PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dvořákova „Novosvetská“ je symfóniou vrcholného skladateľského majstrovstva, v ktorej sú forma i obsah v dokonalom vyvážení a jej štvorčasťová štruktúra je vystavaná so suverénnou architektonickou zdatnosťou.“

„V naštudovaní Leoša Svárovského omša priniesla robustný a farebný zvuk Filharmonie Bohuslava Martinů, opäť so zreteľnou dávkou entuziazmu.“

„Pavla Vykopalová sa opäť zaskvela ako autentická koncertná janáčkovská interpretka. Zaujala krásnym hrejivým timbrom svojho lahodného sopránu, dobrou artikuláciou a primeranou hlasovou nosnosťou.“

V malebnom prostredí moravských kúpeľov Luhačovice sa už tridsať rokov v lete koná rozsahom síce neveľký, no pozoruhodne kvalitný hudobný festival Janáček a Luhačovice. Má to logický dôvod – Leoš Janáček bol v tunajších kúpeľoch častým hosťom, navštívil ich 25krát. Mnohé jeho skladby vznikli práve tu a priamo na luhačovickom Lázeňskom námestí sa odohráva dej jeho opery Osud. V dramaturgii podujatia samozrejme nesmú chýbať diela moravského génia, ďalších významných českých skladateľov i veľké svetové mená. Medzi účinkujúcimi sa pravidelne objavuje česká a slovenská interpretačná špička.

„Fialovo dílo bylo od prvních tónů kontrabasů mísících se s celestou a tubulárními zvony až do posledního jakoby skomírajícího zvuku violy doslova nabité dramatičností, obrovskou tenzí a těmi nejhlubšími city a emocemi.“

„Kristina Fialová je ve svém projevu navenek velmi uměřená. Neplýtvá pohybem, přemrštěnými gesty ani mimikou… Veškerou energii i prožívání skladby jako by soustředila jen do nástroje.“

„Robert Kružík dokázal dovést posluchače k pozitivnímu zjištění, že i současná klasická hudba může být zajímavá, přitažlivá, poslouchatelná a přístupná. A to je zjištění mimořádně povzbudivé.“

Víkendový program festivalu Smetanova Litomyšl nás zavedl dvakrát na stejné místo. Dějištěm dalších z koncertů, které jsme si už na začátku roku pečlivě vybrali, byl tentokrát piaristický chrám Nalezení sv. Kříže, prostor vpravdě nadčasový, místo, kde si podává ruku baroko s moderním uměním. V sobotu a v neděli to neplatilo jen o architektuře a výtvarné či vizuální tvorbě, ale i o hudbě.

„Kdo však v prvním díle zcela zazářil, byla mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, jejíž ztvárnění Lesní holubice bylo od prvních tónů dechberoucí a naprosto věrohodné.“

„Představitel krále Waldemara, tenorista Michael Weinius, jehož postava se objevuje na rozdíl od ostatních v celém díle, bohužel dle mého názoru nebyl úplně dobrou volbou.“

„Ve třetím dílu jednoznačně zaujal barytonista Yngve Søberg, který svým sytým hlasem bravurně ztvárnil bohužel velmi stručnou postavu Sedláka.“

Slavná celovečerní kantáta Arnolda Schönberga zazněla v pražské Státní opeře v úterý 20. června v rámci projektu Musica non grata. Obří obsazení zajistil Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Norský rozhlasový orchestr, dále Český filharmonický sbor Brno (sbormistr Petr Fiala) a Slovenský filharmonický sbor (sbormistr Jozef Chabroň). Sólových partů se ujali tenorista Michael Weinius, sopranistka Susanne Bernhard, mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, barytonista Yngve Søberg, tenorista Kevin Conners a barytonista Dietrich Henschel. Dílo nastudoval a provedl dirigent Petr Popelka.

„Dílo hudebně nezapře, že vznikalo po Wagnerovi a Mahlerovi a v době, ve které tvořil Richard Strauss.“

„Petr Popelka neúnavně inicioval hudební vlny a proměny, modeloval a tvořil, budoval a stavěl velkolepou architekturu.“

„Téměř zjevením byl výstup barytonisty Yngveho Søberga v roli Sedláka.“

Schönbergovy Písně z Gurre nezklamaly. Grandiózní vokálně-instrumentální dílo přineslo už čtvrtý den festivalu Smetanova Litomyšl hned jeden z jeho absolutních vrcholů. Petr Popelka za dirigentským pultem mimořádně velkého interpretačního aparátu předestřel partituru z roku 1913 jako sled básnivé lyrických obrazů vyprávějících dramatický příběh, jako mimořádně emotivní baladu. K provedení díla, které zaznívá jen jednou za několik desetiletí, se v litomyšlské festivalové hale v neděli večer sešly dva orchestry, dva sbory a šestice sólistů. Proti nim seděla tisícovka posluchačů, podmanivou hudbou zcela pohlcených a zasažených.

„Sedmadevadesátá sezóna, to je kulturní tradice České republiky a odkaz, který musí být zachován do budoucnosti – a to bez finančního zázemí a bez finanční vize není možné.“

„Písně z Gurre jsou oslavou orchestrů rozhlasových institucí.“

„Rozhodli jsme se do celého roku 2024, Roku české hudby, vstoupit s jubilantem Bedřichem Smetanou.“

Petr Popelka nastudoval pro dnešní koncert na Smetanově Litomyšli Písně z Gurre Arnolda Schönberga. K uvedení této grandiózní vokálně-instrumentální skladby s obrovským interpretačním aparátem je potřeba výdrž, ale také velký organizační um a finanční zázemí. I proto Symfonický orchestr Českého rozhlasu nabídl se souhlasem festivalu dílo k druhému provedení ještě pražskému Národnímu divadlu. V úterý zazní ve Státní opeře v rámci projektu Musica non grata,…

„V této sugestivní atmosféře vtiskl Karvay svému velmi pěknému tónu nostalgické barvy přesnou míru nesentimentální citovosti.“

„Iversen citlivě střídal výrazové polohy od lyrické přes dramatickou a vášnivou až k pijácké ve zpěvu ‚Ego sum abbas‘ v části ‚In Taberna‘.“

„Jestliže autor o realizaci své skladby poznamenal, že ‚účinek závisí na stručnosti vyjádření a jeho opakovatelnosti‘, lze konstatovat, že Tomáš Brauner této představě naprosto vyhověl a vtiskl skladbě jak monumentalitu spojeného účinku sboru a orchestru, s mimořádným přihlédnutím k bicím nástrojům, tak poetiku v projevu dětského a ženského sboru.“

Závěr abonentní sezóny orchestrální řady FOK vypukl 14. června 2023 večer ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Či spíše explodoval po parádní přípravě v podobě brilantního provedení prvního houslového koncertu Bély Bartóka se sólistou Daliborem Karvayem. Pódium i emporu k provedení kantáty Carmina Burana Carla Orffa pak zaplnili pěvečtí sólisté, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Český filharmonický sbor Brno a Dětský pěvecký sbor Radost Praha. Dirigoval Tomáš Brauner.

„Z naprostého ticha se postupně, jakoby zdaleka, až ze zahrad, zvedala melodie svolávacích fanfár a rezolutně i majestátně vyzývala k revoluci.“

„Postupně se vynořující melodie vynesly na povrch lahodnou všeobecnou souhru.“

„Také sbor měl jednolitý téměř sametový témbr se zřejmým důrazem sbormistra Petra Fialy na význam a zvukomalebnost textu.“

V rámci 24. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Hudba v zahradách a zámku Kroměříž zazněl dne 12. června 2023 ve Skleníku Květné zahrady slavnostní zahajovací koncert festivalu k 25. výročí zápisu zahrad a zámku v Kroměříži na Seznam světového dědictví UNESCO. Symfonie č. 9 d moll s Ódou na radost Ludwiga van Beethovena pro orchestr, sóla a smíšený sbor nebyla vybrána náhodně. Autograf její poslední věty byl již v minulém století zařazen na seznam světového dokumentárního dědictví UNESCO a v příštím roce tomu bude 200 let od chvíle, kdy zazněla poprvé.

„Samotnému koncertu předcházel odpolední prolog v Domě Gustava Mahlera, kde Petr Fiala v uvolněné atmosféře rád zavzpomínal na dětství a mládí strávené v početné rodině v Jihlavě.“

„Výslovnost sboristů byla i ve ztišené dynamice zřetelná a modlitba v pomalém tempu naplnila celý chrámový prostor; až se zamyšlené publikum zdráhalo závěrečného potlesku.“

„Petr Fiala v naprostém odevzdání provedl sbor i sólisty dávným příběhem a dopřál „svojí“ Jihlavě opravdu silně emotivní zážitek.“

Festival Mahler Jihlava – Hudba tisíců stojí od samého počátku na jednom z pevných dramaturgických pilířů, kterým je sborový zpěv. Vokální hudba, a především ta duchovní, má v Jihlavě hlubokou tradici sahající do dob založení jihlavských nejstarších kostelů. Jeden z nich, farní kostel sv. Jakuba Většího, se stal 1. června dějištěm druhého sborového koncertu letošního festivalu. V rámci tuzemského turné k oslavám březnových osmdesátých narozenin zakladatele sboru Petra Fialy zde vystoupila komorní sestava Českého filharmonického sboru Brno a hosté, sopranistka Marta Chila Reichelová, barytonista Tomáš Chloupek, flétnistka Hana Hána a varhaník Martin Jakubíček.

„Hlavní taneční téma expozice hráči Wiener Concert-Verein zkušeně rozvíjeli, aby z něj za čitelné nápomoci dirigenta gradovalo velkolepé polyfonní provedení. Repetitivní zpracování tématu ubíhalo ve smělých modulacích a vyústilo v rychlou stretta codu.“

„Na českou premiéru Bruromana Sylvie Bodorové si trpělivě počkala Mahlerova Jihlava. O to více byla skvostná!“

„Druhá pomalá část koncertu s označením ‚Pianto‘ vyrůstala z drobných ornamentů a vypracovaného mozartovského cantu firmu. Kytara se elegantně doplňovala s houslemi a violami, přidávala se jemná cella, aby hluboce zaujatý Marek Štilec připravil prostor pro vyprecizované rubato obou sólistů.“

Dvacátý druhý ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců pokračoval koncertem akcentujícím letošní dramaturgický podtitul „Vídeňské stopy Gustava Mahlera“. V gotické síni jihlavské radnice byl ve středu 24. května ctěným hostem přední rakouský orchestr Wiener Concert-Verein, který za řízení dirigenta Marka Štilce nastudoval ranou Symfonii As dur Hanse Rotta, Mahlerovu orchestrální úpravu Smyčcového kvartetu Franze Schuberta „Smrt a dívka“ a českou premiéru Dvojkoncertu pro kytaru a kontrabas Sylvie Bodorové Bruromano. Spolu s excelentní kytaristkou Miriam Rodriguez Brüllovou se představil virtuóz na kontrabas Roman Patkoló. Stejný program zazněl v rakouské premiéře o den později 25. května v Brahmsově koncertním sále Musikvereinu ve Vídni, kde kdysi dirigoval i Gustav Mahler. Propojení ve vídeňském stylu naprosto dokonalé.

„Změna místa konání byla ku prospěchu věci.“

„Fialovo úsporné, ale výmluvné gesto naplno rozevřelo pestrou paletu zvukových barev i obdivuhodné dynamické rozpětí sboru.“

„Martinů byl bezesporu jedním z hudebních vrcholů večera.“

Letošní 54. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami hostil Český filharmonický sbor Brno. Jedno z našich nejlepších vokálních těles zavítalo v úterý 23. května 2023 do Březových Hor společně se svým zakladatelem-dirigentem Petrem Fialou, který se v obdivuhodné svěžesti letos dožívá významného životního jubilea. Velmi působivou dramaturgii podpořily i skvělé umělecké výkony.

„Mozartovo Requiem zvolila dramaturgie pro tento vzpomínkový večer na paměť koncertu, který se zde konal 14. dubna 1878. Podle informací v programu večera ho tehdy prosadil Leoš Janáček, který celý koncert dirigoval.“

„Mozart a Vranický, dva hudebníci, o jejichž přátelství se toho příliš neví, na rozdíl od smyšleného rivalství mezi Mozartem a Salierim. Dějiny si žádají skandály, ale tady šlo o vzájemnou spolupráci a přátelské porozumění.“

„Sbor zněl vyváženě a precizně, zejména v polyfonních částech, soprány byly zvonivé, přesto měkké, alty a tenoři měli hutný zvuk a basy byly úderné a společně s orchestrem vytvářeli zvukově strukturovaný a kompaktní zvuk.“

Oslavy 150 let otevření Besedního domu v Brně pokračovaly pátým abonentním koncertem v řadě s názvem Filharmonie doma. Ve čtvrtek 11. května zaznělo v sále Besedního domu Requiem Wolfganga Amadea Mozarta, Filharmonii Brno vedl dirigent Robert Kružík. Repríza je naplánována na pátek 12. května. Zpívali sólisté Romana Kružíková, Monika Jägerová, Ondřej Koplík a Martin Gurbaľ a Český filharmonický sbor Brno, vedený sbormistrem Petrem Fialou. Před tím ještě zazněla Symfonie D dur Pavla Vranického.

„Plné obsazení filharmonie doplnili zpěváci Českého filharmonického sboru Brno, pod vedením sbormistra Petra Fialy. Vedle orchestru se ještě postavili čtyři hudebníci Horňácké muziky Petra Mičky.“

„Spolupráce filharmonie a Horňácké muziky byla postavena na kontrastech. Byly vytipovány části skladby, proti kterým Horňáci zahráli vždy svoji skladbu, která se tematicky (slovy či hudebně) nějak k té Janáčkově vázala.“

„Už se nám stalo, že jsme hráli jiné žánry, dělali jsme v projektu, který se jmenoval „Hrubá hudba” a bylo to spojení s jazzem a s elektronickou hudbou. S brněnskou filharmonií vystupujeme poprvé a je to pro nás obrovská čest i závazek,” svěřil se první houslista Petr Mička.“

Oslavy 150 let vzniku Besedního domu v Brně se nemohly obejít bez připomenutí folkloristické činnosti Leoše Janáčka. Ve čtvrtek 4. května se uskutečnil v Besedním domě večer, který připomenul Janáčkův vztah k lidové písni. Filharmonie Brno spolu s Českým filharmonickým sborem Brno provedli koncertně balet Rákos Rákoczy pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Ke spolupráci si přizvali Horňáckou muziku Petra Mičky, stejně jako to provedl Leoš Janáček 20. listopadu 1892 na Koncertu moravské lidové hudby. Akce se opakovala ještě v pátek 5. května, kdy byla přenášena Českou televizí, a o přestávce koncertu byl na ČT Artu promítán dokument Já Besední dům, který u příležitosti výročí natočil režisér Tomáš Kratochvíl.

„Zejména sborové pasáže hýří dynamickými kontrasty i vstupy a cappella, stejně jako polyfonními postupy.“

„Orchestr Filharmonie Brno podal poctivý profesionální výkon pod vedením dirigenta Jaroslava Kyzlinka, který ho vedl jasnými, přesnými gesty.“

„Sladké sopránové Sanctus se neslo prostorem v podání Alžběty Poláčkové, jejíž kulatý a sladký soprán hladil v procítěném výrazu, podpořeném flétnou a anglickým rohem.“

Čtrnáctidenní maraton duchovní hudby provázel letošní Velikonoce. Pod názvem Přetváření zněly od 2. dubna koncerty, které přinesly duchovní hudbu jak historickou, tak i autentické premiéry. Šest koncertů, troje Temné hodinky, dvě světové premiéry, druhá dokonce na objednávku festivalu, to je letošní souhrn toho nejlepšího, co bylo možné na festivalu slyšet. V pěti brněnských chrámech vítali posluchače, kteří se rádi ponořili do krásné duchovní hudby. Poslední koncert se odehrál v minoritském kostele sv. Janů v neděli 16. dubna a zcela zaplněný prostor pomohl k dobré akustice. Orchestr Filharmonie Brno řídil Jaroslav Kyzlink, Český filharmonický sbor Brno připravil sbormistr Petr Fiala a obsazení sólových partů bylo rovněž velmi atraktivní. Dvě sopranistky, Američanka Becca Conviser, která zpívala první skladbu a Alžběta Poláčková pro skladbu druhou, mezzosoprán zastala islandská pěvkyně Arnheiður Eiríksdóttir, tenoristou byl Jaroslav Březina a basový part zpíval Peter Mikuláš.

 „Velikonoce 2023 s sebou přinášejí nový začátek. Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším.“

„V centru našeho hledání bude letos postava Tannhäusera. Hrdiny ztraceného a svedeného, ale také poctivě hledajícího sebe sama.“

„Svět Richarda Wagnera, nejradikálnějšího hudebního inovátora v dějinách, pro nás bude novou startovní čarou i laboratoří zároveň, a to v opeře, na koncertech, v tanečních projektech i v elektronické hudbě.“

Chceme navázat na zavedenou tradici hledáním nových možností, jak náš festival učinit ještě výjimečnějším… Tolik ukázka z uvítacího textu programu salcburského Velikonočního festivalu 2023, který se uskutečnil od 1. do 10. dubna. Autorem těchto slov je festivalový intendant Nikolaus Bachler. Výroky o „novém začátku“ jsou skutečně namístě. Co však překvapí, je skutečnost, že se pan ředitel prakticky neobtěžuje s vysvětlením, proč vlastně k jakési nové éře festivalu vůbec dochází. Řekněme si to tedy ve stručnosti alespoň my.

„Chuhei Iwasaki přistoupil k nastudování se svou, již tradiční precizností, ale tentokrát i s velkou pokorou.“

„Český filharmonický sbor Brno je schopen vytvořit obrovské napětí v místech, kdy je předepsáno pianissimo a zároveň se s jistotou pouští do velkých forte.“

„Orchestr zněl velmi plasticky, vyzněla zejména místa gradací do velkých dynamik.“

Velmi zdařilým provedením Dvořákova díla Stabat Mater ukončil 6. dubna orchestr Plzeňské filharmonie festival Smetanovské dny, který se konal v Plzni již počtyřiatřicáté. Ke spolupráci byl přizván Český filharmonický sbor Brno. Provedení řídil šéfdirigent orchestru Chuhei Iwasaki.

„Provedení bylo naprosto přesvědčivé, jistě i díky bohaté dirigentské zkušenosti Leoše Svárovského.“  

„Někteří posluchači klasických koncertů mají duchovní kantátu Stabat Mater spojenu pouze s Antonínem Dvořákem.“

„Přestože poslech díla mohl být pro některé posluchače doslova emočně vyčerpávající, nezbývá než smeknout jak před dílem samým, tak před náročností jeho nastudování a provedení.“

Bohatá a žánrově pestrá 45. koncertní sezóna Filharmonie Hradec Králové nabídla kromě šesti abonentních řad i tři mimořádné koncerty. Ten, který se uskutečnil 3. dubna 2023, byl mimořádný. Hradecká filharmonie pod vedením zkušeného Leoše Svárovského uvedla Stabat Mater Petra Fialy (*25. 3. 1943), světově uznávaného brněnského sbormistra, skladatele a pedagoga, zakladatele proslulého Českého filharmonického sboru Brno. Stalo se tak krátce po světové premiéře tohoto díla ve Zlíně (Filharmonie Zlín, Robert Kružík, 22. 3. 23) a následném slavnostním provedení k autorovu jubileu v brněnském Besedním domě, dne 26. března za přítomnosti předsedy vlády Petra Fialy, skladatelova jmenovce. Aktuálnímu vyznění přispělo i vhodné načasování. Dílo je věnováno památce Jiřího Bělohlávka, přičemž na podzim se na jeho provedení chystá i Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. Kromě obligátního spojení orchestru se smíšeným sborem, svěřil Petr Fiala významnou úlohu i sólové viole, tedy trpící Matce Boží, jejíhož náročného partu se ujala autorova dcera Kristina Fialová, v současné době i ve světovém měřítku špičková interpretka tohoto nástroje.