Touha po věčném mládí, strach ze stárnutí, nevěra nebo nezištnost v lásce – to jsou hlavní témata nové inscenace Růžový kavalír v režii Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování Roberta Kružíka. Jedna z nejlepších Straussových oper se vrací na repertoár brněnského souboru po pětatřiceti letech. Premiéru připravuje Národní divadlo Brno na pátek 29. listopadu v Janáčkově divadle.

Na mladé české generaci operních pěvců postavila brněnská opera novou inscenaci autorské dvojice Richard Strauss a Hugo von Hofmannsthal. Splní se tak pozapomenuté Straussovo přání, že Maršálka musí být mladá a krásná, nejvýše dvaatřicetiletá žena a Ochs venkovský nápadník ve věku třicet pět. V hlavních rolích se představí sólisté Janáčkovy opery NdB Jan Šťáva jako baron Ochs, Václava Krejčí Housková v roli Octaviána a Jana Šrejma Kačírková jako Sophie spolu se stálým hostem opery Alžbětou Poláčkovou, která ztvární postavu Maršálky.

„Jsem velmi rád, že se podařilo k tomuto nastudování získat veskrze mladé obsazení. Věřím, že energie těchto skvělých pěvců dodá inscenaci kýžený vtip a šmrnc, kterého je obzvláště v komické opeře, jako je tato, třeba“ říká dirigent Robert Kružík a dodává „Partitura Růžového kavalíra je jednou z nejpozoruhodnějších, které jsem zatím měl tu možnost provést. Dle mého názoru autor naprosto záměrně střídá svůj typický kompoziční styl počátku 20. století s citacemi vídeňských valčíků, „parodiemi“ na belcantovou operu či naopak nesmyslně rychlými tempy, při kterých chce docílit pocitu zmatku a hysterie. Anachronické použití vídeňských valčíků z období 18. století je naprosto geniální nástroj k navození atmosféry vídeňského života. Je to charakteristický rys této opery.“

Růžový kavalír se stal hned po premiéře 1911 Straussovým nejpopulárnějším dílem. Společně s Hoffmanstahlem vystihli dokonale složitý spletenec sociálních vrstev vídeňské společnosti poloviny 18. století a vytvořili komickou i sentimentální operu v tom nejlepším slova smyslu.

Foto: Archiv NdB