PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Ve dvojjediné roli ředitele a dramaturga připravil Vít Havlíček pět různorodých koncertů; konají se ob týden, vždy v sobotu, od 24. června do 19. srpna.“

„Výběrem tří hudebních ukázek respektoval Daniel Matejča pomyslný oblouk, který byl koncertem 22. července vyklenut.“

„Sólovými interpretacemi střídal houslistu čelný varhaník naší střední generace a zároveň dirigent i pedagog Petr Rajnoha.“

Přestože jeho dědeček byl negramotným vesničanem, hrabě František Antonín Špork se díky otcově úsilí i vlastním schopnostem vyšvihl mezi bohaté a mocné. Jako každý novozbohatlík, nouveau riche, ovšem trpěl typickým komplexem, že tradiční elity ho neberou vážně. I z tohoto důvodu se zřejmě stal mecenášem umění. Výtvarného, když štědře podporoval sochaře Matyáše Bernarda Brauna, ale také hudebního…

„Haydn Petra Nouzovského bol vrúcne osobný, vrstevnatý, brilantný, objavný i fascinujúco kantabilný.“

„Fundovaný výklad Jan Jiraský doplnil skladbami interpretovanými s dokonalým porozumením jedného z najväčších znalcov Janáčkovho diela.“

„Interpretácia súboru Collegium Marianum sa vyznačovala technickou vyspelosťou, expresivitou, zmyslom pre odhaľovanie skrytých detailov i vyváženosťou sólových nástrojov a ansámblu, vrátane skvelého continua.“

Posledné dva dni jubilejného 30. ročníku festivalu Janáček a Luhačovice sa konali v priestoroch Lázeňského divadla a kostola Svätej Rodiny. Ponúkli široký repertoárový rozptyl hudby od obdobia baroka až po 20. storočie, od notoricky známych skladieb až po vzácne rarity a od štandardnej interpretácie na súčasných nástrojoch až po historicky poučený prístup.

„Pro své vystoupení v bernartickém kostele si připravili ukázky z děl českých a světových skladatelů, jimiž zároveň představili nejoblíbenější formy komorní tvorby v období vrcholného a pozdního baroka.“

„Připomenutí Františka Ignáce Antonína Tůmy považuji za záslužné.“

„Náročný virtuózní part, jehož se Jana Semerádová zhostila s technickou bravurou, svědčí o tom, že Blochwitz patřil vedle Quantze a Pierra-Gabriela Buffardina k nejlepším flétnistům v celém Německu.“

Již do svého šestnáctého ročníku vstoupil letos festival oživující sakrální památky širšího okolí Boru u Tachova. Hudební léto Borska založil v první dekádě našeho století tamější duchovní správce Mons. Vladimír Born. Hlavním záměrem borského děkana, který by se letos byl dožil pětaosmdesáti let, bylo vnést duchovní hudbu do objektů, na nichž v poválečném vývoji zanechaly své devastující stopy jak výměna původního obyvatelstva, tak dlouhá léta komunistického režimu. 13. července festival navštívilo trio tvořené hráči souboru Collegium Marianum.

„Byl nadšencem, který osobním kouzlem a uměleckou autentičností dokázal přitahovat i natrvalo přitáhnout k barokní hudbě širokou veřejnost.“

„Neznamená to, že by hrál nepoučeně, bez znalostí. Estetika jeho interpretačního názoru nicméně nesledovala stejné zákruty jako ta Harnoncourtova nebo Gardinerova.“

„´Plamenně hovořil,´ popsal Munclingerův popularizační styl Václav Luks.“

Interpretace staré hudby ušla od poloviny dvacátého století do dnešních dnů neuvěřitelně zajímavou a dlouhou cestu. Oba konce této cesty se od sebe liší stejně, jako se třeba liší fotografie kteréhokoli světového města z roku 1953 od fotografií z roku 2023. Barokní hudba se hrávala dost podobně jako romantická, hrávala se jen na moderní nástroje a určitě i vznešeněji, odtažitěji, masivněji a vesměs pomaleji než dnes…

„Publikum potřebuje ´slyšet´ ne pouze ušima: lidé musí umět zavřít oči a nechat se přenést do jiné éry nebo na místo, které si vyberou, kde se mohou vzrušovat a radovat…“

„Artikulace a srozumitelnost textu je zásadní pro všechna období… od šestnáctého do devatenáctého století.“

„Je správné informovat veřejnost i o méně ´slavných´ autorech, kteří přitom ve srovnání s populárnějšími jmény často jsou stejně důležití a neméně fantastičtí.“

Na programu sobotního odpoledního koncertu italské sopranistky Roberty Mameli a souboru Collegium Marianum, který se zaměřuje na hudbu 17. a 18. století, jsou na festivalu Smetanova Litomyšl barokní skladatelé Antonio Vivaldi, Georg Friedrich Händel a František Jiránek. Sólistka se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vyznává z lásky ke starší hudbě, včetně Mozartovy tvorby, zamýšlí se nad vládou italštiny v evropské hudbě té doby, vyzdvihuje důležitost srozumitelnosti textu při zpěvu a porovnává jednotlivé autory. A prozrazuje, co je pro ni největším zadostiučiněním.

„Již v prvních tónech Ouvertury se hráčům podařilo sál velmi dobře naplnit zvukem, hravost prvních frází pak vytvářela prostor pro vynikající barevné kontrasty se střídajícími se pasážemi táhlejšími a zádumčivějšími.“

„Tanečnější a lidovější Telemann se pak ukázal v závěrečném Vivace, kde hráči citlivě a s umem využili určité zvukově „syrovější“ polohy svých nástrojů.“

„V rukou kontrabasisty se nástroj proměnil v jakýsi cajon, kterým perkusivně doprovázel Rameauovo Tambourin en Rondeau.“

Ve středu dne 21. června 2023 se v Letním refektáři Strahovského kláštera v Praze konal poslední koncert z cyklu Barokních podvečerů souboru Collegium Marianum této sezóny. Název programu, Omfalé & Hébé, odkazoval na pojítko mezi zahranými díly, na „vůni Francie“.

„Z až skleněně ostré barvy prvních akordů jsme mohli projít pestrou barevnou škálou až k zjemněnému konci, který nás připravil na Allegro assai, technicky náročnou pasáž zahranou se vší bravurou.“

„Konce jedné fráze diváka jako by zvaly ihned do další a celá věta tak dostala tvar obrovského klenutého celku, který byl však poskládán ze stále jasně čitelných dílů.“

„V Allegru sólistka divákům představila další excelentně zvládnutou obtížnou techniku, kdy v dvojhmatech úspěšně docílila polyfonního efektu a dojmu samostatných hlasů vycházejících z jediného nástroje.“

Ve čtvrtek 4. 5. 2023 se v Tereziánském sále Břevnovského kláštera konal koncert Corelliano (Italské inspirace) souboru Collegium Marianum a to v rámci letošní jarní řady Barokních podvečerů, které sjednocuje téma Telemann a Evropa. Dramaturgii inspirovala Itálie, díky čemuž jsme mohli slyšet skvělé provedení skladeb Telemanna a Corelliho.

„Vynikající souhra pak dala obzvláště vyniknout prolévání různých částí, kdy hráči jednak krásně vynášeli pasáže s několika různými melodickými linkami a pak sehranou artikulací zahráli náhlý přechod k jednotné části.“

„Již v prvním svém vstupu připraveném táhlými tóny houslí a traversa sopranistka ukázala svou perfektní kontrolu nad hlasem, kdy čistým a výborně posazeným tónem po jeho nasazení postupně rozsvítila prostor a skvěle se dokázala zvukově vyváženě propojit s ostatními.“

„Následná sarabanda pak dala vyniknout koncertní mistryni, která ve svých diminucích podporovaných teorbou pronesla posluchače skladbou nad stálými pulsacemi ostatních hráčů, které zde zvukově objímal zejména kontrabas.“

Ve čtvrtek 20. dubna proběhl v Císařském sále Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě koncert Amore Divino z cyklu Barokních podvečerů s podtitulem Telemann a Evropa souboru Collegium Marianum. Hráči a zpěvačka podali vynikající výkon, který všechny přítomné nadchnul, zněl Graupner, Händel a samozřejmě Telemann.

„Hudebně jsme se rázem ocitli v atmosféře první poloviny 18. století.“

„Poslech efektní, avšak nikoli samoúčelně vyumělkované melodiky, byl skutečným požitkem.“

„Interpretačním a dramaturgickým vrcholem večera se stalo uvedení proslulého hymnu Stabat Mater.“

Collegium Marianum, jeden z našich předních souborů soustavně se věnujících stylově autentické interpretaci hudby 17. a 18. století, přichystal pro pražské milovníky hudby milé a opravdu vzácné překvapení. Uprostřed velikonočního týdne v nádherné barokní lodi kostela sv. Šimona a Judy uspořádal 4. dubna koncert z děl skladatelů přináležejících k tzv. neapolskému stylu. Hudebně jsme se rázem ocitli v atmosféře první poloviny 18. století. Neapolský styl jako další vývojový článek hlavního proudu dějin evropské hudby doplnil a posléze i vystřídal hudbu vrcholného baroka. Zároveň položil základy galantního stylu, někdy též nazývaného hudebním rokokem. Znamenal určité prosvětlení a hlavně nové pojetí melodického výraziva v charakteristickém sepětí melodické linie a jejího rytmického formování, včetně nových výrazových afektů.

„Semerádová na albu Cachua Serranita otevřela stavidla hudbě neobyčejně vitální, čisté a smyslově opojné.“

„Ztvárnění Jany Semerádové je poutavé, nešetří výrazovými prostředky, ale zůstává stále nohama pevně na zemi, co se týče rytmické přesnosti a volby rafinovaných melodických ozdob.“

„Přidáme-li výborné muzikantské výkony a opravdu nenáročný, ovšem nikoli banální lidový zdroj většiny skladeb, je nasnadě, že jde o album pohostinné, bezprostřední a hravé.“

Renomovaný soubor Collegium Marianum letos oslavil pětadvacet let své existence. Při této příležitosti si nadělil také několik radostí v podobě nových nahrávek. Jednou z nich je i album s tajemným názvem Cachua Serranita, které přináší hudbu českého skladatele Josefa Brentnera, italského jezuity Domenica Zipoliho či švýcarského misionáře Martina Schmida…

„Blažíková dost možná víc vypráví než zaměřuje pozornost primárně na samotný akt pěveckého výkonu.“

„Příběhy písní podává nestrojeně a přímočaře, aniž by za tím byl jakýkoliv kalkul nebo pěvecká manýra.“

„Album A Lily Among Thorns působí jako hojivý balzám na duši.“

Sopranistka Hana Blažíková a Collegium Marianum. Spojení, které má novou konkrétní podobu na albu A Lily Among Thorns. Lilie je symbolem čistoty a trní je výrazem utrpení, které provází téměř každý lidský život. Možná právě z napětí mezi oběma protiklady vytryskla nádherná hudba barokních skladatelů, která zaznívá v podání předních tuzemských umělců. Nahrávka má vzácné, ojediněle slýchané kouzlo a neopakovatelnou něhu.

„Už příchod členů souboru na pódium prozradil mnohé – všichni působili dojmem, že se na produkci skutečně těší a barokní hudba jim není lhostejná.“

„Práce s tónem a dynamikou v podání Jany Semerádové působila naprosto samozřejmě, až jsem žasla nad pestrou paletou možností barokní ebenové flétny.“

„Bylo obdivuhodné, jak dlouhou pasáž dokáže Jana Semerádová zahrát na jeden dech.“

Soubor Collegium Marianum je znám pestrou dramaturgií svých koncertů, vzdělávacím přesahem akcí, které pořádá, doprovodnými projekty, které kromě koncertních cyklů nabízí, a také propojením hudby s architektonicky zajímavými místy. Barokní prostor Tereziánského sálu Břevnovského kláštera, kde proběhl druhý ze tří koncertů podzimní řady Barokních podvečerů 2022, s uvedenou hudbou korespondoval velmi dobře. Až na pár volných míst se sál zaplnil zájemci o poslech hudby z počátku 18. století a souboru Collegium Marianum, který se na barokní hudbu přímo specializuje.

„Povídali si spolu pomocí nástrojů, které jako by se proměnily v hlasy. A kromě výšek not intonaci určovala právě artikulace a nespočet dalších výrazových prostředků, se kterými hráči experimentovali.“

„Nálady se měnily po pár frázích, nelze však říci, že by posluchače mátly, ba naopak. Měla jsem pocit, že jsem chvíli přítomna na rockovém koncertě, který se rázem přenáší až do zemí Orientu.“

O naprosto fenomenální představení výběru děl nedávno znovuobjeveného skladatele Antona Neumanna se ve čtvrtek 25. srpna zasloužila Musica Figuralis pod vedením nenahraditelného Marka Čermáka. Dva skladatelovy flétnové koncerty za jejich doprovodu osobitě premiérovala Jana Semerádová. Afektovaností společně pohlcovali všechno kolem sebe a skvostné prostory sálu Arcibiskupského paláce v Olomouci dobovou atmosféru dokonale podtrhly. Příznivci Olomouckých barokních slavností měli možnost prožít jednoznačně jeden z nejsilnějších zážitků v rámci desátého ročníku tohoto festivalu.

„S Brucem Dickeym jsem se seznámila někdy kolem roku 2007 v Collegiu Vocale Gent, poté jsme spolu v průběhu let odehráli několik koncertů.“

„Barbora přišla s nápadem zhudebnit texty trubadúrek – takzvaných trobairitz, básnířek a skladatelek 12. a 13. století.“

„To, že se o Šimonu Brixim nedochovalo mnoho informací, rozhodně neznamená, že by to byl hudebně druhořadý skladatel! Spíš měl v kontextu doby smůlu.“

Hana Blažíková patří k naším nejvýraznějším sopranistkám specializovaným na středověkou a barokní hudbu. Koncertuje se špičkovými světovými soubory po celém světě. S Japonci zpívala ve slavné Carnegie Hall, pod taktovou Johna Eliota Gardinera vystoupila v hlavních rolích tří Monteverdiho oper na Salcburském festivalu, slyšeli ji i návštěvníci slavného benátského Teatro La Fenice. Roky se účastní jako interpret Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. V letošním roce v nové funkci uměleckého garanta. A samozřejmě s několika koncerty.

„Už od začátku nastavili všichni hráči laťku na nejvyšší úroveň a drželi ji po celou dobu koncertu.“

„Byl to úžasný závěr celého festivalu s příslibem do dalšího ročníku, že Praha opět příští léto ožije nádhernou hudbou v podání vynikajících umělců v čele se souborem Collegium Marianum.“

Ve čtvrtek 4. srpna se v kostele svatých Šimona a Judy na Starém Městě uzavřel třiadvacátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby. Letošním tématem bylo pouto mezi přírodou a hudbou. Na koncertě nazvaném Canto della Ninfa vystoupil rezidenční soubor Collegium Marianum s uměleckou vedoucí a flétnistkou Janou Semerádovou. Hostem a hlavní protagonistkou večera byla italská sopranistka Roberta Mameli, která si publikum získala krásnou barvou hlasu, koloraturami, širokou škálou dynamických odstínů, podmanivými vysokými tóny a zejména noblesou a výrazem. Vynikající sólové výkony předvedly také flétnistky Jana Semerádová a Julie Braná. Celý večer zněla hudba Vivaldiho a Händela.

„Nadaní mladí interpreti potřebují prostor na větších festivalech.“

„Doposud všichni účinkující předvedli skvělé výkony a dokazují, že stále ještě je kam hudbu z interpretačního hlediska posouvat.“

„Skladatelům z dob klasicismu a romantismu uškodili jednak hudební historici, neboť spoustu z nich označili za hudební skladatele druhé kategorie, a jednak i interpreti.“

Olomoucké barokní slavnosti jsou festivalem plným prožitků, skvělých interpretů a špičkových umělců. Jedinečný program zahrnuje od 21. července do 3. září pestrou škálu symfonických, duchovních a komorních koncertů a operní představení. O letošním jubilejním, desátém ročníku jsme si povídali s hlavním manažerem festivalu Karlem Valentou.

„Jiránek byl dobře poučen Vivaldiho tvorbou, je to slyšet na užitých rázných unisonech a některých dalších idiomech a postupech.“

„Díky atraktivitě místa i díky počasí, po extrémech předchozích dní příjemnému, byl koncert bohatě navštívený.“

V cyklu Barokní podvečery, který v historické Praze pořádá už dvaadvacet let soubor Collegium Marianum, byl koncert v nejdelší večer roku, ve Svátek hudby, situován do Ledeburské zahrady. Nesl název Soirée à Dresda, prezentoval hudbu z fondů drážďanské dvorní knihovny a byl naplněn především uměním flétnistky Jany Semerádové a hobojistky Xenie Löffler.