PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Místo koncertu nebylo zvoleno náhodně.“

„Dvě virtuosky se skvěle doplňovaly s naprostou samozřejmostí, jako by byly jedním nástrojem.“

„Setkání s těmito umělkyněmi je vždy mimořádným zážitkem, vysoká laťka je u obou z nich standardem.“

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica ozdobily ‚Dvě Kateřiny‘. Harfistka Kateřina Englichová a sopranistka Kateřina Kněžíková uchvátily publikum na dalším z koncertů v sobotu 12. října v podmanivém interiéru kostela sv. Bartoloměje v Hrádku nad Nisou. Tak jako okvětní plátky růže, každý jiný a přesto ve vzájemné harmonii, rozkvetl i kouzelný večer půvabných umělkyň na sedm způsobů.

„Semerádová hrála s oslnivou lehkostí jí vlastní, přednes byl plný radosti.“

„Sólová skladba nechala vyniknout Urbanetzovu umění a jeho hra byla nejen technicky na výši, ale hluboká v emocích.“

„Předvedli fantastickou spolupráci.“

V rámci Svatováclavského hudebního festivalu právě probíhá koncertní řada Hudební výlety, která posluchačům přináší četné lákavé koncerty. Jedním z nich byl v neděli 13. října koncert s názvem Barokní fantazie, na kterém se představila Jana Semerádová (flauto traverso) a Christoph Urbanetz (viola da gamba). Prostor Rytířského sálu frýdeckého zámku tak rozezněla elegantní a procítěná interpretace barokních skladeb Georga Philippa Telemanna, Marina Maraise a Jacquese-Martina Hotteterra. Hudební večer slovem provedla sama Semerádová, která přiblížila jak historii nástrojů, tak interpretované skladby.

„Janáčkova filharmonie prokázala svůj vysoký standard a nezpochybnitelnou uměleckou úroveň.“

„Nadhudební a nadčasová závěrečná věta Beethovenovy Deváté symfonie naplnila celý sál slavnostním zvukem a majestátní atmosférou.“

„Dirigent Valentin Uryupin vedl hudebníky citlivě, dával bezprostředně najevo jasné záměry a orchestr jej naprosto spolehlivě následoval.“

Slavnostní závěr Lednicko-valtického hudebního festivalu patřil poslednímu a vrcholnému symfonickému dílu Ludwiga van Beethovena. Janáčkova filharmonie Ostrava dechberoucím způsobem přednesla jeho nadčasovou Devátou symfonii a za zpěvu Ódy na radost uzavřela festivalový „zednářský ročník“. Posluchači v zámecké jízdárně byli během večera 12. října svědky výjimečného souznění všech protagonistů na pódiu pod taktovkou soustředěného a charismatického dirigenta Valentina Uryupina.

„Kryštof Spirit vedl výrazovou, dynamickou a tempovou složku provedení v bezpečně a působivě.“

„Z provedení byl sice osvětlením setřen pel vnitřní mystičnosti, intimitě to však dodalo všeobecné sounáležitosti.“

„Dalším autorem v programu sboru byl estonský tvůrce národní hudby a inovátor sborové tvorby Cyrillus Kreek.“

Letošní ročník Mezinárodního festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos přichystal pět koncertů s bohoslužebným prologem. Třetí koncert se konal dne 9. října pod názvem Pocta A. Archangelskému v chrámu sv. Kateřiny Alexandrijské za účasti dvou sborových těles. Ensemble Hilaris vedl Kryštof Spirit a smíšený sbor Canti di Praga vystoupil se sbormistrem Janem Svejkovským. Večer duchovní hudby byl intimní a důstojný.

„Noblesu a šarm svého vystupování přetavila i v umělecký výkon bez známek nervozity.“

„Všichni vystupující si zasluhují absolutorium.

„Akce byla v mnoha ohledech tak nějak příliš ‚normální‘.“

Rakouská klavíristka krkolomného jména, též dirigentka a hudební manažerka Dorothy Khadem-Missagh prožila český debut. Tedy alespoň co se týče jejího hráčského umění. Umělkyně, která už má na kontě dirigentský výstup s Moravskou filharmonií Olomouc, se v sobotu připojila k houslistu Václavu Dvořákovi a violoncellistu Vojtěchu Urbanovi, dvěma hráčům smyčcového Doležalova kvarteta. Divákům v Sále Martinů na pražské HAMU v rámci koncertní řady Qu@rtet+ společně nabídli příjemný pořad z děl českých klasiků.

„Smetanova symfonie zazněla jako zajímavý dobový dokument, který byl skladatelem jeho dalšími orchestrálními díly, tentokrát na poli programní hudby, výrazně překonán.“ 

„Orchestr se toho večera předvedl ve své nejlepší kondici.“

„Chuhei Iwasaki dokázal, že si jako příslušník mladé dirigentské generace umí s Janáčkem dobře poradit.“

Ve čtvrtek 10. října se v plzeňské Měšťanské besedě uskutečnil zahajovací koncert Plzeňské filharmonie sezóny 2024/25. Aby orchestr dostál svému slibu zařadit v Roce české hudby všechna Smetanova symfonická díla, zazněla méně hraná skladatelova Symfonie E dur. Druhou část koncertu vyplnila Janáčkova „slovanská rapsódie“ Taras Bulba. Slavnostní ráz koncertu, uskutečněný za účasti představitelů města a kraje, též podtrhla přítomnost moderátora Jiřího Vejvody a dlouholetého redaktora časopisu Harmonie Luboše Stehlíka. Ředitelka filharmonie Lenka Kavalová mu při této příležitosti předala Čestné ocenění České hudební rady, jejíž je předsedkyní.

„Režisér Ondřej Havelka se nechal strhnout nespoutanou a nakažlivou veselostí, která ovšem nikdy nepřekročila hranice vkusu.“

„Hudba Pavla Haase je podivuhodně vyzrálá, janáčkovsky úderná a sdělná, rozpustilá a fantazijně barevná.“

„Inscenace Šarlatána je zdařilá, a to jak po stránce hudební, tak jevištní.“

Operní soubor Národního divadla moravskoslezského připravil na začátek sezóny premiéru jediné opery skladatele Pavla Haase. Inscenaci režijně připravil Ondřej Havelka, hudebně nastudoval a řídil Jakub Klecker a v rolích se představili Pavol Kubáň, Eva Dřízgová-Jirušová, Kateřina Hebelková, Martin Gurbaľ a mnoho dalších. Varietní podívaná s originálně zpracovanou hudbou se stala prubířským kamenem operního souboru.

„Bezesporu nejextravagantnějším i nejfotogeničtějším kusem večera se stala skladba ‚Fishbones‘ Ondřeje Adámka.“

„Vtip do značné míry spočívá v zapojení fantazie diváka.“

„Večer byl příliš kouskován a fragmentací ztrácel tah.“

Festival Music is je přímým nástupcem festivalu Americké jaro, které se poprvé uskutečnilo v roce 2006. Jeho hlavní myšlenkou je představit hudbu v její rozmanitosti. Nabízí koncerty současné klasické, jazzové, elektronické a alternativní hudby, jež jsou určeny „všem zvídavým posluchačům s chutí poznávat nové věci“. Dramaturgie reflektuje současný hudební vývoj a aktuální témata bez žánrových omezení, a proto není překvapivé, že letošní ročník festivalu – zatím druhý pod názvem Music is – otevřel francouzský soubor bicích nástrojů Les Percussions de Strasbourg. Večer 10. října v pražském centru DOX+ zanechal vesměs pozitivní dojem.

„Hlavní skladbou večera byla Messa di Santa Cecilia, kterou napsal Alessandro Scarlatti.“

„Náročné dílo si vyžádalo nasazení dirigenta.“

„Závěrečné Agnus Dei bylo nejpůsobivější částí celého díla.“

Podzimní festival duchovní hudby Olomouc se letos koná již pojednatřicáté. Olomouc je město arcibiskupské, plné sakrálních památek, ve kterých duchovní hudba zní zcela přirozeně a nesmí chybět. Kostel sv. Michala ve středu 9. října hostil koncert v upomínce ceciliánské tradice a nabídl neopakovatelnou atmosféru. Sólisté Helga Varga Bach, Hilda Gulyás, Jarmila Vantuchová, Matúš Šimko a Dávid Harant zpívali spolu se soubory Musica Aeterna a Vox Aeterna pod vedením Petera Zajíčka a zněla díla autorů 17. a 18. století.

„Celkový pozitivní dojem korunovalo zdravé tempo, díky němuž mohly proznít všechny vztahové nuance díla, akordickou vertikálou počínaje, melodickou horizontálou konče.“

„Hlavní téma přednesly smyčce klenutě a dynamicky načechraně, což vydatně napomohlo patetickému účinu celé kompozice.“

„Provedení bylo díky pečlivému dirigentskému řízení a muzikálnímu přístupu České filharmonie strhující.“

Francouzská dirigentka Nathalie Stutzmann představila v pražském Rudolfinu výběr ze symfonické tvorby Wolfganga Amadea Mozarta a Petra Iljiče Čajkovského v osobitém stylu, jenž nepostrádal žádoucí klasickou lehkost, ani expresivně rozbouřený patos. Česká filharmonie pod vedením Stutzmann předvedla tradičně profesionálně odvedený kus práce, v němž se nenuceně propojil cit pro slohovou autenticitu se zanícenou dramatičností. Dvořákova síň tak 9. října nabídla charakterové proměnlivý a podnětný posluchačský zážitek.

„Děj třetího dějství Wagnerovy opery Tristan a Isolda ztvárnil orchestr s ideálně vypracovaným a vzrušujícím ponorem do autorovy vize.“

„Tenorista Michael Weinius ztvárnil Tristana se vší úctou k jeho úloze.“

„Bernhard Hansky zpíval roli Kurwenala, jako by to byl jeho nejoblíbenější part.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou svého šéfdirigenta a uměleckého ředitele Petra Popelky uzavřel koncertní provádění opery Tristan a Isolda. Stalo se tak v pondělí 7. října ve Dvořákově síni Rudolfina, které slyšelo třetí akt opery. Na pódium se vrátili Michael Weinius a Elisabeth Teige, pěvci hlavních rolí z provedení prvního jednání v roce 2023…

„Dirigentka Alena Hron požádala publikum, aby se po prvních dvou kompozicích zdrželo eventuálního potlesku.“

„Fagotista Jan Hudeček okamžitě ovládá pódium.“

„Zážitek z Pärtových ‚Fratres‘ umocnila precizní spolupráce všech zúčastněných.“ 

Ke druhému abonentnímu koncertu 56. sezony přizvala Komorní filharmonie Pardubice fagotistu Jana Hudečka a dirigentku Alenu Hron. Program večera v Sukově síni 9. října sliboval zajímavé propojení autorů baroka, raného romantismu a soudobé hudby. Na tom by nebylo nic neobvyklého, jenže po vzájemné dohodě všech zúčastněných interpretů a za podpory publika se tentokrát šlo ještě o krok dál.

„Schumann se psaním písní snažil dosáhnout finanční stability. V tom shledávám drobný paradox doby: kdysi skladatelé psali písně, aby se uživili, dnes aby posluchače písňové tvorby pohledal!“

„Na obou sólistech jsem musel ocenit vzájemný respekt a to, jak se ani jeden nesnažil prosadit.“

„Písně se Jägerové zjevně dotýkaly i osobně, svůj niterný prožitek dávala najevo neokázale, leč přesvědčivě a naprosto uvěřitelně.“

Spolek Lieder Society, který si vzal za úkol propagovat a uvádět písňovou tvorbu, nedlouho po svém koncertu k 160. výročí narození Richarda Strausse na pražské Novoměstské radnici uspořádal koncert další, tentokrát v prostorech kostela sv. Vavřince pod Petřínem. Výrazný otisk v paměti jím zanechala altistka Monika Jägerová.

„Jeho důraz na precizní artikulaci umožnil Ligetiho hudbě vyniknout v celé její složitosti.“

„Colli věnoval mimořádnou pozornost ornamentice.“

„Federico Colli zde zvolil kontemplativní přístup, který znamenal extrémní jemnost a zdrženlivost v dynamických vrcholech.“

Rezidenční sólista Janáčkovy filharmonie Ostrava Federico Colli nabídl 7. října klavírní recitál. Zapůsobil šířkou repertoáru, ale také jedinečným interpretačním přístupem ke každému z děl. Pianistova hra je plná detailů, sofistikovaných nuancí a promyšlených rozhodnutí a odráží osobité porozumění hudbě mladší i starší. Colli ukázal, že klavírní prezentace není jen o technické brilanci, ale také o schopnosti komunikovat s posluchačem na hlubší, emocionální rovině.

„Koncert začal netypicky. Účinkující nejdříve stáli a zpívali v zadní části chrámu.“

„Žalmy v byzantském provedení znějí po hudební stránce poněkud jednotvárně, ale právě tím vedou člověka k přemýšlení o ‚vyšších věcech‘.“

„Hudbu ‚hitu století‘ složil ji mnich dosud žijící v monastýru Simonos Petras. A jak se jmenuje? O tom se nemluví.“

Poloostrov Chalkidiki na severu Řecka je typický svými třemi výběžky, které vypadají jako prsty. Nejvýchodnější z nich zvaný Athos dýchá tajemstvím. Ačkoliv je Řecko obecně oblíbenou dovolenkovou destinací, na tento poloostrov se jen tak někdo nepodívá. A zcela zapovězený je ženám. Mnohým tak nezbývá než o putování hornatým poloostrovem posetým pravoslavnými kláštery snít. Velmi autentické, skoro až reálné snění, navíc bez ohledu na pohlaví, nabídl úvodní koncert letošního patnáctého ročníku mezinárodního festivalu pravoslavné duchovní hudby Archaion Kallos. Koncert nesl název Žalmy z Athosu.

„Uniformita finálového programu mohla na první pohled působit poněkud fádně, nicméně opak byl pravdou.“

„Studentka Soulské národní univerzity předvedla poslední Hoffmeistrův koncert tohoto večera s mladistvou pozitivní energií.“

„Všichni čtyři finalisté dosahovali vysoké nejen hráčské, ale i umělecké úrovně a potvrdili renomé Mezinárodní violové soutěže Oskara Nedbala.“

Finálový večer šestého ročníku Mezinárodní violové soutěže Oskara Nedbala se uskutečnil v sále Pražské konzervatoře v neděli 6. října od sedmnácti hodin. Čtyři finalisté za doprovodu renomovaného pardubického souboru Barocco sempre giovane provedli zcela shodný soutěžní repertoár, a to Koncert pro violu a orchestr D dur F. A. Hoffmeistera. Novinkou byl živý stream z finálového kola na platformě YouTube.

„Koncert příznačně nazvaný Lesk a Sláva se konal u příležitosti desátého výročí prezentace Svobodného státu Bavorsko v Čechách.“ 

„Obě tělesa řídil jako host kapelník řezenského dómu Christian Heiß, zatímco umělecký vedoucí souboru Musica Florea Marek Štryncl se věnoval partu bassa continua.“ 

„Chlapecký sbor zaujal neomylnou intonací, pohyblivostí hlasu v náročných fugových partiích, měkkým nasazením tónu a rovněž disciplinovaností.“

Někdejšímu jezuitskému kostelu Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce na hlavním klatovském náměstí se v pátek 4. října večer rozzářila okna. V této impozantní barokní stavbě mohlo početné klatovské publikum uvítat vzácné hosty – nejstarší chlapecký sbor s tisíciletou tradicí, který od roku 1910 vystupuje pod názvem Regensburger Domspatzen (Vrabčáci řezenského dómu)…

„Sopranistky neprojevily žádné známky intonační lability.“

„Pánové si laškování s textem užívali, což bylo možné pozorovat na jejich tvářích i řeči těla.“

„Meditující fráze odříkávali v pianissimu, rezonující myšlenky naopak plným hlasem.“

Dvořák, Smetana, Martinů, Janáček. Díla největších českých skladatelů uvedl Český filharmonický sbor Brno na svém prvním abonentním koncertu, který se konal v neděli 6. října v Besedním domě. Že v žádném případě nepodcení přípravu i zdánlivě méně komplikovaných děl, těleso dokazuje svou technickou zdatností, profesionálním přístupem i vyzrálostí hudebního projevu. Zpěváci sbormistra Petra Fialu následují již od roku 1990.

„Kouzelná flétna je v hodinové zkratce představena podstatnými melodiemi a k tomu v zábavném zjednodušení i přesně volenými slovy.“

„Pět instrumentalistů obdařilo Mozartovu hudbu nenápadnou virtuozitou a měkkým, bohatě barevným souzvukem.“

„Mozartovou hudbou se nekřičí. Na to je vídeňský klasicismus přece jen značně ušlechtilý.“

Dva klarinety a tři basetové rohy dokážou udělat hodně muziky. Vypadají a znějí podobně, ale zdaleka ne úplně stejně. Publikum Lednicko-valtického hudebního festivalu se o tom mohlo přesvědčit při nedělním večerním koncertu v zámeckém kostele v Lednici, vyplněném Mozartovou hudbou.

„Na rozdíl od mnoha jiných soudobých skladeb je Proces velice logicky koherentní od začátku až do přímo šostakovičovského finále.“

„Bella Adamova zaujala pěkným, pevným a citlivým písňovým projevem nezatíženým operními ozdobami ani přílišným forte.“

„Díky takovým koncertům není Smetana jen sádrovým odlitkem v každé učebně hudební výchovy, ale stále inspirujícím, a tudíž i živým skladatelem.“

V sobotu 5. října se v kostele sv. Šimona a Judy v Praze na Starém Městě uskutečnil další koncert Pražských komorních sólistů, kteří si předsevzali věnovat notnou část svého uměleckého soustředění interpretaci soudobé hudby. Nejinak tomu bylo tento večer, kdy na programu byly hned dvě světové premiéry. Vzhledem k tomu, že i třetí kus – Smetanův kvartet Z mého života – získal pro danou příležitost „nový kabátek“ v aranžmá pro smyčcový orchestr, můžeme dokonce mluvit o třech premiérách.

„Důvěrně známá hudba zněla i v kostelním prostoru pohlcujícím nuance niterně a způsobně.“

„Sólo hrála Anna Paulová a patřil jí také úvod kompozice. Její velkolepě a odvážně vyhrané sólo dostihl vzápětí mnohohlasně znějící orchestr.“

„I zde zůstal skladatel ve svém vybraném modu a naložil sólovým partům i orchestru radosti téměř bez oddechu.“

Pražský komorní orchestr s Ludmilou Pavlovou na postu koncertní mistryně hrál Dvořákovu Serenádu E dur a skladby Ondřeje Kukala, emeritního koncertního mistra téhož orchestru. Ve středu 2. října v kostele sv. Šimona a Judy v Praze na Starém Městě byly na programu hned dvě Kukalovy kompozice, z nichž Duo concertino pro violu a orchestr zaznělo ve světové premiéře. Sóla měli Ludmila Pavlová, violista Tomáš Krejbich a klarinetistka Anna Paulová. Do nové koncertní sezóny orchestru vstoupil orchestr zdařilou konfrontací mezi tradičním repertoárem a soudobou hudbou.

„Josef Špaček má krásně lehkou pravou ruku, nemá s ničím problém, ale nestaví to na odiv. Miroslav Sekera je pozorný, zkušený a výjimečný partner, obdobně nenápadný.“

„Dvě dua Z domoviny Bedřicha Smetany zazněla v rovnováze obou nástrojů, srdečně a kultivovaně.“

„Přídavek? Nic pečlivě nazkoušeného, naopak. Tím víc je výsledek, který byl muzikální a výrazově bohatý, hoden obdivu.“

Houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekera připravili pro Lednicko-valtický hudební festival krásný recitál. Dokázali ho ovšem ještě vystupňovat a korunovat přídavkem. Druhá polovina sobotního koncertu v lednické zámecké jízdárně patřila totiž komorní hudbě Jeana Sibelia, a tak se rozhodli – velmi neortodoxně – přidat celou druhou větu z jeho Houslového koncertu.

„Jak překonávat historické bariéry mezi Čechy a Němci, ukazuje Lípa Musica na obou stranách hranice už více než dvacet let.“

„Čajkovskij dovádí skladbu na samý vrchol emocí: její exaltovaná podoba od drobných lyrických momentů po dramatické vrcholy, plná melancholie a vzpomínek, byla ideálním kusem pro tento večer.“

„Mendelssohn vyzněl v podání stipendistů oproti Čajkovskému elegantněji, zvukově barevněji a kompaktněji.“

Tradiční setkání stipendistů Akademie komorní hudby na festivalu Lípa Musica pokračovalo i v letošním roce. Tentokrát se mladé hudebnice a hudebníci pod vedením violoncellisty Tomáše Jamníka představili v evangelicko-luteránském kostele ve Waltersdorfu nedaleko českých hranic. Na koncertu s podtitulem Mladí romantici zazněl Dvořák, Čajkovskij a Mendelssohn-Bartholdy a opravdu to byla láska na první dobu.

„Soubor příležitost využil ke kouzelnému komornímu muzicírování.“
„Umírněný přístup, bez exhibicí a sólové prezentace, ukryl virtuozitu do čisté krásy.“

„Kvinteto potěšilo jak samotnou rozkošnou kompozicí, tak poutavou, suverénně uvolněnou, plastickou a neokázalou hrou.“  

Páteční koncert v prvním říjnovém týdnu, hudební večer se skladbami obohacenými zahraničními inspiracemi, nazval Lednicko-valtický hudební festival Česká hudba bez hranic. Dechové kvinteto Alinde Quintet, mladý soubor ověnčený nedávným prestižním vítězstvím v mnichovské Mezinárodní soutěži ARD, neokázale potěšil nádhernou hrou – interpretací také bez hranic.

„Český filharmonický sbor Brno byl skvěle připraven.“

„Kvalita zvuku Karlovarského symfonického orchestru je pozoruhodná.“

„Dirigent Ondřej Vrabec vedl obě tělesa s lehkostí a jistotou.“

Festival Dvořákův karlovarský podzim nabídl publiku na svém závěrečném koncertu 3. října v Grandhotelu Pupp opravdovou kulturní událost: v koncertním provedení zde zaznělo oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka. Hrál Karlovarský symfonický orchestr, zpíval Český filharmonický sbor Brno společně se sólisty.

„Byl to tak trochu koncert pro fajnšmekry.“

„Bennewitzovo kvarteto nabízí netypickou dramaturgii, silný příběh a hlavně promyšlený zvuk.“

„Allegro molto s pečlivě vypracovanou agogikou v zářivých barvách a jednom švihu uzavřelo zralého Mozarta, promyšleného po všech stránkách.“

Kostel sv. Barbory v Zahrádkách nedaleko České Lípy byl další letošní zastávkou festivalu Lípa Musica. Populární koncert při svíčkách nabídl v pátek 27. září večer renomované Bennewitzovo kvarteto. V neopakovatelné atmosféře zněl vídeňský klasicismus par excellence: Haydn, Beethoven a Mozart.

„Koncert 1. října se konal v Roce české hudby a zároveň v roce dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany a Josefa Leopolda Zvonaře.“

„Koncert pro violoncello a orchestr C dur od Josefa Myslivečka, geniálního tvůrce italských oper, měl zřejmé názvuky na scénický obor.“

„Lyrické momenty měly hloubku, pomalé pasáže vlídnou důstojnost a harmonie finále evokovala vznešenost mysli.“

Dvaačtyřicátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun nabídne celkem šest hudebních večerů. Zahajovací koncert se konal 1. října v Kulturním domě Plzeňka a Jihočeskou filharmonii dirigoval muž mnoha tváří Jan Talich. Toho večera bylo nejdůležitější, že je prasynovec slavného dirigenta Václava Talicha a už jedenáctý rok je čestný prezident festivalu. Na programu koncertu byla díla Josefa Leopolda Zvonaře, Bohuslava Martinů, Josefa Myslivečka, Bedřicha Smetany a Josefa Suka; sólistou večera byl violoncellista Tomáš Jamník. Slavnostní večer byl nevšední událostí a báječným holdem Václavu Talichovi.

„Glanertovo aranžmá nenápadně obkružuje romantický symfonismus, drží se brahmsovského způsobu instrumentace a zachovává i přes drobné výboje jeho náladu.“

„Christian Immler zaujal měkkostí, oduševnělostí a civilní prostotou projevu, čistou dikcí a věrohodným prožitkem. Pro daný úkol ideální interpret.“

„Brahmsovu symfonii dirigoval Marek Janowski zpaměti a živě, neunaveně.“

Česká filharmonie připravila monotematický večer věnovaný Johannesu Brahmsovi. První říjnovou středu v pražském Rudolfinu zazněly jeho písně, jak je pod titulem Čtyři předehry a vážné zpěvy dotvořil a pro basbaryton a orchestr aranžoval Detlev Glanert, a pak jeho Druhá symfonie. Semjona Byčkova dostatečně zastoupil dirigent Marek Janowski.

„Nejprve jsme vyslechli Vaňhalovo Kyrie a Gloria, hudbu slavnostní, plnou okázalého jasu. Následovalo emocionálně vypjaté Zachovo Requiem d moll.“

„Hudební prostředky těchto českých skladatelů jsou si podobné.“

„Všichni umělci vytvořili atmosféru nepochybně blízkou slavnostním duchovním událostem konce 18. století.“

Více než dvě století nás dělí od doby, kdy v evropské hudební kultuře probíhal estetický přechod od baroka ke klasicismu. Je to dostatečně dlouhý čas na to, abychom si dnes uvědomili všechny dobové souvislosti a s nadhledem docenili tehdy vznikající hodnoty. Současná muzikologická bádání nám totiž umožňují provozovat a vnímat historickou hudbu autenticky, národní cítění nás opravňuje k hrdosti, že naši lidé byli přitom. Program koncertu, který uspořádal soubor Musica Florea 2. října v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Náměstí Jiřího z Poděbrad, byl sestaven z duchovní tvorby dvou českých hudebních světoběžníků druhé poloviny 18. století, tedy Jana Zacha a Jana Křtitele Vaňhala.

„Volné asociace, drobné hudební hříčky a odkazy, hlavně ty propojují Smetanovo legendární dílo s kompozicí Nikol Bókové, výsledný pocit je však úplně jiný.“

„Fakt, že v tuto chvíli mohu sedět v kostele a poslouchat zhudebněná slova Milady Horákové dokládá, že nezemřela nadarmo.“

„Výjimečná skladba provedená mimořádnými muzikanty na závěr povedeného festivalu.“

Poslední zářijový den se v Šumperku nesl ve znamení závěrečného koncertu 18. ročníku festivalu Klášterní hudební slavnosti. Že závěr patří mistrům, tam rozhodně vědí, jednalo se totiž o skvostné finále dnes již tradičního několik měsíců trvajícího festivalu. O program se postaraly klavíristka a skladatelka Nikol Bóková, mezzosopranistka Bella Adamova a komorní uskupení Baborak Ensemble, které nese v názvu jméno svého uměleckého vedoucího.