PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Originální myšlenka, její promyšlené zpracování, navíc ještě odskočení do světové klavírní literatury… co víc si na úvod přát?“

„Kahánek zvolil velmi rychlé tempo, které počáteční charakteristický motiv představilo v rovině maximální emocionální vypjatosti.“

„Po tak náročném repertoáru jsem čekala nějaké oddychovější kusy. Přišla ale dvě Chopinova Scherza.“

Zatímco jeho předchůdci v této sezoně zvolili výběrový český repertoár, Ivo Kahánek nás v Roce české hudby překvapil průřezem světovou klavírní tvorbou napříč staletími. Promyšlenou dramaturgii, která českou hudbu oslavila jaksi „z druhé strany“, představil 13. května v Anežském klášteře na závěrečném koncertě letošního ročníku cyklu Hybatelé rezonance. Kahánkův strastiplný návrat z Peru sice způsobil drobnou změnu programu, na uměleckém výkonu se však nepodepsal.

„České hudbě nejvíc prospěje, když je dána do nějakého kontextu.“

„V programu není jediná česká nota, ale celkové dramaturgické ladění je Rokem české hudby ovlivněné.“

„U nás je v klavírní interpretaci veliká tradice chopinovského zpěvného světa – a Béla Bartók umožňuje podívat se na klavír ještě jinak, což je myslím velmi zdravé.“

V pražském koncertním cyklu Hybatelé rezonance vystoupí 13. května pianista Ivo Kahánek. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje nabitý program nadcházejících dvou měsíců, během nichž zahraje na Pražském jaru, na Smetanově Litomyšli nebo ve Frýdku-Místku na ostravském janáčkovském festivalu, ale také v Hamburku a v perské metropoli Limě. Zamýšlí se rovněž nad Rokem české hudby a podrobně osvětluje, jak s inspirací českými autory a přesto bez české hudby sestavil program pro Hybatele rezonance.

„Na jazzu mám nejraději vedle svobody především blízkost a hluboké hudební propojení s ostatními.“

„Klasika i jazz stimulují představivost, kreativitu a mnohdy se dotýkají věcí, které přesahují naše běžné každodenní vnímání.“

„Při improvizaci musí být ruka schopna měnit na poslední chvíli směr a způsob úhozu.“

Pražský koncertní cyklus Hybatelé rezonance, za kterým stojí největší evropský výrobce klavírů C. Bechstein, představuje v profilových recitálech výrazné osobnosti české klavírní školy. Program Víta Křišťana se 8. dubna v Anežském klášteře vyhne světu klasiky: dotkne se jazzových standardů i světa improvizace. Pianista a skladatel patřící mezi vůdčí osobnosti současného tuzemského jazzu, známý jako sólista i z několika formací, se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zamýšlí nad momenty spojujícími jazz s klasikou a nad rozdíly mezi pianistickou technikou v obou žánrech, ale také například hodnotí polskou hudební scénu.

„Pianistka dokázala svou duchovní ‚prorostlost‘ s příjmením Páleníček.“

„Dílo s temným námětem a ponurého vyznění hrála citlivě i s rozmyslem, přesto však mohla sušší pedalizací podtrhnout jeho naturalismus.“

„Tzv. ‚perličkovou‘ techniku a schopnost rovné hry v závratném tempu Jitka Čechová projevila v kratší Toccatě Jaroslava Ježka. Kratší, o to více však hutné.“

Nejen Klavírní festival Rudolfa Firkušného v těchto dnech sytí Prahu klavírním uměním. 6. listopadu se v Anežském klášteře o slovo přihlásil i bechsteinovský cyklus Hybatelé rezonance, představující tuzemské pianistické špičky, a tentokrát program obstarala Jitka Čechová, známá specialistika přes dílo Bedřicha Smetany. V poslední době se však „první dáma českého klavíru“ vydává i do mladších českých vod a právě poslední pondělí představila pečlivě dramaturgicky vystavěný recitál zahrnující například i skladbu Josefa Páleníčka, jejího tchána.

„K vrcholné Páleníčkově klavírní tvorbě jsem se prokutala díky třem klavírním koncertům a Concertinu, které jsem točila v roce 2014.“

„Nemohla jsem s ním osobně některé nejasnosti probrat, ale věřím, že mě intuice vedla správným směrem.“

„Janáček jako velký ctitel Dvořáka, Novák se Sukem vynikající studenti z jeho třídy… Páleníček – student skladby ve třídě Nováka – a Ježek ve třídě Suka.“

Pianistku Jitku Čechovou čeká 6. listopadu recitál v pražském koncertním cyklu Hybatelé rezonance. Program sestavila z děl českých autorů, skoro jako kdyby už předjímala Rok české hudby 2024. V něm je před ní mnoho sólových vystoupení se Smetanovou klavírní hudbou, kterou už před lety kompletně natočila, ale bude mít samozřejmě i řadu koncertů se Smetanovým triem,…

„Projektoval jsem si vlastní představy do vnímání Bartošovy hry, anebo i on cítil apel naplnit přednášenou skladbu něčím navíc?“

„Uvažoval jsem, zda nějak zádumčivě podzimního melancholického tónu neznělo první půlí až příliš.“

„Jan Bartoš zajisté přesvědčil o svém prvotřídním umu a koncertnímu křídlu C. Bechstein D 282 zároveň s tím udělal tu nejlepší reklamu.“

Hybatelé rezonance je řada klavírních recitálů pořadatelské organizace C. Bechstein, výrobce klavírů a pianin. Šestou sérii řady zahájil 2. října v prostorách Anežského kláštera přední český interpret Jan Bartoš. Zajímavostí jeho vlastní dramaturgie zahrnující čtyři kompoziční celky byl klavírní cyklus Osm preludií Miloslava Kabeláče.

„Skladby interpretoval tak prostě, jako by na světě nebylo nic jednoduššího, v přesném vybalancování mezi přehledností hudebních myšlenek, využitím výrazových a technických prostředků a prožitkem.“

„Věřím, že jsem nebyla sama, koho v sále Lisztova hudba v podání Matyáše Nováka okouzlila způsobem, že si ji ještě nějakou chvíli po doznění první poloviny sám v sobě vychutnával.“

„Po tolika výrazových polohách, které Matyáš Novák použil v Lisztových skladbách, bych byla bývala čekala využití těchto prostředků i pro Chopinovu skladbu, ale že mladý pianista dokáže Chopinův hudební rukopis zřetelně odlišit, to jsem si ani ve svých nejodvážnějších sluchových fantaziích nedokázala představit.“

Prostory Anežského kláštera, které hostí cyklus klavírních recitálů Hybatelé rezonance, svou atmosférou účinek jednotlivých vystoupení ještě umocňují. Posledním koncertem sezóny 2022/2023 byl v pondělí 29. května 2023 recitál čtyřiadvacetiletého českého klavíristy Matyáše Nováka. Posluchači měli možnost v jeho podání slyšet jak původní Lisztovy skladby, tak Lisztovy transkripce písní Franze Schuberta.

„Snažím se, ať už jde o zvukovou paletu, o přehlídku obtížností, nebo o niternost a prožitky, vytvářet logický koktejl, abych co nejlépe dokázal reprodukovat, co skladatel zamýšlel a chtěl.“

„Větší ruce samozřejmě pomáhají, co si budeme povídat…“

„Myslím, že půjde o osvěžení. Liszt nepřepsal jen vokální linku do klavíru, ale vytvořil nádherné, technicky i výrazové náročné a velmi svébytné dílo.“

Poslední recitál v této sezóně má v pražském cyklu Hybatelé rezonance Matyáš Novák. Mladý pianista připravuje na 29. května do Anežského kláštera koncertní program sestavený výhradně z hudby Franze Liszta. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad virtuozitou i výrazem jeho hudby, ale také přibližuje svého pedagoga na Akademii múzických umění Ivana Klánského, který nedávno oslavil pětasedmdesáté narozeniny. Uvažuje rovněž o tom, co asi bude za deset nebo dvacet let, přibližuje důležitost konkrétního nástroje, na který se hraje, přemítá nad pojmem inovativnost a prozrazuje, jaký další hudební obor by si rád ke klavíru přidal.

„Klavíristčina zručná prstová technika mě překvapila už před několika měsíci, když v Sukově síni Rudolfina hrála Mendelssohnovo trio.“

„Snad jen agogika by místy snesla skromnější zacházení.“

„Publikum přijalo méně známou skladbu bez jakýchkoliv potíží, podle reakcí bychom si snadno mohli myslet, že právě dozněla Beethovenova symfonie. Úspěch!“

Na třetím koncertě cyklu Hybatelé rezonance se 3. dubna v Anežském klášteře představila klavíristka Terezie Fialová. Program jejího recitálu byl založen na cyklu Roční doby předního soudobého autora Pēterise Vaskse. Na základě tohoto koncertu můžeme interpretku snadno zařadit mezi svědomité „advokáty díla“ lotyšského skladatele. Doufejme, že Vasksovo vrcholné dílo v Česku neuvedla naposledy.

„Snažím se detailně promyslet dramaturgii – a přípravu neuspěchat.“

„Pēteris Vasks miluje ticho a napětí v tichu. Pro mne – věčně zrychlenou osobu – největší úkol…“

„My klavíristi, kdybychom hráli jen na klavír, hrajeme v podstatě na bicí nástroj, jak říkával Bartók.“

V pražském koncertním cyklu Hybatelé rezonance vystoupí 3. dubna v Anežském klášteře pianistka Terezie Fialová. Recitál postavila na rozsáhlém cyklu Roční doby současného lotyšského skladatele Pēterise Vaskse, jehož čtyři části kontrastně proloží sonátami Domenica Scarlattiho. Klavíristka, jedna z dcer brněnského skladatele a sbormistra Petra Fialy, je – spolu s houslistou Romanem Patočkou a s violoncellistou Jiřím Bártou, svým životním partnerem – členkou komorního souboru Eben Trio…

„Výsledkom boli dynamické, premenlivé kompozície, ktoré boli svojim spôsobom kľúčom k tomu, aby mohlo publikum lepšie porozumieť aj Bókovej interpretačným rozhodnutiam.“

„Bolo zrejmé, že práve v tomto okamihu na pódiu tvorí – a že ako poslucháči máme to šťastie, že môžeme do jej kreatívneho sveta nahliadnuť.“

„Lyrickejšia poloha Nikol Bókovej pristala, dominovali spevne vedené línie.“

Prvou „hýbateľkou rezonancie“ tejto sezóny sa 3. októbra stala Nikol Bóková. Ďalší ročník cyklu klavírnych recitálov v Anežskom kláštore, bytostne spätého s nástrojmi C. Bechstein, otvorila táto klaviristka predovšetkým dielami Fryderyka Chopina, Sergeja Rachmaninova a svojimi autorskými kompozíciami.

„Friedrich Gulda je pro nás klasické klavíristy jedním z nejzajímavějších jmen.“

„Co mě zaujalo úplně nejvíc: Jestlipak se v té Paříži Martinů a Gershwin nemohli třeba potkat…?“

„Je to skutečné závěrečné číslo, kdy se oba světy – svět klasiky a jazzu – propojují opravdu ve velkém stylu.“

Pianista Karel Košárek v Praze natáčel se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Tomášem Netopilem a s klavíristkou Dorou Novákovou dvě koncertantní skladby jejího otce Jana Nováka. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se však soustřeďuje na sólové vystoupení, které ho v Praze čeká 21. března v rámci cyklu Hybatelé rezonance…

„Sólové vystoupení vnímám jako návrat ke kořenům a do určité míry je pro mne i tak trochu bilanční.“

„Balanc mezi totální improvizací a opíráním se o daná témata se nedá dopředu tak úplně odhadnout.“

„Jsem vděčný, že mohu používat tak široce rozevřený hudební vějíř.“

V Anežském klášteře v Praze v pondělí v rámci cyklu Hybatelé rezonance zahraje v programu ušitém sobě na míru jazzový pianista, skladatel a dirigent Kryštof Marek, který sólově vystupuje zřídkakdy. Recitál je sestaven z jeho autorských skladeb, které jako sólista improvizačně volně rozvede do podoby „tady a teď“…

„Doufám, že v mé interpretaci nebude víc Sekery než samotných autorů.“

„Mám rád vytváření koncertu s někým druhým. Zvláště, když tím partnerem je někdo, kdo je vám inspirací a kdo vám zároveň dokáže naslouchat.“

„Všichni před Chopinem se snažili udělat ze všech pěti prstů naprosto rovnocenná kladívka. Fyziologicky tohle konkrétně po čtvrtém prstu ale nemůžeme chtít!“

Pianista Miroslav Sekera má za týden recitál v pražském cyklu Hybatelé rezonance. V Anežském klášteře zahraje 4. října Haydna, Chopina, Mozarta a Liszta. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz v té souvislosti přibližuje své vidění skladatele Franze Liszta a jeho hudby, upozorňuje na odlišnosti mezi Chopinem a Lisztem, probírá, čím jsou mu milé sólové recitály,…

„Beethovena budu rád hrát i bez jubilea.“

„Nepovažuji klasickou harmonii za intelektuální koncept, ale za naši přirozenost.“

„Teď v euforii z rozvolnění to bude skutečně náročné.“

Za týden má v Praze v Anežském klášteře recitál pianista Lukáš Klánský. V rámci cyklu Hybatelé rezonance, využívajícího mistrovský nástroj C. Bechstein D282, má 17. června na programu Mozarta, Voříška, Mendelssohna-Bartholdyho, Schumanna a Chopina. Dvaatřicetiletý klavírista v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz komentuje jednotlivé autory, shrnuje uplynulé měsíce koronakrize a zmiňuje se i o svém otci, významném sólistovi a pedagogovi Ivanu Klánském, u kterého na AMU studoval.