„Diana Damrau a Jonas Kaufmann patří mezi světové operní hvězdy.“

„Recitál byl dramaturgicky výborně vystavěn.“

„Večer začal i končil nejznámějšími Straussovými písněmi Zueignung a Cäcilie.“

Agentura Nachtigall Artists připravila další z nezapomenutelných večerů se světovými pěvci. Do Prahy tentokrát dorazili renomovaní Jonas Kaufmann a Diana Damrau společně s klavíristou Helmutem Deutschem a na programu byly 29. března písně autorů Gustava Mahlera a Richarda Strausse. Smetanova síň Obecního domu mohla jen stěží získat pocit neuspokojení…

Je úžasné, že už nemusí naši milovníci slavných operních pěvců za nimi jezdit do zahraničních divadel, protože stále častěji tito umělci vystupují v Praze. Je tomu díky agentuře Nachtigall Artists v čele s Alenou Kunertovou, která tyto pěvce k nám „dováží“. Paní Kunertová má pro ně neobyčejný cit a porozumění, protože do Prahy zve nejen velké hvězdy současnosti, ale i hvězdy budoucnosti, s jejichž jmény se teprve budeme setkávat na velkých operních scénách (španělská sopranistka Serena Sáenz), a zároveň pečuje i o naše prvotřídní pěvce (alespoň dle jejího názoru), např. Ladu Bočkovou, Magdalénu Hebousse, Simonu Šaturovou, Petra Nekorance, Lukáše Bařáka a další. 

Pokud jde o písňové koncerty, ty nejsou u českého publika příliš oblíbené, protože zde chybí tradice nejen posluchačská, ale i interpretační. Zazpívat stylově píseň, na malé ploše interpretovat malé drama či vytvořit určitou náladu, je nesmírně náročné. Do jisté míry je to těžší než zazpívat operní představení. Diana Damrau a Jonas Kaufmann patří mezi světové operní hvězdy, Helmut Deutsch je dnes asi nejvyhledávanější klavírista pro doprovod písní. V Praze tedy opravdu hvězdné obsazení interpretovalo písně Richarda Strausse a Gustava Mahlera. 

Tvorbě Richarda Strausse české kulturní instituce ještě mnoho dluží. Dosud u nás nezazněly ani všechny jeho opery, pokud se uvádějí ty nejznámější, mají v posledních letech jen nepatrný počet repríz. Strauss přitom svou tvorbou obsáhl většinu hudebních forem – psal písně (s klavírem i s orchestrem), symfonické básně, koncertantní díla, komorní skladby, sbory, melodramy, opery i balety. Manželkou Richarda Strausse byla pěvkyně Paulina de Ahna, které mnoho ze svých písní věnoval. Napsal jich asi 220, psal je po celý život, v roce 1948, rok před svou smrtí, zkomponoval Čtyři poslední písně, které jsou spolu s operou Capriccio a skladbou Metamorfózy pro 23 smyčců vrcholem jeho tvorby. Strauss slavil největší úspěchy se svou tvorbou na počátku 20. století a i když zažil příchod skladatelů dalších generací, udržel si svůj osobitý hudební sloh až do konce svého života a nikdy nepodlehl módním trendům.

Gustav Mahler byl o čtyři roky starším souputníkem Richarda Strausse, zemřel ovšem již v roce 1911 ve věku pouhých padesáti let. Strauss jej přežil téměř o čtyřicet let, zemřel až v roce 1949 v krásném věku pětaosmdesáti let. Mahlerovo dílo není tak rozsáhlé jako Straussovo, komponoval především symfonie a písně (některé, podobně jako Strauss, s orchestrálním doprovodem). Vedle nejznámějších cyklů Chlapcův kouzelný roh, Písně potulného tovaryše a Písně o mrtvých dětech napsal také písně na slova básníka Rückerta a jiné.

Recitál Diany Damrau a Jonase Kaufmanna 29. března v Praze (který byl součástí turné obou pěvců po evropských metropolích) byl sestaven právě z písní těchto dvou významných německých skladatelů přelomu 19. a 20. století. Koncert byl dramaturgicky výborně vystavěn; první polovina byla věnována pouze písním Richarda Strausse (zaznělo jich devatenáct). Oba pěvci byli po celou polovinu večera spolu na pódiu (nedocházelo k žádným zbytečným příchodům a odchodům) a písně byly vybrány tak, že působily jako dialog obou pěvců. Střídal se muž se ženou, písně byly vybrány i se smyslem pro logiku obsahu jednotlivých písní i s ohledem na jejich charakter a tóninu. Často pěvec navazoval na právě dozpívanou píseň, aniž by musel dostat od klavíristy svůj první tón. Nezpívající nikdy nestál pasivně na pódiu, ale poslouchal zpívajícího, a velkou měrou a vkusně reagoval na jeho zpívané slovo (oběma pěvcům bylo velice dobře rozumět, přesto v programu byly uvedeny překlady všech písní od Vlasty Reittererové). Oba pěvci písně výborně interpretovali, neměli potřebu na pódiu pít (tento zlozvyk bohužel často vídáme) a odešli mimo pódium na kratičkou přestávku asi po půl hodině programu.

Po přestávce jsme se zaposlouchali do devíti písní Gustava Mahlera – nejprve Diana Damrau zazpívala pět písní a po ní Jonas Kaufmann čtyři písně, aby celý večer dramaturgicky vyvrcholil opět písňovou tvorbou Richarda Strausse (zaznělo dalších osm písní), kdy se oba pěvci na pódiu střídali. Večer začal i končil nejznámějšími Straussovými písněmi Zueignung a Cäcilie v podání Jonase Kaufmanna.

Diana Damrau a Jonas Kaufmann patří, jak jsem již předeslal, k nejvýznamnějším operním pěvcům současnosti, jsou na vrcholu svých uměleckých sil. Oba se pravidelně věnují i interpretaci písní, oba mají poměrně bohatou diskografii (nejen písňovou). Jonas Kaufmann nahrál v roce 2006 CD s osmadvaceti Straussovými písněmi za klavírního doprovodu Helmuta Deutsche pro firmu Harmonia mundi. Diana Damrau nazpívala pro firmu Erato Straussovy Čtyři poslední písně (pod taktovkou Marisse Jansonse) a další skladatelovy písně (včetně jeho úplně posledního díla – písně Malven) za klavírního doprovodu Helmuta Deutsche. Firma C major zaznamenala na DVD jejich písňový koncert (s Helmutem Deutschem) z roku 2022 ve Vídni, sestavený z písňové tvorby Roberta Schumanna a Johannesa Brahmse. 

Pražský písňový koncert Diany Damrau a Jonase Kaufmanna v zaplněné Smetanově síni Obecního domu (škoda, že se nekonal v daleko přívětivějším sále Rudolfina) byl skvělou ukázkou naprosto dokonalé písňové interpretace. Asi nemá smysl rozebírat píseň po písni, protože každá byla nejen kompozičním, ale i interpretačním klenotem. Oba pěvci na interpretaci písní těchto skladatelů ukázali hluboké pochopení pro žánr, nelehké písně zpívali s vysokou profesionalitou a dokázali na nich demonstrovat svou vynikající pěveckou techniku. Zpívali ve všech dynamických škálách a jejich hlas zněl vyrovnaně ve všech hlasových polohách. Výraz byl úsporný, ale promyšleně zcela zřetelný, mnoho vypověděli také jejich vzájemné pohledy. Písně měli zažité z mnoha recitálů i nahrávek. Na jevišti sice měli noty, ale spíš pro kontrolu a jistotu; zpívali zpaměti. Diana Damrau zpívala krásně štíhlým hlavovým tónem, koloraturu i smysl pro humor ukázala např. v písních Amor (připomínala Zerbinettu z Ariadny na Naxu) nebo Nichts. Jonas Kaufmann okouzlil posluchače nejen svou bezprostředností, ale i svými výškami, které dokázal zazpívat jak ve znělém pianissimu, tak i v plném forte. Ačkoliv oba pěvci jsou hvězdami současné opery, jejich projev byl zcela prost hvězdných manýr.

V neposlední řadě je třeba pochválit pečlivě připravený a graficky vkusně zpracovaný program a poděkovat agentuře Nachtigall Artists za další neobyčejný zážitek se světovými pěvci.

Foto: Petr Dyrc