KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Sedmá Mahlerova symfonie v krásném provedení Vídeňských filharmoniků s Andrisem Nelsonsem english

„Hráči s bohatými zkušenosti s hraním ve Vídeňské státní opeře vtiskli provedení Symfonie č. 7 e moll zcela přirozeně ve všech větách adekvátní epickou obraznost.“

„Symfonie má četné vrcholy, které Andris Nelsons vrstevnatě odstínil, přičemž orchestr vedl k velké flexibilitě v maximálně širokém dynamickém a barevném spektru.“

„Smyčcové nástroje dodali přednesu díla hloubku dramatického vyjádření.“

Po Novém roce se k Vídeňským filharmonikům vrátil proslulý lotyšský dirigent Andris Nelsons, který se světoznámým rakouským orchestrem uzavřel vloni ve Smetanově síni Obecního domu 77. ročník MHF Pražské jaro. V Praze společně nabídli festivalovému publiku díla A. Dvořáka, D. D. Šostakoviče a S. Gubajduliny. V lednu ve Vídni a pro koncerty v zahraničí nastudovali program s velkolepou Sedmou symfonií Gustava Mahlera.

Vedení Vídeňských filharmoniků se rozhodlo po dohodě s proslulým dirigentem Andrisem Nelsonsem nastudovat Symfonii č. 7 e moll Gustava Mahlera v rakouské metropoli, kde slavný skladatel a dirigent výrazně ovlivnil nejen dění ve Dvorní opeře (současné Vídeňské státní opeře), jejímž ředitelem byl v letech 1897 až 1907, ale i v Hudebním spolku Společnosti přátel hudby ve Vídni, kde v letech 1898 až 1901 byl nejdůležitějším dirigentem, který nesl zodpovědnost za dirigování abonentních koncertů světoznámého orchestru.

Když vloni ve Velkém festivalovém domě na Salcburském festivalu zazářil Andris Nelsons s Vídeňskými filharmoniky při provedení Mahlerovy Symfonie č. 6 a moll, nastudování následující skladatelovy symfonie bylo pro dirigentovu přípravu se slavným orchestrem logickým pokračováním jejich dlouhodobější spolupráce.

Po třech koncertech ve Zlatém sále Hudebního spolku společnosti přátel hudby ve Vídni ve dnech 13. až 15. ledna 2023 zahráli Vídeňští filharmonikové s A. Nelsonsem Mahlerovu Symfonii č. 7 e moll nadcházející den v Budapešti a 17. ledna 2023 opět v rakouské metropoli, ale ve Velkém sále Vídeňského koncertního domu. Andris Nelsons, jenž je hudebním ředitelem Bostonského symfonického orchestru a lipského Gewandhaus Orchestra, přistoupil ke studiu monumentální partitury o pěti větách pokorně a velmi analyticky.

Velký sál Vídeňského koncertního domu byl vyprodán, navzdory už předchozím koncertům v domovském sídle světoznámého rakouského orchestru. Sál čítající přes osmnáct set návštěvníků vytvořil hudebníkům příjemnou a velmi soustředěnou atmosféru.

Sedmá symfonie Gustava Mahlera, kterou skladatel složil v letech 1904 až 1905, přičemž ještě až do premiéry podrobil dílo několika úpravám, zazněla ve světové premiéře 19. září 1908 v Praze ve Výstavní koncertní síni v provedení České filharmonie pod taktovkou skladatele. Orchestr byl tehdy rozšířen o členy Orchestru Nového německého divadla (současné Státní opery). Vzhledem ke skutečnosti, že Gustav Mahler ve finální páté větě v náznacích parodoval operu Richarda Wagnera Mistři pěvci norimberští, byla tehdy zařazena na program i předehra ze zmíněné Wagnerovy opery. Slavnostní koncert se konal v Praze u příležitosti diamantového jubilea vlády rakouského císaře Františka Josefa I.

Interpretace skladby v podání Vídeňských filharmoniků byla ve Vídni 17. ledna 2023 přijata publikem s velkým nadšením a mnozí návštěvníci ocenili koncert ovacemi ve stoje. Andris Nelsons rozkryl analyticky velkolepost díla, hudebně a dramaticky, a hráči s bohatými zkušenosti s hraním ve Vídeňské státní opeře vtiskli provedení Symfonie č. 7 e moll zcela přirozeně ve všech větách adekvátní epickou obraznost.

I když je symfonie titulována v tónině e moll, je pro posluchače velmi zajímavé, že se skladba už od úvodní h moll přeměňuje do e moll a kolísá v dalších proměnách i jinými tóninami až se celé dílo uzavírá v C dur. Z formálního a významového pohledu rámec skladby tvoří první a pátá věta, přičemž střední část tvoří dvě věty s charakterem noční hudby, mezi které je vloženo scherzo.

Vídeňští filharmonikové první větu Langsam (Adagio) – Allegro risoluto, ma non troppo prodchnuli stylovou temností hutné faktury s mnoha odstíny barev se zářivostí v žestích, z nichž vynikala líbezná hornová sekce v čele s hornistou Josefem Reifem. Interpretačně oslnil zejména trumpetista Stefan Haimel, jehož extrémně obtížný part zahrnoval značně vysoké tóny. Symfonie má četné vrcholy, které Andris Nelsons vrstevnatě odstínil, přičemž orchestr vedl k velké flexibilitě v maximálně širokém dynamickém a barevném spektru.

Epičnost v monumentálním provedení díla byla jiskřivá a dramaticky oslňující. Ve druhé větě Nachtmusik I. Allegro moderato. Andante, oscilující mezi C durC moll, jejíž hudbu skladatel přirovnal ke slavnému obrazu Rembrandta Noční hlídka, zachytili Vídeňští filharmonikové výrazovou grotesknost. Zejména prostřednictvím pochodových a tanečních rytmů. V Mahlerově rozšířené instrumentaci, tentokrát upoutala posluchače i neočekávaná jemnost cinkání kravských zvonců. V dechových nástrojích imitujících zvuky ptáků a přírody, strhli na sebe pozornost v dechové sekci flétnista Wolfgang Breinschmid, pikolistka Karin Bonelli a v dalších pasážích díla i klarinetista Matthias Schorn, fagotistka Sophie Dervaux a její kolega Štěpán Turnovský.

Třetí věta Scherzo Schattenhaft, která má v Mahlerově kompozici až démonický rozměr a projasněna je tonálním kontrastem d moll a D dur, zazněla okázale. Orchestrální hráči uchopili interpretaci v kolísavých proměnách atmosféry děsivosti, sarkasmu a vřelosti. Smyčcové nástroje dodali přednesu díla hloubku dramatického vyjádření. V orchestru se zaskvěl i nový koncertní mistr Yamen Saadi, pocházející z Izraele, který stejný post zastával ve West-Eastern Divan Orchestra.

Čtvrtou větu se symbolickou Nachtmusik II. Andante amoroso už Andris Nelsons ponořil do niterné dramatičnosti, posluchačsky vřelejší s tóninou F dur. V provedení neoslnili jen sólisté, ale pozoruhodné bylo i prosvětlení skladby kytarou a mandolínou v duchu serenády. Ve slavnostní náladě se už nesla pátá věta Rondo-Finale, jejíž dramatičnost strhla na sebe půvab i v jistém odlehčení pojetí a v kráse od počátku neutuchající kompaktnosti zvuku sekcí i celého orchestru. Mahlerovy zajímavé parodie na operu Mistři pěvci norimberští Richarda Wagnera a operetu Veselá vdova Franze Lehára vyzněly hravě a vtipně. Mahlerovu koncepční až moderní polystylovost vycházející historicky z romantických tradic Vídeňští filharmonikové pod vedením Andrise Nelsonse vystihli s velkým porozuměním.

Dirigent byl vyzván i ke slavnostnímu zahájení 80. ročníku Plesu Vídeňských filharmoniků, který se tradičně koná v Hudebního spolku Společnosti přátel hudby ve Vídni. Termín bálu byl stanoven už dlouhodobě na 19. ledna 2023. Mimochodem po zahájení plesu ve Zlatém sále si všichni návštěvníci užívají krásné atmosféry v celém areálu budovy, kde zní většinou živě hudba a překvapivě všech žánrů, od klasické hudby přes jazz až po disco. Program s Mahlerovou symfonií představí světoznámý orchestr s Andrisem Nelsonsem tento týden ještě v Hamburku a Kolíně nad Rýnem.

Foto: Carlos Suarez, Marco Borggreve

Markéta Jůzová

Hudební a divadelní publicistka, překladatelka

Germanistka, muzikoložka a teatroložka se stážemi na Univerzitě ve Vídni a v Sudetoněmeckém hudebním institutu v Regensburgu, kde vědecky působila a byla moderátorkou, se více než dvacet let věnuje publicistické činnosti. Rozhovory s významnými osobnostmi různých profesí a národností i kritiky, komentáře, recenze, reportáže a studie zveřejňuje v českém a zahraničním tisku. Z pozice asistentky režie spolupracovala s Jiřím Menzelem na inscenacích her W. Shakespeara Sen noci svatojánské a Veselé paničky windsorské před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově, u druhé produkce byla i hudební dramaturgyní. Připravovala katalogy pro MHF Petra Dvorského a byla tiskovou mluvčí festivalu. Pro Národní divadlo v Praze edičně zpracovala česko–anglickou programovou brožuru ke světové premiéře dramatu G. Whytea Golem 13. Je autorkou řady koncertních programů a několika pořadů pro ČRo Vltava. Zajímá se o multikulturní a česko–rakouské vztahy. Hraje na flétnu a klavír. Má ráda cestování, horské túry a kondiční plavání. Účastní se environmentálních projektů Nadace monackého prince Alberta II. Publikuje své fotografie.



Příspěvky od Markéta Jůzová



Více z této rubriky