PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V hravej, rytmickej skladbe sme mohli predovšetkým oceniť vynikajúcu Annu Paulovú.“

„Skladateľka si opäť požičiava aj postupy iných žánrov, napríklad glissandá pripomínajúce rockové gitarové sóla.“

„Lejava skladbou zdieľa veľmi koncentrované podnety, ktoré nevyvolávajú len príjemné pocity a nútia k aktívnemu počúvaniu.“

Cyklu soudobé hudby S orchestru Prague Philharmonia sa v poslednej dobe podarilo prilákať pomerne stále publikum. Je v ňom pritom aj mnoho poslucháčov, ktorí so súčasnou hudbou zas tak blízky vzťah nemajú. Tvoria si ho teda skrze cyklus S, ktorého podoba a vlastne aj dramaturgia je tomu prispôsobená. 29. apríla tak v Studiu Švandova divadla zaznela kombinácia diel autora a autorky, ktorých kompozičné jazyky vykazujú rôznu mieru komplexnosti a posluchovej „ústretovosti“: Mariána Lejavu a Kateřiny Horkej.

„Ve druhé větě kouzlili hudebníci pod čitelným vedením Vahida Khadem-Missagha zvukově barevnou hudební pohádku.“

„Chce se jen napsat, že takového Vivaldiho by měl slyšet každý! Nově, neotřele a s evidentním přesvědčením, že právě takové pojetí má své opodstatnění a smysl.“

„Soubor Academia Allegro Vivo přivezl do Jihlavy opravdu strhující zážitek a večer byl krásným dokladem česko-rakouské hudební spolupráce.“

Na nadcházející 24. ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců nalákal 26. dubna jarní prolog. V gotické síni jihlavské radnice vystoupili hosté z Rakouska, špičkový komorní orchestr Academia Allegro Vivo, který je rezidenčním tělesem stejnojmenného dolnorakouského hudebního festivalu. Uměleckým vedoucím souboru je houslista a dirigent Vahid Khadem-Missagh a uskupení je složené z vynikajících studentů a absolventů rakouských hudebních škol. Do Jihlavy byl připraven efektní program – Mozartova Milánská symfonie a Vivaldiho Čtvero ročních dob k připomínce letošního 300. výročí vzniku slavných houslových koncertů.

„Dirigentka Gabriela Tardonová je duší souboru a pravidelně uvádí do života novou, především českou hudební tvorbu.“

„Koncert pro akordeon a smyčce Jan Kapr napsal v roce 1982 a je nejspíš náhoda, že Opera Diversa jej uvedla v předvečer data patentování sólového nástroje.“

„Emmertův student Vojtěch Dlask, jeden z ‚diversních‘ autorů, přišel se skladbou s názvem Leguánka, obětinka podle veršů ze stejnojmenného románu A. M. Ortese.“

Ensemble Opera Diversa spolu se svojí dirigentkou Gabrielou Tardonovou realizovali další z objevitelských koncertů. V úterý 29. dubna v sále Konzervatoře Brno zněly dvě světové premiéry brněnské skladatelské školy. Představeni byli František Emmert a jeho Hudba pro komorní smyčcový orchestr, Vojtěch Dlask se svou Leguánkou, obětinkou podle veršů ze stejnojmenného románu A. M. Ortese a zatřetí zazněl Koncert pro akordeon a smyčce Jana Kapra.

„Přesnými gesty provedl Petr Vronský bezchybně intonující orchestr všemi dynamickými a melodickými vzepětími Novákovy skladby a vytvořil skutečně živý a plastický obraz bouře ve velehorách.“

„Hanušův opus je další výsostnou ukázkou z pokladnice nezatížené dobovými mravy a požadavky, hudbou čistou, svobodnou a nespoutanou, vycházející z poctivého základu tehdejší české moderny.“ 

„Dirigent nevyvolával jednotlivé hráče a skupiny prostřednictvím pokynů ze svého místa, jak bývá v závěru koncertů zvykem. Pěkně si je všechny obešel.“

Filharmonie Hradec Králové potvrdila na svém koncertě konaném v poslední dubnový den obdivuhodnou interpretační úroveň, k níž postupně se omlazující orchestr dospěl díky neutuchající energii a činorodosti svých členů a spoluprací tělesa s předními domácími i zahraničními dirigenty. Středeční večer v Sále filharmonie se pod taktovkou Petra Vronského zaměřil na českou hudbu a doslova hýřil barvami a náladami. 

„Koncert měl nevšední podobu, vystřídala se na něm dvě symfonická tělesa.“

„Ten nejmarkantnější rozdíl se překvapivě nachází v kompaktnosti zvukového obrazu, v jeho dokonalé jednotě, což mladým hudebníkům pochopitelně ještě chybí.“

„Sukův Epilog je dílem hluboké myšlenkové závažnosti a tvůrčího mistrovství, tlumočí naléhavá poselství světla, lásky a smrti.“

Šestý orchestrální koncert abonentní řady „B“ Česká filharmonie naplánovala do tří po sobě jdoucích večerů 30. dubna a 1. a 2. května. Dramaturgicky měl program nevšední podobu, na pódiu Rudolfina se vystřídala dvě symfonická tělesa. Česká studentská filharmonie nejprve přednesla symfonickou suitu Šeherezáda Nikolaje Rimského-Korsakova, ve druhé části večera pak orchestr České filharmonie spolu s Pražským filharmonickým sborem (sbormistr Lukáš Vasilek) a sólisty přednesl symfonický Epilog Josefa Suka. Obě díla zazněla v nastudování a pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie Jakuba Hrůši. Sólové vokální party v Sukově skladbě přednesli Alžběta Poláčková (soprán), Jiří Brückler (baryton) a Jan Šťáva (bas).

„Eleonora Buratto oslnila publikum technickou brilancí i emotivní hloubkou.“

„Jonathan Tetelman si posluchače získal výrazovou přesvědčivostí.“ 

„Nesmírně poutavá interpretace…“

Když se šéfdirigent a umělecký ředitel Berlínských filharmoniků Kirill Petrenko před lety rozhodl provést s filharmoniky poprvé v historii tělesa nejslavnější veristickou operu Giacoma Pucciniho Madama Butterfly, postavil orchestrální hráče před náročnou výzvu. Dílo se totiž rozhodl provést nejdříve při operním představení v Baden-Badenu a až poté koncertně v Berlíně. Druhé zmíněné se uskutečnilo 25. a 27. dubna v domovském sále orchestru.

„Prevažujúcim prejavom intonarumori boli v priebehu koncertu predovšetkým dlhé, plynulo sa premieňajúce zvukové udalosti.“

„Majú svojskú energiu a provokujú naše vnímanie času a bežné očakávania priebehu.“

„Tým možno ešte viac upriamil pozornosť na zvukovosť, ktorá tu prerástla až vo fyzický zážitok.“

V klasických príručkách o hudbe sa väčšinou dočítame, že z dvojice tón–hluk nás viac bude zaujímať práve zvuk vznikajúci pravidelným kmitaním. V 20. storočí sa ale situácia premenila, hluky sa etablovali a výrazne rozšírili zvukový arzenál. Na začiatku tohto procesu stáli aj talianski futuristi a Luigi Russolo, ktorí za účelom tvorby hluku vytvorili nástroje intonarumori. Práve nové kompozície pre tieto nástroje zazneli 22. apríla v Atriu Žižkov.

„Úterní komorní koncert v rámci Pardubického hudebního jara mimo jiné vyzněl coby sešlost dobrých přátel.“ 

„Martin Hršel své vystoupení založil na lehkosti a oné těžko slovy postižitelné graciéznosti, kterou si může dovolit jen ten, kdo vládne vnitřním klidem a vyrovnaností.“ 

„Sledovat společnou interpretaci Markéty Čepické a Martina Hršela se podle očekávání stalo lahůdkou pro uši, ale i pro oči.“

Festival Pardubické hudební jaro v letošním 47. ročníku vyplňují především komorní koncerty. Příležitost sestavit si svůj vlastní sólový recitál dostal klavírista Martin Hršel, jenž se publiku představil v programu nazvaném Patetická v úterý 29. dubna v Gočárově galerii. Nakonec ale nevystoupil zcela sám, ve Dvořákově Sonatině jej doprovodila koncertní mistryně  pardubické Komorní filharmonie Markéta Čepická.

„V době, kdy Weber definoval německou operu, mělo v Neapoli premiéru jedno z vrcholných děl opery italské, Rossiniho Jezerní paní.“

„Prague Philharmonia byla plná jiskřivého zvuku a energie sálající do všech stran, s bohatým výrazovým rejstříkem, který si skvěle poradil se všemi finesami a nástrahami skladatelovy partitury.“

„Brownleeho hlas má neuvěřitelnou sílu, energii a na basbaryton nezvykle bohatou paletu barev i jasné výšky.“

Předposlední koncert orchestrální řady Prague Philharmonia svedl 27. dubna takříkajíc pod jednu střechu tři německé romantiky a jeden kouzelný hlas ze Spojených států. Hudba z děl Carla Marii von Webera, Richarda Wagnera a Gustava Mahlera zazněla pod taktovkou šéfdirigenta orchestru Emmanuela Villauma. Výběr z Mahlerova cyklu Chlapcův kouzelný roh ve druhé půli koncertu přednesl americký basbarytonista Nicholas Brownlee.

„V roli Manrica se na plzeňskou scénu vrátil po delší odmlce Paolo Lardizzone.“

„Svatopluk Sem zaujal jak kantilénou plnou vnitřní naléhavosti, tak příkladnou artikulací a vkusnou mírou afektů.“

„Pěvecky suverénně se zhostily svých partů Lívia Obručník Vénosová jako Leonora a Kateřina Jalovcová v roli Azuceny.“ 

V sobotu 26. dubna se pod taktovkou Jiřího Štrunce uskutečnila v plzeňském Velkém divadle premiéra Verdiho páté nejhranější opery. Vedle členů plzeňského operního ansámblu Divadla Josefa Kajetána Tyla se na ni podíleli i hostující umělci, kteří se svými rolemi mají zkušenosti nejen z domácích, ale i zahraničních scén. Počínaje rokem 1868 byl Trubadúr v Plzni inscenován již pojedenácté, podruhé pak v italském originále. 

„Od 13. dubna bylo realizováno devět koncertů, z nichž nejromantičtější byly nesporně tři temné hodinky ve vodojemech na Žlutém kopci.“

„Josef Špaček má zářivý, něžný, pevný a nosný tón a dokáže jím rozechvívat nejhlubší záhyby lidské duše.“

„Krásnou skladbu dovedli pod cizelérským a nekompromisním, přesto citlivým vedením dirigentky Anny-Marii Helsing k dokonalosti.“

Velikonoční festival duchovní hudby skončil v neděli 27. dubna v brněnském kostele sv. Janů u minoritů. V podání domácí Filharmonie Brno a houslisty Josefa Špačka zazněla skladba anglického skladatele Ralpha Vaughana Williamse Vzlet skřivana a v druhé části Symfonie č. 7 „Angel of Light“ finského skladatele Einojuhaniho Rautavaary, obojí pod taktovkou finsko-švédské dirigentky Anny-Marii Helsing.

„Glierův hornový koncert s stal standardním repertoárem.“

„Technicky vypjaté části závěru sólista zdolal se suverénní bravurou.“

„Dvořákova Šestá působila pod inspirativním vedením dirigenta a nesmírným zaujetím všech hráčů mladě, jásavě, pozitivně.“

Ve dvou večerech s Plzeňskou filharmonií, 24. dubna v plzeňské Měšťanské besedě a následující den v klatovském divadle, se jako sólista představil kolumbijský hráč na lesní roh, člen orchestru Ercules Daniel Urro Vasquez. V jeho podání zazněl známý Glierův Koncert pro lesní roh a orchestr B dur, op. 91. V druhé části večera filharmonici pod vedením Chuheie Iwasakiho přednesli Dvořákovu Šestou symfonii.

„Skladba Mirrors (Zrcadla) absolvující Euniky Pechánkové akcentuje sekci bicích, žestě a harfu.“

„Klavíristka Oleksandra Bokoch dokázala prezentovat něžnou, procítěnou melodii prosvícenou ozdobami i bouři energických akordů.“

„Dirigent Petr Zapletal se plně ponořil do hudby a dal si záležet na vyznění barevnosti instrumentace.“

Moravská filharmonie Olomouc realizuje koncerty ve spolupráci s Hudební fakultou JAMU už mnoho let. Společně představili ve čtvrtek 24. dubna nové absolventy, kteří patří k těm nejlepším. Pod taktovkou Petra Zapletala přednesl orchestr Moravské filharmonie skladbu mladé absolventky Euniky Pechánkové s názvem Mirrors, Koncert pro klavír a orchestr č. 1 Es dur Franze Liszta přednesla Oleksandra Bokoch a na závěr zazněly Ludi symphoniaci skladatele Jana Nováka.

„Posluchači s obdivem vyslechli dvě vynikající skladby Štěpána Raka.“

„Čajkovského Melancholickou serenádu uvedl Václav Hudeček spolu s ansámblem Barocco sempre giovane a od počátečních tlumených tónů se rozezpíval do nádherně jímavé melodie.“

„Pozváním violoncellisty a zpěváka Emila Rovnera pro závěrečný koncert cyklu dostal Koncert díků úžasný rozměr, který inspiroval všechny účinkující.“

Závěr 33. ročníku cyklu Svátky hudby v Praze byl symbolicky věnován připomínce osmdesátého výročí konce druhé světové války a jako Koncert díků zazněl v úterý 22. dubna v Betlémské kapli. Památka obětí nacistického válečného běsnění s antisemitským holokaustem byla uctěna špičkovými sólisty v čele se zakladatelem cyklu Václavem Hudečkem a jeho hosty. Doprovázelo Barocco sempre giovane s Ivou Kramperovou u prvních houslí; zasvěceným průvodcem večera se stal Jiří Vejvoda.

„Skladba Zemka Nováka je vystavěna na originální myšlence jednohlasé, lineární kompoziční práce.“

„Ač Andsnes studoval v Bergenu, je odchovancem české klavírní školy.“

„Sommerova třívětá Vokální symfonie je dílo dramatické, přináší nadčasová sdělení.“

Tři výrazné skladatelské osobnosti ze tří různých epoch evropské hudby se setkaly v programu čtvrtého pořadu abonentní řady „C“ České filharmonie. První z tří plánovaných koncertních večerů se uskutečnil 24. dubna v Dvořákově síni Rudolfina a dirigent Jakub Hrůša byl postaven před velmi závažný a ne zrovna lehký úkol. V úvodu přednesl ve světové premiéře patnáctiminutovou originální kompozici Pavla Zemka Nováka Canto, unisono per orchestra, následoval Koncert pro klavír a orchestr a moll, op. 16 Edvarda Hagerupa Griega v sólovém partu s klavíristou Leifem Ove Andsnesem a vyvrcholením večera se stalo provedení Vokální symfonie pro alt, recitátora, sbor a orchestr od Vladimíra Sommera, na které se podílel Pražský filharmonický sbor.

„Vystoupení Jana Čmejly mohlo vyznít jako generálka před pražskojarním matiné, sympatický pianista ovšem příbramské publikum nadchl plnohodnotným výkonem.“

„Skladba, která ve Čmejlově podání zazněla ve světové premiéře, byla jistou psychologickou sondou do duše návštěvníka hradů a zámků.“

„Vděčné Dvořákovo klavírní dílo oplývající poetikou schumannovského typu podal Čmejla efektně, vervně, s říznou furiantskou rozmáchlostí i kontrastní šibalskou jemností.“

Druhý večer letos šestapadesátiletého Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram náležel klavírnímu umění. Příležitost představit se na sólovém recitálu dostal výrazný reprezentant mladé české pianistické generace, jehož jméno od letošního března zdobí titul Bachpreisträger. Historicky první český klavírní vítěz mezinárodní bachovské soutěže v Lipsku Jan Čmejla se v Příbrami uvedl více než sympatickým výkonem. Zaujal technickou suverenitou, energičností i interpretační přemýšlivostí. Festival navíc Čmejlovým prostřednictvím představil i loňského vítěze své kompoziční soutěže Martina Kux-Krále.

„Daniel Žižka se dopracoval ke strhujícímu podání.“

„Matyáš Papp. Jméno, které si zapamatujme.“

„Designovaný šéfdirigent Janáčkovy opery Robert Kružík ten večer přišel skutečně sloužit.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu se vrátil do středověkých prostor Betlémské kaple, aby poskytl platformu studentům studujícím na škole, která, jak už její název napovídá, klade důraz na umění z opačného konce hudební periodizace. Výrazní představitelé Konzervatoře a VOŠ Jaroslava Ježka se za doprovodu filharmonického tělesa nabídli 24. dubna, kdy koncertní večer se vší žádoucí elegancí řídil dirigent Robert Kružík.

„Sekerova hra byla nesmírně zvukově kultivovaná.“

„Skvěle vygradovaný závěr díla vedl k nadšenému volání ‚bravo‘ plzeňského publika.“

„Nebyla by to Pavla Tesařová, aby na závěr nezahrála něco virtuózního.“

Přestože se koncerty Kruhu přátel hudby tuto sezónu už pomalu blíží ke svému závěru, do Plzně zavítala další esa. Hráčku se zkušeností s postem koncertní mistryně orchestru Prague Philharmonia, primária Ševčíkova kvarteta, členku různých duí, a přesto ještě studentku pražské HAMU, houslistku Pavlu Tesařovou netřeba představovat a vedoucího oddělení klavírní spolupráce na téže akademické půdě Miroslava Sekeru jistě také ne. Oba sestavili a v Plzni 23. dubna představili program virtuózních skladeb především období romantismu.

„Večerní koncert měl svou předehru v pietním aktu u sochy Antonína Dvořáka, kde držela stráž hornická ekipa s vlajkami.“

„Antje Weithaas okamžitě překvapila a omámila barvou svého nástroje s paganiniovským umem zmocnění se publika.“

„Hudbu rozvlnil Brahms beethovensky naléhavými momenty dynamického nasazení, jež v Poschnerově pojetí vyzněly dramaticky a závažně, aniž by negovaly pastorální scenérii.“

Dvořákovský hudební festival v Příbrami otevřel svůj 56. ročník. Pro zahajovací koncert pozval Drážďanskou filharmonii s dirigentem Markusem Poschnerem a houslovou virtuoskou Antje Weithaas, neboť letošní ročník je věnován soužití české kultury a hudby s kulturou německou a rakouskou, jak napsal do svého úvodníku v programové brožuře koncertu Petr Dvořák, pravnuk skladatele. Koncert se konal 22. dubna v Divadle Antonína Dvořáka a předcházel mu pietní akt u sochy mistra. Slavnostní zahájení mělo výtečnou atmosféru a sám koncert se dočkal potlesku ve stoje.

„Dirigent si zvolil výborně kvarteto sólistů, takové vyrovnanosti zvuku se podaří málokdy dosáhnout.“ 

„Příjemným překvapením byl soustředěný a zvukově vybalancovaný zvuk operního sboru.

„Večer byl velkým úspěchem dirigenta i sbormistra.“ 

Velikonoční koncert v českobudějovickém kostele Obětování Panny Marie 18. dubna přinesl provedení Dvořákovy Stabat Mater pod taktovkou šéfdirigenta Jihočeského divadla Davida Švece. Slavné dílo skvěle nastudoval s orchestrem a sborem divadla, kvarteto sólistů tvořili Marie Fajtová, Markéta Cukrová, Daniel Matoušek a František Zahradníček.

„Hluboce duchovní a nesmlouvavě vážné Cherubiniho Requiem stálo vůči Beethovenově Druhé symfonii v příznačném kontrastu.“

„Z orchestru se nesou odvážné zvuky tympánů a žesťů, sboristky a sboristé si sahají na svůj dynamický strop, s vervou se pokoušejí navodit v publiku představu apokalypsy.“

„Dle mého názoru vůbec nejkrásnější částí bylo předposlední Pie Jesu. Meditativní, intimní a s úctou provedené zanechává v člověku hluboký dojem.“

Předvečer velikonočního volna se v Moravské filharmonii Olomouc nesl ve znamení dvou stěžejních děl klasicistního repertoáru. Koncert dostal název Cherubiniho Requiem a v tohoto díla zazněla také druhá Beethovena symfonie v tónině D dur. Moravští filharmonikové, olomoucký Akademický sbor Žerotín a v neposlední řadě dirigent Peter Valentovič se postarali o skvělý hudební zážitek a předznamenali vyvrcholení Svatého týdne.

„Nesmrtelná Eine kleine Nachtmusik okamžitě upoutala očekávaným nasazením a neselhávajícím radostným podtextem.“

„Úvod Meditace v unisonu viol měl nevšední působivost.“

„V závěru vedla Pavlová orchestr v účinném snižování zvuku do neslyšnosti.“

Druhý abonentní koncert sezóny 2025 Pražského komorního orchestru se konal v úterý 15. dubna v Koncertním sále Pražské konzervatoře. Program tvořila osvědčená, známá a populární díla z repertoáru komorních orchestrů: Nechyběla Mozartova Malá noční hudba, Brittenova Prostá symfonie nebo Sukova Meditace na staročeský chorál. Koncert zahájilo aranžmá pro komorní orchestr Smyčcového kvartetu F dur Jana Zacha. Prostě pohoda – malá večerní hudba.

„Touha některých režisérů k aktualizacím a novým výkladům klasických operních děl je dána především akutním nedostatkem soudobých oper, která by reflektovala témata naší doby.“

„Režisérka Loulová obecenstvu servíruje jiný příběh, něž na jaký je zvyklý, který nicméně i přes nelogičnosti v libretu funguje.“

„Divadlo na divadle je možná klišé, nicméně kde jinde ho použít nežli v právě v Komediantech, kde si o to děj vyloženě říká.“

Šestnáctý ročník Festivalu hudebního divadla Opera, který byl zahájen 29. ledna tohoto roku ve Stavovském divadle Janáčkovou Káťou Kabanovou v produkci Slezského divadla z Opavy, byl zakončen na stejném místě 18. dubna, a to populárním dvojtitulem Sedlák kavalír / Komedianti Moravského divadla Olomouc. Jde o inscenaci režisérky Veroniky Kos Loulové v hudebním nastudování Petra Šumníka. 

„Už první věta, nadepsaná prostě Rytmicky, uchvátila pozoruhodným espritem Milhaudovy invence, vzrušenou interpretací a podivuhodnou proměnou dynamiky.“

„Pražákovo kvarteto stvořilo barevně a výrazově vycizelovanou harmonii v souborovém zvuku.“

„Navzdory délce první věty Chaussonova koncertu udržela hudba pozornost nádhernou pulzací, proměnami tempa a účasti jednotlivých nástrojů.“

Na dalším koncertu 130. sezóny Českého spolku pro komorní hudbu vystoupili Pražákovo kvarteto, houslový virtuos Jiří Vodička a pianista François Dumont. Koncert se konal 16. dubna ve Dvořákově síni Rudolfina. Francouzský program večera tvořila díla Daria Milhauda, Clauda Debussyho a Ernesta Chausona.

„Tři obrovské vodojemy vznikly v Brně na Žlutém kopci v létech 1874, 1894 a 1917. Dva jsou cihlové a třetí betonový a všechny mají atmosféru obrovských chrámů.“

„Osm mužů v bílých pláštích přicházelo se světly za zpěvu žalmu od vstupního pavilonu už za tmy.“

„Před očima návštěvníků se rozevřel sugestivní prostor, rozlohou odpovídající několika obrovským chrámům za sebou, s mohutnými pilíři. Prostor byl osvětlován jen malými světýlky v podlaze.“

Brněnský prostor vodojemů hostil na Velký pátek 18. dubna třetí díl scénických Tenebrae. Dva programy Temných hodinek provedl v tajuplném prostoru Vladimír Maňas spolu s Ensemble Versus, tentokrát jen v mužském podání. V režii Kateřiny Křivánkové, s projekcí Anny Laborové, ve scénografii a kostýmech Terezy Jančové vznikl sugestivní program, který připomínal utrpení Krista na Golgotě.

„Francouzský vokálně-instrumentální soubor Les Traversées Baroques se věnuje systematicky hudbě 17. a 18. století.“

„Judith Paquier, hráčka na historické dechové nástroje, v tomto souboru hraje na cink někdy nazývaný cornetto.“

„Víra v podání české mezzosopranistky Dagmar Šaškové je energická a nekompromisní postava, která přímočaře vyhrožuje Ďáblu i Smrti.“

Velikonoční festival duchovní hudby patří již dvaatřicet let neodmyslitelně ke koloritu Velikonoc v Brně. Koncerty v brněnských kostelích mají svoje posluchače a bývají s předstihem zcela vyprodané. Zastavení, zklidnění, smíření… Barokní i soudobá hudba nachází své uplatnění letos od 13. do 27. dubna a v úterý 15. dubna se v kostele sv. Janů u minoritů představil francouzský soubor Les Traversées Baroques ve spolupráci s mezzosopranistkou Dagmar Šaškovou.

„Niterná a precizní práce Vladimíra Maňase na hudební složce přinesla kýžené výsledky.“

„Nabízí se chorál, jejž akustické podmínky dovedou pozdvihnout k mysterióznímu zvukovému dojmu.“

„V antifoně ‚Dum fabricator mundi‘ si slovo předávají ženský sbor se sólistou, interpretace tak nabývá na intenzitě a získává spád.“

Tři scénická provedení Temných hodinek ve třech dnech od 16. do 18. dubna a ve třech brněnských vodojemech si pro své příznivce přichystal brněnský sbor Ensemble Versus v nastudování Vladimíra Maňase; funkční režií dílo doplnila režisérka Kateřina Křivánková. Společně vtáhli diváky během prvního dne na cestu utrpení Ježíše Krista. Hudební průvod koncertu Chorál ve vodojemech I: Via zajistily pašijové zpěvy z Jistebnického kancionálu.

„Andante Richarda Strausse provedl výtečně Kryštof Koska, sólohornista Orchestru Národního divadla.“

„Uvedením druhé věty Koncertu č. 1 Richarda Strausse Kateřina Javůrková okouzlila nádherou svého vytříbeného tónu.“

„Vrcholem večera bylo provedení druhé věty Rachmaninova Klavírního koncertu v úpravě pro klavír a osm horem pod taktovkou Ondřeje Vrabce.“

Letošní již 14. ročník Festivalu Jarmily Novotné v Litni uvedl v sobotu 12. dubna vpravdě jarní Galakoncert hornistů České filharmonie. Koncert byl součástí Jarní akademie hornistů České filharmonie, jež nabídla nejprve v sobotu odpoledne před vystoupením otevřený workshop Klíčová úskalí při hře na lesní roh s renomovaným hornistou Ondřejem Vrabcem. Po večerním koncertu pokračovala akademie v neděli druhým otevřeným workshopem pod vedením známého mistra lesního rohu Radka Baboráka a dvoudenní setkání uzavřelo v neděli odpoledne vystoupení souboru hornistů řízené Jindřichem Petrášem.

„Jeho náhlý odchod jsme pocítili jako velkou ztrátu.“

„Výkony všech účinkujících byly vynikající.“

„Filasův večer by bylo možné označit rovněž jako trombonovou exhibici.“

Pražská HAMU 15. dubna uspořádala vzpomínkový koncert. Nebýt covidové pandemie, která se v uplynulých letech prohnala prakticky celým světem, skladatel Juraj Filas by letos 5. března oslavil své sedmdesáté narozeniny. Zákeřná choroba jej dostihla 31. prosince 2021.

„Divácká návštěva nenaplnila záměr vyzkoušení akustiky. Chyběla potřebná rezonanční výplň.“

„Zazněly skladby autorů, kteří se proslavili skladbami pro filmové plátno. To koresponduje s názvem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.“

„Náročného houslového partu se ujala mladá, teprve 25letá houslistka původem z Polska Sara Dragan.“

Olomoucké hudební jaro nabízí pestrou paletu zajímavých koncertů, které se konají na rozličných místech Olomouce, kdy vedle známých lokalit jsou objevovány prostory nové. Jedno takové „testování“ se konalo v sobotu 12. dubna v Bea centru. Nová stavba tyčící se do úctyhodné výšky má v přízemí atrium, kde se konají nejrůznější společenské akce a vyzkoušet prostor i jako koncertní sál se u příležitosti vystoupení Pražských symfoniků v čele s Tomášem Netopilem rozhodl management olomouckého festivalu.