KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Skvělá Novosvětská v Plzni english

„Chuhei Iwasaki má dílo do detailu nastudované, dirigoval zpaměti a přiměl orchestr ke skvělému výkonu.“

„Al-Ashhab přesvědčil svou lehkostí a samozřejmostí projevu.“

„Výkon jednotlivých členů orchestru byl vynikající.“

Druhým koncertem pokračovala v Plzni Platinová řada Plzeňské filharmonie. Program byl orámován provedením dvou orchestrálních děl Antonína Dvořáka a uprostřed zazněla dvě virtuózní díla pro housle a orchestr v podání vynikajícího Milana Al-Ashhaba. Celý večer byl pro posluchače mimořádným zážitkem.

V úvodu zazněla jedna z orchestrálních předeher Antonína Dvořáka Othello. Původní název díla Láska míní zvláště žárlivostí otrávenou podobu Shakespearovy postavy. Dodatečné poznámky ve Dvořákově rukopisu dokládají, že autor se držel při komponování díla jednotlivých momentů Shakespearova dramatu. Plzeňské provedení bylo zpočátku poznamenáno nesouhrou jak v úvodním akordu žesťů, tak v marcato vstupu skupiny prvních houslí, nicméně v průběhu se rozvinulo do velice koncentrované podoby. Tutti orchestru pod vedením jeho šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho znělo přirozeně, mohutně a zároveň průzračně. Zřetelně vyzněla všechna témata, skvěle vyšlo závěrečné piú accelerando.

Magnetem programu bylo přizvání vynikajícího sólisty, houslisty Milana Al-Ashhaba k provedení dvou virtuózních skladeb. Nejprve zaznělo Rondo „La campanella“ z Koncertu pro housle a orchestr č. 2 h moll, op. 7 Niccola Paganiniho. Skladba, která se uvádí často takto samostatně, zazněla díky naprostému nadhledu sólisty skvěle. V romantismu oblíbené téma známe třeba ze zpracování Franze Liszta pro klavír jako jedné z šesti jeho Etud podle Paganiniho. To, že Al-Ashhab je opravdovým kumštýřem, který neupřednostňuje samoúčelné vyznění technických problémů, ale hudební celek, ocenilo publikum velkými ovacemi, které musel sólista s dirigentem utnout přechodem k interpretaci dalšího plánovaného díla pro housle a orchestr – Fantasií na témata z opery Carmen, op. 25 Pabla de Sarasateho. V tomto díle bylo navíc slyšet, jak si i samotní hráči orchestru užívají interpretaci hudby, kterou sami obvykle neprovozují. Dirigent i v tomto díle pečlivě sledoval sólistu a udržel s ním maximální možnou souhru, a to i v houslistou zvoleném velmi rychlém tempu kódy díla. Al-Ashhab i zde přesvědčil svou lehkostí a samozřejmostí projevu. I v pomalé části díla si jeho půvab doslova vychutnal. Přestože Al-Ashhab má ve svém repertoáru také jinou, ještě technicky obtížnější verzi zpracování stejného tématu skladatele Franze Waxmana, dílo Sarasateho má větší noblesu a troufám si říci i hudební výpověď. Al-Ashhab se musel publiku dodatečně odvděčit interpretací jedné části z Bachových Partit pro sólové housle.

Vrcholem večera bylo naprosto svrchované podání Symfonie č. 9 „Z Nového světa“ Antonína Dvořáka. Chuhei Iwasaki má dílo do detailu nastudované, dirigoval zpaměti a přiměl orchestr ke skvělému výkonu. Osobně mne zaujaly častá Dvořákem „pp“ a „ppp“ označená místa, kde dirigent ve spolupráci s hráči orchestr vytvořil obrovské napětí díky opravdu nízké dynamice, dále soudržnost první a závěrečné části. Třetí část Molto vivace měla pregnantní rytmus. Dirigent se rozhodl plynule přejít k závěrečné části Allegru con fuoco, interpretované ve svěžím tempu. Každý z posluchačů samozřejmě očekával, jak vyzní v poměrně dosti mezinárodně obsazeném orchestru jednotlivá sóla „národního“ Larga. I zde byl výkon jednotlivých členů orchestru vynikající, dirigent po doznění symfonie právem vyzdvihl první hráče jednotlivých skupin a posléze i celé skupiny hráčů. Uznání si tak zasloužil zejména výkon hráčky na anglický roh Yelyzavety Sukhyny, hráče prvního lesního rohu Daniela Urro, prvního flétnisty Jakuba Klögnera a prvního klarinetisty Jana Oblištila. Skvěle vyznělo také společné sólo koncertního mistra violoncell Davida Niederleho s koncertním mistrem orchestru Olgou Alicjí Osmolińskou. Celkově dílo vyšlo výborně nejen díky těmto detailům, ale i díky celkové koncepci výstavby díla dirigentem, který přestože pochází z Japonska, v Čechách studoval a k české hudbě má úzký vztah.

******

Foto: Jan Kantor

Petr Novák

Petr Novák

Pedagog klavírní hry, sólista, komorní hráč a korepetitor

Studoval na Konzervatoři Plzeň, na Hudební fakultě AMU v Praze a na Hochschule für Musik und Theater Felix Mendelssohn-Bartholdy v Lipsku. Jako sólista spolupracoval s tuzemskými orchestry a se Symfonickým orchestrem v běloruském Brestu, recitály měl nejen doma v Plzni, v Praze a na festivalu Janáčkův máj, ale i v Německu. Těžištěm jeho činnosti je ale spolupráce s mladými studenty – instrumentalisty, a to jak na půdě Konzervatoře Plzeň, tak při korepetici například na Letních hudebních kurzech v Domažlicích, Letních hudebních kurzech Plzeňského kraje, Třeboňském letním setkávání a jinde. Per Novák spolupracuje nebo spolupracoval s renomovanými sólisty, nahrává pro Český rozhlas, jeho spolupráci s houslistkou Viktorií Kaunzner zachytil Bavorský rozhlas. Účinkoval ve významných sálech, zvláště v Británii - ve Wigmore Hall v Londýně, Bridgewater Hall v Manchesteru nebo v St. David´s Hall v Cardiffu. Po studiích působí už osmnáctým rokem v Plzni. Zapojuje se i do hudebně – publikační činnosti, mimo jiné pro Plzeňský deník.

www.novakpetr.com



Příspěvky od Petr Novák



Více z této rubriky