PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Třináctý ročník Festivalu Jarmily Novotné v Litni letos připomíná třicáté výročí úmrtí této české i světové osobnosti opery 20. století. V dubnu v Litni uspořádali Jarní akademii hornistů ve spolupráci s Českou filharmonií, v květnu program vyvrcholí koncertem koncipovaným jako pocta Jarmile Novotné. Ten se uskuteční 25. května od šesti hodin večer v tamní zámecké stodole. Vyhlašujeme soutěž o dvě dvojice vstupenek na tento koncert.

„Štefanu Margitovi nedělají sebemenší problém přechody mezi různorodými hudebními žánry; pěvec si je zároveň dobře vědom svých dispozic.“

„Komorní filharmonie Pardubice coby těleso skvělých hráčů pod taktovkou Jana Kučery vedle tradičně vyzdvihovaného mistrovství ve svém oboru opět prokázala i smysl pro změnu, vtip a vkusnou zábavu.“ 

„Zapojit se mohlo publikum bez okolků hned po přestávce.“ 

Šestačtyřicátý ročník festivalu Pardubické hudební jaro je minulostí. O jeho zakončení se v neděli 19. května postarali pěvec Štefan Margita, violoncellistka Iris Moris, členové uskupení Javory Kateřina a Dalibor Štruncovi a Komorní filharmonie Pardubice pod vedením dirigenta Jana Kučery. Šlo patrně o nejrozvernější závěr půldruhého měsíce trvajícího maratonu koncertů v jeho dosavadní historii.

„Rusalka je nádherně barvitá, v celé operní literatuře nemá obdoby.“

„Nový je fakt, že si Smetanu orchestry chtějí zažít a zahrát i ve svém prostředí, na své domácí půdě, a pak dokonce na mezinárodních festivalech. Před Pražským jarem, nebo po něm.“

„Janáček je pro mě absolutní špičkou ze všech autorů první poloviny dvacátého století.“

Tomáš Netopil, prezident Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, designovaný šéfdirigent Pražských symfoniků, pravidelný host České filharmonie a mezinárodně rozkročený příslušník silné tuzemské střední generace dirigentů, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz rekapituluje úkoly uplynulých a nadcházejících týdnů. Dotýkají se Prahy, Ostravy, Litomyšle, evropských hudebních center, ale také Austrálie a Spojených států. Hovoří o slavnostních a intenzivních prožitcích Roku české hudby, ať už k němu přicházejí doma, nebo v cizině.

„V pondělí si můžete porovnat Morarzovo a Verdiho Requiem ve vzorových nahrávkách Harnoncourta a Karajana.“

„Ave středu od 22:00 uslyšíme, jak český dirigent Tomáš Hanus řídil Německý symfonický orchestr Berlín… nejprve Mozartův Klarinetový koncert A dur a pak Brucknerovu Symfonii č. 6 A dur“

„Nedělní operní podvečer od 16:00 bude patřit nedoceněné opeře Zdeňka Fibicha Nevěsta messinská, která je inspirována antickou tragédií.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 20. do 26. května?

„Vždyť odtud mohl putovat pěšky na Vysokou, kde se setkával s milovanou dívkou, byť pod laskavě přísným dohledem Dvořákovým.“

„Byl to bratr Antonín, kdo poradil kvartetistům, aby uspořádali sérii dobročinných koncertů a tak se vyhnuli hrozícímu nástupu na frontu.“

„Fakt, že ani ne hodinovou kompozici, jíž je Epilog, komponoval jedenáct let a stále nebyl s prací spokojen, svědčí o tom, v jakém emocionálním, ale i fyzickém rozpoložení sil toto dílo takt po taktu skládal.“

V pokračování volného seriálu o skladateli Josefu Sukovi, od jehož narození letos v lednu uplynulo sto padesát let, portál KlasikaPlus.cz přináší esejistické pozvání skladatelova vnuka, básníka Jana Suka, do míst, která byla jeho dědečkovi nejdražší – do Křečovic na Sedlčansku. Právě tam se přesně za týden v rámci Pražského jara uskuteční vzpomínkový koncert.

„Italové byli se svým hlavním hostujícím dirigentem na evropském turné. Završili je v Praze v dobré kondici, motivovaní, rozehraní a navíc v souladu s ním napojeni na emoce, že je má u sebe doma.“

„Hrůša působí hodně v cizině, ale doma se o něm moc dobře ví. Když se vrací, je vnímán jako poctivá a už vyzrálá stálice, jako úspěšná a mimořádná osobnost.“

„Spolu s mohutně obsazeným orchestrem dokázali v publiku vzbudit dojem, že je proč ten večer být přítomen.“

Spontánní koncert, neméně spontánní ohlas. Hostování římského tělesa Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia na festivalu Pražské jaro vykazovalo obrovský pozitivní náboj. Lví podíl na tom má jeho hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša. Inspiroval a vedl skvěle disponovaný orchestr tak, že se hudbě od Martinů, Gershwina a Rachmaninova dostalo mimořádně velké dávky hráčského umu, krásy a energie. Přídavkem z Prodané nevěsty pak večer definitivně posunuli až ke společnému uměleckému triumfu.

„Zhotovení originálního uměleckého díla, inspirovaného romantickou epochou a jejím nejvýznamnějším stavitelem – Aristidem Cavaillé-Collem.“

„Možností od lyrické poetičnosti až po mohutné sestavy plnokrevného romantického zvuku, umocněného širokou paletou charakteristických jazykových hlasů.“

„Pro mimořádné technické a zvukové kvality se tyto varhany stanou vyhledávaným místem pro pořádání koncertů.“

V polovině května vyvrcholily v kostele Svatého Ducha v Ostravě-Zábřehu přípravy na žehnání nových varhan a na slavnostní koncert, tedy na chvíle, kdy se nástroj z dílny německého stavitele Orgelbau Mühleisen poprvé představuje v celé zvukové kráse. Koncertní varhany jsou dovršením celkové koncepce stavby kostela z roku 2007 – po stránce zvukové i architektonické.

„Lze se ptát, proč si zdejší pořadatelé na Miah Persson vzpomněli až nyní a ne v době, kdy na vrcholu kariéry na předních zahraničních scénách zpívala Mozarta či Richarda Strausse.“

„Neměla jsem pocit, že poslouchám nezapomenutelnou interpretaci slavného cyklu, ale zas ne že by mne to vyloženě nudilo.“

„Celkově vzato vytříbeně odstíněný zpěv paní Persson a sympatická neokázalost, s níž si počínala na pódiu, měly na Pražském jaru své místo.“

Poprvé v Česku vystoupila švédská sopranistka Miah Persson. Spolu s pianistou Malcolem Martineauem připravila pro Pražské jaro program spojující písně Clary a Roberta Schumannových s písňovou tvorbou skandinávských autorů.

„Měkké a rozezpívané pojetí s přesně vystavěnou gradací Mahlerově sentimentální větě Blumine opravdu slušelo.“ 

„Poetické příběhy Berliozových písní Markéta Cukrová vylíčila, jako by byly napsány přímo pro ni.“

„Provedení Zemlinského symfonie ukázalo, proč má cenu chodit na koncerty za skladbami, které z přímé posluchačské zkušenosti neznáme.“

Janáčkova filharmonie v pátek 17. května zahrála v Opavě. První abonentní koncert se konal v nejstarším opavském kostele sv. Václava. Sólistkou večera byla mezzosopranistka Markéta Cukrová, filharmoniky vedl španělský dirigent Jaume Santonja. Na programu byla díla Gustava Mahlera, Hectora Berlioze a Alexandra Zemlinského.

„Festival vhodně doplňuje klasickou až konzervativní abonentní řadu orchestru.“

„Každý projekt je individuální, snažíme se vkusně spojit architekturu i akustiku kostelů a sálů s konkrétní dramaturgií a obsazením.“

„V příští sezóně nebude chybět ani premiéra, kterou na naši objednávku napsal skladatel Lukáš Hurník.“

Komorní filharmonie Pardubice má v květnu napilno. Vrcholí Pardubické hudební jaro, orchestrální sezóna ještě nekončí a ta nová je již nachystaná a čerstvě zveřejněná. A právě v tomto hektickém období KlasikaPlus.cz oslovila manažerku orchestru a festivalu Vladislavu Kopeckou, která v hodnocení ani plánech nešetří optimismem. Zdá se, že v Pardubicích se daří nejen perníku, ale i kultuře. A příští sezóna ukáže, že se to nejen nevylučuje, ale dá i hudebně propojit.

„Monotematická antologie, intelektuálně podnětný a interpretačně vzrušující hudební příběh plný detailů a nuancí.“

„Převládala pomalejší tempa a nižší dynamika, toužebně posmutnělý, jemný až přejemnělý výraz a trochu manýristická atmosféra.“

„Hodinu intimního plynutí slov a hudby završila Monteverdiho skladba spějící ve znázornění šťastného shledání milenců k roztančenému finále.“

Madrigaly v Arkádii. Už samotný název pátečního koncertu festivalu Pražské jaro jasně signalizoval, že vystoupení souboru Collegium Vocale Gent bude dramaturgicky sofistikované…

„Starodávné teskné harmonie v akordeonu Jakuba Jedlinského se rozpínaly v noční moře, kterým si táhlá melodie brázdila cestu vstříc neznámu jako osamocená loďka.“

„Pavel Fischer v sobě nezapřel vztah ke klasické hudbě a do posledního čísla programu Hava Nagila se mu podařilo geniálním způsobem vměstnat několik taktů z kadence Mendelssohnova houslového koncertu.“

„Ani po hodině hraní nechybělo nic z nadšení a energie; vše znělo svěže a spontánně.“

Ve středu 17. května se v plzeňském Domě hudby uskutečnil předposlední koncert abonentní řady Kruh přátel hudby. Jakub Jedlinský a Pavel Fischer, dohromady Jefis Duo, nabídli v kontextu zmíněné abonentní řady netradiční koncert ve formě folklórního kaleidoskopu. A nebylo to na škodu! Je ale třeba říci, že tento dramaturgický kontrast fungoval pouze díky ostatním koncertům cyklu, držícím se nepsaného pravidla klasicko-hudebního zaměření.

„Rodák z Helsinek Klaus Mäkelä si díky své raketové kariéře vysloužil přívlastek ‚Shooting Star‘.“

„Royal Concertgebouw Orchestra má letité zkušenosti nejenom s dílem Brucknera, ale i tvorbou jeho přítele a kolegy Gustava Mahlera.“

„Nepřehlédnutelné byly dirigentovy pohyby připomínající místy taneční kroky, často ovšem vůbec nekorespondovaly se samotným rytmem.“

Po novém nastudování Wagnerovy Valkýry v rámci megaprojektu Drážďanských hudebních slavností a historicky poučeného pohledu na skladatelovu tetralogii Prsten Nibelungův předstoupili před drážďanské festivalové publikum v Paláci kultury jeden z nejlepších souborů současnosti, Královský orchestr Concertgebouw z Amsterdamu, a Klaus Mäkelä, který bude od sezóny 2027/2028 jeho šéfdirigentem.

„Program Madrigaly v Arkádii spojuje světská díla italských mistrů přelomu 16. a 17. století, inspirativně čerpá i z antické mytologie.“

„Imponovala mi zejména barokní hudba Johanna Sebastiana Bacha a názory, které s provedením jeho skladeb prosazoval dirigent Nikolaus Harnoncourt.“

„Vždy, když diriguji orchestry, které hrají na moderní nástroje, pokouším se díla provádět s historickými poznatky interpretace staré hudby.“

Na Mezinárodní hudební festival Pražské jaro se vrací světoznámý belgický Maestro Philippe Herreweghe, aby ve Dvořákově síni Rudolfina vystoupil 17. května se svým tělesem Collegium Vocale Gent. Hovoří o zrodu několika těles, která během let založil, a o filozofii přístupu k interpretaci děl staré hudby. Na adresu letošního pražského programu v rozhovoru zdůrazňuje, jak důležitá je při provedení exprese.