PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Pražané jsou již zvyklí, že umělecká agentura Nachtigall Artists přiváží do Prahy pouze kvalitní pěvce. Tak každý koncert, pořádaný touto agenturou, je již sázkou na jistotu. Samozřejmě v umění není nic černobílé, ale vždy se jedná o výkon na úrovni alespoň evropského standardu. Přímo světový však byl při doprovodu klavíristy Nelsona Calziho recitál italského barytonisty Luky Salsiho, který v Praze vystoupil vůbec poprvé. Dal by se parafrázovat známý Caesarův výrok „Přišel – zazpíval – zvítězil“… Publikum ve zcela zaplněné Dvořákově síni pražského Rudolfina si pěvec 11. června získal. Po jednotlivých skladbách i v samotném závěru se dočkal opravdu vřelých ovací a nadšení diváci si u Salsiho vynutili ještě tři přídavky. Ale popořadě…

Hvězdného italského barytonistu Lucu Salsiho naše publikum zná zatím pouze v přenosů z Metropolitní opery, případně z výletů za operou nebo z videí na YouTube. Přesto je na světové scéně velmi žádaným interpretem zejména verdiovského repertoáru, v němž už mnoho sezón vystupuje na nejprestižnějších světových scénách od milánské La Scaly přes Met po Vídeň, Covent Garden či Salcburk. 11. června se tento pěvec konečně představí na recitálu v Rudolfinu, kde ho doprovodí jeho dvorní klavírista a korepetitor milánské La Scaly Nelson Calzi.

„Jak je již na festivalu zvykem, jeden ze symfonických koncertů nastuduje jiný dirigent, než který ‚vládne‘ zbytku festivalu. Letos to byl náš Jakub Hrůša.“

„Nač si stěžovat? V první řadě na to, že z důvodů zcela nepochopitelných byly všechny postavy oblečené zcela současně, a to povětšinou ležérně až plebejsky.“

„V případě Anny Netrebko se jednalo o ukázkově disciplinovaný a stylový pěvecký výkon.“

Když na velikonoční pondělí roku 2018 na jevišti Velkého festivalového domu v Salcburku zvolala sopranistka Anja Harteros O Scarpia, avanti a Dio!, nikdo ještě netušil, že jsou to nejen poslední slova Pucciniho Toscy před skokem z Andělského hradu, ale i jedno festivalové rozloučení s italskou operou na dlouhých pět let… Takové konstatování by samo o sobě ještě nemuselo znít nijak tragicky, vždyť přece krásných oper jiné než italské provenience je dost a dost. Středobodem našeho zájmu jsou ovšem Osterfestspiele Salzburg neboli Salcburský velikonoční festival, což je prestižní hudební událost, jejíž velké plány s italskou operou překazila od zmíněné pucciniovské produkce jedna nečekaná rána osudu.

„Po herecké stránce propůjčila sopranistka Anna Netrebko Aidě krásu s rysy adekvátní exotičnosti a velkou vnitřní sílu. Zpívala famózně a sytě ve všech polohách, brilantně, s úžasnou lehkostí i krásnými legaty, s velkou škálou dynamiky a barev.“

„Hrdinný tenor Jorge de León disponoval sice věrohodností ztělesnění egyptského vojevůdce Radamese, jeho hlas byl objemný, plný síly i světlých výšek, ale při použití vibráta v hloubce tónomalby nebyla jeho technika zcela kultivovaná.“

„Proslulá lotyšská mezzosopranistka Elīna Garanča prodchnula Amneris, faraonovu dceru, niternou a gesty tlumenou vášní. Pěvecky a výrazově byla oslňující s úžasnými svítivými výškami a mnoha dynamickými nuancemi.“

Legendární inscenace Verdiho opery Aida proslulého francouzského režiséra Nicolase Joëla, která se hraje ve Vídeňské státní opeře již téměř čtyřicet let, byla v lednu obnovena a uvedena ve hvězdném obsazení hlavních rolí. Po boku slavných pěvkyň Anny Netrebko a Elīny Garanči zpívali Luca Salsi a Jonas Kaufmann, kterého při poslední z plánovaných lednových repríz zastoupil Jorge de León. Dirigent Nicola Luisotti nastudoval dílo s porozuměním pro styl skladatele.

„Vizuální efektivita scény byla v kontrastu se statičtějším vedením postav, kde se právě odhalily ještě velmi rané začátky zkušeností Shirin Neshat, která se rozhodla zvolit si novou operní kariéru.“

„Významný francouzský dirigent Alain Altinoglu dovedl orchestr opět k vysoké interpretační úrovni, analyticky, stylově, ve velké škále barev a s ostře vyhraněnými emocemi.“

Srpnový návrat íránské režisérky Shirin Neshat na Salcburský festival, kde před pěti lety debutovala inscenováním opery Aida Giuseppe Verdiho, nebyl dobrou volbou záměrů vedení prestižní rakouské přehlídky. Publikum přijalo režii jejího nového nastudování 12. srpna 2022 ve Velkém festivalovém domě v Salcburku rozporuplně a s negativními reakcemi, velmi podobně i 27. srpna. Romantické operní drama s Vídeňskými filharmoniky ovšem úspěšně hudebně nastudoval Alain Altinoglu a pěvecky v hlavních rolích oslnili ruská sopranistka Elena Stikhina a polský tenorista Piotr Beczała.

„Výčet operních superstars, které se slétnou do La Scaly, aby tam společně prožily večer nazvaný Znovu hledět ke hvězdám, bere dech.“

„Nejsem si jist, zda je opravdu nutné kořenit árie recitací náročných veršů Cesare Paveseho či Eugenia Montaleho, o plamenných úvahách marxisty Antonia Gramsciho nemluvě.“

„La Scala je symbol umění, divadla a kultury, která nám pomáhá vyjít ven a znovu hledět ke hvězdám.“

Na sedmý den posledního měsíce v roce připadá svátek svatého Ambrože, patrona italského Milána. Ve stejný den tradičně zahajuje novou sezónu milánská La Scala. Letos z pochopitelných důvodů pouze prostřednictvím televizního přenosu do celého světa.