnú sezónu Slovenskej filharmónie, ale dôstojným spôsobom si tiež pripomenuli 75. výročie založenia nášho národného symfonického orchestra. 27. októbra 1949, na koncerte pod taktovkou Ľudovíta Rajtera, sa totiž v budove Slovenského národného divadla začala písať história profesionálneho domáceho orchestrálneho telesa ako národnej koncertno-symfonickej inštitúcie. Októbrové iniciačné abonentné koncerty Slovenskej filharmónie sa konali pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Raiskina, ako sólista spolúčinkoval hviezdny kanadsko-poľský klavirista Jan Lisiecki…

„K mimořádně úspěšným počinům se řadí koncert ‚Biblické písně‘, který hostilo ve čtvrtek 24. října Městské divadlo v Novém Boru.“

„V Sukově Meditaci Alinde Quintet působil jako homogenní těleso, souhra byla plná emocí a přirozené technické jistoty.“

„Adam Plachetka dostál své pověsti a zpíval Dvořákovy zhudebněné žalmy plným a emocemi prodchnutým hlasem.“

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica dospěl letos již ke 23. ročníku a byť jeho teritoriem jsou severní Čechy a jih Saska, zraje skutečně jako dobré víno. Každý ročník je osobitý a rozvíjí myšlenky přeshraniční spolupráce v místech známých i dosud neznámých. Zaměření festivalu na česko-německý hudební dialog a oslovování mladší generace publika souvisí také s výběrem mladých talentovaných interpretů z obou států, pestrá dramaturgie reflektuje tradičním i zcela novým způsobem rovněž letošní Rok české hudby. K mimořádně úspěšným počinům se řadí koncert Biblické písně, který hostilo ve čtvrtek 24. října Městské divadlo v Novém Boru za umělecké účasti pěvce Adama Plachetky a dechového souboru Alinde Quintet.