PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

 „Od počátku bylo jasné, že trio je dokonale sehrané i barevně sladěné a že hraje s radostí.“

„Třívětou skladbu napsal Bartók v emigraci v USA pro Bennyho Goodmana, jazzového klarinetistu, a brněnský klarinetista Emil Drápela si ji, jak se patří, užíval.“

„Houslistka střídala dvoje housle, jedny s využitím scordatury.“

Klarinetista Emil Drápela ukončil po 42 letech své angažmá ve Filharmonii Brno. Spolu se Sonatou a tre, tedy s houslistkou Marií Petříkovou, koncertní mistryní Filharmonie Brno, a se svojí ženou, klavíristkou Danou Drápelovou, připravil komorní večer, na němž zazněly skladby z různých hudebních období. Důstojně a emotivně se rozloučil s publikem, které jeho hru vždy oceňovalo nadšeným potleskem.

„Dynamika byla mocným výrazovým prostředkem provedení celé suity.“

„Zlatý saxofon v rukou Valentine Michaud se skvěl na pozadí její plesové róby jako vycizelovaný šperk mistrného klenotníka.“

„Jockel patří k dirigentům, pod jejichž gesty hudba jakoby vzniká.“

Prague Philharmonia pod vedením dirigenta Oscara Jockela nabídla v osmém koncertu orchestrální řady své jubilejní 30. sezóny hned několik báječných událostí. Na programu večera ve Dvořákově síni Rudolfina v sobotu 11. května byla Suita pro smyčcový orchestr Leoše Janáčka, dvě saxofonové perly románských skladatelů – Balada Franka Martina a Scaramouche Daria Milhauda – a První symfonie B dur, op. 38 „Jarní“ od Roberta Schumanna. Povznášející provedení, vábivý výkon sólistky a nadšená kreace dirigenta.

„Dirigentova interpretace dala průchod všem nuancím. Skladba je velkou příležitostí pro orchestr a hudebníci ji nepromarnili.“

„Zofia Neugebauer se vypracovala ve špičkovou koncertní umělkyni, její flétna zněla s krásně klenutou kantilénou a především s perlivými běhy a intonačně neomylnými koloraturami.“

„Humor lidového divadla, okořeněný španělskými rytmy a obohacený o instrumentální barevnost, je základem pro chytlavou a efektní skladbu.“

V rámci abonentní řady Symfonický cyklus dramaturgyně se v pátek 12. ledna v sále Reduty uskutečnil koncert Moravské filharmonie Olomouc. Pod názvem Šarmantní klasika zazněla díla skladatelů, kteří tvořili v první polovině 20. století. Don Juan, symfonická báseň Richarda Strausse, Koncert pro flétnu a orchestr Jacquese Iberta v provedení špičkové polské flétnistky Zofie Neugebauer, skladba Vůl na střeše Dariuse Milhauda a na závěr Suita z baletu Třírohý klobouk č.1 a č.2 Manuela de Fally. Orchestr řídil švýcarský dirigent Christian Knüsel, který je hlavním hostujícím dirigentem Moravské filharmonie Olomouc.

„Konvergencie si za dve desaťročia svojej existencie získali vysokú priazeň publika i odbornej kritiky.“

„Festivalové koncerty spája širokospektrálny koncept tatarkovského obcovania.“

„Isabelle van Keulen a Roland Brautigam zaujali nesentimentálnym podaním Franckovej husľovej sonáty.“

V nedeľu 24. septembra večer doznel v bratislavskej Moyzesovej sieni posledný tón tohoročných Konvergencií, renomovaného domáceho festivalu komornej hudby, ktorý pred viac ako 20 rokmi založil violončelista Jozef Lupták a dodnes ho v pozícii umeleckého riaditeľa so svojím entuziastickým teamom vedie. Za dve desaťročia svojej existencie si toto festivalové podujatie získalo vysokú priazeň odbornej kritiky a dôveru verného, hudbu milujúceho poslucháčstva. Pozornosť zaujalo premyslenou, inovatívnou dramaturgiou, vyspelou interpretačnou úrovňou, no predovšetkým svojím apelatívnym ideovým posolstvom, ktoré presahovalo rýdzo hudobný profil jednotlivých koncertov. Konvergencie sú totiž od svojho začiatku platformou, kde sa napĺňa a vrchovato realizuje výchovný program humanizácie verejného priestoru prostredníctvom umenia.

„Obdivoval jsem především úžasnou jemnost dynamiky, schopnost jít do skutečných něžných pian, neobyčejně měkkého charakteru tónu v kultivovaném zvuku klavíru.“

„Klarinetista Karel Dohnal si vedl znamenitě, technicky suverénně, bylo na něm znát, že si živé muzicírování velmi užívá.“

„Houslistka Xenie Dohnalová hrála zcela uvolněně, vyšší polohy nástroje zněly s patřičným jasem alikvotních tónů, nosně, hrála i s výrazovým vtipem.“

Tradiční mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově přivedl do atraktivního prostředí Maškarního sálu 20. července nadmíru zajímavý komorní koncert s promyšlenou dramaturgií a vysoké stylové úrovně. Představil se klavírista David Kalhous, žijící v USA, kde je profesorem na Florida State Univerzity College of Music. Přizval si výborné hosty – houslistku Xenii Dohnalovou a klarinetistu Karla Dohnala. V repertoáru širokého záběru byli vedle Mozarta a Beethovena zařazeni významní tvůrci hudby 20. století: Milhaud, Stravinskij a Schnittke.

„Bendl není tak docela zapomenut, ale jeho práci, co naplat, převýšil Dvořák výrazně.“

„Líbilo se mi, že mladý pěvec, ať již vědomě či instinktivně takto pěvecky s dynamikou zachází, přirozeně, především s ohledem na výraz a styl.“

„Koncert se mi jeví závazkem per futurum, pokud by oba výrazní interpreti pokračovali v obdobně laděných komorních recitálech, prospěli by značně danému žánru a obohatili i koncertní život krajského města na českém jihu.“

Ve foyeru Business Center Piano, v krajském městě jižních Čech, byl 21. března 2023 zahájen hudební festival Art Salon Piano, pod záštitou Ministerstva kultury České republiky, města České Budějovice a Jihočeského kraje. V jeho vstupním koncertu se představili mladí umělci – barytonista Michal Marhold a klavírista a dirigent Patrik Červák. Ve večeru s názvem Evropské dialogy představili široký výběr z písňové tvorby, prokomponovaný sólovými klavírními kompozicemi tvořícími vhodný dramaturgický kontrast.

„Kopatchinskaja od samého počátku tvoří dojem, jako by byl koncert stvořen právě pro ni.“

„Valentin Uryupin provedl orchestr a posluchače oběma Ligetiho skladbami famózně.“

„Diváci, kteří nezůstali na Schumannovu symfonii, přišli o příjemný hudební zážitek, i když zatížený skokem o více než dvě století nazpět.“

SOČR připravil poctu Ligetimu a na pondělní koncert naplánoval hned tři jeho díla. Concert Românesc, Koncert pro housle a orchestr a Lontano. Program měl původně doplnit Béla Bartók se suitou z baletu Podivuhodný mandarín. Koncert byl nicméně ovlivněn nemocí šéfdirigenta Petra Popelky a tudíž došlo ke změnám. Díky pohotovému Valentinu Uryupinovi se však první polovinu koncertu podařilo zachovat, proto publikum s velkým nadšením přijalo sólo houslistky Kopatchinské. Zařazeného Schumanna po přestávce sice již ne zcela všichni akceptovali, avšak orchestr hrál výborně.

„Když pařížský kritik Henri Collet napsal v roce 1920 článek Pět Rusů, šest Francouzů a pan Satie, měl na mysli kučkisty…“

„Není v tom však třeba hledat nedostatek akademického hudebního a kompozičního školení, ani mýtus o daru jednoduchosti a snadnosti tvoření.“

„Výsledkem tříleté tvůrčí práce je díky vzácné jednotě námětu a hudby jedna z nejkrásnějších a nejsilnějších oper, které ve dvacátém století vznikly.“

Předposlední lednový den roku 1963, před šedesáti lety, se uzavřel život skladatele, jehož tvorba dost přesně odpovídá našim představám o meziválečné francouzské kultuře. Francis Poulenc psal hudbu elegantní a melodickou, neoklasickou, do určité míry avantgardní, ale ne příliš provokativní, v poválečných letech pak už v očích tehdejší avantgardy hudbu obracející se spíše k minulosti. Sedmého dne stejného měsíce, kdy zemřel, oslavil čtyřiašedesáté narozeniny.

„Pocházel z valonského Liége, neboli Lutychu. A to nebyla v Paříži v té době žádná výhoda. Spíše naopak.“ 

„I na základě pouhého tuctu hlavních varhanních děl je dnes považován za největšího varhanního skladatele po Bachovi.“

„Za klíčový moment ve svém hudebním životě považoval Louis Vierne den, kdy jako chlapec slyšel poprvé hrát v chrámu sv. Klotyldy v té době šedesátiletého Césara Francka.“

César Franck byl přes třicet let varhaníkem v novogotickém pařížském kostele sv. Klotyldy, dvě desetiletí profesorem varhanní hry a improvizace na konzervatoři a až na konci života plně uznaným skladatelem. Je autorem skvělé varhanní hudby, ale také velkých duchovních děl, několika zdařilých komorních skladeb a jedné jediné, zato velmi oblíbené symfonie. Narodil se 10. prosince 1822, před dvěma sty lety, v Liége. Byl Belgičan – a žil v Paříži. Ne zcela ideální kombinace…

„Martinů se k naplnění a ovládnutí formy symfonie, vrcholné formy evropské hudby, odhodlal až ve dvaapadesáti.“

„Podmanivý je hudební příběh v pomalé větě, v tryzně odpovídající vznešeným způsobem Kusevického zadání.“

„V jeho symfonismu je zvláštní napětí mezi neoklasickou určitostí a témbrovou proměnlivostí, dialog mezi lidovostí a vysokým uměním, tradicí a novostí…“

Před osmdesáti lety, první zářijový den roku 1942, dokončil Bohuslav Martinů svou První symfonii. Stalo se tak v Manometu ve státě Massachusetts, na pobřeží moře jižně od Bostonu. Na skladbě pracoval od jara toho roku na několika místech – v Jamaice na předměstí New Yorku, v Middlebury a pak i u jezera Mah-Kee-Nac Lake ve státě Vermont a v Tanglewoodu, tedy Berkshire Music Center, na západě státu Massachusetts. Její podzimní bostonskou premiérou byl definitivně přijat do amerického hudebního života, po uvedení v New Yorku o něco později si v tisku dokonce vysloužil pochvalu jako Smetanův dědic.

Dvaaosmdesát dětí nacisté odvezli do koncentračního tábora Chełmno a tam je bez milosti zplynovali.“

„Až se nás příští generace zeptají, za co jsme ve válce bojovali, měli bychom jim povědět příběh Lidic.“

„Z hudebníků jako první zareagovali zřejmě pěvkyně Jarmila Novotná a výše zmíněný diplomat Jan Masaryk (coby klavírista).“

Na pátek 10. 6. 2022 připadá osmdesáté výročí vyhlazení obce Lidice. Tragický osud tamních obyvatel našel brzkou odezvu nejen v politické rovině, ale také v uměleckých dílech. Památku obětí uctili svými skladbami například Bohuslav Martinů, Klement Slavický, Milan Báchorek, Václav Lídl nebo Miloslav Ištvan, jehož Odyssea lidického dítěte zazněla na včerejším koncertu v Českém centru New York. Vzpomínkové akce plánuje na víkend 11. až 12. června pochopitelně také Památník Lidice.