PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Celý večer byl věnován francouzské hudbě 20. století a až na jedno číslo pouze jednomu autorovi.“

 „Marie Pochopová uvedla dramaturgicky objevně díla Maurice Duruflého a Jehana Alaina.“

„V Duruflého Mši spoluúčinkovala Schola cantus gregoriani za řízení Jana Lorence.“

Varhanní festivaly přinášejí mnohdy pestrou nabídku skladeb, které netvoří vždy logickou programovou sestavu a působí poněkud náhodným dojmem. Opačný jev bylo možno zaznamenat na třetím festivalovém varhanním večeru v katedrále sv. Víta. Celý byl věnován francouzské hudbě 20. století a až na jedno číslo pouze jednomu autorovi, vynikajícímu varhaníkovi a skladateli, kterým byl Maurice Duruflé. Jeho interpretkou se stala Marie Pochopová.

„Funkcionalistický kostel sv. Augustina mívá svá úskalí a akustická specifika, Cappella Mariana je však dokázala využít s ohromující noblesou.“

„Čtveřice hlasů se rozprostřela do barevného spektra slunečních paprsků a mlžných oparů.“

„Originálním pokusem bylo napodobení zpěvu ptáků a jejich rozhovor v harmonickém pískání.“

Na koncerty brněnského jednatřicátého ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, zaměřeného v rámci Roku české hudby na české, moravské a slezské autory, připravila Filharmonie Brno s dvojicí dramaturgů, Vladimírem Maňasem a Ondřejem Múčkou, celkem devět světových premiér. Každá jednotlivá tvorba soudobých autorů byla napsána přímo na objednávku pro tento ročník festivalu a měla zde svou světovou premiéru. Nejinak je tomu u díla Martina Smolky uvedeného 5. dubna v brněnském kostele sv. Augustina s Cappellou Mariana.

„Devatenáct částí znamená téměř dvě hodiny náročné hudební produkce. Mše byla rozdělena přestávkou.“

„Projev sólistek byl technicky i zvukově bezchybný.“

„Závěrečná sborová fuga ukončila večer plný majestátu.“

Abonentní cyklus Českého filharmonického sboru Brno se pomalu chýlí ke konci. V Besedním domě nabídl v neděli 17. března dílo, které se v tuzemsku příliš nehraje, totiž Mši h moll Johanna Sebastiana Bacha. Sbor k produkci přizval komorní orchestr Czech Virtuosi a sólisty; dirigoval Jakub Klecker, sbormistrem byl Joel Hána.

„Dirigent Jakub Klecker dokázal z této hudební materie vykouzlit barevný a napínavý hudební obraz.“

„Sbor měl nejtěžší pozici, přesto si jeho projev uchoval vyrovnanost, propracovanou dynamiku i čistou intonaci.“

„Zaujala také echa sólového sopránu ze sboru, kterých se s přesnými intonačními i rytmickými vstupy excelentně zhostila Tereza Hromádková.“

Vánočních koncertů je v tomto čase mnoho a všechny dýchají sváteční a pohodovou atmosférou. Ve středu 27. prosince zaznělo v kostele sv. Augustina na Kraví hoře v Brně Vánoční oratorium Johanna Sebastiana Bacha v podání Českého filharmonického sboru, orchestru Czech Virtuosi a sólistů Terezy Zimkové, Moniky Jägerové, Matúše Šimka a Tomáše Šelce. Koncert řídil dirigent Jakub Klecker.

„Mše byla hrána s obvyklou precizností nástupů obou těles a sólistů.“

„V hybném tempu na pozadí orchestru a sboru splývali pěvci v prosebné litanii s duchem aklamace.“

„Orchestr posílily tři trubky a kotle a viditelně vygradovaly náladu hudby, která se stala vitální, dynamickou a pulzující koncertní událostí.“

V úterý 19. prosince večer patřila Dvořákova síň Rudolfina duchovním kompozicím dvou barokních velikánů. Václav Luks se svými soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 uvedl mši Missa Corporis Domini Jana Dismase Zelenky a Magnificat in D Johanna Sebastiana Bacha. Dvě díla komponovaná pravděpodobně v rozmezí několika málo let, dvě díla rozdílné stavební sevřenosti sblížená interpretací.

„Z Händelova díla tryská nadšení a obdiv ke krásám věčného města.“

„Zelenkova hudba je strhující a opravdivá, navíc ji soubor hrál s maximálním zaujetím.“

„Závěrečná část Dona nobis pacem byla prubířským kamenem pro sbor, který zde spolu s orchestrem předvedl skutečné mistrovství. Fuga běžela neúprosně a vzpínala se v intonačních i dynamických vlnách až do vrcholné prosby – Daruj nám pokoj.“

Na druhém festivalovém večeru Svatováclavského hudebního festivalu se představily špičkové barokní soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 dirigenta Václava Lukse. Pod názvem Ohňostroj vokální virtuozity uvedli nejprve skladbu Georga Fridricha Händela Dixit Dominus a poté Missu Omnium Sanctorum českého skladatele, působícího v Drážďanech, Jana Dismase Zelenky. Oslnivý večer se odehrál v prostoru Evangelického Kristova kostela v Ostravě ve středu 6. září.

„Jednotlivé kontrastní části Fuxovy Ouvertury inspirované dobovými tanci vyvrcholily závěrečnou Passacaglií, provedenou se spontánní hudební energií, navíc doslova s úsměvem ve tvářích interpretů, tak jak to je ostatně pro Collegium Marianum typické.“

„Reichenauerovu mariánskou antifonu Regina coeli přednesl Tomáš Šelc za doprovodu Collegia Marianum se stylovou přesvědčivostí.“

„Málo platné, v „komorně“ barokním prostoru kostela Nejsvětější Trojice v Kuksu zní výhradně barokní repertoár nejpřirozeněji.“

Ideálním závěrem letošního čtrnáctého ročníku mezinárodního hudebního festivalu Hudební léto Kuks bylo vystoupení souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové s účastí basbarytonisty Tomáše Šelce. Koncert se konal již tradičně v působivém prostoru barokního kostela Nejsvětější Trojice v Kuksu 19. srpna 2023.

„Ve dvojjediné roli ředitele a dramaturga připravil Vít Havlíček pět různorodých koncertů; konají se ob týden, vždy v sobotu, od 24. června do 19. srpna.“

„Výběrem tří hudebních ukázek respektoval Daniel Matejča pomyslný oblouk, který byl koncertem 22. července vyklenut.“

„Sólovými interpretacemi střídal houslistu čelný varhaník naší střední generace a zároveň dirigent i pedagog Petr Rajnoha.“

Přestože jeho dědeček byl negramotným vesničanem, hrabě František Antonín Špork se díky otcově úsilí i vlastním schopnostem vyšvihl mezi bohaté a mocné. Jako každý novozbohatlík, nouveau riche, ovšem trpěl typickým komplexem, že tradiční elity ho neberou vážně. I z tohoto důvodu se zřejmě stal mecenášem umění. Výtvarného, když štědře podporoval sochaře Matyáše Bernarda Brauna, ale také hudebního…

„Jekatěrina Krovatěva učarovala lehkostí a jemností svého hlasu a osobitým hereckým projevem.“

„Kdyby každý z diváků chtěl takto bez respektu vyjadřovat názor, propukla by v hledišti bouře.“

„Zcela bez soucitu hrabě plivne na Zuzanu, která v této inscenaci zcela pozbyla své vychytralosti a věrnosti.“

Základní kus operního repertoáru, Figarova svatba Wolfganga Amadea Mozarta, byl předveden v novém kabátě. Postaral se o to soubor pražského Národního divadla v čele s režisérkou Barborou Horákovou Joly. Šéfkou hudební stránky inscenace se stala Julia Jones. Premiéra se uskutečnila v pátek 9. června 2023 a do značné míry překvapila.

„9. symfónia Ludwiga van Beethovena bola vždy symbolom zlomových udalostí európskych dejín.“

„Daniel Raiskin viedol účinkujúcich pevnou rukou, no dojem z jeho kreácie ťažko označiť za slávnostný.“

„Boli sme svedkami štandardného interpretačného procesu klasicistického symfonického diela bez príslovečnej symboliky a beethovenovského pátosu.“

Na abonentných koncertoch SF v dňoch 23. a 24. marca 2023 opätovne, s odstupom niekoľkých rokov, zaznelo v podaní nášho prvého orchestra veľkolepé, publikom milované a opakovane vyžadované dielo Symfónia č. 9 d mol, op. 125 Ludwiga van Beethovena, priam symbolický etalón symfonickej hudby 19. storočia. Dirigent Daniel Raiskin mal v úmysle ako šéf telesa tento závažný orchestrálny opus uviesť v Bratislave už dávnejšie, jeho zámer však najprv prekazil kovid a neskôr nevyhnutné organizačné zmeny v dramaturgii koncertov. Teraz sa 9. symfónia na pódiu Reduty ocitla v kombinácii s oratóriom Óda na radosť na slová básnika Milana Rúfusa pre sóla, recitátora, miešaný zbor a orchester Jána Cikkera, zakladateľskej osobnosti slovenskej hudobnej moderny. Obe diela interpretovalo rovnaké sólistické kvarteto Eva Hornyáková (soprán), Alena Kropáčková (mezzosoprán), Ondrej Šaling (tenor) a Tomáš Šelc (bas), ktorých v Cikkerovi ako recitátor doplnil člen SND Štefan Bučko.

„Zahájil sbor v komorním obsazení spolu se třemi trubkami radostnou zvěstí.“

„Soprán Terezy Zimkové byl jásavý, pevný a zvonivý, poté zklidnilo tok hudby pevné a hutné basové sólo Tomáše Šelce.“

„Jarmila Balážová měla možnost ukázat finesy své pěvecké techniky i procítěnost přednesu niterného vztahu matky k dítěti.“

Na Vánoce nezaznělo Vánoční oratorium Johanna Sebastiana Bacha v kostele svatého Augustina v Brně v podání komorního souboru Czech Virtuosi poprvé. Naopak se tohle dílo stalo tradičním v době vánoční a soubor ho hraje vždy, spolu s Českým filharmonickým sborem Brno, vedeným tentokrát mladým druhým sbormistrem Michaelem Dvořákem. Samozřejmě ne celé. V úterý 27. prosince to byly tři první části, ke kterým si orchestr přizval sólisty. Sopránového partu se zhostila Tereza Zimková, altový part patřil Jarmile Balážové, tenoristou byl Matúš Šimko a barytonového partu se ujal Tomáš Šelc. Koncert řídil dirigent Jakub Klecker. Koncert měl slavnostní atmosféru a publikum ho vděčně přijalo, jako ostatně každoročně.

„Jak je u Collegia 1704 a jeho sboru očekávaným standardem, provedení bylo plné přesných hudebních emocí, dokonalé artikulace, virtuózních temp i hlubokého výrazu.“

„V něčem, zejména pak v druhém díle, oratorium Izrael v Egyptě koncepcí i vyzněním připomíná Mesiáše.“

„A pak poslední akord, efektní ukončení bez patosu, na první dobu, krátce a svižně, tónem, který zmizí ještě dřív, než stačí doletět k publiku.“

Händel nenapsal jen Mesiáše, od jehož prvního uvedení uplynulo letos dvě stě osmdesát let. Jen o pár let dříve podobně velkolepě hudebně ztvárnil starozákonní příběh o Mojžíšovi a vyvedení židovského národa ze zajetí. Oratorium Izrael v Egyptě má v křesťanském prostředí zásadní a nosný námět a i mimo ně obecně platnou mimořádnou uměleckou působivost. A když se jeho uvedení ujmou interpreti s takovou erudicí a zápalem, jaké v čele Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 vyzařují z Václava Lukse, je na světě na chvíli opravdu krásně.

„Händelovi se podařilo vytvořit bohatou barevnou instrumentální plochu, prokládanou a doplněnou sborovými částmi, které hýří dramatičností.“

„Tenkrát bylo publikum zvyklé na pěvecké hvězdy, naopak zde Händel dal hlavní dramatickou úlohu sboru, zatímco kratší sólové vstupy zpívají členové sboru.“

„Výsledkem byl koncert, který byl výjimečný jak svým dramaturgickým obsahem, tak i provedením a patří neoddiskutovatelně k vrcholům Svatováclavského hudebního festivalu.“

V neděli 18. září v rámci Svatováclavského hudebního festivalu v Evangelickém Kristově kostele v Ostravě znělo oratorium Georga Friedricha Händela Izrael v Egyptě, HWV 54. Interpretace se zhostily soubory renomované, Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 a dirigent Václav Luks. Spolu s nimi zpívali sólisté Tereza Zimková – první soprán, Helena Hozová – druhý soprán, Henriette Gödde – alt, Juan Sancho Martinez de Carvajal – tenor, Tomáš Šelc – první bas a Tadeáš Hoza – druhý bas. Provedení bylo výsostně profesionální a kvalitní a obecenstvo ho dokázalo odměnit nadšenými ovacemi ve stoje.