Finální výdech Concertina Praga. Vítězkou je Arménka
„Stejskal hrál s vervou ve forte, s elegancí ve vedení melodie a dobře si vedl v rychlém tempu s technicky nesnadnými pasážemi.“
„Velmi poutavě a lyricky svůdně hrála Lamziuk pomalou střední větu za šelestu smyčců.“
„Elen Virabyan uchvátila kultivovaným tónem a obdivuhodnou výdrží.“

Proslulou mládežnickou hudební soutěž Concertino Praha, která slaví letos šedesát let své existence, uzavřely dva finálové koncerty v sále Pražské konzervatoře. V kategorii dechových nástrojů vystoupila čtveřice finalistů před veřejnost ve čtvrtek 17. září. Byli to trombonista Sebastian Cretan, hobojistka Alina Lamziuk, trumpetista Vojtěch Stejskal a flétnistka Elen Virabyan. Doprovázela je Prague Philharmonia, kterou dirigoval Marko Ivanović. Koncert byl vysílán v přímém přenosu na stanici Český rozhlas Vltava.
Mezinárodní soutěž Concertino Praha vznikla v roce 1966 v tehdejším Československém rozhlase z iniciativy pracovníků Hudební redakce pro mládež, kde tehdy působil jako hudební režisér a redaktor skladatel Viktor Kalabis a redaktorka Helena Karásková. Ti stáli spolu s cembalistou Zuzanou Růžičkovou, Kalabisovou manželkou, u zrodu soutěže. V roce 2020 vstoupila soutěž do nové éry, kdy Český rozhlas navázal spolupráci s Akademií klasické hudby. Veřejnoprávní rozhlas se propojil s organizátorem Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Na prvním koncertě laureátů soutěže, který se konal 18. listopadu 1966 vystoupili také houslisté Dmitrij Sitkovetskij a Václav Hudeček – oba zasedli v porotě letošního jubilejního 60. ročníku soutěže – a pianistka Ljuba Timofejeva.

Finálový koncert uváděla moderátorka stanice Český rozhlas Vltava Jana Trojanová z pódia sálu Pražské konzervatoře. Nejprve ohlásila znělku Concertina Praha. Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu pod vedením sbormistryně Věry Hrdinkové zpíval píseň Nebeští kavalérové od Adama Michny z Otradovic. Dále představila moderátorka večera porotu finálového kola soutěže Concertino Praga. Byli to Jonathan Freeman Attwood (trubka), Jana Brožková (hoboj), Katarina Gurska (klavír), Jiří Hlaváč (klarinet), Václav Hudeček(housle), Ivo Kahánek (klavír), Cyprien Katsaris (klavír), Lukáš Moťka (trombón), Václav Petr (violoncello), Dmitrij Sitkovetskij (housle) a Henrik Wiese (flétna). Poté Trojanová postupně uvedla jednotlivé účastníky.
První finalista, trombonista Sebastian Cretan, který se narodil v roce 2010 do česko-rumunské rodiny, je studentem prvního ročníku Pražské konzervatoře ve třídě profesora Josefa Šimka. Pro své vystoupení si vybral Concertino op. 45: č. 7 Larse-Erika Larssona. V přibližně dvanáctiminutové skladbě se Cretan zaskvěl velmi konkrétním tónem s jistým nasazením, zručnou technikou a stabilní intonací. Larsson svěřil sólovému nástroji dost možností k prezentaci osobitého pojetí skladby a také souborové hry, kterým Cretan vyhověl. V poměrně populárně střižené skladbě si vedl s vyváženou dynamikou a finále uzavřel efektním a rázným motivem.

Hobojistka Alina Lamziuk vystoupila jako druhá v pořadí finálového koncertu. V roce 2022 se z Ukrajiny (Charkova) přestěhovala na Slovensko a ve svém hudebním vzdělávání pokračovala na Státní konzervatoři v Bratislavě. Pro soutěžní vystoupení nastudovala Koncert pro hoboj a orchestr D dur, jehož autorem je maďarský komponista Frigyes Hidas. Slyšeli jsme opět posluchačsky přívětivou a sdílnou kompozici neoklasického stylu s prvky maďarského folklóru, kterou narušovaly kontrastně účinné bicí nástroje v průběhu vět a zejména v závěru úvodního Allegra. Sólistka skvěle artikulovala staccato graciózního hlavní tématu. V protikladu s převážně pastorálně zvučícím hobojem se autor v partech bicích nástrojů hlásil k modernismu poloviny 20. století. Velmi poutavě a lyricky svůdně hrála Lamziuk pomalou střední větu za šelestu smyčců. Rázné bicí a dechy se ozvaly i zde. V závěrečné větě vybral Frigyes Hidas rytmický bubínek, aby zpestřil melodickou pouť hoboje i orchestrální hru.

Vystoupení třetího finalisty, domácího účastníka soutěže trumpetisty Vojtěcha Stejskala znamenalo poslechu Koncertu pro trubku a orchestr arménského skladatele 20. století Alexandera Aruťunjana. Je to známé repertoárové dílo trumpetistů přibližně patnáctiminutové, se zřejmými vlivy arménské lidové hudby. Stejskal hrál s vervou ve forte, s elegancí ve vedení melodie a dobře si vedl v rychlém tempu s technicky nesnadnými pasážemi. Jednovětou kompozici se sedmi tempově kontrastními částmi mimořádně ozvláštnil Stejskal v pasáži s trubkou con sordino. V sólu efektně střídal znělou charakteristiku nástroje s technikou echa. Závěrečnou virtuózní frázi vyhrál s žádoucí energií. Můžeme spolu s ním jen litovat, že v záznamu jeho provedení zůstane pár drobných nehod. Vystoupení Vojtěcha Stejskala doprovázel mimořádný ohlas zejména spřátelené části publika.

V druhé části finálového koncertu vystoupila flétnistka Elen Virabyan, čerstvá držitelka třetí ceny v soutěži Eurovision Young Musicians 2026. Virabyan hraje na flétnu od sedmi let, kdy byla přijata do třídy Zary Parvanyan na Hudební škole Gněsiných. Vedle flétny se věnuje také hře na tradiční arménský dvouplátkový nástroj duduk. Virabyan hrála Koncert pro housle a orchestr d moll od Arama Chačaturjana v úpravě pro flétnu od Jeana Pierra Rampala. Elen Virabyan uchvátila kultivovaným tónem a obdivuhodnou výdrží. Skvěle se držela ve virtuózních částech, v první větě se mimořádně působivě sešla v duetu s flétnovým partem v orchestru. Její ladná sóla a brilantně vyhrávané škály zdůraznily kontrasty s brutálními nástupy orchestru. Obdivuhodně se držela v tempu a v nasazení ve finální větě, ve které hrála bez oddechu snad od začátku do konce.

Skvěle si vedl i dirigent Marko Ivanović v netradičně obsazeném orchestru Prague Philharmonia. Se soustředěním a oddaností k partiturám čtyř komponistů výtečně splnil očekávanou pevnost v podpoře sólistů a zviditelnění jejich výkonů. S každou skladbou se podstatně měnilo obsazení orchestru, důležitou roli hrály bicí nástroje.
Po pauze, ve které se po skončení koncertu a odpojení od přímého přenosu čekalo na rozhodnutí poroty, přinesl za předsedu poroty Dmitrij Sitkovetskij konečný verdikt. K vyhlášení výsledků a předávání cen se na pódiu dále sešli Robert Kolář, člen správní rady Rodinné nadace Karel Komárek Foundation, Kateřina Konopásková, ředitelka Sekce korporátní podpory a vnějších vztahů Českého rozhlasu, a Svatava Barančicová, výkonná ředitelka Nadace život umělce.

Vítězkou soutěže a stala flétnistka Elen Virabyan. Získala Cenu Českého rozhlasu, tedy natočení profilové nahrávky, a stipendium nadace Komárkových (5 000 eur). Současně získala také Cenu publika doplněnou rovněž o stipendium nadace Komárkových (500 eur).
Druhé místo obsadil trumpetista Vojtěch Stejskal, se stipendiem nadace Komárkových (2 800 eur). Třetí místo patří hobojistce Alině Lamziuk, se stipendiem nadace Komárkových (1 700 eur). Na čtvrtém místě se umístil trombonista Sebastian Cretan, který získal cenu Nadace Život umělce (700 eur)
Finálové koncerty Mezinárodní soutěže Concertino Praga 2026 následuje 58. ročník Jihočeského festivalu Concertino Praga. Účastníci finále budou koncertovat v Třeboni, Bechyni, Táboře a Jindřichově Hradci.
***
KlasikaPlus.cz o výsledcích obou kategorií Concertina Praga informovala ZDE a ZDE.

Foto: Jan Macháček (archiv Dvořákovy Prahy)
Příspěvky od Rafael Brom
- Neapolský večer Collegia 1704 s unikátním objevem skladby Jana Dismase Zelenky
- Mistrná a vroucí pocta Claře a Robertovi Schumannovým
- Lied Academy uzavřela úspěšný vstup na pražská pódia a udělila cenu jihlavského Mahlerova festivalu
- Birgid Steinberger zářila v Praze, i díky skvělému doprovodu Johanny Hanikové
- Komorní ansámbl pro velký mýtus. Orfeus a Eurydika v Trojském zámku
Více z této rubriky
- Tomáš Baťa slavil sto padesát let. S Filharmonií Bohuslava Martinů
- Janáčkova filharmonie Ostrava zahájila novou epochu
- Divadlo světla. Operní show, která rozzářila Prahu
- Metamorfózy ticha ve vyšehradské bazilice
- Magdalena Kožená není zázrak, ale kvalita
- Rozhlasoví symfonikové s novým šéfdirigentem a novou skladbou
- Händelův Floridante v kulisách románů Jane Austen
- Varhanní tryzna a vzkříšení. Loreto Aramendi v Olomouci zaujala netradiční dramaturgií
- Balunová, Motošická, Šimáček. Dvořákova Praha dala prostor nové generaci
- Nový pardubický Steinway uvedl do koncertního života Dmitry Ishkhanov