Ve dvou. Plachetka a Kněžíková na CD poprvé spolu
„CD ukazuje přejný postoj obou mladých pěvců k základnímu dědictví české kultury.“
„Rozhodnutí natočit na první společné album Smetanu Dvořáka má jasnou uměleckou logiku.“
„Mnohé scény na albu jsou pro oba z hlediska osobní pěvecké zkušenosti nové.“
Přemysl ze Stadic a kněžna Ludmila. Adam Plachetka a Kateřina Kněžíková se v těchto dnech převtělili do hlavních postav dvou monumentálních hudebních děl českých klasiků. On má premiéru v pátek, ona koncert v sobotu. Dnes přesto stihli do vrcholícího zkouškového stresu vtěsnat ještě křest jejich prvního společného alba. Nese titul „Každý jen tu svou…“ a jsou na něm árie a dvojzpěvy ze Smetanových a Dvořákových oper.
Víc Smetany by neuškodilo, zaznělo při dnešním společenském setkání. S českými operami to není na tuzemských scénách moc slavné, ačkoli v minulosti vždy šlo o důvěrně a obecně známou hudbu, a tak je v dramaturgii CD přítomen i jasný přejný postoj obou mladých pěvců k základnímu dědictví české kultury, včetně samozřejmého, nepatetického vlastenectví.
Oba debutovali v pražském Národním divadle v roce 2005. O sedm let později se stali manželskou dvojicí a poslední dobou čím dál víc vzbuzují zaslouženou pozornost. Od starší hudby a belcanta se čím dál víc také potkávají s českým repertoárem. Rozhodnutí natočit na první společné album árie z oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka má proto i jasnou uměleckou logiku.
Ne úplně snadno pro své hlasy u Smetany a Dvořáka hledali duety, ale pěkná čísla se našla, takže na svém CD zpívají sami i ve dvou. Zpívat s Adamem Kateřinu baví; je to dobrý parťák nejen na jevišti, říká o něm. Mnohé scény na albu jsou pro oba z hlediska osobní pěvecké zkušenosti nové, na scéně je ještě nezpívali. A mnohé si možná ani celé nezazpívají. Přesto lze mít v repertoáru alespoň nějakou árii. Jako v případě Plachetky něco z postavy Kecala z Prodané nevěsty. Rád by po Přemyslovi zpíval také krále Vladislava v Daliborovi a třeba i Kalinu v Tajemství. Kněžíková říká, že jejím přáním je zažít všechny smetanovské role na jevišti.
Adam Plachetka je od roku 2010 stálým členem souboru Vídeňské státní opery. Byl také prvním Čechem, který vystoupil v Metropolitní opeře v New Yorku ještě před dovršením třicítky. Opakovaně se vrací i na Salcburský festival, v roce 2018 jako Papageno v Kouzelné flétně. Zpíval a zpívá Dona Giovanniho, Leporella i Masetta, také role v Rossiniho a Donizettiho operách, objevuje se v kantátách, nahrál Biblické písně i muzikálové melodie. Kateřina Kněžíková se vedle angažmá v pražském Národním divadle objevuje pravidelně i na operních scénách v Brně, Ostravě a Plzni. Vedle Mozartovy a romantické hudby se skvěle uvedla například rovněž jako Mirandolina v opeře Bohuslava Martinů. Loni si ji do uvedení Dona Giovanniho ve Stavovském divadle vybral dirigující Plácido Domingo.
Nahrávku pořídili oba mladí pěvci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Ondrejem Lenárdem. Kmotr desky Ondřej Havelka, nejen herec a zpěvák, ale také operní režisér, naznačil, že by s oběma rád inscenoval nějakou operou. Možná by to mohlo být Smetanovo Tajemství. Kdy a kde? To je zatím ještě tajemství.
Foto: Marek Olbrzymek, Petr Veber
Petr Veber
Novinář, hudební kritik
Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů a rozhlasových pořadů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, do Hudebních rozhledů a Harmonie a publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz a aktivním dennodenním spoluautorem jeho obsahu.
Příspěvky od Petr Veber
- Láska mezi robotem a člověkem? Počátek románu?
- Dušičkový epilog festivalu Lípa Musica s Barborou Kabátkovou
- Múzy pana B. aneb Jan Bartoš a bílé křídlo
- Rakousko-uherský koncert Vídeňanů v Brně
- Vzorově mladistvé uvedení Divadla za branou Bohuslava Martinů
Více z této rubriky
- Filharmoniště nabídne v listopadu dětem setkání s barokem, zvířecím světem i vánočním příběhem
- České hudební talenty zamíří do Vídně a Bruselu, ve Varšavě vystoupí Ensemble Martinů
- Marianna Čurková operní nadějí šedesáté dvořákovské soutěže
- Gymnázium a Hudební škola hl. města Prahy oslaví třicet let společného působení
- Soutěž Pražské jaro bude pro cembalo a klarinet
- Koncertní vzpomínka na klavírní pedagožku Zdenu Janžurovou
- Liberec přivítá patnáctý ročník soutěže dětských pěveckých sborů Porta musicae
- Vítězové soutěže Mladí pianisté hrají na klavír Steinway & Sons se představí na matiné s Ivanem Klánským
- Adam Suk a Michał Wałeczek vítězi Mezinárodní varhanní soutěže Petra Ebena v Opavě
- O vítězství v Nedbalově violové soutěži se utkají violisté z Číny, Japonska a Švýcarska
