PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Radek Baborák si vždycky rád zahraje něco, co ještě nehrál, a hraje tak dobře, že si to pořád může dovolit.“

„Připomněl, že hudební svět v letošním roce připomíná především Brucknera.“

„K uvedení díla Obrázky z Bulharska od Vassila Kazandjieva, který letos slaví devadesáté narozeniny, přispěla nejspíš zajímavá shoda okolností.“

V sobotu se v kostele svatých Šimona a Judy konal další koncert sezóny Pražských komorních sólistů. A Radek Baborák v něm nabídl pestrý program jako dirigent, hornista a vlastně i jako dramaturg a pódiový řečník. Hrál se jubilant Bruckner, vrcholný komorní Brahms a u nás zcela neznámý bulharský skladatel Vassil Kazandjiev, který doma nejspíš patří k žijícím klasikům.

„Jakub Hrůša se záskoku za kolegu bez váhání ujal.“

„Německá preciznost a smysl pro tradici ve spojení s českou muzikalitou a vřelostí, to byl ten správný mix, který dal brněnskému publiku exkluzivní zážitek.“

„A ještě víc publikum nadchl dirigent, když orchestr spustil ve vražedném tempu jako přídavek Lašský tanec č. 3 ‚Dymák‘ Leoše Janáčka.“

Koncert v rámci Festivalu Janáček Brno ohlášený na 17. listopadu v Janáčkově divadle byl vyprodaný mezi prvními. Staatskapelle Berlin a dirigent Christian Thielemann zde ještě nehráli a jejich pověst je závratná. Souhrou událostí, kdy dirigent Thielemann musel náhle na operaci a Jakub Hrůša stále prodléval v Brně, se však změnil rychle dirigent i dramaturgie koncertu. A nikdo nelitoval.

„Bella Adamova pečlivě modulovala každou slabiku německého textu. Stejně pečlivou deklamaci předvedla i Tamara Morozová v češtině.“

„Píseň brněnské skladatelky Agnes Tyrell zazněla v novodobé premiéře. Hudebně je natolik invenční, že by si zasloužila pevné místo v repertoárech současných pěvců.“

„Díky citlivému režijnímu vedení se celý večer stal důstojnou vzpomínkou na zesnulé, ani v jednom případě nesklouznul do laciných zkratek.“

Lieder Society, která dlouhodobě propaguje písňový repertoár, uvedla 4. listopadu ve spolupráci se společností Run Operun poloscénickou site-specific performance Písně ztracených duší, která reflektovala doznívající dušičkové svátky. Na programu byly písně Johannesa Brahmse, Franze Schuberta, Clary Schumannové, Franze Liszta, Gustava Mahlera, Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha a Antonína Vojtěcha Horáka, které měly jednotící linku ve fascinaci estetikou temnoty, nadpřirozena a smrti.

„Schumann se psaním písní snažil dosáhnout finanční stability. V tom shledávám drobný paradox doby: kdysi skladatelé psali písně, aby se uživili, dnes aby posluchače písňové tvorby pohledal!“

„Na obou sólistech jsem musel ocenit vzájemný respekt a to, jak se ani jeden nesnažil prosadit.“

„Písně se Jägerové zjevně dotýkaly i osobně, svůj niterný prožitek dávala najevo neokázale, leč přesvědčivě a naprosto uvěřitelně.“

Spolek Lieder Society, který si vzal za úkol propagovat a uvádět písňovou tvorbu, nedlouho po svém koncertu k 160. výročí narození Richarda Strausse na pražské Novoměstské radnici uspořádal koncert další, tentokrát v prostorech kostela sv. Vavřince pod Petřínem. Výrazný otisk v paměti jím zanechala altistka Monika Jägerová.

„Dýchají jako jeden, slova i hudební fráze jim znějí jako od jednoho.“

„Vědoucně hlídané rozvrstvení poloh a barev od jasného sopránu přes nenápadný měkký alt, flétnový tenor a světlý baryton až po jadrný, přesto jemný bas.“

„Soubor během litanie putoval po chrámu a završil vystoupení vokálně nejkomplikovanějším a prezentací nejneotřelejším způsobem.“

Prysk je rekreační obec v Lužických horách. Tamní barokní katolický kostel se stal v sobotu, na státní svátek, dějištěm nenápadného, o to však krásnějšího koncertu. Hostem festivalu Lípa Musica bylo lipské vokální kvinteto Calmus Ensemble. Více než hodinový program sestavený z duchovní hudby několika staletí věrně a inspirativně vystihl hloubku křesťanské víry a současně měl i parametry dechberoucí interpretační dokonalosti.

„Orchestr s dirigentem Lawrencem Fosterem sál naplnil energií, vtipem a hudební brilancí.“

Kožuchin bravurně zvládl polyfonní a technicky náročné epizody plné složitých běhů a akordických struktur.

„Zahajovací koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava byl oslavou klasické hudby.“

Zahajovacímu koncertu sezony Janáčkova filharmonie Ostrava vtiskla punc výjimečnosti. Čtvrteční večer nabídl spojení klavírní hvězdy Denise Kožuchina, dirigentské autority Lawrence Fostera a světového repertoáru.

„Violoncellista Jan Petrov využil nabídku Pražského hudebního institutu.“

„Koncert uvedl prezident soutěže Jana Vychytila, violoncellista a pedagog na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy Martin Škampa.“

„Jan Petrov oslovil posluchače vřelostí projevu, čistou intonací a hlubokým ponorem do interpretovaných děl.“

Sál žižkovského Atria se v pondělí 17. června opět rozezněl krásnou hudbou. Mladý violoncellista Jan Petrov, student třetí ročníku Pražské konzervatoře, využil nabídku Pražského hudebního institutu a po svém vítězství v 16. ročníku Mezinárodní violoncellové soutěže Jana Vychytila, která se pravidelně koná na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy (GMHS) na počest zakladatele této hudební instituce, zahrál v Atriu svůj první celovečerní recitál…

„Po delší době Pražské jaro uspořádalo varhanní koncert.“

„Sólistkou byla titulární varhanice Labské filharmonie v Hamburku Iveta Apkalna.“

„Téměř dvouhodinový program s přestávkou nadšeně přijala vyprodaná Smetanova síň.“

Monumentální varhany z dílny Heinrich Voit und Söhne z Durlachu u Karlsruhe s doplňujícími velkými píšťalami varhanáře Jana Tučka z Kutné Hory a tehdejší novinkou, totiž posuvným hracím stolem, byly postaveny ve Smetanově síni Obecního domu v Praze roku 1912. Nástroj se k naší škodě sólově příliš nevyužívá, s výjimkou tří matiné v sezoně, pořádaných orchestrem FOK. Letos jej po delší době využil Mezinárodní hudební festival Pražské jaro a uspořádal varhanní koncert, když k recitálu pozval renomovanou sólistku Ivetu Apkalnu, v současné době titulární varhanici Labské filharmonie v Hamburku.

„Hulot potěšila lyrickým až vlídným výrazem v kadencích a suverénně a s klidem zvládala technické pasáže.“

„Do úvodní zdvihající se harmonické mlhoviny se nevtíravě přidružil tón houslí, který pak Sasaki strhla do pádivého tempa.“

„Jan Novák zapůsobil pěkným tónem, zručně vedenou melodickou linkou a technickou bravurou levé ruky.“

Koncertní finále Mezinárodního hudební soutěže Pražského jara v oboru housle zabralo dlouhý večer v úterý 14. května. Orchestr Prague Philharmonia s koncertní mistryní Barborou Kolářovou, který řídil Marek Šedivý, doprovázel trojici finalistů. Na pódium přišli v pořadí Marie-Astrid Hulot z Francie, Tsukushi Sasaki z Japonska a Jan Novák, reprezentant České republiky. Hrály se tři houslové koncerty od Brahmse, Sibelia a Beethovena s přestávkami. Tu nejdelší si vybrala porota, než vynesla prořídlému auditoriu svůj verdikt. Palma vítězství putuje do Japonska.

„Originální myšlenka, její promyšlené zpracování, navíc ještě odskočení do světové klavírní literatury… co víc si na úvod přát?“

„Kahánek zvolil velmi rychlé tempo, které počáteční charakteristický motiv představilo v rovině maximální emocionální vypjatosti.“

„Po tak náročném repertoáru jsem čekala nějaké oddychovější kusy. Přišla ale dvě Chopinova Scherza.“

Zatímco jeho předchůdci v této sezoně zvolili výběrový český repertoár, Ivo Kahánek nás v Roce české hudby překvapil průřezem světovou klavírní tvorbou napříč staletími. Promyšlenou dramaturgii, která českou hudbu oslavila jaksi „z druhé strany“, představil 13. května v Anežském klášteře na závěrečném koncertě letošního ročníku cyklu Hybatelé rezonance. Kahánkův strastiplný návrat z Peru sice způsobil drobnou změnu programu, na uměleckém výkonu se však nepodepsal.

„Giltburg předvedl technické mistrovství.“

„Violoncellový part interpretoval koncertní mistr filharmonie Jiří Hanousek.“

„Janáčkova filharmonie opět potvrdila svou velikost.“

Janáčkova filharmonie v Ostravě uvedla závěrečný koncert výroční sezóny, ve které se s orchestrem loučí šéfdirigent Vassily Sinaisky. V Ostravě působil po čtyři sezóny; v roce 2026 nastoupí nový šéfdirigent Daniel Raiskin. Jako sólista večera se představil izraelský klavírista Boris Giltburg s neobvykle dlouhým a především technicky náročným Koncertem pro klavír a orchestr č. 2 B dur Johannesa Brahmse. V druhé polovině koncertu posluchači vyslechli symfonickou báseň Zlatý kolovrat, op. 109 Antonína Dvořáka. Dramaturgie koncertu odkázala na fakt, že skladatelé byli dobří přátelé.