PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Collegium Marianum ukazuje svým posluchačům kouzelná zákoutí barokní hudby a provází je přitom krásnými koncertními prostorami staré Prahy. Renesanční Císařský sál Lobkovického paláce na Pražském hradě hostil během čtvrtečního večera dvě výrazné pěvecké individuality a devět skvěle sehraných instrumentalistů. Přítomni byli také dva největší skladatelé anglické barokní hudby, Henry Purcell a Georg Friedrich Händel. Slavnému souboru se opět podařilo vytvořit unikátní zážitek. A všechny složky na tom měly svůj podstatný díl, i úchvatný výhled na jedno z nejkrásnějších světových měst.

Nedlouho před nástupem Velikonoc uvedl Václav Luks se svým vokálně-instrumentálním souborem Collegium 1704 příslušnou liturgickou hudbu od evropských barokních skladatelů. Koncert se konal v pondělí 23. března ve Dvořákově síni Rudolfina. V programu byl zastoupen Jan Dismas Zelenka Miserere d moll a Responsorii pro hebdomada sancta, dále zaznělo Miserere mei, Deus od Francesca Duranta a naposledy Stabat Mater od Antonia Caldary. Provedení mělo tradičně vysokou úroveň.

„Tvůrci koncertu nás provedli naleštěným a místy až bizarním světem kolem dvora Ludvíka XVI.“

„Členové komorní varianty Collegia Mariana znovu potvrdili, že patří ke špičkám ve svém oboru nejen v Čechách.“

„Jana Semerádová osvědčila svůj vytříbený vkus a koncertní večer povýšila na synestetický zážitek, ve kterém se hudba a slovo navzájem inspirují.“

V úterý večer se v Tereziánském sále Břevnovského kláštera sešli tři vynikající instrumentalisté a jedna herecká osobnost, aby přiblížili posluchačům v rámci barokních podvečerů Collegia Mariana hudbu a atmosféru francouzského královského dvora konce sedmnáctého století. V Louvru tehdy vládl nejzářivější král Ludvík XIV., král tance, lovu jelenů a slunce. Traversistka Jana Semerádová, gambistka Hana Fleková a theorbista Jan Krejča obstarali hudební část večera, herečka Barbora Munzarová četla z dopisů Marie de Rabutin-Chantal, která se nekonečných dvorských večírků osobně účastnila.

„Duo Musique Galante si připravilo repertoár, který dokonale korespondoval s geniem loci kostelíka sv. Michaela.“

„Cembalo vynikalo zvonivým témbrem a precizací běhů a ozdob, viola da gamba zase měkkostí tónu i expresivním výrazem v melodiích.“

„Spojením těchto dvou nástrojů vznikal vyvážený a sametový zvuk, který se v menším prostoru dobře nesl.“

V sobotu 16. srpna se v rámci Klášterních hudebních slavností odehrál půvabný a stylový večer v dřevěném kostelíku sv. Michaela v Jeseníkách. Hrálo Duo Musique Galante, tedy Edita Keglerová na cembalo a Hana Fleková na violu da gamba. Umělkyně nabídly repertoár z děl skladatelů 17. století, což se časově ideálně snoubilo se stářím kostela. Vznikla tak dokonalá iluze přenosu do časů galantní hudby na dvoře Ludvíka XIV.

„Jestliže běžně při koncertech souborů zabývajících se historicky poučenou interpretací obdivujeme barokní hoboj či fagot – a pokud se náhodou na pódiu objeví viola da gamba, vzdycháme úžasem –, chalumeau přineslo nový zvukový ‚level‘.“

„Ernst Schlader nám ukázal, jak je nástroj schopen jímavé kantilény i omračujících běhů.“

„Hasse byl hvězdou ve své době právem a s opodstatněním se jeho hudba vrací na koncertní pódia.“

Ve čtvrtek 13. března do Prahy přijel starodávný nástroj jménem chalumeau, a to dokonce ve dvou vyhotoveních: sopránovém a basovém. Jejich majitel, zároveň umělecký vedoucí souboru Calamus Consort, Ernst Schlader připravil pro pražský Vzlet výběr zcela neznámého repertoáru, a to spolu s hobojistkou Katharinou Andres, fagotistkou Györgyi Farkas, violoncellistkou Hanou Flekovou. Soubor doplnil Václav Luks, který se tentokrát představil v poměrně neobvyklé roli jako cembalista.

„Václav Luks je dobrý ‚händelista‘ a bezpečně vedl svůj báječně sehraný ansámbl pestrými hudebními peripetiemi Händelovy suity.“

„V Suitě č. 3 G dur z Vodní hudby, kterou Luks proložil Suitou č. 2 D dur, měla v Sarabandě půvabné sólo flétnistka Julie Braná.“

„Francouzský esprit a operní manýra úvodní části Symfonie, kterou Francœur převzal ze své opery Scanderberg, příznivě proměnily náladu v auditoriu od obřadnosti k bezstarostnosti.“

Collegium 1704, soubor vedený Václavem Luksem, veřejně uvedl Händelovou hudbu ze svého nového kompaktního disku Voda a oheň. Koncert se konal ve Dvořákově síni Rudolfina ve středu 12. února a k jeho osvěžení přidal dirigent pasticcio ze skladeb Françoise Francœura. Zdánlivě jednolitý běh hudby ozdobila sóla flétnistky Julie Brané, jakož i dalších hráčů orchestru.

„Koncert s podtitulem Il piacer delle dame zalahodil uchu i oku.“

„Nebylo nesnadné zavřít oči a nechat se unést do první poloviny 18. století a v myšlenkách být návštěvníkem nějaké aristokratické slavnosti, třeba na dvoře Ludvíka XV.“

„Celým koncertem s pečlivě vystavěným programem zaměřeným zejména na francouzské nositele italské barokní tradice, provázela hudba Jeana-Marie Leclaira.“

Druhý koncert podzimní řady Barokních podvečerů Collegia Mariana, který se uskutečnil 13. a 14. listopadu v Mramorovém sále v prostorách nově zrekonstruovaného Clam-Gallasova paláce v Praze, představil posluchačům barokní tvorbu zejména italské a francouzské provenience. Právě spojení italského a francouzského hudebního stylu bylo jedním z leitmotivů večera.

„Na koncertní podium vešla s flétnou v ruce Jana Semerádová vedouc hrstku svého souboru – seznam instrumentalistů se vejde do tuctu.“

„Ve své úloze se Cornelia představila jako pokorná tlumočnice Bachovy kantáty.“

„Collegium Marianum zinscenovalo Kuhnauovu kantátu jako koncertní, pódiově atraktivní a hudebně přívětivé dílo s výstižným duchem vánoc.“

Kostel svatých Šimona a Judy na pražském Starém Městě oblehli 30. prosince roku 2023 návštěvníci koncertu souboru Collegium Marianum. Večerní představení se konalo v rámci 23. cyklu Barokní podvečery s mottem Telemann a Evropa. Vydařené setkání souboru s jeho ctiteli, poslední v roce, mělo charakter vánočního posezení. Tak to bylo pojednáno programem s titulem Puer natus est.

„Jednotlivé kontrastní části Fuxovy Ouvertury inspirované dobovými tanci vyvrcholily závěrečnou Passacaglií, provedenou se spontánní hudební energií, navíc doslova s úsměvem ve tvářích interpretů, tak jak to je ostatně pro Collegium Marianum typické.“

„Reichenauerovu mariánskou antifonu Regina coeli přednesl Tomáš Šelc za doprovodu Collegia Marianum se stylovou přesvědčivostí.“

„Málo platné, v „komorně“ barokním prostoru kostela Nejsvětější Trojice v Kuksu zní výhradně barokní repertoár nejpřirozeněji.“

Ideálním závěrem letošního čtrnáctého ročníku mezinárodního hudebního festivalu Hudební léto Kuks bylo vystoupení souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové s účastí basbarytonisty Tomáše Šelce. Koncert se konal již tradičně v působivém prostoru barokního kostela Nejsvětější Trojice v Kuksu 19. srpna 2023.

„Již v prvních tónech Ouvertury se hráčům podařilo sál velmi dobře naplnit zvukem, hravost prvních frází pak vytvářela prostor pro vynikající barevné kontrasty se střídajícími se pasážemi táhlejšími a zádumčivějšími.“

„Tanečnější a lidovější Telemann se pak ukázal v závěrečném Vivace, kde hráči citlivě a s umem využili určité zvukově „syrovější“ polohy svých nástrojů.“

„V rukou kontrabasisty se nástroj proměnil v jakýsi cajon, kterým perkusivně doprovázel Rameauovo Tambourin en Rondeau.“

Ve středu dne 21. června 2023 se v Letním refektáři Strahovského kláštera v Praze konal poslední koncert z cyklu Barokních podvečerů souboru Collegium Marianum této sezóny. Název programu, Omfalé & Hébé, odkazoval na pojítko mezi zahranými díly, na „vůni Francie“.

„Z až skleněně ostré barvy prvních akordů jsme mohli projít pestrou barevnou škálou až k zjemněnému konci, který nás připravil na Allegro assai, technicky náročnou pasáž zahranou se vší bravurou.“

„Konce jedné fráze diváka jako by zvaly ihned do další a celá věta tak dostala tvar obrovského klenutého celku, který byl však poskládán ze stále jasně čitelných dílů.“

„V Allegru sólistka divákům představila další excelentně zvládnutou obtížnou techniku, kdy v dvojhmatech úspěšně docílila polyfonního efektu a dojmu samostatných hlasů vycházejících z jediného nástroje.“

Ve čtvrtek 4. 5. 2023 se v Tereziánském sále Břevnovského kláštera konal koncert Corelliano (Italské inspirace) souboru Collegium Marianum a to v rámci letošní jarní řady Barokních podvečerů, které sjednocuje téma Telemann a Evropa. Dramaturgii inspirovala Itálie, díky čemuž jsme mohli slyšet skvělé provedení skladeb Telemanna a Corelliho.

„Vynikající souhra pak dala obzvláště vyniknout prolévání různých částí, kdy hráči jednak krásně vynášeli pasáže s několika různými melodickými linkami a pak sehranou artikulací zahráli náhlý přechod k jednotné části.“

„Již v prvním svém vstupu připraveném táhlými tóny houslí a traversa sopranistka ukázala svou perfektní kontrolu nad hlasem, kdy čistým a výborně posazeným tónem po jeho nasazení postupně rozsvítila prostor a skvěle se dokázala zvukově vyváženě propojit s ostatními.“

„Následná sarabanda pak dala vyniknout koncertní mistryni, která ve svých diminucích podporovaných teorbou pronesla posluchače skladbou nad stálými pulsacemi ostatních hráčů, které zde zvukově objímal zejména kontrabas.“

Ve čtvrtek 20. dubna proběhl v Císařském sále Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě koncert Amore Divino z cyklu Barokních podvečerů s podtitulem Telemann a Evropa souboru Collegium Marianum. Hráči a zpěvačka podali vynikající výkon, který všechny přítomné nadchnul, zněl Graupner, Händel a samozřejmě Telemann.

„Alcina byla zkomponována pro Händelovu první sezónu v Královském divadle Covent Garden v Londýně.“

„Árie je zasazena do mollové tóniny s disonantní harmonií a složitým rytmem, které odrážejí temnější a složitější povahu postavy.“

„Dovedné využití hudebních motivů, které odrážejí emocionální stavy postav, a nápadité kostýmy a scénografie, která se zdá být ideální rovnováhou mezi tradicí a modernou, dotvářejí pohlcující a fantastický svět opery.“

Barokní opera Alcina Georga Friedricha Händela, jej poslední představení v této sezóně, zaplnila v neděli 26. března do posledního místa vyprodaný sál brněnského Janáčkova divadla. Inscenace, která měla premiéru loni v únoru, vznikla v koprodukci Národního divadla Brno, Théâtre de Caen a Opéra Royal de Versailles, a to v režii Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování Václava Lukse.  

„Už příchod členů souboru na pódium prozradil mnohé – všichni působili dojmem, že se na produkci skutečně těší a barokní hudba jim není lhostejná.“

„Práce s tónem a dynamikou v podání Jany Semerádové působila naprosto samozřejmě, až jsem žasla nad pestrou paletou možností barokní ebenové flétny.“

„Bylo obdivuhodné, jak dlouhou pasáž dokáže Jana Semerádová zahrát na jeden dech.“

Soubor Collegium Marianum je znám pestrou dramaturgií svých koncertů, vzdělávacím přesahem akcí, které pořádá, doprovodnými projekty, které kromě koncertních cyklů nabízí, a také propojením hudby s architektonicky zajímavými místy. Barokní prostor Tereziánského sálu Břevnovského kláštera, kde proběhl druhý ze tří koncertů podzimní řady Barokních podvečerů 2022, s uvedenou hudbou korespondoval velmi dobře. Až na pár volných míst se sál zaplnil zájemci o poslech hudby z počátku 18. století a souboru Collegium Marianum, který se na barokní hudbu přímo specializuje.

„Jiránek byl dobře poučen Vivaldiho tvorbou, je to slyšet na užitých rázných unisonech a některých dalších idiomech a postupech.“

„Díky atraktivitě místa i díky počasí, po extrémech předchozích dní příjemnému, byl koncert bohatě navštívený.“

V cyklu Barokní podvečery, který v historické Praze pořádá už dvaadvacet let soubor Collegium Marianum, byl koncert v nejdelší večer roku, ve Svátek hudby, situován do Ledeburské zahrady. Nesl název Soirée à Dresda, prezentoval hudbu z fondů drážďanské dvorní knihovny a byl naplněn především uměním flétnistky Jany Semerádové a hobojistky Xenie Löffler.