Třetí ročník cyklu Zbraslavské premiéry se uskutečnil v pondělí 1. dubna v rámci Hudebního festivalu Zbraslav. Dramaturgie sestavená výhradně ze světových premiér nabídla kompaktní, avšak esteticky pestrý celek, v němž se setkaly různé kompoziční přístupy. Interpretace byla svěřena souboru FAMA Quartet, jehož dlouhodobá orientace na hudbu 20. a 21. století se promítla do technicky jistého a stylově flexibilního výkonu. Významným rozšířením zvukového spektra byla účast klarinetistky Anny Paulové v závěrečné skladbě.

Koncertní program večera obsahoval čtyři světové premiéry dvou skladatelek a dvou skladatelů. Posluchačům se skrze díla představili mladí skladatelé, jejichž jména však rezonují i v zahraničí, a to Daria Kukal Moiseeva, Devon Osamu Tipp, Abigél Varga a Matouš Hejl.

Skladba Tání Darii Kukal Moiseevy představovala kompozici založenou na postupném vývoji hudebního materiálu. Autorka chápe „tání“ jako existenciální proces – přechod mezi uvolněním, statikou a pohybem. Hudební tok tak pracoval s jemnými proměnami zvukové struktury, napětí a jeho pozvolného uvolňování. Postupně hudba, která vyjadřovala zimní, až mrazivý klid za oknem, nabírala na vypjatosti. Přes neklid a přibývající glissanda spolu s občasným zazněním staccata připomínala tato hudba často stékání a kapání rampouchů, přičemž skladba nabírala a opět ubírala na napětí. Interpretačně se jednalo o velmi soustředěný výkon, v němž soubor prokázal schopnost udržet plynulost vývoje a tah. Hra působila jistě, přesně a s důrazem na detail, přičemž jednotlivé nástrojové hlasy zůstávaly vyvážené a čitelné i v jemných dynamických odstínech. 

Triptych skladatele Devona Osamu Tippa představuje konceptuálně ukotvené dílo založené na práci s vlastním starším materiálem. Skladba obsahuje tři věty, a to pro trē symbolizující vztah mezi studentem a učitelem, hocket ztělesňující naléhavé volání a odpovědi, a třetí větu ufo, přičemž význam této hříčky je však „neidentifikovaný létající Osamu“ – zde se jedná o zhudebnění skladatelova portrétu, jenž namalovala jeho manželka. Autor zde rozvíjí princip dialogu se svým minulým já, jak sám říká. Jednotlivé věty tedy kombinují odlišné inspirační zdroje. Počáteční plocha skladby se nesla v klidné náladě, místy i záhadné, což bylo způsobeno častými glissandy, která si hráči mezi sebou předávali. V podstatě celá hudební plocha skladby přes všechny tři věty gradovala relativně postupně, napětí později umocňovaly náhlé a velmi rychlé smyky zvlášť prvních houslí či hrubší ozvěny ze smyčce violoncella. Závěr skladby postupně přesel do ztracena, zůstal poněkud otevřený, podobně jako závěr první skladby. Výsledkem byl mnohovrstevnatý celek oscilující mezi strukturální přísností a zároveň invenční hravostí. FAMA Quartet – tvoří jej David Danel, Roman Hranička (housle), Jakub Kocna (viola) a Balázs Adorján (violoncello) – zde prokázal vysokou míru rytmické přesnosti a koordinace, zejména v pasážích založených na střídání hlasů a fragmentaci materiálu. Interpretace působila technicky velmi jistě a přehledně, přičemž i složitější textury zůstávaly srozumitelné, přestože se jednalo o komplikovanější skladbu.

Micro-variations autorky Abigél Vargy představují její ranější dílo, uvedené s časovým odstupem od svého vzniku v roce 2018. Dle slov autorky dokončila toto dílo právě již dříve v rámci svého studia v na Hudební akademii Ference Liszta. Kompozice reflektuje období experimentů s mikrotonalitou a čtvrttónovým systémem. Zajímavým aspektem je samotná situace premiéry – skladba je konfrontována nejen s posluchačem, ale i s autorčiným vlastním vývojem. Vliv pedagoga Pétera Tornyai lze předpokládat zejména v idiomatickém zacházení se smyčcovými nástroji. Interpretačně se jednalo o přesvědčivý výkon, v němž soubor zvládl náročnější intonační situace s jistotou a přesností. Mikrointervalové struktury byly prezentovány s potřebnou citlivostí, aniž by docházelo ke ztrátě celkové hudební linie. Čtvrttóny se zde neobjevovaly neustále za každou cenu, ale vždy promyšleně, a společně s tremolem smyčců konstantně dodávaly místům potřebné napětí. Také třetí skladba v pořadí večera vyplynula spíše do otevřeného konce.

Očekávaná závěrečná skladba O kočkách skladatele Matouše Hejla, kterou věnoval klarinetistce Anně Paulové, vychází z konkrétního zvukového materiálu – nahrávek kočičích zvuků, které jsou transformovány do instrumentální podoby. Klarinet zde hraje klíčovou roli ve stylizaci těchto zvuků. Zároveň však zůstává pevně zakotvena v komorním kontextu a využívá interakci mezi klarinetem a smyčcovým kvartetem, přičemž pracuje s prvky hravosti i určité nadsázky. Také v této interpretaci nechybí promyšlené dynamické kontrasty a zdaleka zde nejde jen o legraci, skladba je zkomponována pečlivě a promyšleně. Začátek skladby se nese v ostinátním „vrnění“, které se v průběhu skladby několikrát znovu objevuje jako doprovod ke klarinetu. Ten představuje především kočičí mňoukání za častého užívání glissanda a obsahuje mnoho všemožných dalších „kočičích“ zvuků, stejně tak je místy díky kvartetu slyšet i zvuk kočičích drápků. Také v této skladbě plocha během své plochy výrazně graduje, kde se za zvuku klarinetu rozléhají až naléhavé zvuky, při kterých si člověk snadno vybaví zvíře v ohrožení. Následně se ostinátní doprovod kvartetu vrací a poslední skladba, stejně jako tři předešlé, doznívá postupně a otevřeně. Anna Paulová i FAMA Quartet zde předvedli technicky suverénní a výrazově flexibilní výkon. Anna Paulová náročnější místa přednesla s naprostým přehledem a výrazem zvlášť důležitým pro povahu takové skladby. Interpretace působila uvolněně, precizně a zároveň dostatečně plasticky, aby vynikly jak zvukové detaily, tak celková dramaturgická linie skladby.

Celkově lze interpretační výkon FAMA Quartet hodnotit jako vysoce profesionální a stylově poučený. Soubor prokázal schopnost adaptace na všelijaké kompoziční jazyky i vysokou míru technické kontroly. Spolupráce s Annou Paulovou přinesla očekávané rozšíření ansámblového zvuku a byla skvělým zakončením večera. Zbraslavské premiéry tak potřetí potvrdily svou stále větší roli důležité platformy pro uvádění nových děl i jejich zasazení do širšího kontextu současné hudby.

Foto: Jana Česáková Hyklová / LEVÝM OKEM

Facebook X E-mail WhatsApp