PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Význam kultury je pro společnost nesporný, ale přitom její pozice je velmi křehká.“

„Náš festival se snaží být místem, kde jsou předávána poselství.“

„Festival patří mezi ozdoby města Olomouc a těší se zájmu jeho obyvatel.“

Jubilejní třicátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby Olomouc byl zahájen. V letošním roce organizátoři připravili zážitkovou dramaturgii, která spojuje tradiční duchovní hudbu s mladými interprety, vyhledává zapomenuté skvosty a hledá neotřelé kompozice. O festivalu, který začal 23. září a trvá až do 21. října na různých místech Olomouce, jsme si povídali s jeho paní ředitelkou Dobromilou Hamplovou.

„Paul Lewis je typem klavíristy spíše introvertním, v gestech i mimice rezervovanějším, nicméně ve zvukovém i technickém provedení naprosto brilantním.“

„Od první chvíle dokázal dirigent Petr Popelka držet neskutečné napětí v dramaticky tísnivé atmosféře.“

„Úlevně pozitivní a radostná hudba po nádherném, avšak depresivním Novákovi účinkovala jak pravý balzám na duši. Český filharmonický sbor Brno renomovaného sbormistra Petra Fialy jednoznačně potvrdil svou pověst jednoho z nejlepších světových sborových těles.“

Závěrečný koncert Dvořákovy Prahy se letos nesl v duchu dvojího kulatého jubilea. Johannes Brahms „slaví“ v tomto roce 190 let od svého narození, Český (Československý) rozhlas zase sto let své existence. Samozřejmě tedy poslední festivalový večer nemohl patřit nikomu jinému než právě Symfonickému orchestru Českého rozhlasu v čele s jeho šéfdirigentem Petrem Popelkou. Koncert, který se konal 25. září od dvaceti hodin ve zcela zaplněné Dvořákově síni Rudolfina, přenášel živě Český rozhlas Vltava, vysílán bude následně i v zahraničních rozhlasových stanicích partnerské sítě Eurorádia. Večerem provázela moderátorka Jana Trojanová a publikum si mohlo vychutnat mimořádný hudební zážitek.

„Velvyslanec Japonska, pan Suzuki Hideo v anglickém projevu k publiku překvapil znalostí české kultury i situace Filharmonie Brno, když podpořil záměr výstavby nového koncertního sálu.“

„První věta je obrazem smrti hrdiny, při jehož pohřbu se vynořují filosofické otázky o smyslu života a smrti.“

„Vize vzkříšení, neskutečně působivá a přesvědčivá, vyvolala po zaraženém tichu explozi ovací. Jestli opravdu duše Gustava Mahlera, vzkříšená v jakékoli podobě, byla přítomná tomuto provedení, byla s ním jistě navýsost spokojená.“

Filharmonie Brno vstoupila slavnostním koncertem ve čtvrtek 14. září do své 68. sezóny. Sál Janáčkova divadla byl vyprodaný a jeviště bylo také zcela zaplněno. Hrála se Symfonie č. 2 c moll „Vzkříšení“ pro soprán, alt, sbor a orchestr Gustava Mahlera. Ke spolupráci byli přizváni Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou, sopranistka Pavla Vykopalová a mezzosopranistka Jana Hrochová. U dirigentského pultu stanul šéf Filharmonie Brno Dennis Russell Davies, pro kterého tímto začala již šestá sezóna v čele orchestru.

„Oscilaci mezi životem ‚věčně blažených‘ a životem pozemských, trpících bytostí, vyjádřil skladatel niternou, instrumentálně barevnou a dynamicky kontrastní hudbou, která citlivě vyjadřuje básníkovy verše. Stěžejní úkol zde připadá sboru.“

„Mši C dur Ludwig van Beethoven pojal na tehdejší dobu velmi novátorsky, k nelibosti zadavetele, a dnes je právě tohle její největší hodnotou.“

„Koncert nabídl nejen svěží interpretaci klasické hudby, ale i ukázku hudebního mistrovství interpretů s pohlazením po duši.“

Svatováclavský hudební festival pokračoval koncerty mimo Ostravu a zavítal v pátek 8. září do Ludgeřovic. V tamním kostele zazněly skladby německých autorů, Schicksalslied – Píseň osudu Johannesa Brahmse a Mše C dur Ludwiga van Beethovena. Sólisty byli sopranistka Jana Sibera, mezzosopranistka Václava Krejčí Housková, tenorista Tomáš Černý a basista František Zahradníček. Český filharmonický sbor Brno zpíval a Karlovarský symfonický orchestr hrál pod vedením dirigenta Ondřeje Vrabce.

„I když byl Brahms zastáncem ‚čisté hudby‘, zde komponoval na text, který si sám připravil, a vytvořil pozoruhodnou syntézu katolické mše s luteránským charakterem díla.“

„Hlavní tíhu sdělení nesl sbor, který se stal protagonistou večera.“

„Zcela se naplnilo motto festivalu: Koncert v kostele je zážitek.“

Svatováclavský hudební festival v Ostravě vstoupil do své jubilejní, dvacáté sezóny. V úterý 5. září v katedrále Božského Spasitele zaznělo Německé rekviem Johannesa Brahmse v podání Filharmonie Brno, Českého filharmonického sboru Brno a sólistů Markuse Buttera a Marie Smolky za řízení dirigenta Rolanda Kluttiga.

„Vlastně jsem nevěděl, do čeho jdu. Ale je pravdou, že v něčem to byla i výhoda. Doteď se k věcem snažím přistupovat svébytně, z jiné perspektivy.“

„Kdybych měl něco začínajícímu sbormistrovi poradit, tak ať nejdřív ve sboru zpívá a pozoruje, jak pracuje sbormistr.“

„Já si myslím, a taky se o to snažím, že na každé zkoušce, už od začátku, by měla nějaká hudba zaznít.“

„Jediné, co jsem znal, byla hudba a po té jsem šel,“ ohlíží se za svými hudebními začátky ani ne třicetiletý sbormistr Michael Dvořák, rodák z Jeseníku. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, při němž nezapřel svůj živelný temperament, vypráví mimo jiné o tom, jaké je vyjít z malé vesnice do kulturně bohatého města Brna, jaké obavy ho provázely během studií na Janáčkově akademii, ale i o tom, jak dlouho opera dobývala jeho srdce. Po čtyřech letech vylétá zpod křídel Petra Fialy a opouští pozici druhého sbormistra v Českém filharmonickém sboru Brno. Vyráží, jak sám říká, do nejistoty.

„Fialův báječný Český filharmonický sbor Brno zazářil, počasí nepočasí.“

„Koncert byl moudře trochu zkrácen, variantou bylo jeho zrušení při krajní nepřízni počasí.“

„Režijně zdařilý byl odchod tenoristy Anthony Gregoryho z pódia – v příznačné mimice a gestu, přesně ve výrazu zazpívaného textu.“

V závěru letošního dvaatřicátého ročníku Festivalu Krumlov vystoupila 5. srpna Filharmonie Bohuslava Martinů ze Zlína spolu s Českým filharmonickým sborem Brno a sólisty v Pivovarské zahradě. Na programu měly být sborové scény z operního světa Giuseppe Verdiho a kantáta Carmina Burana Carla Orffa, z trilogie Trionfi. Krajně nepříznivé počasí vedlo organizátory k úpravě, zkrácení programu, takže se Orffovo dílo stalo zřetelně dominujícím bodem večera. Alternativou mohlo být snadno i zrušení koncertu, nepřízeň počasí byla značná.

„Dvořákova „Novosvetská“ je symfóniou vrcholného skladateľského majstrovstva, v ktorej sú forma i obsah v dokonalom vyvážení a jej štvorčasťová štruktúra je vystavaná so suverénnou architektonickou zdatnosťou.“

„V naštudovaní Leoša Svárovského omša priniesla robustný a farebný zvuk Filharmonie Bohuslava Martinů, opäť so zreteľnou dávkou entuziazmu.“

„Pavla Vykopalová sa opäť zaskvela ako autentická koncertná janáčkovská interpretka. Zaujala krásnym hrejivým timbrom svojho lahodného sopránu, dobrou artikuláciou a primeranou hlasovou nosnosťou.“

V malebnom prostredí moravských kúpeľov Luhačovice sa už tridsať rokov v lete koná rozsahom síce neveľký, no pozoruhodne kvalitný hudobný festival Janáček a Luhačovice. Má to logický dôvod – Leoš Janáček bol v tunajších kúpeľoch častým hosťom, navštívil ich 25krát. Mnohé jeho skladby vznikli práve tu a priamo na luhačovickom Lázeňskom námestí sa odohráva dej jeho opery Osud. V dramaturgii podujatia samozrejme nesmú chýbať diela moravského génia, ďalších významných českých skladateľov i veľké svetové mená. Medzi účinkujúcimi sa pravidelne objavuje česká a slovenská interpretačná špička.

„Fialovo dílo bylo od prvních tónů kontrabasů mísících se s celestou a tubulárními zvony až do posledního jakoby skomírajícího zvuku violy doslova nabité dramatičností, obrovskou tenzí a těmi nejhlubšími city a emocemi.“

„Kristina Fialová je ve svém projevu navenek velmi uměřená. Neplýtvá pohybem, přemrštěnými gesty ani mimikou… Veškerou energii i prožívání skladby jako by soustředila jen do nástroje.“

„Robert Kružík dokázal dovést posluchače k pozitivnímu zjištění, že i současná klasická hudba může být zajímavá, přitažlivá, poslouchatelná a přístupná. A to je zjištění mimořádně povzbudivé.“

Víkendový program festivalu Smetanova Litomyšl nás zavedl dvakrát na stejné místo. Dějištěm dalších z koncertů, které jsme si už na začátku roku pečlivě vybrali, byl tentokrát piaristický chrám Nalezení sv. Kříže, prostor vpravdě nadčasový, místo, kde si podává ruku baroko s moderním uměním. V sobotu a v neděli to neplatilo jen o architektuře a výtvarné či vizuální tvorbě, ale i o hudbě.

„Kdo však v prvním díle zcela zazářil, byla mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, jejíž ztvárnění Lesní holubice bylo od prvních tónů dechberoucí a naprosto věrohodné.“

„Představitel krále Waldemara, tenorista Michael Weinius, jehož postava se objevuje na rozdíl od ostatních v celém díle, bohužel dle mého názoru nebyl úplně dobrou volbou.“

„Ve třetím dílu jednoznačně zaujal barytonista Yngve Søberg, který svým sytým hlasem bravurně ztvárnil bohužel velmi stručnou postavu Sedláka.“

Slavná celovečerní kantáta Arnolda Schönberga zazněla v pražské Státní opeře v úterý 20. června v rámci projektu Musica non grata. Obří obsazení zajistil Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Norský rozhlasový orchestr, dále Český filharmonický sbor Brno (sbormistr Petr Fiala) a Slovenský filharmonický sbor (sbormistr Jozef Chabroň). Sólových partů se ujali tenorista Michael Weinius, sopranistka Susanne Bernhard, mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, barytonista Yngve Søberg, tenorista Kevin Conners a barytonista Dietrich Henschel. Dílo nastudoval a provedl dirigent Petr Popelka.

„Dílo hudebně nezapře, že vznikalo po Wagnerovi a Mahlerovi a v době, ve které tvořil Richard Strauss.“

„Petr Popelka neúnavně inicioval hudební vlny a proměny, modeloval a tvořil, budoval a stavěl velkolepou architekturu.“

„Téměř zjevením byl výstup barytonisty Yngveho Søberga v roli Sedláka.“

Schönbergovy Písně z Gurre nezklamaly. Grandiózní vokálně-instrumentální dílo přineslo už čtvrtý den festivalu Smetanova Litomyšl hned jeden z jeho absolutních vrcholů. Petr Popelka za dirigentským pultem mimořádně velkého interpretačního aparátu předestřel partituru z roku 1913 jako sled básnivé lyrických obrazů vyprávějících dramatický příběh, jako mimořádně emotivní baladu. K provedení díla, které zaznívá jen jednou za několik desetiletí, se v litomyšlské festivalové hale v neděli večer sešly dva orchestry, dva sbory a šestice sólistů. Proti nim seděla tisícovka posluchačů, podmanivou hudbou zcela pohlcených a zasažených.

„Sedmadevadesátá sezóna, to je kulturní tradice České republiky a odkaz, který musí být zachován do budoucnosti – a to bez finančního zázemí a bez finanční vize není možné.“

„Písně z Gurre jsou oslavou orchestrů rozhlasových institucí.“

„Rozhodli jsme se do celého roku 2024, Roku české hudby, vstoupit s jubilantem Bedřichem Smetanou.“

Petr Popelka nastudoval pro dnešní koncert na Smetanově Litomyšli Písně z Gurre Arnolda Schönberga. K uvedení této grandiózní vokálně-instrumentální skladby s obrovským interpretačním aparátem je potřeba výdrž, ale také velký organizační um a finanční zázemí. I proto Symfonický orchestr Českého rozhlasu nabídl se souhlasem festivalu dílo k druhému provedení ještě pražskému Národnímu divadlu. V úterý zazní ve Státní opeře v rámci projektu Musica non grata,…

„V této sugestivní atmosféře vtiskl Karvay svému velmi pěknému tónu nostalgické barvy přesnou míru nesentimentální citovosti.“

„Iversen citlivě střídal výrazové polohy od lyrické přes dramatickou a vášnivou až k pijácké ve zpěvu ‚Ego sum abbas‘ v části ‚In Taberna‘.“

„Jestliže autor o realizaci své skladby poznamenal, že ‚účinek závisí na stručnosti vyjádření a jeho opakovatelnosti‘, lze konstatovat, že Tomáš Brauner této představě naprosto vyhověl a vtiskl skladbě jak monumentalitu spojeného účinku sboru a orchestru, s mimořádným přihlédnutím k bicím nástrojům, tak poetiku v projevu dětského a ženského sboru.“

Závěr abonentní sezóny orchestrální řady FOK vypukl 14. června 2023 večer ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Či spíše explodoval po parádní přípravě v podobě brilantního provedení prvního houslového koncertu Bély Bartóka se sólistou Daliborem Karvayem. Pódium i emporu k provedení kantáty Carmina Burana Carla Orffa pak zaplnili pěvečtí sólisté, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Český filharmonický sbor Brno a Dětský pěvecký sbor Radost Praha. Dirigoval Tomáš Brauner.

„Z naprostého ticha se postupně, jakoby zdaleka, až ze zahrad, zvedala melodie svolávacích fanfár a rezolutně i majestátně vyzývala k revoluci.“

„Postupně se vynořující melodie vynesly na povrch lahodnou všeobecnou souhru.“

„Také sbor měl jednolitý téměř sametový témbr se zřejmým důrazem sbormistra Petra Fialy na význam a zvukomalebnost textu.“

V rámci 24. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Hudba v zahradách a zámku Kroměříž zazněl dne 12. června 2023 ve Skleníku Květné zahrady slavnostní zahajovací koncert festivalu k 25. výročí zápisu zahrad a zámku v Kroměříži na Seznam světového dědictví UNESCO. Symfonie č. 9 d moll s Ódou na radost Ludwiga van Beethovena pro orchestr, sóla a smíšený sbor nebyla vybrána náhodně. Autograf její poslední věty byl již v minulém století zařazen na seznam světového dokumentárního dědictví UNESCO a v příštím roce tomu bude 200 let od chvíle, kdy zazněla poprvé.

„Samotnému koncertu předcházel odpolední prolog v Domě Gustava Mahlera, kde Petr Fiala v uvolněné atmosféře rád zavzpomínal na dětství a mládí strávené v početné rodině v Jihlavě.“

„Výslovnost sboristů byla i ve ztišené dynamice zřetelná a modlitba v pomalém tempu naplnila celý chrámový prostor; až se zamyšlené publikum zdráhalo závěrečného potlesku.“

„Petr Fiala v naprostém odevzdání provedl sbor i sólisty dávným příběhem a dopřál „svojí“ Jihlavě opravdu silně emotivní zážitek.“

Festival Mahler Jihlava – Hudba tisíců stojí od samého počátku na jednom z pevných dramaturgických pilířů, kterým je sborový zpěv. Vokální hudba, a především ta duchovní, má v Jihlavě hlubokou tradici sahající do dob založení jihlavských nejstarších kostelů. Jeden z nich, farní kostel sv. Jakuba Většího, se stal 1. června dějištěm druhého sborového koncertu letošního festivalu. V rámci tuzemského turné k oslavám březnových osmdesátých narozenin zakladatele sboru Petra Fialy zde vystoupila komorní sestava Českého filharmonického sboru Brno a hosté, sopranistka Marta Chila Reichelová, barytonista Tomáš Chloupek, flétnistka Hana Hána a varhaník Martin Jakubíček.

„Hlavní taneční téma expozice hráči Wiener Concert-Verein zkušeně rozvíjeli, aby z něj za čitelné nápomoci dirigenta gradovalo velkolepé polyfonní provedení. Repetitivní zpracování tématu ubíhalo ve smělých modulacích a vyústilo v rychlou stretta codu.“

„Na českou premiéru Bruromana Sylvie Bodorové si trpělivě počkala Mahlerova Jihlava. O to více byla skvostná!“

„Druhá pomalá část koncertu s označením ‚Pianto‘ vyrůstala z drobných ornamentů a vypracovaného mozartovského cantu firmu. Kytara se elegantně doplňovala s houslemi a violami, přidávala se jemná cella, aby hluboce zaujatý Marek Štilec připravil prostor pro vyprecizované rubato obou sólistů.“

Dvacátý druhý ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců pokračoval koncertem akcentujícím letošní dramaturgický podtitul „Vídeňské stopy Gustava Mahlera“. V gotické síni jihlavské radnice byl ve středu 24. května ctěným hostem přední rakouský orchestr Wiener Concert-Verein, který za řízení dirigenta Marka Štilce nastudoval ranou Symfonii As dur Hanse Rotta, Mahlerovu orchestrální úpravu Smyčcového kvartetu Franze Schuberta „Smrt a dívka“ a českou premiéru Dvojkoncertu pro kytaru a kontrabas Sylvie Bodorové Bruromano. Spolu s excelentní kytaristkou Miriam Rodriguez Brüllovou se představil virtuóz na kontrabas Roman Patkoló. Stejný program zazněl v rakouské premiéře o den později 25. května v Brahmsově koncertním sále Musikvereinu ve Vídni, kde kdysi dirigoval i Gustav Mahler. Propojení ve vídeňském stylu naprosto dokonalé.