PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Na koncertní podium vešla s flétnou v ruce Jana Semerádová vedouc hrstku svého souboru – seznam instrumentalistů se vejde do tuctu.“

„Ve své úloze se Cornelia představila jako pokorná tlumočnice Bachovy kantáty.“

„Collegium Marianum zinscenovalo Kuhnauovu kantátu jako koncertní, pódiově atraktivní a hudebně přívětivé dílo s výstižným duchem vánoc.“

Kostel svatých Šimona a Judy na pražském Starém Městě oblehli 30. prosince roku 2023 návštěvníci koncertu souboru Collegium Marianum. Večerní představení se konalo v rámci 23. cyklu Barokní podvečery s mottem Telemann a Evropa. Vydařené setkání souboru s jeho ctiteli, poslední v roce, mělo charakter vánočního posezení. Tak to bylo pojednáno programem s titulem Puer natus est.

„Jednotlivé kontrastní části Fuxovy Ouvertury inspirované dobovými tanci vyvrcholily závěrečnou Passacaglií, provedenou se spontánní hudební energií, navíc doslova s úsměvem ve tvářích interpretů, tak jak to je ostatně pro Collegium Marianum typické.“

„Reichenauerovu mariánskou antifonu Regina coeli přednesl Tomáš Šelc za doprovodu Collegia Marianum se stylovou přesvědčivostí.“

„Málo platné, v „komorně“ barokním prostoru kostela Nejsvětější Trojice v Kuksu zní výhradně barokní repertoár nejpřirozeněji.“

Ideálním závěrem letošního čtrnáctého ročníku mezinárodního hudebního festivalu Hudební léto Kuks bylo vystoupení souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové s účastí basbarytonisty Tomáše Šelce. Koncert se konal již tradičně v působivém prostoru barokního kostela Nejsvětější Trojice v Kuksu 19. srpna 2023.

„Koncert nabídl dramaturgicky originální myšlenku propojit v jeden program barokní árie evropských mistrů, týkající se dramatu mytologického pěvce Orfea.“

„Collegium Marianum je zkrátka soubor, který se perfektně zná; je sehraný, ví, komu kdy jak naslouchat a jak navzájem interagovat.“

„Barokní flétna kooperovala s altovým partem tak, že měl posluchač dojem, že jde o duet sehraného uměleckého dua.“

Čtyřiadvacátý ročník Letních slavností staré hudby uzavřel festivalový rezidenční soubor a pořadatel festivalu Collegium Marianum propracovanou dramaturgií s francouzskou altistkou Delphine Galou. Lyrický večer se nesl v dramatických i žalem protkaných áriích bájného pěvce Orfea a v hudebních dialozích sólistky se členy doprovázejícího souboru.

„Ve dvojjediné roli ředitele a dramaturga připravil Vít Havlíček pět různorodých koncertů; konají se ob týden, vždy v sobotu, od 24. června do 19. srpna.“

„Výběrem tří hudebních ukázek respektoval Daniel Matejča pomyslný oblouk, který byl koncertem 22. července vyklenut.“

„Sólovými interpretacemi střídal houslistu čelný varhaník naší střední generace a zároveň dirigent i pedagog Petr Rajnoha.“

Přestože jeho dědeček byl negramotným vesničanem, hrabě František Antonín Špork se díky otcově úsilí i vlastním schopnostem vyšvihl mezi bohaté a mocné. Jako každý novozbohatlík, nouveau riche, ovšem trpěl typickým komplexem, že tradiční elity ho neberou vážně. I z tohoto důvodu se zřejmě stal mecenášem umění. Výtvarného, když štědře podporoval sochaře Matyáše Bernarda Brauna, ale také hudebního…

„Haydn Petra Nouzovského bol vrúcne osobný, vrstevnatý, brilantný, objavný i fascinujúco kantabilný.“

„Fundovaný výklad Jan Jiraský doplnil skladbami interpretovanými s dokonalým porozumením jedného z najväčších znalcov Janáčkovho diela.“

„Interpretácia súboru Collegium Marianum sa vyznačovala technickou vyspelosťou, expresivitou, zmyslom pre odhaľovanie skrytých detailov i vyváženosťou sólových nástrojov a ansámblu, vrátane skvelého continua.“

Posledné dva dni jubilejného 30. ročníku festivalu Janáček a Luhačovice sa konali v priestoroch Lázeňského divadla a kostola Svätej Rodiny. Ponúkli široký repertoárový rozptyl hudby od obdobia baroka až po 20. storočie, od notoricky známych skladieb až po vzácne rarity a od štandardnej interpretácie na súčasných nástrojoch až po historicky poučený prístup.

„Pro své vystoupení v bernartickém kostele si připravili ukázky z děl českých a světových skladatelů, jimiž zároveň představili nejoblíbenější formy komorní tvorby v období vrcholného a pozdního baroka.“

„Připomenutí Františka Ignáce Antonína Tůmy považuji za záslužné.“

„Náročný virtuózní part, jehož se Jana Semerádová zhostila s technickou bravurou, svědčí o tom, že Blochwitz patřil vedle Quantze a Pierra-Gabriela Buffardina k nejlepším flétnistům v celém Německu.“

Již do svého šestnáctého ročníku vstoupil letos festival oživující sakrální památky širšího okolí Boru u Tachova. Hudební léto Borska založil v první dekádě našeho století tamější duchovní správce Mons. Vladimír Born. Hlavním záměrem borského děkana, který by se letos byl dožil pětaosmdesáti let, bylo vnést duchovní hudbu do objektů, na nichž v poválečném vývoji zanechaly své devastující stopy jak výměna původního obyvatelstva, tak dlouhá léta komunistického režimu. 13. července festival navštívilo trio tvořené hráči souboru Collegium Marianum.

„Byl nadšencem, který osobním kouzlem a uměleckou autentičností dokázal přitahovat i natrvalo přitáhnout k barokní hudbě širokou veřejnost.“

„Neznamená to, že by hrál nepoučeně, bez znalostí. Estetika jeho interpretačního názoru nicméně nesledovala stejné zákruty jako ta Harnoncourtova nebo Gardinerova.“

„´Plamenně hovořil,´ popsal Munclingerův popularizační styl Václav Luks.“

Interpretace staré hudby ušla od poloviny dvacátého století do dnešních dnů neuvěřitelně zajímavou a dlouhou cestu. Oba konce této cesty se od sebe liší stejně, jako se třeba liší fotografie kteréhokoli světového města z roku 1953 od fotografií z roku 2023. Barokní hudba se hrávala dost podobně jako romantická, hrávala se jen na moderní nástroje a určitě i vznešeněji, odtažitěji, masivněji a vesměs pomaleji než dnes…

„Publikum potřebuje ´slyšet´ ne pouze ušima: lidé musí umět zavřít oči a nechat se přenést do jiné éry nebo na místo, které si vyberou, kde se mohou vzrušovat a radovat…“

„Artikulace a srozumitelnost textu je zásadní pro všechna období… od šestnáctého do devatenáctého století.“

„Je správné informovat veřejnost i o méně ´slavných´ autorech, kteří přitom ve srovnání s populárnějšími jmény často jsou stejně důležití a neméně fantastičtí.“

Na programu sobotního odpoledního koncertu italské sopranistky Roberty Mameli a souboru Collegium Marianum, který se zaměřuje na hudbu 17. a 18. století, jsou na festivalu Smetanova Litomyšl barokní skladatelé Antonio Vivaldi, Georg Friedrich Händel a František Jiránek. Sólistka se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vyznává z lásky ke starší hudbě, včetně Mozartovy tvorby, zamýšlí se nad vládou italštiny v evropské hudbě té doby, vyzdvihuje důležitost srozumitelnosti textu při zpěvu a porovnává jednotlivé autory. A prozrazuje, co je pro ni největším zadostiučiněním.

„Již v prvních tónech Ouvertury se hráčům podařilo sál velmi dobře naplnit zvukem, hravost prvních frází pak vytvářela prostor pro vynikající barevné kontrasty se střídajícími se pasážemi táhlejšími a zádumčivějšími.“

„Tanečnější a lidovější Telemann se pak ukázal v závěrečném Vivace, kde hráči citlivě a s umem využili určité zvukově „syrovější“ polohy svých nástrojů.“

„V rukou kontrabasisty se nástroj proměnil v jakýsi cajon, kterým perkusivně doprovázel Rameauovo Tambourin en Rondeau.“

Ve středu dne 21. června 2023 se v Letním refektáři Strahovského kláštera v Praze konal poslední koncert z cyklu Barokních podvečerů souboru Collegium Marianum této sezóny. Název programu, Omfalé & Hébé, odkazoval na pojítko mezi zahranými díly, na „vůni Francie“.

„Z až skleněně ostré barvy prvních akordů jsme mohli projít pestrou barevnou škálou až k zjemněnému konci, který nás připravil na Allegro assai, technicky náročnou pasáž zahranou se vší bravurou.“

„Konce jedné fráze diváka jako by zvaly ihned do další a celá věta tak dostala tvar obrovského klenutého celku, který byl však poskládán ze stále jasně čitelných dílů.“

„V Allegru sólistka divákům představila další excelentně zvládnutou obtížnou techniku, kdy v dvojhmatech úspěšně docílila polyfonního efektu a dojmu samostatných hlasů vycházejících z jediného nástroje.“

Ve čtvrtek 4. 5. 2023 se v Tereziánském sále Břevnovského kláštera konal koncert Corelliano (Italské inspirace) souboru Collegium Marianum a to v rámci letošní jarní řady Barokních podvečerů, které sjednocuje téma Telemann a Evropa. Dramaturgii inspirovala Itálie, díky čemuž jsme mohli slyšet skvělé provedení skladeb Telemanna a Corelliho.

„Vynikající souhra pak dala obzvláště vyniknout prolévání různých částí, kdy hráči jednak krásně vynášeli pasáže s několika různými melodickými linkami a pak sehranou artikulací zahráli náhlý přechod k jednotné části.“

„Již v prvním svém vstupu připraveném táhlými tóny houslí a traversa sopranistka ukázala svou perfektní kontrolu nad hlasem, kdy čistým a výborně posazeným tónem po jeho nasazení postupně rozsvítila prostor a skvěle se dokázala zvukově vyváženě propojit s ostatními.“

„Následná sarabanda pak dala vyniknout koncertní mistryni, která ve svých diminucích podporovaných teorbou pronesla posluchače skladbou nad stálými pulsacemi ostatních hráčů, které zde zvukově objímal zejména kontrabas.“

Ve čtvrtek 20. dubna proběhl v Císařském sále Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě koncert Amore Divino z cyklu Barokních podvečerů s podtitulem Telemann a Evropa souboru Collegium Marianum. Hráči a zpěvačka podali vynikající výkon, který všechny přítomné nadchnul, zněl Graupner, Händel a samozřejmě Telemann.

„Hudebně jsme se rázem ocitli v atmosféře první poloviny 18. století.“

„Poslech efektní, avšak nikoli samoúčelně vyumělkované melodiky, byl skutečným požitkem.“

„Interpretačním a dramaturgickým vrcholem večera se stalo uvedení proslulého hymnu Stabat Mater.“

Collegium Marianum, jeden z našich předních souborů soustavně se věnujících stylově autentické interpretaci hudby 17. a 18. století, přichystal pro pražské milovníky hudby milé a opravdu vzácné překvapení. Uprostřed velikonočního týdne v nádherné barokní lodi kostela sv. Šimona a Judy uspořádal 4. dubna koncert z děl skladatelů přináležejících k tzv. neapolskému stylu. Hudebně jsme se rázem ocitli v atmosféře první poloviny 18. století. Neapolský styl jako další vývojový článek hlavního proudu dějin evropské hudby doplnil a posléze i vystřídal hudbu vrcholného baroka. Zároveň položil základy galantního stylu, někdy též nazývaného hudebním rokokem. Znamenal určité prosvětlení a hlavně nové pojetí melodického výraziva v charakteristickém sepětí melodické linie a jejího rytmického formování, včetně nových výrazových afektů.

„Semerádová na albu Cachua Serranita otevřela stavidla hudbě neobyčejně vitální, čisté a smyslově opojné.“

„Ztvárnění Jany Semerádové je poutavé, nešetří výrazovými prostředky, ale zůstává stále nohama pevně na zemi, co se týče rytmické přesnosti a volby rafinovaných melodických ozdob.“

„Přidáme-li výborné muzikantské výkony a opravdu nenáročný, ovšem nikoli banální lidový zdroj většiny skladeb, je nasnadě, že jde o album pohostinné, bezprostřední a hravé.“

Renomovaný soubor Collegium Marianum letos oslavil pětadvacet let své existence. Při této příležitosti si nadělil také několik radostí v podobě nových nahrávek. Jednou z nich je i album s tajemným názvem Cachua Serranita, které přináší hudbu českého skladatele Josefa Brentnera, italského jezuity Domenica Zipoliho či švýcarského misionáře Martina Schmida…

„Blažíková dost možná víc vypráví než zaměřuje pozornost primárně na samotný akt pěveckého výkonu.“

„Příběhy písní podává nestrojeně a přímočaře, aniž by za tím byl jakýkoliv kalkul nebo pěvecká manýra.“

„Album A Lily Among Thorns působí jako hojivý balzám na duši.“

Sopranistka Hana Blažíková a Collegium Marianum. Spojení, které má novou konkrétní podobu na albu A Lily Among Thorns. Lilie je symbolem čistoty a trní je výrazem utrpení, které provází téměř každý lidský život. Možná právě z napětí mezi oběma protiklady vytryskla nádherná hudba barokních skladatelů, která zaznívá v podání předních tuzemských umělců. Nahrávka má vzácné, ojediněle slýchané kouzlo a neopakovatelnou něhu.