PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Diana Damrau a Jonas Kaufmann patří mezi světové operní hvězdy.“

„Recitál byl dramaturgicky výborně vystavěn.“

„Večer začal i končil nejznámějšími Straussovými písněmi Zueignung a Cäcilie.“

Agentura Nachtigall Artists připravila další z nezapomenutelných večerů se světovými pěvci. Do Prahy tentokrát dorazili renomovaní Jonas Kaufmann a Diana Damrau společně s klavíristou Helmutem Deutschem a na programu byly 29. března písně autorů Gustava Mahlera a Richarda Strausse. Smetanova síň Obecního domu mohla jen stěží získat pocit neuspokojení…

„V písních je všechno propojeno tím nejhlubším způsobem a stává se jedním.“

„Spolupráce s Jonasem Kaufmannem byla tím nejúžasnějším, největším zážitkem. Nemohli jsme se toho nabažit, takže teď uvádíme už náš třetí společný program.“

„Když mi bylo dvanáct, viděla jsem v televizi Traviatu s Teresou Stratas, úplně mě to pohltilo a celé druhé a třetí dějství jsem probrečela.“

Operní pěvkyně Diana Damrau vystoupí v neděli 29. března v Praze v Obecním domě s tenoristou Jonasem Kaufmannem na písňovém recitálu nazvaném Love Songs. Společně zazpívají písně z pera Gustava Mahlera a Richarda Strausse. O tom, co je vedlo k výběru těchto skladatelů, nebo jestli ví, že má nejpopulárnější operní video na YouTube, pěvkyně mluví v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Jak je již na festivalu zvykem, jeden ze symfonických koncertů nastuduje jiný dirigent, než který ‚vládne‘ zbytku festivalu. Letos to byl náš Jakub Hrůša.“

„Nač si stěžovat? V první řadě na to, že z důvodů zcela nepochopitelných byly všechny postavy oblečené zcela současně, a to povětšinou ležérně až plebejsky.“

„V případě Anny Netrebko se jednalo o ukázkově disciplinovaný a stylový pěvecký výkon.“

Když na velikonoční pondělí roku 2018 na jevišti Velkého festivalového domu v Salcburku zvolala sopranistka Anja Harteros O Scarpia, avanti a Dio!, nikdo ještě netušil, že jsou to nejen poslední slova Pucciniho Toscy před skokem z Andělského hradu, ale i jedno festivalové rozloučení s italskou operou na dlouhých pět let… Takové konstatování by samo o sobě ještě nemuselo znít nijak tragicky, vždyť přece krásných oper jiné než italské provenience je dost a dost. Středobodem našeho zájmu jsou ovšem Osterfestspiele Salzburg neboli Salcburský velikonoční festival, což je prestižní hudební událost, jejíž velké plány s italskou operou překazila od zmíněné pucciniovské produkce jedna nečekaná rána osudu.

„V třicetileté historii našeho orchestru byla pro nás zcela zásadní prestižní smlouva s agenturou IMG Artists London a AMP New York.“

„Stále častěji nás žádají o spolupráci významní zahraniční manažeři a producenti.“

„Během pár let se mi splnily sny hrát s Českým národním symfonickým orchestrem v Royal Albert Hall v Londýně i Carnegie Hall v New Yorku.“

Jan Hasenöhrl, zakladatel a po celá tři dosavadní desetiletí ředitel Českého národního symfonického orchestru, dovedl těleso manažersky na nejvyšší hudební úroveň. Je současně stále i jeho prvním trumpetistou. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se ohlíží do minulosti, ať už vlastní sólové, nebo svého orchestru, ale také dává nahlédnout do nadcházejících programů tělesa. Patří k nim devatenáctý ročník letního festivalu Prague Proms a celá následující sezóna, ještě předtím dubnový program k Roku české hudby a úplně nejdřív dnešní koncertní pocta skladateli filmové hudby Enniu Morriconemu v pražské O2 aréně.

„Jde o písně na pomezí klasiky a populární hudby, a to blíž k druhému z obou pólů. A přesně tak je sólista zpíval.“

„Světoznámá píseň Maria z Bernsteinova muzikálu West Side Story mohla mít ještě víc napětí a vášně.“

„Počet pěti přídavků na konci dvouhodinového koncertu byl až marnotratný. Ocenění si zaslouží fakt, že pokračovaly v tématu a stylu koncertu.“

Filmová a muzikálová hudba v podobě písňových hitů i symfonického patosu, prostředků umocňujících v kině už skoro sto let díky kompozičnímu umění skladatelů účinek děl filmových tvůrců. Taková byla náplň koncertu německého hvězdného tenoristy Jonase Kaufmanna, který se poslední únorový pátek během turné po Evropě zastavil v pražském Obecním domě, aby živě nabídl to, co lze poslouchat z jeho nového alba The Sound Of Movies. Mělo to logiku – nahrávku pořídil s Českým národním symfonickým orchestrem.

„Nudilo by mě objíždět svět s pouhými čtyřmi nebo pěti rolemi.“

„Je přece fascinující ponořit se na několik hodin do jiného světa a zapomenout na všechno kolem sebe.“

„Když už bych podstoupil obtíže s češtinou, nemohlo by to být jen pro čtyři nebo pět představení.“

Dva tucty alb už natočil a vydal tenorista Jonas Kaufmann, jedna z nejžádanějších pěveckých hvězd operní i koncertní scény současnosti. To nejnovější, věnované slavným hitům filmové hudby, představí v rámci koncertního turné také v Praze. Pod hlavičkou Nachtigall Artists vystoupí 23. února v Obecním domě v Praze s Českým národním symfonickým orchestrem a Jochenem Riederem. V exkluzivním rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vyjadřuje nejen k melodiím z filmů, ale srovnává emocionální dosah filmové hudby se zážitky z opery….

„Serena Sáenz patrně zpívala skladby svého srdce.“

„Všem skladbám dominovala dokonalá pěvecká technika, založená na správně posazeném a dokonale opřeném hlasu.“

„Agentura Nachtigall Artists opět nabídla špičkovou operní interpretaci.“

Agentura Nachtigall Artists už za léta své existence dovezla do Prahy řadu vynikajících operních pěvců. Naposledy 27. listopadu v sále Novoměstské radnice vystoupila španělská sopranistka Serena Sáenz, byť jen za klavírního doprovodu. Ten více než spolehlivě zajistil Ahmad Hedar, jeden z nejlepších klavírních doprovazečů pěvců; zpěvačce byl i oporou v jejím vystoupení. Hned na úvod zazářil v poměrně dlouhé předehře k Rosinině árii z Rossiniho Lazebníka sevillského.

„Vévodit Galakoncertu z Paříže 14. července budou například tenorista Jonas Kaufmann nebo barytonista Ludovic Tézier; diváky hodlá zaujmout i hvězdný klavírista Daniil Trifonov.“

„Svébytnou disciplinou, náchylnou k mnoha problémům, je ale samotný televizní přenos; co divákovi doma před ‚bednou‘ nabídnout?“

„Detaily nemusí diváka v bytě zajímat; možná ale dodají další rozměr sledování pátečního přenosu na ČT Art.“

Jako pokaždé během posledních jedenácti let i tento pátek se – v den státního svátku Francie – zaplní Martova pole pod Eiffelovou věží desítkami tisíc diváků, což v zemi, která co chvíli vře výbuchy pouličního násilí, představuje i bezpečnostní riziko. Především je však večer 14. července vítanou příležitost nabídnout široké veřejnosti „to nejlepší z klasiky“. Jak publiku rozesetému po trávníku, tak milionům televizních diváků v mnoha zemích světa včetně České republiky. Letos program ČT Art odvysílá Galakoncert z Paříže podesáté za sebou.

 „Velikonoce 2023 s sebou přinášejí nový začátek. Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším.“

„V centru našeho hledání bude letos postava Tannhäusera. Hrdiny ztraceného a svedeného, ale také poctivě hledajícího sebe sama.“

„Svět Richarda Wagnera, nejradikálnějšího hudebního inovátora v dějinách, pro nás bude novou startovní čarou i laboratoří zároveň, a to v opeře, na koncertech, v tanečních projektech i v elektronické hudbě.“

Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším… Tolik ukázka z uvítacího textu programu salcburského Velikonočního festivalu 2023, který se uskutečnil od 1. do 10. dubna. Autorem těchto slov je festivalový intendant Nikolaus Bachler. Výroky o „novém začátku“ jsou skutečně namístě. Co však překvapí, je skutečnost, že se pan ředitel prakticky neobtěžuje s vysvětlením, proč vlastně k jakési nové éře festivalu vůbec dochází. Řekněme si to tedy ve stručnosti alespoň my.

„Sbor nesezpíváte do určité podoby za rok či za dva, je tu důležitá kontinuita a dlouhodobá, trpělivá, stabilní práce. Člověk musí myslet pozitivně, s vizí do budoucna. Dokud se zpívá, je dobře!“

„Napsal jsem vokálně-instrumentální kompozici pro violu sólo, smíšený sbor a orchestr, Stabat mater, na liturgický text. V rámci mého jubilea ji budou uvádět české symfonické orchestry, samozřejmě s Českým filharmonickým sborem Brno.“

„Běžně jsou skladby na toto téma zpracovány pro pěvecký kvartet, sbor a orchestr. Já jsem eliminoval sólovou pěveckou složku a nahradil ji sólovou violou. Viola je tedy Mater Dolorosa, která dojímá svým nářkem a zpěvem, ale je meditativní, ne koncertantní.“

Český filharmonický sbor Brno založil Petr Fiala před 33 lety a dokázal ho vypracovat na přední české a evropské těleso. Přitom byl schopen si najít čas i na komponování a mnohé skladby vznikly právě pro jeho sbor. Letos 25. března slaví skladatel a sbormistr 80. narozeniny a k jubileu bude 22. a 26. března ve Zlíně a v Brně uvedeno v premiéře jeho nové dílo – Stabat mater. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Petr Fiala hledí dopředu i bilancuje a především podrobněji přibližuje svou novou skladbu s velikonočním textem.

„Maestro Christian Thielemann modeloval svou nesmírně pestrou škálou gest velmi nuancovitě každou frázi, propojení motivů, témat a vrstev…“

„Na rozdíl od Vídeňských filharmoniků užívali orchestrální hráči v Berlíně často a intenzivně ve své technice vibrato, ale skvěle kompaktně.“

„Ve skvostné a mnohovrstevnaté architektuře znění krásně dýchaly fráze.“

V době velké návštěvnosti německé metropole, která láká zájemce z různých zemí světa na své kouzelné adventní trhy na mnohých náměstích Berlína, vystoupili ve svém domovském sále ve dnech 15. až 17. prosince 2022 Berlínští filharmonikové se sopranistkou Camillou Nylund a s Maestrem Christianem Thielemannem. Společně nastudovali Čtyři poslední písně Richarda Strausse. Světoznámý orchestr s proslulým dirigentem představili před vyprodaným sálem i operní hudbu Richarda Wagnera a Hanse Pfitznera. S publikem se rozloučili Preludiem a fugou Es dur pro varhany, BWV 552 Johanna Sebastiana Bacha, která zazněla v orchestraci Arnolda Schönberga. Interpretace skladeb byla mimořádná.

„Na programu bylo koncertní provedení Fidelia a mezi světově uznávanými interprety lákalo především jméno světového tenoristy Jonase Kaufmanna.“

„Gstaad je švýcarské alpské město, ve kterém se koná v letní sezóně prestižní festival založený roku 1957 Yehudim Menuhinem.“

„Byl to náš poslední koncert letošní sezóny. Pak už následovala konečně čtrnáctidenní dovolená, víc času nám na ni nevyšlo“.

Český filharmonický sbor Brno je profesionální těleso, kterému se podařilo během třiceti let existence vypracovat se mezi světovou špičku. Od roku 1990, kdy byl založen sbormistrem, dirigentem a skladatelem Petrem Fialou, zpíval na mnoha domácích i zahraničních koncertech a vydobyl si pověst kvalitního, spolehlivého a profesionálního tělesa…

„Na Smetanově Litomyšli budu potřetí, je to opět výzva. Ale byla bych ráda, kdyby mě pan Stříteský někdy pozval třeba na nějaký smetanovský koncert.“

„Už jsem dospěla do věku, kdy se ráda zklidním a zkomorním. I hlasu velice prospěje, když se může více koncentrovat na jemnější formu, jako jsou písně.“

„Rolí mám strašně moc, to je pravda. Ale myslím, že se mi hlas vyvíjí tak, jak má.“

Vystupuje na koncertních pódiích i v operních inscenacích, nedávno má úspěšně za sebou Manon v Ostravě nebo Micaëlu v Praze, teď ji čeká mimo jiné její osobní písňový debut v rámci pražského cyklu Lieder Company a vzápětí mimořádný koncert na festivalu Smetanova Litomyšl. Tam 16. června večer zazní v chrámu Nalezení sv. Kříže Requiem za mého přítele, které napsal významný polský skladatel Zbigniew Preisner,…

„Dnes režiséři nepotřebují osobnosti, oni potřebují ‚tělo‘.“

„Mým úkolem je přenést bel canto do českého jazyka, protože pražština je naprosto odlišná od italštiny.“

„Já bych se mohl stát lakmusovým papírkem pro jevištní mluvu.“

S barytonistou Vladimírem Chmelem jsem se poznal před mnoha lety coby člen sboru v produkcích režiséra Martina Otavy, se kterými jsme jezdívali do zahraničí. Velmi dlouhou dobu jsme se neviděli a dohromady nás po letech svedla letošní premiéra Carmen v Národním divadle, ve které hlavní úlohu ztvárnila Ester Pavlů, která je Vladovou pěveckou svěřenkyní. Slovo dalo slovo a my jsme se s Vladem konečně setkali v rozhlasové kavárně. Povídali jsme si o pěvecké technice, o bel cantu, o italštině, ale i jeho krumlovských kurzech, o zpěvácích, těžké zkoušce osudu a také o jeho cestě k Metropolitní opeře a o mnoha dalších věcech.

„Na chedívův příkaz měla v Káhiře vzniknout národní opera. Koho oslovit? Volba padla na toho, jehož Rigoletto zde zaznělo už při otevření Khedivial Opera House – Giuseppe Verdiho.“

„Mezitím se vše bohužel prodlužovalo; došlo ke sporům, v jejichž blízkosti se pohybovala Češka vybraná Verdim do titulní role Aidy, Tereza Stolzová.“

„V hvězdném obsazení zazněla Aida letos na jaře v Opéra Bastille a posluchači si ji mohou vychutnat na stanici D Dur 19. prosince od 16 hodin.“

„Kontext je vším,“ učíval mě můj dlouholetý přítel a guru Miroslav Zikmund. A tak jím tedy Aidin příběh začnu. Slavná a všeobecně oblíbená opera Giuseppe Verdiho měla totiž svou světovou premiéru před půldruhým stoletím, 24. prosince 1871 v zajímavých souvislostech. Konala se na Štědrý den, což ale v muslimské zemi – byť s menšinou koptských křesťanů – nebylo na překážku…

„Výčet operních superstars, které se slétnou do La Scaly, aby tam společně prožily večer nazvaný Znovu hledět ke hvězdám, bere dech.“

„Nejsem si jist, zda je opravdu nutné kořenit árie recitací náročných veršů Cesare Paveseho či Eugenia Montaleho, o plamenných úvahách marxisty Antonia Gramsciho nemluvě.“

„La Scala je symbol umění, divadla a kultury, která nám pomáhá vyjít ven a znovu hledět ke hvězdám.“

Na sedmý den posledního měsíce v roce připadá svátek svatého Ambrože, patrona italského Milána. Ve stejný den tradičně zahajuje novou sezónu milánská La Scala. Letos z pochopitelných důvodů pouze prostřednictvím televizního přenosu do celého světa.