středa, 02 prosinec 2020 12:38

Martinů v televizi. Opera, koncert a dokumenty

Autor:

„Filmy Návrat z exilu a Martinů a Ameriky vznikly v letech 1998 a 2000 a muzikolog Aleš Březina v nich hovoří s pamětníky.“

„Zazní tak Koncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, jehož sólisty jsou Ivo Kahánek a Michael Kroutil, a Koncert pro dva klavíry a orchestr, v němž účinkují Katia a Marielle Labèqueovy.“

„Vytvořili jsme obrazové situace vůči hudbě, s playbackem se herci potkají v opeře Čím lidé žijí jen občas, říká Jiří Nekvasil.“

 

004

 

Jubileum skladatele Bohuslava Martinů, od jehož narození uplyne 8. prosince 130 let, připomíná Česká televize filmovými dokumenty, koncertním záznamem a operou Čím lidé žijí. První pořad, a to Návrat z exilu, vysílá dnes večer. Další tři, včetně výtvarně stylizované televizní podoby pastorální opery, v sobotu.

Návrat z exilu je název dokumentárního filmu o Bohuslavu Martinů, který dnes večer vysílá Česká televize na ČT art. Vznikl v roce 1998 a muzikolog Aleš Březina, ředitel pražského Institutu Bohuslava Martinů, v něm hovoří s pamětníky a interprety. Jsou mezi nimi malíř Rudolf Kundera, švýcarský kaplan Max Kellerhals, houslista Petr Rybář a klavíristka Margrit Weberová. Film zachycuje skladatelovy evropské zážitky a umělecké snahy a jsou v něm použity i jeho vlastní výpovědi. Dokument režíroval Jiří Nekvasil, v současnosti ředitel Národního divadla moravskoslezského.

V sobotu 5. prosince bude Bohuslavu Martinů věnován na ČT art téměř celý večer. Nejprve bude odvysílán dokument s názvem Bohuslav Martinů a Amerika, který zachycuje jeho život v letech 1941 až 1956. Vznikl v roce 2000, opět s Alešem Březinou. Kameramanem byl v obou případech Miroslav Čvorsjuk. Dokument ukazuje, že válečný exil nebyl jednoduchou cestou ke světové proslulosti, i když Martinů přišel do Ameriky už jako zralý skladatel. Jen postupně se aklimatizoval, učil řeč a navazoval nové kontakty, které mu začaly přinášet umělecké zakázky. Ve filmu se objevuje řada pamětníků a jejich potomků, například bratři Rybkové, jejichž otec Frank Rybka byl blízkým přítelem Martinů, nebo přímí američtí žáci českého mistra.

 

008

 

Po dokumentu následuje ve vysílání záznam koncertu, který skladateli při příležitosti 130. výročí narození věnovala Česká filharmonie s dirigentem Semjonem Byčkovem. Zazní tak Koncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, jehož sólisty jsou Ivo Kahánek a Michael Kroutil, a Koncert pro dva klavíry a orchestr, v němž účinkují Katia a Marielle Labèqueovy.

Dvě hodiny před půlnocí pak ČT art vysílá komorní jednoaktovou operu Čím lidé žijí, dílo Bohuslava Martinů z pobytu v USA v 50. letech, napsané tehdy pro televizní uvedení pod názvem What Men Live By. Základem je Tolstého povídka Kde je láska, tam je i Bůh. Vůbec první zvukovou nahrávku opery, a to v anglickém originále, pořídil v roce 2014 na koncertě České filharmonie a sboru Martinů Voices dirigent Jiří Bělohlávek. Postavu ševce, který pozná ve svých bližních Krista, zpíval tehdy barytonista Ivan Kusnjer. V roce 2018 Jiří Nekvasil s výtvarníkem Jakubem Kopeckým a kameramanem Miroslavem Gáborem vytvořili televizní verzi opery. Herci v ní neimitují zpěv. „Vytvořili jsme obrazové situace vůči hudbě, s playbackem se herci potkají jen občas. Hlavní roli ve filmu ztvárňuje slovenský herec Csongor Kassai,“ říká k televizní opeře Nekvasil.

 

111

 

Opera – slovy skladatele „…o tom ševci, co čekal na návštěvu Pána Ježíše…“ – má všechny znaky typické pro Bohuslava Martinů v jeho tvorbě pro hudební divadlo: neromantickou střídmost, odstup od děje, údernou jednoduchost prostředků, prostotu, líbeznou sdělnost a patos opravdovosti, nepatetický, ale působivý. Příběh důrazem na pomoc bližním předvádí, jak žít podle evangelia. Hudba tento příběh nese jako krásný, veskrze pozitivní, radostný.

Poličský rodák Martinů (1890-1959) od roku 1923 pobýval v Paříži. Za války se mu podařilo s manželkou Charlotte uprchnout před nacisty do zámoří. Do roku 1953 žil v USA. Získal tam značné renomé jako jeden z nejvýznamnějších skladatelů své doby. Poslední roky života pobýval střídavě ve Francii, Itálii a Švýcarsku. Do vlasti se již nikdy nevrátil. Zemřel ve švýcarském Liestalu.

 

Foto: archiv festivalu Zlatá Praha, martinu.cz, archiv muzea Polička

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.