PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Už v roce 1975 používal Savall francouzské barokní ozdoby jako samozřejmou součást hudební fráze“ 

„Savall v Liberci jako obvykle kolem sebe skromně a soustředěně šířil krásu z hudební komnaty, od které má klíče jen on sám a možná pár podobně vyvolených“

„Nejsem si jist, jestli divákům v zadní části kostela vynahradila přítomnost legendy fakt, že sdělení programu zůstalo pro jejich uši většinou nedostupné“ 

Jedním z vrcholů letošního festivalu Lípa Musica byl bezesporu koncert souboru Hesperion XXI pod vedením legendárního gambisty Jordiho Savalla. Mezi středečním koncertem v Athénách a sobotním v Métách se v pátek představil publiku v libereckém arciděkanském kostele. Jeho pětihlasý gambový konsort s loutnou a dvěma sólovými hlasy připravil program složený z madrigalů a canzonet alžbětínské Anglie. 

„Brněnská inscenace je vzácným příkladem toho, že lze operu v její původní podobě nepodceňovat a že ji lze zpřítomnit i bez režisérského přeznačování.“

„Scéna silně a zdařile evokuje starověký Egypt.“

„Verdiho hudbu dirigent bezpečně rozprostřel pod drama vyvěrající z velkých citů a velkých ideálů.“  

Opera Aida je titulem, který se může jako divácky přitažlivý držet na repertoáru po řadu sezón, a to i tehdy, když neláká na vymoženosti, jako kdysi bývali živí sloni na jevišti. Národní divadlo Brno uvedlo Verdiho mistrovské dílo, staroegyptské drama, jako úvodní premiéru sezóny. Inscenace láká kvalitním hudebním nastudováním, atraktivní vizuální podobou plnou zlaté barevnosti a rozumnou režií bez výstředností. Poslední zářijový páteční večer byl v Janáčkově divadle díky spolehlivé působivosti příběhu a jeho hudební a divadelní podoby veskrze úspěšný.

„Skladba Josefa Bohuslava Foerstera zazněla stejně jako před 80. léty, kdy Moravská filharmonie vznikla.“ 

„Interpretace písní se ujaly sopranistka Kateřina Kněžíková a mezzosopranistka Markéta Cukrová.“

„Zazněla naopak skladba zcela nová, kterou si filharmonie objednala u soudobé slovenské skladatelky Jany Kmiťové.“

Moravská filharmonie Olomouc vstoupila do 80. sezóny s pokorou i s novou nadějí. Pod taktovkou šéfdirigenta Zsolta Hamara zazněly skladby Josefa Bohuslava Foerstera, Wolfganga Amadea Mozarta, Gustava Mahlera a Antonína Dvořáka. Všichni měli vazbu na Olomouc a ve své době zde působili. Písně Gustava Mahlera přednesly Kateřina Kněžíková a Markéta Cukrová a koncert byl přímo přenášen Českým rozhlasem Vltava.

„Je v dnešní době vzácným úkazem, že se mše, jakožto hudební forma, skutečně provede v rámci liturgie.“

„V části Agnus Dei lze výkyvy melodie mimo tonální rámec spojit s barokní rétorickou figurou pathopoiia.“

„Přese všechnu chválu by se dalo polemizovat o tom, kdo vlastně byl zamýšleným recipientem této akce.“

V úterý 23. 9. došlo v rámci oslav 730. výročí založení města Plzeň ke vzácné synergii: byla odsloužena Mše za město Plzeň, kterou vedl Mons. Tomáš Holub za hudebního doprovodu Plzeňské filharmonie a jejích hostů. Záštitu převzal primátor města Roman Zarzycký. Došlo tak k průniku duchovních, uměleckých a zákonodárných činitelů.

„Koncert zarámovaly dvě rozsáhlé sborové skladby s doprovodem varhan Jiřího Laburdy a Petra Ebena.“

„Účinkoval smíšený sbor Notre Dame a svatojakubská varhanice Irena Chřibková.“

„Intonačně složité dílo bylo znamenitě nastudováno i provedeno s neutuchajícím nadšením a elánem.“

25. září zazněl závěrečný koncert Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba. Protože se jednalo o poslední koncert jubilejní sezony, byl přizván k účinkování i smíšený sbor.

„Kdo šel na pražskou premiéru Idomenea s očekáváním ‚dalšího skandálu‘, byl zřejmě zklamán.“ 

„Více nežli pevné dějové i časové ukotvení či lyrické sdělení však režisér akcentuje symboly, emoce a estetiku.“

„Měla-li být sborová složka inaugurační zkouškou nové šéfsbormistryně Státní opery Zuzany Kadlčíkové, pak je třeba dodat, že ji zvládla na výbornou.“

Opera Wolfganga Amadea Mozarta Idomeneo patří k jeho nejrevolučnějším a zároveň nejintimnějším dílům: za příběhem krétského krále, jenž se po trójské válce ocitá v existenčním rozporu, se skrývá i konflikt mezi patriarchálním řádem a láskou mladých lidí. Státní opera dílo nově uvedla 25. září v hudebním nastudování Konrada Junghänela a v režii Calixta Bieita jako první premiéru sezóny.

„Lukáš Klánský se klavírního partu Elegického tria chopil s elegancí a respekt budící tónovou kulturou.“

„Jejich Kreisler byl moderním, ušlechtilým, až akademickým pojetím kdysi salónní rázovité hudby se svými charakteristickým výrazovými a tempovými finesami.“

„Houslista Jan Mráček a Ivan Vokáč u violoncella (oba koncertní mistři České filharmonie) se na strhujících proměnách tématu, dynamice a výrazu nejen podíleli, ale také je rozhodně spoluvytvářeli.“

Český spolek pro komorní hudbu přivítal ve své letošní 131. sezóně Lobkowicz Trio, jehož koncert naplnil Dvořákovu síň Rudolfina ve středu 24. září. Soubor hrál skladby Sergeje Rachmaninova, Otomara Kvěcha, Fritze Kreislera a Johannesa Brahmse. Podivuhodná dramaturgie vsadila na vybrané a zjevně populární opusy včetně milé vzpomínky na uznávaného pedagoga Kvěcha. Provedení mělo dokonalý úspěch a ovace publika byly upřímně nadšené.

„Šéfdirigentem skotského orchestru je mladý, poněkud excentrický dirigent a klavírista Maxim Emelyanychev.“

„Sám sedl jako sólista ke klavíru, od kterého orchestr řídil, a po odehrání svého partu vždy odbíhal před orchestr, aby se zase vrátil k nástroji.“

„Další skladbou byla prskavka s názvem An Orkney Wedding, with Sunrise pro orchestr s dudáckým sólem.“

Festival Moravský podzim se rychle blíží a připomínkou a pozváním bylo netradiční vystoupení. 23. září se představil v brněnském Besedním domě Skotský komorní orchestr pod vedením dirigenta Maxima Emelyanycheva, který účinkoval i jako sólový klavírista. Magnetem koncertu byla sólová prezentace skotského dudáka Roberta Jordana v tradičním kroji. Zcela vyprodaný koncert byl přímo přenášen Českým rozhlasem. Večeru předcházel o den dříve Skotský večer na nádvoří Besedního domu, na kterém se návštěvníci mohli seznámit jak se skotskou hudbou a lidovými tanci, tak třeba s tradičními nápoji.

„Daniel Matejča i Jan Schulmeister jsou skvělí hudebníci s jedinečnou tónovou kulturou a vynikající technikou.“

„Jako pocta svaté Ludmile a kraji opředenému legendami vyznělo Adagio Jaroslava Pelikána naprosto přesvědčivě.“

„Ve skladbě Tre ricercari nechává Martinů jednotlivé nástroje vydechnout jen málokdy.“

V roce 2023 zazářila v komorní kategorii prestižní mezinárodní soutěže Concertino Praga dvojice českých interpretů: osmnáctiletý houslista Daniel Matejča a sedmnáctiletý klavírista Jan Schulmeister. Mladé duo získalo nejen první cenu, ale také řadu cen vedlejších. Součástí první ceny byla pak mimo jiné také možnost zahrát si v sezóně 2025/26 na koncertě se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Mladí umělci si pro tuto příležitost připravili Mozartův Dvojkoncert D dur pro housle, klavír a orchestr. Provedli jej spolu se SOČRem a s dirigentem Jaroslavem Kyzlinkem v úterý 23. září v Betlémské kapli jako první číslo zahajovacího koncertu abonentního cyklu „B“.

„Vše v sólovém partu Klavírního koncertu bylo nádherně propracované co do artikulace a do detailů v pásmech, barvách a akcentech.“

„Nekonečně nádherná linka zasněné střední věty se odehrávala v tak jemné dynamické hladině a měla tak kouzelné vstupy harfy a dřevěných dechových nástrojů, že si posluchač mohl přát, aby ta krása nikdy nepřestala znít.“

„Čajkovského šest symfonií natočil s filharmoniky už kompletně a koncertní návraty k nim jsou pochopitelně čímsi jako erbovní záležitostí.“

Česká filharmonie bezprostředně po skončení festivalu Dvořákova Praha opět naplno opanovala své působiště Rudolfinum. Do sté třicáté sezóny vstoupila s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem ve čtvrtek v televizním přenosu dvěma skvělými kompozicemi – Ravelovým perlivě brilantním Klavírním koncertem a Čajkovského emotivní Pátou symfonií. Jak se dalo čekat, ve velmi dobré formě a navíc se zajímavým sólistou.

„Provedení této světové premiéry bylo senzační, vůbec ne ‚intelektuálské‘.“

„Rozsáhlý, klidně dvacetiminutový opus a svého druhu královská disciplína hry bez doprovodu představily všemožné vysoké umění Terezy Horákové.“

„Obecně řečeno bych koncert prožil raději v menším, útulnějším prostoru se sušší akustikou.“

V evangelickém kostele sv. Salvátora se uskutečnil historicky druhý koncert nové řady Mosty soudobé hudby. Hlavní tvář nového projektu, houslistka Tereza Horáková vystoupila s přední osobností české scény bicistů Martinem Opršálem obsluhujícím nástroj vibrafon. Interpretačně i dramaturgicky výborný večer předestřel i několik podnětů pro příště.

„Kammelova hudba působila v podání Sojkova kvarteta svěže.“

„Nebýt přesvědčivé interpretace Sojkova kvarteta, Mayerovo by dílo rozhodně nevyznělo tak dobře.“

„Interpretace Dvořákova kvintetu byla s ‚referenčním‘ přístupem Smetanova kvarteta a Jana Panenky naprosto srovnatelná, v mnoha detailech, zvláště v klavírním partu, se dá říci ještě zajímavější…“

Je skvělé, že sezónu koncertů Kruhu přátel hudby v Plzni mohl otevřít „domácí“ soubor nesporných kvalit. Kvarteto, jehož tradice trvá od doby založení na půdě Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění již více než třicet let, si pro své plzeňské vystoupení připravilo zajímavý program z děl autorů, jimž se soustavně věnuje. 24. září zazněl Antonín Kammel, Roland Leistner Mayer a Antonín Dvořák.

„Orchester mladých ukrajinských umelcov sa stal významným kultúrnym ambasádorom svojej krajiny.“

„Oksana Lyniv sa angažuje v rozvíjaní mladých talentov a zároveň zanietene propaguje ukrajinskú hudbu.“

„Dramaturgická voľba Brahmsa bola odvážna a hoci nie bez rizika, priniesla večeru silný emocionálny náboj.“

Koncert Mládežníckeho symfonického orchestra Ukrajiny na Bratislavských hudobných slávnostiach pod vedením Oksany Lyniv spojil silný umelecký zážitok s hlbokým spoločenským posolstvom. Zazneli diela mladej skladateľky Marie Khodakivskej i náročné Brahmsove kompozície. Výrazné sólistické výkony, zanietená interpretácia vytvorili večer plný emócií, hrdosti a spolupatričnosti, vyzdvihli silu hudby ako hlasu národa, prejav kultúrnej identity a podporu mladých talentov v čase vojnového konfliktu.

„Domnívám se, že od pořadatelů to byla trochu pragmatická volba. Závěrečný koncert je určen pro mnoho čestných hostů a sponzorů, je to společenská událost, kam se příliš závažná díla jaksi nehodí.“

„Moc jsem nerozuměl tomu, co vede devětasedmdesátiletého rakouského klavíristu Rudolfa Buchbindera hrát právě tohle dílo.“

„Zvuk orchestru byl po celou dobu krásný, mladistvě svěží.“

Závěrečný koncert letošní Dvořákovy Prahy měl 23. září populárnější, odlehčený ráz. Folklórní Enescu, jazzově barevný klavírní koncert od Gershwina, mladý Dvořák a mistrovský Ravel na závěr. Francouzský národní orchestr hrál neobyčejně svěže a jeho současný umělecký šéf rumunského původu Cristian Macelaru ho vedl s naprostou jistotou. Nejméně zaujal výkon pianisty Rudolfa Buchbindera.

„Neobyčejnou kvalitou koncertu byla schopnost spojit hudební krásu s duchovní hloubkou.“

„Zpěvačky volily frázování s ohledem na akustiku.“

„Vynikla tak nejen srozumitelnost, ale i jemná práce s významovými akcenty, které podtrhovaly duchovní obsah zpěvů.“

V pondělí 22. září se v Hlučíně v rámci Svatováclavského hudebního festivalu odehrál nevšední zážitek, který posluchače přenesl hluboko k duchovním kořenům. Kostel sv. Jana Křtitele se stal svědkem hudební pouti do středověké Prahy prostřednictvím programu Srdce Evropy – Gregoriánský chorál a raný vícehlas ve středověké Praze, který přednesl ženský vokální soubor Tiburtina Ensemble pod vedením Barbory Kabátkové.

„Krásná Romance z Klavírního koncertu a moll Clary Schumann se v rukou Onutė Gražinytė doslova vznášela.“

„Steven Isserlis svůj nástroj Stradivari rozezněl precizně v duchu posledního tvůrčího vrcholu Roberta Schumanna.“

„Lucy Crowe pojala svou roli jako andělský hlas a skutečně zněla jako hlas z nebes.“

Dvořákova Praha zaujala v letošním 18. ročníku ambiciózními koncerty se širokým repertoárem a četnými umělci nejvyšší úrovně. Sobotní večer 20. září v Rudolfinu se stal přímo jedním z pilířů letošního festivalu a Dvořákova síň zaplněná hojně také posluchači ze zahraničí očekávala koncert, na který se nezapomíná. Zněla díla manželů Schumannových a po přestávce také Martinů. Sólisty doprovázel orchestr Prague Philharmonia, zpíval i Pražský filharmonický sbor a celé provedení řídil Robert Kružík.

„Fialová a Bárta jsou často žádanými interprety, protože nenabízí jenom kvalitní umělecké uchopení díla, ale také různorodý repertoár napříč stoletími a žánry.“

„To vše s originálním světelným designem vytvořilo působivou, odlehčenou atmosféru, což se do koncertní řady Bez kravaty nesmírně hodí.“

„A i když večerní program postrádal jistou hlubší dramaturgickou vizi, což je škoda, jeho uměleckou úroveň se povedlo udržet výtečnou interpretací.“

Dvořákova Praha nově nabízí koncertní řadu s názvem Bez kravaty (No tie). Ta by podle pořadatelů festivalu měla představit program vstřícnější vůči publiku, aniž by polevil na své kvalitě, a to v uvolněné, neformální atmosféře s dress codem Casual. Lze tedy očekávat atraktivní koncertní řadu kombinující nekonvenční hudební žánry. Jeden z koncertů nového cyklu se uskutečnil dne 22. září v prostorách Divadla X10 s názvem Bach meets Bolling. Interpretovali Jiří Bárta, Terezie Fialová a také Petr Dvorský a Jiří Stivín mladší.

„Program nebol pompéznou oslavou, skôr výnimočným gestom uznania, ponúkajúc malú ochutnávku tvorby.“

„Pažického dôslednosť, s akou zachytil výrazový zámer autorky, sa ukázala aj v ďalších číslach programu.“

„Nový projekt komorného koncertu slovenských skladateľov si svojich poslucháčov našiel.“

Druhý komorný koncert 60. ročníka Bratislavských hudobných slávností priniesol výnimočné stretnutie jubilujúcich skladateliek Sylvie Bodorovej a Ľubice Čekovskej. Pod názvom Dvojportrét z tvorby jubilujúcich skladateliek večer spojil melancholickú, kontemplatívnu tvorbu Čekovskej s temperamentnými skladbami Bodorovej, pričom zazneli aj slovenské premiéry cyklu Four Movements a Concerto dei fiori. Výkony interpretov ako Peter Pažický, Jakub Sedláček či Miriam Rodriguez Brüllová zdôraznili lyriku, jemnú expresivitu a rytmickú presnosť diel, zatiaľ čo dramaturgický kontrast medzi dvoma poetikami dodal koncertu dynamiku a nezabudnuteľnú atmosféru.

„Avantgardní kompozice jsou schopny svést i proslulé dirigenty k plošnosti interpretace.“

„Adámkova skladba pro velký orchestr byla barevně originálnější než Boulezova.“ 

„Díla klasičtější mají v dramaturgické nabídce festivalu schopnost přitáhnout i davy posluchačů.“

V rámci prestižního festivalu Musikfest Berlin, probíhajícího ve dnech 30. srpna až 23. září 2025 v koncertních síních hlavní německé metropole, se uskutečnila ve Velkém sále berlínské Filharmonie také premiéra nového díla Ondřeje Adámka Between Five Columns. Přehlídka výrazně akcentující soudobou hudbu, v těsném spojení s klasickou hudbou starších epoch, přizvala ke své dramaturgické nabídce řadu zahraničních i domácích těles. Pouze Berlínští filharmonikové si připravili dva programy s různými dirigenty.

„První dojem z koncertu je takový, že oba novodobí autoři jsou si velmi podobní.“

„U skladatelů Beria a Bouleze nyní vzpomínáme sto let od narození, u Bacha letos jeho nedožité již 340. narozeniny.“

„Švejkar svůj B klarinet ovládá vskutku mistrovsky. Hraje čistě, s intonační přesností, s rozmanitou škálou barev.“

To trojí užití slova lehkost v titulku reflexe rozhodně není nadbytečné, nejen proto, že připomíná jedno známé literární dílo. Nejlépe totiž charakterizuje koncert klarinetisty Marka Švejkara, který se uskutečnil dne 20. září v nezvykle teplém a slunném sobotním odpoledni v pražském Atriu na Žižkově. Během programu jej podpořili violoncellista David Pěruška a tanečnice Eliška Kopecká. Koncert byl současně představením, respektive, po křesťansku řečeno, křtem nového CD, který právě vyšel u značky Supraphon. Švejkar na něm hraje výhradně sólové skladby pro svůj nástroj.

„Theodora Remundová natočila o souboru Belfiato Quintet dokument pro Českou televizi.“

„Soubor právem získal první cenu v soutěži Antonína Rejchy na festivalu v rakouském Semmeringu.“

„Mezi dvě skvěle a inspirativně hraná díla zařadila dramaturgie mladé dílo modernisty 20. století Luciana Beria.“

V programu Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha patřil nedělní dopolední koncert dne 20. září souboru Belfiato Quintet. Soubor oslavuje dvacetiletí své činnosti a v Anežském klášteře koncertoval za přítomnosti kamer České televize. Na programu měl soubor ověřené skladby svého repertoáru – kvintety Rejchy, Beria, Beethovena a Françaixe. Každý prostor určený k provedení hudby je vhodný, tentokráte promlouval ke koncertu genius loci se slavnou historií českých králů a duchovním odkazem sv. Anežky České.

„Sir John Eliot Gardiner je respektovanou osobností a i za dirigentským pultem bylo znát, že je dirigentem s velkými nároky.“

„Ouvertüre uchopila posluchače jemným pletivem hudební pavučiny, kterým všechny v sále postupně spoutala.“

„Orchestr předvedl ohňostroj barev a harmonie, jeho fortissima vybuchovala jako ohňostroj při líčení čarodějnických orgií.“

Největší hudební festival Slovenska, Bratislavské hudební slavnosti, letos slaví šedesáté výročí trvání. Zahájení se uskutečnilo 19. září a hned druhý koncert 20. září nabídl vystoupení souboru The Constellation Choir ＆Orchestra s dirigentem sirem Johnem Eliotem Gardinerem. S napětím očekávaný koncert byl zcela vyprodaný a setkal se s vřelým přijetím u publika.

„Letos dramaturgie kursů vybrala jednoho z významných tvůrců romantické umělé písně Hugo Wolfa, o kterém se traduje, že své písně s doprovodem klavíru ‚dovedl k dokonalosti, srovnatelné pouze se Schubertem‘.“

„Pódium první části koncertu patřilo třem dvojicím frekventantů, vokalistů s klavírními partnery.“

„Mezzosoprán Adamové se skví širokým vibratem, v nižších polohách má hřejivost a zpěvačka vládne pozoruhodnou tónovou kulturou hlasu schopného nuancí.“

Spolek Lieder Society zahájil svou činnost za povznesení písně, opomíjeného žánru komorní hudby, v roce 2021. Za tímto účelem, vedle koncertní aktivity, otevřel v roce 2023 speciální týdenní lekce pro mladé pěvce a klavíristy nazvané Mladý salón. Letos, už potřetí, se konaly v prostorách Konzervatoře Jana Deyla na Maltézském náměstí v Praze a závěrečný koncert proběhl 20. září v sále Jana Drtiny. Nejdříve vystoupily tři dvojice frekventantů a poté se konal recitál lektorky kurzů Belly Adamové za doprovodu klavíristy Ahmada Hedara. V centru pozornosti se ocitly písně rakouského komponisty Huga Wolfa.

„V prezentácii najvyššej úrovne hudobnej interpretácie sa festival vyrovná ktorémukoľvek v okolitých krajinách.“

„Peter Breiner dokázal vo svojej skladbe rozvinúť všetky odtiene svojho mnohostranného hudobného talentu.“

„V ťažiskovom diele Leonarda Bernsteina si dirigent a sólista dokonalo rozumeli.“

Za zvukov tradičnej festivalovej znelky, slávnostných fanfár Jána Cikkera, otvorili organizátori festivalu 19. septembra v Redute jubilejný 60. ročník Bratislavských hudobných slávností. Slovenská filharmónia pod taktovkou britského dirigenta Wayna Marshalla uviedla pred vypredanou, do posledného miesta zaplnenou koncertnou sieňou diela Petra Breinera, Josepha Haydna a Leonarda Bernsteina (sólo Ladislav Fančovič). Odštartovala tým defilé vyše dvoch desiatok symfonických a komorných koncertov, z ktorých mnohé patria k tomu najlepšiemu, čo sa dá v súčasnosti v európskych sálach počuť.

„Večer byl plný kontrastů jak v repertoáru, tak mezi jednotlivými hlasy.“

„Koncert byl inspirativní přehlídkou mladých pěvců, kteří ve své rozdílnosti vytvořili zajímavou mozaiku začínající generace operních zpěváků.“

„Diváci snahu všech pěvců odměnili zaslouženým potleskem a z koncertu odcházeli zjevně pozitivně naladění, se sympatiemi ke všem vystupujícím.“

Novoměstská radnice se díky Spolku přátel hudebních talentů rozezněla hlasy mladých nadějných pěvců z Česka i zahraničí. Prostor dostali tři zpěváci a dvě zpěvačky a každý z nich vnesl do sálu jinou hudební kvalitu, jinou barvu, jinou uměleckou osobnost. Každopádně šlo však o večer velmi inspirativní, v němž se snoubilo mládí s nadšením i sympatiemi ze strany publika.

„Zsolt Hamar prokázal, že nejen hudba symfonická, ale i opera je jeho srdeční záležitostí.“

„Daniela Špinar dala své režii v prvním obraze nadhled a komiku, druhý obraz je naopak strohý a surrealistický a dává průchod sadismu.“

„Výkony protagonistů byly vzácně vyrovnané.“

Otazníky kolem slučování dvou kulturních institucí, divadla a filharmonie v Olomouci, zdá se, konečně utichly. Filharmonie už zakončila tradiční varhanní festival a operní soubor nastudoval novou klasickou inscenaci, operu Tosca Giacoma Pucciniho, jejíž premiéra se odehrála 19. září. Deklarovaná spolupráce mezi institucemi se naplnila prostřednictvím šéfdirigenta Moravské filharmonie Zsolta Hamara, který se ujal hudebního nastudování opery a také jejího provedení. Hudební i režijní ztvárnění zajistilo divácky přitažlivou inscenaci, která se bude hezky vyjímat na repertoáru.

„Celý výstup Romany Kružíkové naplňoval pocit nadhledu, rezervy a stability.“

„Oba ansámbly část Dies Irae zpracovaly velmi pestře, překvapivě zapůsobila mnoha dynamickými kontrasty.“

„Závěr díla působil nezavršený, po stránce interpretační by snesl dřívější ztišení.“

V pátek 19. září odstartovala 14. sezóna cyklu Bacha na Mozarta! V kostele sv. Janů v Brně společně uctili členové Czech Ensemble Baroque a Silentium ensemble pod taktovkou Romana Válka památku Antonia Salieriho, jehož dvousté výročí úmrtí mělo připomenout provedení jeho vlastního Requiem. Kromě toho zazněla i další duchovní díla skladatele, v nichž se jako sólistka představila Romana Kružíková.

„Jan Martiník svým krásným basovým fondem maloval vokální paletou mnoha barev, zejména jemnějších a světlejších odstínů.“

„Pohříchu neexistuje jen jeden způsob, jak správně interpretovat písně!“

„Roman Hoza skvěle vystihl lyrickou prostotu Dvořákových písní a opět potvrdil svou pověst interpreta-chameleona…“

Poslední festivalový týden Dvořákovy Prahy završí závěrečný koncert letošní Dvořák Collection. 21. září od osmi hodin večer v Anežském klášteře vystoupili pěvci Kateřina Kněžíková, barytonista Roman Hoza a basista Jan Martiník s klavíristy Davidem Marečkem a Miroslavem Sekerou. Společně přednesli básně z Hálkovy sbírky Večerní písně zhudebněné Bedřichem Smetanou, Zdeňkem Fibichem a Antonínem Dvořákem a písňový cyklus Severní noci Jaroslava Křičky.

„V první větě Vivace nasadila Gabriela Tardonová tempo plné energického jiskření.“

„Klavírní part celou dobu ovládala Ayla Bártová a housle Matteo Hager, dva protagonisté koncertu.“

„Matteo Hager zahrál virtuózní přídavek, druhou větu ze své vlastní sonáty.“

V rámci 10. ročníku Lednicko-valtického hudebního festivalu se 20. září konal poprvé v brněnské Redutě Prolog, tedy předjímka festivalu. Jeho základní letošní myšlenkou je Hudba z Nového světa. Večer patřil skladbám tří evropských skladatelů Igora Stravinského, Bohuslava Martinů a Jana Nováka, kteří v Americkém exilu našli inspiraci pro svou tvorbu. Provedení se ujal Ensemble Opera Diversa a dva nadaní mladí sólisté, klavíristka Ayla Bártová a houslista Matteo Hager. Koncert zasvěceně a poutavě provázel Jiří Vejvoda a taktovky se nad ansámblem ujala Gabriela Tardonová.

„Publikum je svědkem toho, kdy slova o silné hudbě a velkých emocích náhle nestačí.“

„Nic svévolného, nic nesmyslného, co by neodpovídalo libretu, nic pobuřujícího.“

„Uprostřed mezi uvážlivou předvídatelností a svobodným, zrovna teď inspirovaným rozmachem, mezi korektností a náruživostí, je Hrůšova síla.“ 

První inscenací, kterou Jakub Hrůša nastudoval jako nový hudební ředitel Královské opery v Londýně, je Pucciniho Tosca. S režisérem Oliverem Mearsem, jinak ředitelem Opery, připravili strhující hudební divadlo. Poctivé, působivé, v porovnání s výstřelky některých oslavovaných kontroverzních režisérů úplně normální. Soudě podle čtvrtého z desítky podzimních představení, které se konalo 21. září odpoledne, trefili do černého. Vyhověli většinovému vkusu, aniž by se v hudbě podbízeli líbivostí a na scéně staromilstvím.