PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dirigentka Alena Hron oděla krátkou symfonickou skladbu působivou romantikou.“

„Po dvou zrušených koncertech světové premiéry Jany Vöröšové se naplnilo pořekadlo ‚do třetice všeho dobrého‘.“

„Sólo měla Diana Chausheva, vítězka Mezinárodní rozhlasové soutěže Concertino Praga.“

V Betlémské kapli na Starém Městě pražském bylo ve čtvrtek 29. února plno. Symfonický orchestr Českého rozhlasu měl na programu skladby Mendelssohna-Bartholdyho, Wieniawského, Schuberta a světovou premiéru skladby Chlapeček a Dálka, kterou Jana Vorösová komponovala na objednávku orchestru. Zpíval Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu, sbormistryně Věra Hrdinková. Dirigentkou večera byla Alena Hron, k radosti potěšeného publika.

„Ve středu si nenechte ujít další koncert z nabídky EBU. Nejprve to bude koncert z Brahmsova festivalu v Hannoveru.“

„V pátek v 9:04 pak začíná Haydnovo velké oratorium Roční doby s Akademií svatého Martina v polích a Nevillem Marrinerem.“

„O víkendu budeme na návštěvě u klarinetistky Kateřiny Váchové.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Hudbu vybírají a přibližují konkrétní lidé. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Protože je pro portál KlasikaPlus.cz stanice s hudebním názvem synonymem pro „samou hudbu“, tak pravidelně nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 4. do 10. března?

„Smetana strávil ve svém rodišti jen prvních sedm let života, ale místní si svého nejslavnějšího rodáka považují.“

„Litomyšlské pivo – jak jinak – má na etiketě Bedřichovu hlavu.“

„Logo projektu Smetana200 je i na nové lávce přes hlavní silnici, přejmenované lidmi spontánně na Smetanovu lávku.“

Narodil se nám Bedříšek, hlaholí starosta Daniel Brýdl v kostýmu sládka Františka Smetany. Je druhého března, dvě hodiny odpoledne, a východočeská Litomyšl slaví dvousté výročí svého nejslavnějšího rodáka. V roce 1824 se toto zvolání ozvalo prý úplně stejně, jen bylo deset dopoledne. Otec šesti dcer a teď tedy konečně i prvního syna se podle dobových svědectví před zámeckým pivovarem spontánně pustil do tance s děvečkou a pak hned dal vyvalit chase sud piva, aby se veselila s ním.

„Smetanova hudba byla pro Nejedlého národním programem a výrazem národního ducha, a tak ji neustále prosazoval… až se z toho stala obrozenecko-komunistická národní ideologie.“

„„Naši předci, když divadlo, dnešní Smetanův dům, stavěli, tak jako všichni vlastenci měli před očima jako klenot pražské Národní divadlo. Chtěli se mu alespoň trochu přiblížit.“

„Bedřich Smetana se narodil jako jedenácté dítě nájemce litomyšlského zámeckého pivovaru Františka Smetany. Ne náhodou festival Smetanova Litomyšl zařadil na 9. června hudební večer s názvem To pivečko je nebeský dar!“

Před dvěma sty lety, 2. března 1824, se v přízemním bytě litomyšlského zámeckého pivovaru narodil Bedřich Smetana. Ve městě žila rodina do roku 1831. Pak pobýval a žil v jižních Čechách, na Vysočině, v Plzni, Praze, v Jabkenicích… i ve švédském Göteborgu. Litomyšl navštívil už jen dvakrát. Přesto si místní svého nejslavnějšího rodáka považují, jsou na něj hrdí a nenechají si ho vzít. Jeho odkaz je pro historické a výrazně kulturou žijící východočeské město zásadní hodnotou.

„Asmik Grigorian patří k nejvyhledávanějším operním pěvkyním současnosti.“

„Představení bylo hudebně na mimořádné výši.“

„Inscenaci režiséra Andrewse lze označit za působivou a dramaticky věrohodnou.“

Vynikající litevskou sopranistku Asmik Grigorian zná i pražské publikum – zpívala titulní roli v koncertním provedení Dvořákovy Rusalky s Českou filharmonií a dirigentem Semjonem Byčkovem. Operní zpěv má v krvi, oba její rodiče jsou (byli) operními pěvci. Asmik Grigorian nyní patří k nejvyhledávanějším operním pěvkyním současnosti, je doma na Salcburském festivalu (Salome), v Metropolitní opeře (Čo-Čo-San) a v dalších světových operních domech. Je také hvězdou nové inscenace Čajkovského opery Piková dáma v Bavorské státní opeře, jejíž premiéra se uskutečnila 4. února; recenzované představení pak 17. února.

„O Mé vlasti svěřené Jiřímu Rožňovi se bude v Hradci Králové mezi milovníky hudby zajisté ještě dlouho hovořit.“

„Proč se nepokusit vnést do ikonického díla opět něco nového?“

„Členové orchestru pochopili dirigentovo pojetí a sledovat je při práci znamenalo oddat se ohromnému vnitřnímu potěšení.“

Po bravurně zvládnutém Asraelovi Josefa Suka, provedeném letos v lednu, nabídla svým posluchačům Filharmonie Hradec Králové v rámci série koncertů k Roku České hudby 2024 v posledním únorovém dni dílo nejtradičnější – Mou vlast Bedřicha Smetany. Pod taktovkou třiatřicetiletého dirigenta Jiřího Rožně vzniklo nastudování plně respektující autorovo poselství a zároveň odrážející energii 21. století.

„Patnáctiminutová skladba, ne příliš typická pro oslavence, proběhla velmi rychle; i tak dokázala zaujmout příběhem, barvitostí i nasazením hudebníků.“

„Klavírista Marek Kozák nezklamal. Akordické pasáže byly úderné a opulentní, rychlé části běžely brilantně.“

„Tvrzení v programu, že Smetana byl český Wagner, si lze vysvětlovat různě.“

Abonentní koncert řady Oslavná ve Filharmonii Brno na termíny 29. února a 1. března avizoval oslavu dvoustých narozenin Bedřicha Smetany. Nicméně program tomu nenasvědčoval, přestože byl lákavý. Valdštýnův tábor Bedřicha Smetany následoval Klavírní koncert č. 2 Franze Liszta, který jako sólista přednesl Marek Kozák, a na závěr koncertu zazněl Parsifal, orchestrální suita Richarda Wagnera. Koncert dirigoval švýcarský dirigent Michel Tabachnik.

„Zejména v širokodeché melodii druhé věty Dusíkova koncertu mohl Maxim Averkiev plně uplatnit svůj kultivovaný úhoz a smysl pro kantilénu.“

„Šéf plzeňské opery Jiří Petrdlík se jako dirigent již řadu let usilovně věnuje interpretaci koncertního melodramu.“

„Soubor plzeňské opery přistoupil ke koncertnímu provedení Smetanovy Violy se vší odpovědností.“

V úvodu slavnostního koncertu 28. února seznámil ředitel Divadla J. K. Tyla (DJKT) Martin Otava zcela zaplněné hlediště plzeňské Nové scény s průběhem letošního Roku české hudby tak, jak se odehraje na všech třech divadelních scénách. A koncert svou dramaturgií připomněl českou kulturní veřejností pečlivě střežený Mozartův odkaz, význam české hudební emigrace pro vývoj evropské hudby, tvorbu plzeňských skladatelů, vklad českých autorů do tvorby koncertního melodramu a v neposlední řadě pak plzeňskému publiku poprvé představil fragment Smetanovy opery Viola.

„Hudba bude znít česká i světová, v širokém spektru od Bedřicha Smetany po Jiřího Šlitra, od baroka po jazz.“

„Vedle všech osmi Smetanových oper zazní i další opery – Janáčkova Její pastorkyňa a Quo vadis od Sylvie Bodorové.“

„Program doplní také odlehčená představení, například hudební kabaret Jonáš a tingl-tangl či brněnská novinka s názvem Hurvínek prodává nevěstu.“

Všech osm oper Bedřicha Smetany uvede letos v létě Národní festival Smetanova Litomyšl. Ve své historii tak učiní podobně kompaktně poprvé. Šestašedesátý ročník je navíc s padesáti koncertními a operními programy a desítkami dalších akcí a s měsíčním rozvrhem nejrozsáhlejším od vzniku přehlídky. Ta se ve skladatelově rodišti koná od roku 1946 a v Roce české hudby 2024 zaujímá klíčové místo v oslavách jeho dvoustého jubilea.

„Sbor zpíval a cappella, v mezihrách improvizoval na téma zpívaných skladeb varhaník Karel Martínek.“

„Pomalé pohybové akce v symbolické režii Kateřiny Křivánkové podtrhovaly děj.“

„Celé pásmo upoutalo jednoduchostí a niternou emocionalitou.“

Opera Diversa, soubor, co už přes dvacet let hledá nové cesty krásné hudbě, se spojila s ansámblem Versus, který po stejnou dobu hledá se studenty Filosofické fakulty Masarykovy univerzity krásu v duchovním zpěvu. Společně připravili v kostele sv. Augustina v Brně na středu 28. února Zpívané postní rozjímání na způsob křížové cesty. Propojení liturgických zpěvů a textů s duchovními skladbami vykouzlilo půvabný duchovní večer.

„Předehra k Mozartově opeře La clemenza di Tito je pragensie. Zazněla v emocionálně stylové, rázné, přesně a detailně artikulované podobě.“

„Symfonie La Tempesta od Pavla Vranického zazněla jako hodnotný příklad toho, že Češi ve Vídni nezaháleli a že byli umělecky na výši.“

„Dokonale sestavený program vyvrcholil Eroicou, třetí z Beethovenových symfonií, mající v názvu hrdinství. Tak i vyznívá – a tak ji Václav Luks publiku suverénně předestřel.“

Barokní orchestr Collegium 1704 Václava Lukse má v Praze zavedenou sezónu. Povětšině v ní zaznívá barokní hudba, od počátků, sahajících na začátek druhého desetiletí našeho století, v širokém spektru od duchovní po operní, od instrumentální po převažující vokální. V té letošní sezóně už se orchestr jednou představil v hudbě z počátku devatenáctého století. Nyní, v předposlední únorový večer, to bylo podruhé. Koncert vyvrcholil Beethovenovu Eroicou z roku 1804.