PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Adam Halaš stojí v čele Hudební a taneční fakulty AMU teprve několik měsíců, už nyní ale spolu se svým týmem rozbíhá personální i studijní změny, nové formy zpětné vazby a spolupráci s významnými osobnostmi a kulturními institucemi. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz mluví o propojování třinácti kateder, větším zapojení studentů do praxe, péči o mladé talenty i o festivalu HAMU for Havel, který vyvrcholí v Jízdárně Pražského hradu.

Bienále Janáček Brno se rychle blíží a připomenulo se v sobotu 5. září dalším z tak zvaných „preview“ – operou Věc Makropulos, ve které se poprvé představila v roli Emilie Marty sopranistka Jana Šrejma Kačírková. Inscenace je z roku 2014, ale krom tří představitelů – Aleše Brisceina, Petra Levíčka a Svatopluka Sema – bylo obsazení zcela nové. Představení v režii Davida Radoka dirigoval nově Robert Kružík a na scéně Zuzany Ježkové a Davida Nekvasila se odvíjel příběh v napětí zcela detektivním.

Významný český operní režisér David Radok u nás pravidelně spolupracuje s Janáčkovou operou Národního divadla Brno. Jeho inscenace Janáčkovy opery Věc Makropulos, napsané podle stejnojmenné hry Karla Čapka, měla premiéru 11. listopadu 2014. Nyní se představení obnovuje, protože brněnská opera chystá v rámci desátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno cyklické provedení všech Janáčkových oper, včetně prvotin Počátek románu a Šárka. U této příležitost Radok poskytl rozhovor portálu KlasikaPlus.cz.

Letošní desátý ročník bienále Janáček Brno 5. září avizuje další z takzvaných „preview“, kdy diváci mají možnost zhlédnout některou z Janáčkových oper ještě před samotným zahájením festivalu. Jednou z nejsledovanějších produkcí je bezesporu Věc Makropulos v režii Davida Radoka a hudebním nastudování Roberta Kružíka, která měla v Brně premiéru v roce 2014. Nově se v titulní roli Emilie Marty představí Jana Šrejma Kačírková, trojnásobná držitelka Thálie, která si během náročného zkoušení udělala chvilku na rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

„Na AMU je nepsané pravidlo, že v pozici rektora se zástupci jednotlivých fakult střídají.“

„Připravujeme stavbu nových varhan pro Sál Martinů.“

„Rektor na podněty fakult reagovat musí. Nelze to dělat tak, že si před sebou hrnete svoje nápady.“

Velikou důvěru, že v moci jí svěřené vykoná maximum dobrého, budí současná i nastávající rektorka pražské Akademie múzických umění, původním zaměřením violoncellistka Ingeborg Radok Žádná. Žena operního režiséra Davida Radoka a dříve skladatele Petra Hapky má možnost plynule navázat na snažení svých prvních čtyř let ve funkci. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje zejména, co se na škole realizuje v příštích letech a co mandát na třífakultní instituci obnáší.

„Zpěv je velká alchymie.“

„Byla jsem připravená prakticky na všechno, i tak práce s Davidem Radokem předčila moje očekávání.“

„Myslím si, že umění ve vás především musí něco zanechat a také že každá inscenace si najde svého diváka.“

Brněnská Cizí kněžna, totiž Eliška Gattringerová, členka spolku Run OpeRun, umělecká partnerka „zpívajícího klavíristy“ Ahmada Hedara, vítězka Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, zkušená sopranistka zrovna dnes slaví narozeniny. Portálu KlasikaPlus.cz poskytla rozhovor o své umělecké cestě, čerstvých i dávných zážitcích, třeba jednom silném z dalekého Iráku.

„Nová inscenace Rusalky na scéně Janáčkovy opery především není pohádkou pro děti.“

„Čeká-li někdo na kultovní árii Ježibaby Čurymury fuk, nebo na komické duo Hajný + Kuchtík, nedočká se.“

„Lesní žínky jsou tak jediným odlehčujícím prvkem inscenace.“

Opera Rusalka Antonína Dvořáka je českým hudebním klenotem. Operní režiséři nepřestávají hledat její účinný výklad. David Radok na brněnské scéně sáhl Rusalce až na dno duše a zbavil ji pohádkového nimbu. Tragická láska v neutrálních kulisách a podaná mistrovskými pěveckými i hereckými výkony, je kruté psychodrama. Nádherná Dvořákova hudba pod taktovkou Marka Ivanoviće je stále stejně nesmrtelná a sdělná.

„Potkal jsem Rusalky, které bych na svůj zámek nikdy nezval, a přesvědčení umřít kvůli nim se nedostavilo vůbec.“

„Každý hlas prochází vývojem a jakýkoliv nepřirozený zásah mu může uškodit. V lyrico-spinto repertoáru se cítím komfortně“

„Nesmírně se těším taky na velkolepé Verdiho Requiem s dirigentem Petrem Popelkou.“

Peter Berger patří k pilířům opery Národního divadla v Brně a jako tenorista je nepostradatelným představitelem všech milovnických rolí. V poslední době se zapsal do historie divadla jako interpret Smetanova Dalibora, nyní zpívá roli Prince v Dvořákově opeře Rusalka.

„V inscenaci Davida Radoka to není pohádka. Je to bolestivé, ale citlivé a dojemné vyprávění jednoho velmi smutného příběhu opravdové lásky.“

„Na jevišti nehraji, ale žiji příběh Rusalky, takže mě to stojí dost fyzických i psychických sil.“

„Peter Berger jako Princ je citlivý partner, se kterým je radost stát na jevišti. A ještě tak krásně zpívá!“

Jana Šrejma Kačírková je sopranistkou, která má ideální hlas pro lyrické role plné emocí, pro postavy, jež většinou špatně skončí. Nejnověji zpívá Rusalku, premiérovanou v Janáčkově divadle v pátek 5. dubna. Roli už ztvárnila v Českém Krumlově na Otáčivém hledišti v režii Jiřího Heřmana, nyní v Brně jde o inscenaci režiséra Davida Radoka.

„Libretista, režisér a scénograf David Radok se dostal do nitra Pucciniho opery Gianni Schicchi skrz novou Kučerovu operu Don Buoso.“

„Z Orchestru Národního divadla cítím pozitivní energii.“

„Když jsem zodpovědný za hudební nastudování díla, ctím kompozici a chci být v interpretaci upřímný.“

Italský maestro Giancarlo Andretta, který se před dvěma lety stal členem proslulé Královské švédské hudební akademie ve Stockholmu, nastudoval letos hudebně v Praze opery Don Buoso Jana Kučery a Gianni Schicchi Giacoma Pucciniho. V adventní době je dirigent opět v české metropoli – 21. prosince řídí inscenaci tvořenou oběma aktovkami, jejíž další reprízy se uskuteční pak až v červnu. U příležitosti prvního hostování v Národním divadle poskytl portálu KlasikaPlus.cz exkluzivní rozhovor.

„David Radok se podílel nejen originálním nápadem, ale hned ve třech divadelních profesích, jako libretista, režisér a scénograf.“

„Nelehkým úkolem pro Kučeru bylo zvolit vhodný hudební jazyk, který by konvenoval s Puccinim a současně byl autentický.“

„Sympatické na Radokově režijním přístupu je zejména to, že používá scénu výtvarně jen strohou, či spíše náznakovou.“

Projekt Don Buoso, Gianni Schicchi měl v pražském Národním divadle 3. listopadu 2023 premiéru a Radok se na něm podílel nejen originálním nápadem, ale hned ve třech divadelních profesích, jako libretista, režisér a scénograf. Tím dobrým nápadem bylo uvedení opery Gianni Schicchi Giacoma Pucciniho v novém inscenačním kontextu. Dříve se tato komická jednoaktovka na operních scénách uváděla ve spojitosti s různými jinými, rovněž jednoaktovými tituly. Nešlo však o spojení pevně ustálená.

„Janáčkovo divadlo má dobrou atmosféru. Je tu specifická energie.“

„Salome změnila způsob vnímání hudebního dramatu. Je o překračování všech limitů i tabu, šokující dílo o nelidskosti, amorálnosti; o tom, kam až je člověk schopen zajít.“

„Je zajímavé, že Strauss pracoval podobně jako Janáček a ve stejné době. Strauss si napsal sám libreto podle hry Oscara Wilda; není to zpěv na poezii, ale na prózu.“

David Radok vyrostl a vystudoval díky emigraci spolu s rodiči ve Švédsku, kde se věnoval operní režii. Po revoluci se vrátil a začal působit rovněž v České republice. Vedle Národního divadla v Praze pracuje pravidelně i v Janáčkově opeře Národního divadla v Brně. Společně s dirigentem a skladatelem Marko Ivanovićem uvedli už opery Věc Makropulos, Modrovousův hrad, Monument, Tři fragmenty z Juliette a Lidský hlas nebo Petera Grimese. V současnosti společně připravují inscenaci opery Salome od Richarda Strausse, premiéru má 17. června. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se David Radok zamýšlí nad námětem Salome, vrací se k inscenaci Brittenova Petera Grimese, naznačuje, jaké opery nemá rád, a distancuje se od povrchních režijních aktualizací.

„Námluvy s Janáčkovou operou byly dramatické. Obrátili se na mne, jestli bych mohla být „cover“ na Emilii Marty, když budou na turné v Šanghaji s Věcí Makropulos, to bylo v roce 2017. Nakonec onemocněla hlavní představitelka a zavolali mi v den představení.“

„Salome překračuje všechny zažité konvence a hranice ve svém chování vůči všem.“

„Dostala jsem se k paní Editě Gruberové, která mi zajistila předzpívání u své profesorky Ruthilde Boesch ve Vídni. Měla jsem u ní několik hodin, ale z další spolupráce nakonec sešlo.“

Linda Ballová je slovenská sopranistka, která se v brněnské opeře představuje již v páté inscenaci. Vždy zaujala zvučným a pevným sopránem, křehkým vzezřením, bezproblémovou muzikalitou a přirozeným herectvím. Nyní ji čeká premiéra Straussovy Salome, kde ztvární hlavní postavu. Pěvkyně tvrdí, že je to úkol, co ji posouvá o další stupně operního umění dál.

„Česká divadla, orchestry a festivaly ta videa samozřejmě taky chtějí natáčet, ale nikdy jim nezbyl čas, peníze ani energie. Covid všem posunul preference – najednou chtěli videa všichni.“

„Na rozdíl od streamu či přímého přenosu můžete záznam koncertu nebo opery do detailu vykonstruovat a udělat tak z koncertu nebo opery opravdu dramatický zážitek.“

„Některé věci, které fungují na divadle, ve filmu nefungují, a tady nastupuje překlad z divadelní do filmové řeči.“

Covidová pandemie přinesla kultuře hodně strádání a omezení, ale přinesla i nové možnosti. Divadelní představení, opery i koncerty se začaly streamovat a výstupy uchovávat jako paměť doby. Ukázalo se, že to nemusí být jen o mechanickém zaznamenání akce, ale že je možné ke každé události přistoupit specificky a pracovat s novými prostředky. Významnou postavou, která tak vytváří ze streamů nový umělecký obor, je brněnský televizní režisér Jakub Kořínek.

„Nikdo jiný mi tak umělecky nepomohl, jako Libuše Domanínská. Jenom díky ní zpívám.“

„Brněnské Janáčkovo divadlo je jako koupelna. Tam se mi zpívá snad nejlépe ze všech divadel.“

„V divadle v Brně jsem se také seznámila s Davidem Radokem. I s Jiřím Heřmanem jsem tam měla krásné příležitosti pracovat. Tihle dva režiséři jsou moje dvě mety.“

Před týdnem zpívala Desdemonu v premiéře Verdiho Otella v brněnském divadle, v sobotu s tamním souborem vystoupí na Smetanově Litomyšli v koncertním programu nazvaném Verdi Gala, dnes slaví narozeniny… Nejčerstvější koncert, který má sopranistka Jana Šrejma Kačírková za sebou, se konal 18. června pod širým nebem ve sportovním areálu ve Vidově, v obci u Českých Budějovic, ze které pochází.