PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Strategické partnerství má pro nás naprosto zásadní roli, protože naše státy jsou provázány nejen ekonomicky, historicky a kulturně, ale i na úrovni mezilidských vztahů.“

„Vztahy nikdy nebyly lepší než dnes. A to říkám jako člověk, který si ještě pamatuje stav bilaterálních vztahů před třiceti a pětatřiceti lety.

„Koncerty Berlínských filharmoniků v Praze jsou vždy výjimečnou událostí pro nás i posluchače.“ 

Berlínští filharmonikové jsou pravidelným hostem Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro od šedesátých let 20. století. Na proslulém festivalu vystoupili ve své historii pod vedením všech svých šéfdirigentů – Herberta von Karajana, Claudia Abbada i sira Simona Rattla. Pro jejich současného šéfdirigenta a uměleckého ředitele Kirilla Petrenka budou koncerty 12. a 13. května ve Smetanově síni Obecního domu českým debutem. Světoznámé těleso zahraje na festivalu krátce po nedávné oficiální návštěvě prezidenta Spolkové republiky Německo Franka-Waltera Steinmeiera v Praze.

„Fazıl Say si svojím netradičným hudobným jazykom získal bratislavské publikum.“

„Náš excelentný huslista Juraj Čižmarovič predniesol sólový part koncertu sústredene, s hlbokým porozumením pre jeho energicky sa valiaci spád.“

„Filharmonický debut dirigenta Erica Nielsena splnil najvyššie očakávania a žiada si opakovanie.“

Dramaturgická zostava ostatnej dvojice abonentných koncertov Slovenskej filharmónie v dňoch 9. a 10. mája 2024 sa niesla v znamení výrazne exotického hudobného koloritu…

„Co spojuje Viléma Blodka, Bedřicha Smetanu, Jaroslava Haška a Jana Letzela?“

„Velikán české hudby je v někdejším ústavu pro choromyslné připomínán úctyhodnou bystou s poněkud švejkovským příběhem.“

„Neskutečné vyvrcholení celého příběhu v Kateřinkách by autoru scénáře na toto téma příčetný dramaturg vyškrtl coby přitažené za vlasy.“

Úvodem budiž vyslovena otázka, která by snadno mohla připomínat zábavný kvíz, nemít však povážlivě ponuré konotace. Co spojuje tak různorodé osobnosti jako byli Vilém Blodek, Bedřich Smetana, Jaroslav Hašek a Jan Letzel? Než odpovím větou i celým článkem, nabízím drobnou vsuvku. Kdo byl Jan Letzel? Nikoli každému čtenáři portálu zaměřeného na klasickou hudbu to musí být ihned zřejmé. Tak tedy, jedná se o náchodského rodáka, světově proslulého architekta, neboť autora ikonické stavby. Průmyslového paláce, který přežil výbuch v Hirošimě. Zmínkou o něm jako by se však rozluštění hádanky ještě víc zamotávalo.

„Mám rád citát Václava Havla, že Česko je moje vlast a Evropa je vlast našich vlastí.“

„Zcela jistě je Óda na radost správně vybrána pro reprezentaci jednotné Evropy.“ 

„Přímočaré vyznání pocitu viny Němců, jež explicitně uvedl prezident Frank-Walter Steinmeier, považuji za nesmírně důležitou katarzi.“ 

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák převzal po dohodě s Úřadem vlády České republiky a vedením Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro záštitu nad akcí s názvem Berlínští filharmonikové na Kampě. Ve vládě má Dvořák na starosti agendy spojené s obecným fungováním Evropské unie a evropské politiky, které přesahují působnost jednotlivých ministerstev. Každý měsíc reprezentuje Česko na Radě pro obecné záležitosti. Spolu s ministry z ostatních členských států EU připravuje jednání Evropské rady, řeší víceletý rozpočet nebo i rozšíření Evropské unie.

„Rachmaninovova hudba přináší překvapivé konotace.“

„Epilog z baletu Peer Gynt Alfreda Schnittkeho nastoupil po Mahlerovu Adagiettu attacca; dřív než publikum stačilo vůbec nadechnout, natož tleskat.“

„Děsivé ticho začaly z dáli plnit lehounké vokály, třepetající se nějakou dobu v prostoru, aby zase odpluly někam do nebeských výšin, kde je klid a mír.“

Abonentní řada Filharmonie v divadle se uzavřela čtvrtým abonentním koncertem 9. a 10. května. Koncert nazvaný krátce Epilogy nabídl skladby, které skutečně plní účel završení díla; v principu nemají nic společného, ale nakonec vytvořily překvapivě dobře fungující celek. Nejprve Symfonické tance Sergeje Rachmaninova, po přestávce Adagietto z Páté symfonie Gustava Mahlera a jako poslední Epilog z baletu Peer Gynt Alfreda Schnittkeho. To vše se v podání orchestru Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila „vylouplo“ v kouzelný a pohádkový večer.

„V letošním roce v Plzni zazněla větší část Smetanova sborového díla.“

 „Na závěr první půle večera spojili mužské amatérské sbory své síly v jedné z nejnáročnějších Smetanových sborových kompozic Píseň na moři.“

„Iniciativu plzeňského divadla lze ocenit jako významný dramaturgický přínos.“

Smetanovy sbory ve Velkém, tak se jmenoval koncert uspořádaný ve čtvrtek 9. května v plzeňském Divadle Josefa Kajetána Tyla. Míněn tak byl nejen prostor Velkého divadla, které této příležitosti poskytlo reprezentativní prostředí, ale i velkorysý záměr akce, kdy zazněla podstatná část Smetanova sborového díla.

„Bylo skvělým dramaturgickým nápadem zařadit Koncert pro violu a orchestr maďarského autora Miklóse Rózsy.“

„Teprve dvaatřicetiletá, nesmírně živelná a přitom kultivovaná Dana Zemtsov se zhostila díla vynikajícím způsobem.“ 

„Druhou polovinu večera vyplnila skvělá interpretace Symfonie č. 1 D dur ‚Titan‘ Gustava Mahlera.“

Šéfdirigent Plzeňské filharmonie Chuhei Iwasaki zvolil pro poslední abonentní koncert řady Diamant dramaturgicky zajímavý, ale náročný program. Se svým orchestrem provedli nejprve čtyřvětý Koncert pro violu a orchestr, op. 37 Miklóse Rózsy a pak rovněž čtyřvětou První symfonii Gustava Mahlera zvanou „Titan“. K provedení sólového partu prvního zmíněného díla byla přizvána vynikající Dana Zemtsov.

„Eliška Weissová je pro mě jednou z nejvýznamnějších wagnerovských pěvkyň.“

„Pikantní je, že skladba Libušino proroctví je v němčině.“

„Mahler vždy stojí ve středu festivalu.“

Dirigent Marek Štilec je zakladatelem orchestru Wranitzky Kapelle, jež se stále více hlásí o slovo na hudební poli poučené interpretace. Štilec je však také uměleckým ředitelem festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců a portálu KlasikaPlus.cz představil nadcházející, už třiadvacátý ročník akce. Součástí přehlídky, která začíná 18. května, je letos také jeden speciální projekt, který ukázkově naplňuje smysl Roku české hudby.

„Italská hudba zosobňuje slunce, radost ze života a vášeň, což si jako apoteózu konce války s trochou fantazie lze představit.“

„Soprán paní Alder bych neoznačila jako hlas pro italskou operu.“

„Při poslechu Schubertovy symfonie jsem si konečně pomyslela, že jsem do Rudolfina nešla nadarmo, že orchestr se rozehrál a předvedl to, co umí.“

Po oslavě evropanství Beethovenovou Devátou symfonií v prvních květnových dnech se Česká filharmonie rozhodla oslavit italskou operu, respektive její určitou výseč. První koncert připadl na Den vítězství 8. května, což mohlo působit trochu zvláštně. Italská hudba nicméně zosobňuje slunce, radost ze života a vášeň, což si jako apoteózu konce války s trochou fantazie lze představit.

„Pro premiéru svého díla si Dvořák našel mladého houslistu Františka Ondříčka, který se s ním proslavil po celém světě.“

„Bohatství melodií Dvořákovy hudby a jejich instrumentace v mnohém z nás vyvolává silný a nezaměnitelný pocit vůně domova.“

„Naplno poutal pozornost dirigent Eric Lederhandler svými osobitými, doširoka rozevřenými, na první pohled strohými gesty.“

Pro večer dne státního svátku 8. května, celosvětově významného vítězství nad fašismem, připravil orchestr Czech Virtuosi svým posluchačům výjimečný zážitek. Spolu s českým, světově známým houslistou Ivanem Ženatým v sále Konzervatoře Brno zahrál Houslový koncert a moll Antonína Dvořáka a Dvořákovu Šestou symfonii. Hostem byl belgický dirigent Eric Lederhandler. Dílo Antonína Dvořáka patří ke světovému dědictví vzešlému z české kolébky, koncert tak byl i významným příspěvkem k Roku české hudby.