PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Donutil publikum poslouchat bez dechu.“

„Skladba má vnitřní napětí, zřejmou naléhavost a neustálý tah. Daniele Gatti to vše ani na vteřinu nepustil ze zřetele.“

„Gattiho gesta jsou podobná divadelním. Neustále s hráči udržuje kontakt a komunikuje.“

Víkend na přelomu srpna a září patřil v saské metropoli novému šéfdirigentovi Staatskapelle Dresden. Ital Daniele Gatti využil inaugurační program, ještě pak dvakrát zopakovaný, jako víc než atraktivní návnadu, jako vydařený příslib věcí příštích. Dá se podle prvotního dojmu očekávat, že s tělesem, které je skvělé jak v operní, tak v koncertní roli, bude vytvářet inspirované a zajímavé události. Mahlerova První symfonie i Schönbergova Zjasněná noc vyzněly v jejich partnerské interpretaci dokonale.

„Bamberští se hlásí ke svému českému původu. Kdyby tomu tak nebylo, tak by uvedení Mahlerovy Sedmé dávalo těžko smysl.“

„Při pohledu z dvacátého století je vizionář Mahler romantik non plus ultra. Stačí ho srovnat s Janáčkem…“

„Jsem nadopován antirutinním vitamínem; vadilo by mi, kdyby interpretace probíhala jenom samospádem.“

Na festivalu Dvořákova Praha diriguje Jakub Hrůša celkem čtyři koncerty. Zahajovací 6. září s Bamberskými symfoniky, další den s Českou filharmonií, 9. září opět Bamberské symfoniky a pak ještě jeden, pod otevřeným nebem, pro který se obě tělesa bezprecedentně spojí. Ve středu 11. září tak na Výstavišti zazní Mahlerova Sedmá symfonie, která tam ve společném podání česky a německy hovořících pražských hudebníků měla v roce 1908 světovou premiéru. Jakub Hrůša se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zamýšlí nad tehdejším soužitím obou kultur a v porovnání se současníky i nad moderností v Mahlerově hudbě. Hovoří však i o Janáčkovi a o Dvořákovi.

„Soutěže mohou pomoci, mohou toho ale také mnohem více zničit.“

„Často se špatně chápou Dvořákova tempová označení.“

„Je důležité, abychom se jako interpreti nestavěli příliš do popředí. Já jsem třeba hodně temperamentní. Jako malý jsem byl extrémně divoký a později jako teenager jsem měl tendence se tím temperamentem nechat unést.“

Julian Steckel letos spolu s Bamberskými symfoniky a Jakubem Hrůšou zahájí Dvořákovu Prahu. Violoncellový koncert Antonína Dvořáka, který je již tradičně součástí zahajovacího koncertu, má na svém repertoáru už více než čtvrtstoletí a vyhrál s ním také například slavnou mnichovskou soutěž ARD. Jak přistupuje k jeho interpretaci, co všechno s ním už zažil, jak přemýšlí o hudbě a jak vypadala jeho dosavadní hudební dráha, to jsou jen některá z témat, která Julian Steckel odkryl v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Racka Jonathana neuspokojuje pouze honba za potravou, chce létat, čímž se mu dostává svobody, poznání a radosti z bytí.“

„Sedmičlenný soubor tanečníků mistrně rozehrává rej ptactva.“

„Skladatel vytváří působivé kontinuální plochy navrstvených tónových struktur a zvuků netónové povahy. Účelně střídá statické plochy s decentně volenou pulsací.“

Jonathan Livingston Racek je tanečně-hudební inscenace s mluveným slovem na literární předlohu Richarda Davida Bacha. Bylo možno ji prožít ve dvoraně Rudolfina, sídla České filharmonie, a to už několikrát; prvně 28. srpna a zatím naposled bude mít zájemce příležitost 2. září v pondělí. Hlavním aktérem vystoupení je projektová taneční skupina, nezávislý soubor Dekkadancers.

„Předehra v Brně se Brňanům mohla zdát podivná, ale po důkladnějším zamyšlení je nutné krok označit za logický.“

„Dvořákova symfonická báseň Holoubek má pro Brno speciální podtón. V Besedním domě se konala světová premiéra dirigoval ji právě Leoš Janáček.“

„Čtveřice mužských sborů je z roku 1885 a autor je dedikoval ‚Slovutnému pánu, panu Antonínu Dvořákovi na důkaz neobmezené úcty‘.“

Dvořákova Praha je festival, jehož sedmnáctý ročník bude zahájen 6. září v Rudolfinu. Předehrou se mu stal koncert 31. srpna v Besedním domě v Brně. Dvořákova Praha tak zahájila již podvanácté výpravou Po stopách Antonína Dvořáka do míst, která byla pro jeho tvorbu nějakým způsobem významná. V Brně šlo především o přátelství s Leošem Janáčkem, které dalo náplň odpolednímu setkání s hudbou. Filharmonii Brno a Český filharmonický sbor Brno spolu se sólisty Jaroslavem Březinou, Romanem Hozou a Pavlínou Švestkovou dirigoval Robert Kružík.

„Dirigentský projev Jakuba Kydlíčka je velmi energický.“

„Dramaturgickým vrcholem se stalo provedení Braniborského koncertu č. 2 F dur Johanna Sebastiana Bacha.“

„Sólisté byli nadšení krásným prostředím sálu.“

Na sklonku prázdnin 29. srpna se v rámci spolupráce Hudebního festivalu J. C. F. Fischera s Karlovarským symfonickým orchestrem v Atriu Císařských lázních uskutečnil koncert, který nepochybně patřil k mimořádným hudebním událostem v kontextu celých Čech. Své umění nabídl i trumpetista světového renomé Reinhold Friedrich.

„Nejintenzivnější hudební prožitek s sebou přinesla poslední témata, bolestný vzlyk Šárky a závěrečné krveprolití symbolizované opět bezchybně artikulovanými pasážemi.“

„Exponovala rovněž mladá Srbka až agresivní gradací, díky níž strhujícím způsobem předznamenala kontrastní návrat úvodního tématu.“

„Z Bouškové mluvila především upřímnost, skromnost a pokora a v neposlední řadě také láska k hudbě.“

Do Karlovy Studánky v Jeseníkách zavítala v předposlední srpnový den Jana Boušková, mistryně harfového řemesla. V rámci festivalu Klášterní hudební slavnosti tam spolu se svou talentovanou studentkou Minjou Stojanović uvedla skladby od Smetany a Dvořáka v transkripci pro dvě harfy. „Obyčejná“ díla tak získala nevšední kvalitu. Brilance a technická zdatnost umělkyň na pozadí éterického hudebního vyjádření podtrhla eleganci jejich nástroje, jehož zvuk svou nebývalou něžností zcela korespondoval s přírodou horského okolí.

„Všechno, co může posluchači pomoct zážitek mu zpříjemnit, musíme použít.“

„Mám-li co sdělit, je ještě lepší, můžu-li to sdělit zajímavě, poutavě. Vlastně to udělat musím! Klidně i udělat v jistém smyslu ‚show‘.“

„Pro vyjádření žádané emoce se může někdy hodit třeba i rejstřík jiného charakteru, než byl předepsán…“

Ve čtvrtek 29. srpna byl hostem festivalu u sv. Jakuba varhaník vídeňské katedrály sv. Štěpána Konstantin Reymaier. Je pozoruhodnou osobností světa hudby, varhaníkem s hlubokými znalostmi o stavbě varhan a jako kněz i osobou hluboce duchovní.

„Příběh o tajuplném kapitánovi pojala režisérka Florentine Klepper z perspektivy Senty, kterou ztělesňují Senty hned dvě.“

„Role Ascania se skvěle zhostila Štěpánka Pučálková. Pouze označení ‚kalhotová‘ je v tomto případě nepřesná, protože je oblečená jako robot.“

„Barbora Horáková Joly připravila nápaditou a vtipnou inscenaci.“

Rtuť teploměru se v centru Florencie na Labi, jak se Drážďanům přezdívá, vyšplhala na pětatřicet stupňů Celsia. V okolí Semperovy opery je navíc hodně dusno kvůli horkým hlavám účastníků jednoho z posledních předvolebních mítinků. V podvečer se sice vzduch už netetelí, vzrušením a radostí se ale nejspíš chvěje nejeden návštěvník mířící přes Divadelní náměstí do jednoho z nejkrásnějších divadel v Německu. Semperova opera totiž společně s orchestrem a sborem Staatskapelle zahajuje novou sezónu 2024/2025, navíc s novým uměleckým vedením a ještě před prvními koncerty pod taktovkou Daniela Gattiho uvedla dvě atraktivní operní představení.

„Letos se po několika letech všechny koncerty odehrají v chrámu svatého Mořice.“

„Rok české hudby se vine jako červená nit celým letošním ročníkem.“

„Jsem přesvědčen, že varhanní festival, který má v Olomouci tradici více než půl století, bude mít v zájmu zachovat i nově vznikající instituce.“

Už za tři dny v Olomouci začíná 56. ročník Mezinárodního varhanního festivalu. Mezi 2. a 16. zářím rozezní Englerovy varhany svatomořický chrám celkem pětkrát a tradičně tak zahájí novou sezonu Moravské filharmonie Olomouc. Dramaturg festivalu Karel Martínek letošní ročník zároveň hráčsky otevírá. Pro portál KlasikaPlus.cz prozradil, na co se posluchači mohou těšit, jaké dárky od něj dostane Bedřich Smetana k narozeninám nebo jak se festival zabydluje zpátky v domovském prostředí kostela sv. Mořice.