PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Změna místa konání byla ku prospěchu věci.“

„Fialovo úsporné, ale výmluvné gesto naplno rozevřelo pestrou paletu zvukových barev i obdivuhodné dynamické rozpětí sboru.“

„Martinů byl bezesporu jedním z hudebních vrcholů večera.“

Letošní 54. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami hostil Český filharmonický sbor Brno. Jedno z našich nejlepších vokálních těles zavítalo v úterý 23. května 2023 do Březových Hor společně se svým zakladatelem-dirigentem Petrem Fialou, který se v obdivuhodné svěžesti letos dožívá významného životního jubilea. Velmi působivou dramaturgii podpořily i skvělé umělecké výkony.

„Mozartovo Requiem zvolila dramaturgie pro tento vzpomínkový večer na paměť koncertu, který se zde konal 14. dubna 1878. Podle informací v programu večera ho tehdy prosadil Leoš Janáček, který celý koncert dirigoval.“

„Mozart a Vranický, dva hudebníci, o jejichž přátelství se toho příliš neví, na rozdíl od smyšleného rivalství mezi Mozartem a Salierim. Dějiny si žádají skandály, ale tady šlo o vzájemnou spolupráci a přátelské porozumění.“

„Sbor zněl vyváženě a precizně, zejména v polyfonních částech, soprány byly zvonivé, přesto měkké, alty a tenoři měli hutný zvuk a basy byly úderné a společně s orchestrem vytvářeli zvukově strukturovaný a kompaktní zvuk.“

Oslavy 150 let otevření Besedního domu v Brně pokračovaly pátým abonentním koncertem v řadě s názvem Filharmonie doma. Ve čtvrtek 11. května zaznělo v sále Besedního domu Requiem Wolfganga Amadea Mozarta, Filharmonii Brno vedl dirigent Robert Kružík. Repríza je naplánována na pátek 12. května. Zpívali sólisté Romana Kružíková, Monika Jägerová, Ondřej Koplík a Martin Gurbaľ a Český filharmonický sbor Brno, vedený sbormistrem Petrem Fialou. Před tím ještě zazněla Symfonie D dur Pavla Vranického.

„Plné obsazení filharmonie doplnili zpěváci Českého filharmonického sboru Brno, pod vedením sbormistra Petra Fialy. Vedle orchestru se ještě postavili čtyři hudebníci Horňácké muziky Petra Mičky.“

„Spolupráce filharmonie a Horňácké muziky byla postavena na kontrastech. Byly vytipovány části skladby, proti kterým Horňáci zahráli vždy svoji skladbu, která se tematicky (slovy či hudebně) nějak k té Janáčkově vázala.“

„Už se nám stalo, že jsme hráli jiné žánry, dělali jsme v projektu, který se jmenoval „Hrubá hudba” a bylo to spojení s jazzem a s elektronickou hudbou. S brněnskou filharmonií vystupujeme poprvé a je to pro nás obrovská čest i závazek,” svěřil se první houslista Petr Mička.“

Oslavy 150 let vzniku Besedního domu v Brně se nemohly obejít bez připomenutí folkloristické činnosti Leoše Janáčka. Ve čtvrtek 4. května se uskutečnil v Besedním domě večer, který připomenul Janáčkův vztah k lidové písni. Filharmonie Brno spolu s Českým filharmonickým sborem Brno provedli koncertně balet Rákos Rákoczy pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Ke spolupráci si přizvali Horňáckou muziku Petra Mičky, stejně jako to provedl Leoš Janáček 20. listopadu 1892 na Koncertu moravské lidové hudby. Akce se opakovala ještě v pátek 5. května, kdy byla přenášena Českou televizí, a o přestávce koncertu byl na ČT Artu promítán dokument Já Besední dům, který u příležitosti výročí natočil režisér Tomáš Kratochvíl.

„Zejména sborové pasáže hýří dynamickými kontrasty i vstupy a cappella, stejně jako polyfonními postupy.“

„Orchestr Filharmonie Brno podal poctivý profesionální výkon pod vedením dirigenta Jaroslava Kyzlinka, který ho vedl jasnými, přesnými gesty.“

„Sladké sopránové Sanctus se neslo prostorem v podání Alžběty Poláčkové, jejíž kulatý a sladký soprán hladil v procítěném výrazu, podpořeném flétnou a anglickým rohem.“

Čtrnáctidenní maraton duchovní hudby provázel letošní Velikonoce. Pod názvem Přetváření zněly od 2. dubna koncerty, které přinesly duchovní hudbu jak historickou, tak i autentické premiéry. Šest koncertů, troje Temné hodinky, dvě světové premiéry, druhá dokonce na objednávku festivalu, to je letošní souhrn toho nejlepšího, co bylo možné na festivalu slyšet. V pěti brněnských chrámech vítali posluchače, kteří se rádi ponořili do krásné duchovní hudby. Poslední koncert se odehrál v minoritském kostele sv. Janů v neděli 16. dubna a zcela zaplněný prostor pomohl k dobré akustice. Orchestr Filharmonie Brno řídil Jaroslav Kyzlink, Český filharmonický sbor Brno připravil sbormistr Petr Fiala a obsazení sólových partů bylo rovněž velmi atraktivní. Dvě sopranistky, Američanka Becca Conviser, která zpívala první skladbu a Alžběta Poláčková pro skladbu druhou, mezzosoprán zastala islandská pěvkyně Arnheiður Eiríksdóttir, tenoristou byl Jaroslav Březina a basový part zpíval Peter Mikuláš.

 „Velikonoce 2023 s sebou přinášejí nový začátek. Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším.“

„V centru našeho hledání bude letos postava Tannhäusera. Hrdiny ztraceného a svedeného, ale také poctivě hledajícího sebe sama.“

„Svět Richarda Wagnera, nejradikálnějšího hudebního inovátora v dějinách, pro nás bude novou startovní čarou i laboratoří zároveň, a to v opeře, na koncertech, v tanečních projektech i v elektronické hudbě.“

Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším… Tolik ukázka z uvítacího textu programu salcburského Velikonočního festivalu 2023, který se uskutečnil od 1. do 10. dubna. Autorem těchto slov je festivalový intendant Nikolaus Bachler. Výroky o „novém začátku“ jsou skutečně namístě. Co však překvapí, je skutečnost, že se pan ředitel prakticky neobtěžuje s vysvětlením, proč vlastně k jakési nové éře festivalu vůbec dochází. Řekněme si to tedy ve stručnosti alespoň my.

„Chuhei Iwasaki přistoupil k nastudování se svou, již tradiční precizností, ale tentokrát i s velkou pokorou.“

„Český filharmonický sbor Brno je schopen vytvořit obrovské napětí v místech, kdy je předepsáno pianissimo a zároveň se s jistotou pouští do velkých forte.“

„Orchestr zněl velmi plasticky, vyzněla zejména místa gradací do velkých dynamik.“

Velmi zdařilým provedením Dvořákova díla Stabat Mater ukončil 6. dubna orchestr Plzeňské filharmonie festival Smetanovské dny, který se konal v Plzni již počtyřiatřicáté. Ke spolupráci byl přizván Český filharmonický sbor Brno. Provedení řídil šéfdirigent orchestru Chuhei Iwasaki.

„Provedení bylo naprosto přesvědčivé, jistě i díky bohaté dirigentské zkušenosti Leoše Svárovského.“  

„Někteří posluchači klasických koncertů mají duchovní kantátu Stabat Mater spojenu pouze s Antonínem Dvořákem.“

„Přestože poslech díla mohl být pro některé posluchače doslova emočně vyčerpávající, nezbývá než smeknout jak před dílem samým, tak před náročností jeho nastudování a provedení.“

Bohatá a žánrově pestrá 45. koncertní sezóna Filharmonie Hradec Králové nabídla kromě šesti abonentních řad i tři mimořádné koncerty. Ten, který se uskutečnil 3. dubna 2023, byl mimořádný. Hradecká filharmonie pod vedením zkušeného Leoše Svárovského uvedla Stabat Mater Petra Fialy (*25. 3. 1943), světově uznávaného brněnského sbormistra, skladatele a pedagoga, zakladatele proslulého Českého filharmonického sboru Brno. Stalo se tak krátce po světové premiéře tohoto díla ve Zlíně (Filharmonie Zlín, Robert Kružík, 22. 3. 23) a následném slavnostním provedení k autorovu jubileu v brněnském Besedním domě, dne 26. března za přítomnosti předsedy vlády Petra Fialy, skladatelova jmenovce. Aktuálnímu vyznění přispělo i vhodné načasování. Dílo je věnováno památce Jiřího Bělohlávka, přičemž na podzim se na jeho provedení chystá i Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. Kromě obligátního spojení orchestru se smíšeným sborem, svěřil Petr Fiala významnou úlohu i sólové viole, tedy trpící Matce Boží, jejíhož náročného partu se ujala autorova dcera Kristina Fialová, v současné době i ve světovém měřítku špičková interpretka tohoto nástroje.

„Akce měla větší lesk i proto, že koncert byl realizován ke skladatelovým 80. narozeninám a snímaly ji mikrofony Českého rozhlasu. Sál Kongresového centra ve Zlíně je navíc reprezentativním místem, kde se mohou odehrávat slavnostní akce a jeho prostředí je velmi inspirující.“  

„Prvního uvedení se ujala sólistka Kristina Fialová, dcera skladatele, pro kterou byl part napsán. Viola v kantátě ztělesňuje Matku Boží, je obrazem její trpící duše a v každé části díla má jiný charakter bolestného výkřiku.“

„Dirigent Robert Kružík motivoval orchestr pevnými a přesnými gesty a dokázal vytvářet kompaktní a gradující plochy hudby, které obecenstvo přijímalo s nadšením.“

Filharmonie Bohuslava Martinů, jejímž domovským působištěm je Zlín, je dynamickým tělesem, které o sobě dává vědět progresivními činy. Světové premiéry českých skladatelů uvádí programově, stejně jako dává prostor mladým a energickým dirigentům a sólistům. Ve středu 22. března 2023 uvedla dílo brněnského skladatele Petra Fialy, který je současně i zakladatelem, ředitelem a sbormistrem Českého filharmonického sboru Brno, jenž na akci spolupracoval. Dirigoval šéfdirigent zlínské filharmonie Robert Kružík a sólového partu violy se ujala Kristina Fialová. Spolu s premiérovaným Stabat Mater zazněla ještě Schicksalslied Johannesa Brahmse a Te Deum Antonína Dvořáka, kde se sopránového partu ujala Jana Sibera. Barytonové sólo zpíval Lukáš Bařák.

„V provizorních podmínkách ghetta byl hybatelem a hlavním protagonistou koncertních uvedení Verdiho díla, ale mimo jiné také nastudování Smetanových oper, dirigent Rafael Schächter.“

„V profesionálním prostředí v Praze Verdiho Requiem zaznělo s pouhým klavírním doprovodem nyní poprvé.“

„Sbor ani sólisté se nemohli opřít o masu či barvy orchestrálního zvuku, vztahovat se k nim a trochu se tam i bezpečně skrýt.“

Těžko si představit spojnici mezi katolickou mší za zemřelé a židovskou komunitou. Terezínské ghetto, kam byly za druhé světové války deportovány desetitisíce Židů, však takovým průsečíkem je. Věznění lidé, umělci i nesčetní amatéři, tam nastudovali a uvedli na podzim roku 1943 a pak ještě od ledna 1944 nejméně tucetkrát Verdiho Requiem. Připomínkou a svého druhu i rekonstrukcí těchto neuvěřitelných počinů byl čtvrteční koncert v rámci pražského festivalu Věčná naděje. Messa da Requiem Giuseppe Verdiho zazněla, tak jako v Terezíně, za pouhého klavírního doprovodu.

„Dramaturgie vsadila na jistotu a na českou klasiku s tím, že je nutno na začátku nového roku posluchače pohladit po duši a zazněly árie z oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.“

„Na závěr zazněly části z opery Petra Fialy Kráska a zvíře, která se na jevišti ještě nikdy neobjevila. “Je to první a zřejmě i poslední provedení”, skepticky pronesl autor.“

„Na Novoročním koncertě slyšelo publikum premiéru, která překvapila instrumentální barevností a impresionistickým výrazem, kterému nechyběly silné výrazové prvky. Osvěžující bylo použití kytary v orchestru, která přinášela do proudu hudby francouzský šarm.“

Novoroční koncert, uskutečněný v neděli 8. ledna v Besedním domě v Brně, měl na programu části ze známých klasických českých oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Na jeho závěr pak zazněla premiéra částí z jediné opery sbormistra Českého filharmonického sboru Brno Petra Fialy. Spolu se sborem vystoupil soubor Czech Virtuosi s dirigentem Tomášem Hanákem, sólisty byli sopranistka Pavla Vykopalová, altistka Jana Sýkorová, tenorista Tomáš Černý a barytonista Jiří Brückler. Zcela vyprodaný sál přijal vděčně dramaturgii a sólisty zahrnul nadšenými ovacemi.

„Zahájil sbor v komorním obsazení spolu se třemi trubkami radostnou zvěstí.“

„Soprán Terezy Zimkové byl jásavý, pevný a zvonivý, poté zklidnilo tok hudby pevné a hutné basové sólo Tomáše Šelce.“

„Jarmila Balážová měla možnost ukázat finesy své pěvecké techniky i procítěnost přednesu niterného vztahu matky k dítěti.“

Na Vánoce nezaznělo Vánoční oratorium Johanna Sebastiana Bacha v kostele svatého Augustina v Brně v podání komorního souboru Czech Virtuosi poprvé. Naopak se tohle dílo stalo tradičním v době vánoční a soubor ho hraje vždy, spolu s Českým filharmonickým sborem Brno, vedeným tentokrát mladým druhým sbormistrem Michaelem Dvořákem. Samozřejmě ne celé. V úterý 27. prosince to byly tři první části, ke kterým si orchestr přizval sólisty. Sopránového partu se zhostila Tereza Zimková, altový part patřil Jarmile Balážové, tenoristou byl Matúš Šimko a barytonového partu se ujal Tomáš Šelc. Koncert řídil dirigent Jakub Klecker. Koncert měl slavnostní atmosféru a publikum ho vděčně přijalo, jako ostatně každoročně.

„Onemocnělou sopranistku nahradila Lucie Vorlová a tenoristu Theophilus Štourač. Hlavního dirigenta sboru Petra Fialu zastoupil druhý sbormistr Michael Dvořák.“

„Gloria in Re maggiore, RV 589 Antonia Vivaldiho patří k jeho církevním skladbám. Jde o skladbu pro komorní orchestr, sbor, varhany a dva soprány.“

„Česká mše vánoční je tvořena devíti částmi s latinskými klasickými názvy až po Závěr, který velebně zakončuje české vyprávění o zázraku, který se stal v Betlémě.“

Český filharmonický sbor Brno má v cyklu abonentních koncertů pro své fanoušky samozřejmě i Vánoční koncert, který se koná v Besedním domě a má vřelou a přátelskou atmosféru. Většinou jsou i sólisty domácí zpěváci, spoluúčast komorního souboru Czech virtuosi je už pravidlem a Česká mše vánoční od Jakuba Jana Ryby rovněž nesmí chybět. Letos jí na koncertě, který se konal ve čtvrtek 22. prosince, předcházelo Gloria in Re maggiore, RV 589 Antonia Vivaldiho a na závěr nesměla chybět píseň Narodil se Kristus Pán za aktivní pěvecké účasti celého publika vestoje.