„Večer patřil nástroji, který už patří do historie, přestože v Mozartově době byl hojně používán a sám Mozart mu věnoval hodně pozornosti.“

„Basetové rohy se těšily oblibě ve Vídni, ale i v Praze a soubor přednesl skladby vídeňských i pražských skladatelů, kteří pro uskupení psali.“

„Mozart sám, podle dobového zvyku, upravil části ze své opery Kouzelná flétna pro trio, což byla forma tehdejší marketingové kampaně.“

Druhý koncert Svatováclavského festivalu se odehrál v sobotu 3. září v malém městě Paskově. Představilo se zde slovenské Lotz Trio, komorní uskupení pro basetové rohy, které tvoří hudebníci Róbert Šebesta, Ronald Šebesta a Igor Františák. V kostele svatého Vavřince představili umělci své nástroje jako historickou kuriozitu s krásným zvukem a vytvořili pohodovou atmosféru.

Poměrně malé město Paskov – má necelé čtyři tisíce obyvatel – leží na rozhraní severní Moravy a Slezska, jen třináct kilometrů od Ostravy. Hudbymilovní obyvatelé tedy nemají problém se dostat na koncerty, přesto koncertu, který se koná u nich doma, si považují. V kostele svatého Vavřince je navíc velmi dobrá akustika a příjemné komorní prostředí. A také je přilákal program, který byl neobvyklý a atraktivní. Koncert, který se v Paskově uskutečnil v sobotu 3. září, patřil nástroji, který už patří do historie. Přesto, že v Mozartově době byl hojně používán a sám Mozart mu věnoval hodně pozornosti a psal pro něho skladby, nakonec se v provozovací orchestrální praxi neprosadil. Původně alt-tenorový roh prošel vývojem do kuriózní podoby zakřiveného rohu, která mu dala zajímavou barvu. V 18. století to byl oblíbený nástroj pro domácí muzicírování, i když se Mozartovi podařilo ho uplatnit i v operním orchestru, v operách La clemenza di Tito a v Kouzelné flétně, a dokonce i v Rekviem. Věnoval mu i hodně skladeb určených pro oblíbené trio, a dokonce sám upravil pro tohle uskupení i části ze svých oper, zejména Kouzelné flétny.

V současné době jde o kuriozitu, na kterou se hraje málo. „Je nás jen pět souborů na světě a je o nás na festivalech zájem. Naposled jsme hráli na festivalu v New Yorku, předtím například v Reykjavíku, Kodani, Stockholmu a v dalších destinacích,“ prozradil Igor Františák, který je současně i ředitelem Svatováclavského festivalu. A proč se jmenují Lotz Trio? Hlásí se tím k tvůrci basetového rohu, nástrojáři Theodoru Lotzovi, který ho zdokonalil – dokonce v Prešpurku, tedy v Bratislavě – a to tak, že se stal ve své době hitem. „Dnes se ale používají moderní basetové rohy, které vznikly z basového klarinetu a které nemají tak měkký a široký zvuk,“ lituje Róbert Šebesta. Soubor hraje na repliky, historické nástroje se sice dochovaly, ale jsou uloženy na hradě Krásna Hôrka, a dokonce zde i přečkaly ničivý požár.

Basetové rohy se těšily oblibě ve Vídni, ale i v Praze a soubor přednesl skladby vídeňských i pražských skladatelů, kteří pro uskupení psali. Nejprve zazněl výběr skladeb Jiřího Družeckého pod názvem Divertissement pour trois Cor de Basset s částmi Adagio. Allegro – Moderato – Menuetto. Allegretto – Rondo a soubor překvapil souhrou, měkkostí, a přitom hutností a barevností zvuku a schopností nástrojů vytvářet dynamické odstíny. Dalším skladatelem, který byl prezentován, byl pražský hudebník Vojtěch Nudera a zaznělo jeho Divertimento č. 1, s částmi Allegro vivace – Menuetto – Allegro cantabile – Finale Presto. Skladby s laškovnou melodikou, svižnými tanečními tempy, vynalézavou harmonizací, lahodící uchu. Nicméně tito skladatelé nemohli soupeřit s hudebním velikánem, který se zamiloval do zvuku a rozhodl se postavit basetové rohy na roveň orchestrálním nástrojům. Mozart proto použil tento nástroj ve svých operách a zase naopak árie ze svých oper přepisoval pro trio basetových rohů pro domácí muzicírování.

Skladby, které Wolfgang Amadeus Mozart pro tohle uskupení cíleně napsal, byly dalším bodem programu. Terzetti, K 439b zazněly ve výběru pěti skladeb: Allegro – Menuetto – Larghetto – Menuetto – Rondo. Rozjezd na rozloženém kvartsextakordu připomenul Malou noční hudbu a pokračoval svým životem v laškovné hravosti. Nástroje přitom měly rovnocenné postavení, předávaly si melodie, odpovídaly si a doplňovaly se. Svižný trialog byl takovým příjemným hudebním osvěžením.

Posledním blokem skladeb byla výzva nejen kdysi pro Mozarta, ale především pro hudebníky. Mozart sám, podle dobového zvyku, upravil části ze své opery Kouzelná flétna pro trio, což byla forma tehdejší marketingové kampaně. Lidé si mohli árie, které se jim líbily, hrát sami doma, a tím se opera stávala stále populárnější. Byly to části Hm! Hm! Hm! (Papageno, Tamino a tři dámy), Der Vogelfänger bin ich ja (Papageno), Marsch der Priester (Pochod kněží), Bewahret euch vor Weibertücken (dva kněží), Seid uns zum zweiten Mal willkommen (tři géniové), Ein Mädchen oder Weibchen (Papageno) a na závěr laškovný duet Pa-pa-pa… Papageno (Papageno, Papagena). Nikdo neočekával, že tři basetové rohy nahradí celý orchestr a zpěváky, ale schopnost vyjádřit barvu a náladu jen třemi nástroji překvapila a potěšila.

Vystoupení bylo přerušováno malými přestávkami, při kterých vedoucí souboru Róbert Šebesta vyprávěl zajímavosti z historie nástroje, a především všichni vždy pečlivě rozmontovali a usilovně čistili a vysušovali své nástroje. I tohle bylo komentováno, že nástroje jsou ze zimostrázového dřeva a při hře se uvnitř sráží vlhkost, která postupně znemožňuje hru, a dokonce by mohla nástroj poškodit. Vtírá se myšlenka, jestli právě tohle není hlavní příčina, proč nástroj jako rovnocenný parťák do orchestru neuspěl, neboť ta potřebná péče omezuje jeho flexibilitu, pohotovost a výdrž při hře. A právě proto se nyní používají moderní nástroje, které jsou už z jiných materiálů. Nicméně pro svoji měkkou barvu a zajímavý zalomený tvar se hodí do historických ansámblů nebo v podobě tria jako příjemná a milá kuriozita pro komorní produkce. Čímž se večer v kostele svatého Vavřince v Paskově stal.

Foto: SHF / I. Korč