PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jirákovy písně vyrůstají z romantické lyriky, místy přecházejí do modernější tonality a přesvědčivě respektují Seifertův verš i melodii češtiny.“

„Korngold sice nepatří mezi české skladatele v užším slova smyslu, přesto bychom se k jeho odkazu měli hrdě hlásit.“

„Z hudebního hlediska zaslouží obdiv především to, s jakou citlivostí a profesionalitou se americká skladatelka vypořádala se zvukomalbou a rytmem českého jazyka.“

Spolek Lieder Society, který se u nás dlouhodobě a systematicky věnuje uvádění a popularizování písňového repertoáru se zvláštním důrazem na tvorbu žen-skladatelek, uvedl prvního listopadového večera další ze svých koncertů. Na Novoměstské radnici v Praze zazněla v podání sopranistky Tamary Morozové a barytonisty Tadeáše Hozy díla Karla Boleslava Jiráka, Ericha Wolfganga Korngolda a soudobé americké skladatelky Beth Ratay.

„Pořadatelé dnes čím dál častěji vyžadují, aby byla do programů zařazena soudobá hudba.“

„Fonetická abeceda zpěvákům neuvěřitelně pomáhá zdokonalit výslovnost.“

„U nás se říká, že studium v zahraničí je jen pro bohaté, ale není to pravda – jen je potřeba vědět, jak požádat o podporu.“

Kristýna Kůstková je česká sopranistka působící doma i v zahraničí. Vystupovala na scénách jako Carnegie Hall, Teatro Nuovo Gian Carlo Menotti či Festival dei Due Mondi a interpretuje operní role i koncertní repertoár. V tomto měsíci ukončila sezónu v italském Spoletu rolí Zuzanky ve Figarově svatbě a současně pokračuje ve studiu doktorského programu na AMU a pravidelně se věnuje sólovým recitálům a spolupráci s českými i zahraničními soubory. 10. listopadu v rámci festivalu Dny Bohuslava Martinů v skladatelově kantátě Mikeš z hor přednese sólový part za podpory Kühnova smíšeného sboru a dalších hudebníků.

„Titul Osobnost města Otrokovice 2025 letos získal Marek Obdržálek – hudebník, dirigent, bývalý ředitel Otrokovické Besedy a dlouholetý sbormistr Ženského pěveckého sboru Otrokovice.“

„Závěrečnou byla árie Noriny Quel guardo il cavaliere, virtuózní koloraturní árie, kterou podala Doubravka Novotná s technickou bravurou, nábojem a vtipem.“

„Bouřlivé ovace patřily samozřejmě i orchestru, který dirigent Robert Kružík vybičoval k preciznímu, přesto hudebně šťavnatému výkonu.“

Oslavy vzniku československé republiky se u příležitosti data 28. října konaly po celé zemi. V Otrokovicích slavili ve středu 29. října a ve velkém stylu. V sále Otrokovické besedy udělili cenu Osobnost města Otrokovice Marku Obdržálkovi a pozvali si k tomu Filharmonii Bohuslava Martinů s dirigentem Robertem Kružíkem, se kterými vystoupila sopranistka Doubravka Novotná. Sálem zněly předehry k operám Wolfganga Amadea Mozarta, Gioachina Rossiniho a Gaetana Donizettiho a také árie z jejich oper. Plně obsazený sál odměnil účinkující nadšeným potleskem.

„Jeviště Mahenova divadla zdobil po celou dobu proslovů vtipný a půvabný vizuál Michala Bačáka a Žanety Kögler, akcentující nápaditě a hravě motiv Kořenů, vycházejících ze slováckých motivů.“

„V Janáčkových operách se letos potká publikum se slavnými českými i zahraničními umělci.“

„Josef Špaček na housle a Miroslav Sekera na klavír tvoří duo, které je známé po celém světě.“

Festival Janáček Brno vstupuje v příštím roce do 10. ročníku. Koná se jako bienále a soustřeďuje se na Janáčkovy opery, které se tentokrát budou hrát od 13. října do 17. listopadu 2026 a především v brněnské režii. A nebudou chybět i koncertní akce. Protože jde o akci velkolepou, začala její propagace už nyní 31. října koncertem houslisty Josefa Špačka a klavíristy Miroslava Sekery v Mahenově divadle. A ředitel Národního divadla v Brně Martin Glaser spolu s dramaturgy Patricií Částkovou a Jiřím Zahrádkou pozvali publikum na „lukrativní“ program.

„Hammerschmidt nemá onu vzletnou inspiraci svých slavných kolegů, spíše se skrze poctivou a důkladnou práci povznáší a tu a tam i letmo dotýká hudebního parnasu.“

„To, co ukázali včera chlapci od sv. Kříže v Drážďanech (a co ukazují již dlouhé desítky let), by pro české dětské či chlapecké sbory bylo zcela nedostupné.“

„Němci se svými tradicemi prostě umějí pracovat a v tomto ohledu se od nich máme stále co učit.“

Zcela vyprodaný, obrovský kostel sv. Mikuláše v Žitavě v pátek 31. října aplaudoval drážďanskému Kreuzchoru, který svým slavnostním koncertem uctil odkaz místního barokního skladatele Andrease Hammerschmidta. Jubilejní desátý ročník pocty slovem uvedl saský premiér Michael Kretchmer a žitavský primátor Thomas Zenker. Orchestrální party obstaral Dresdner Barockorchester, v němž se partu violonu ujal Sven Rössel, duchovní otec celého projektu, který se zároveň stará o postupné vydání všech skladeb Andrease Hammerschidta. Program připravil, nastudoval a dirigoval „Kreuzkantor“ Martin Lehmann.

„Z hlediska dramaturgie se zde naplnila premisa ‚hudebního divadla‘, které nepotřebuje příběh, ale pracuje s energií situace.“

„Projekce nepůsobily jako ilustrace, ale jako paralelní vyprávění.“

„Celková struktura tak evokovala cyklus: zrození – napětí – rozpad – ticho. Co bylo, zase bude. Co zaznělo, se znovu vrátí – možná jinde, možná jinak.“

Co znamená být spolu – a přitom odděleně? Tuto otázku a mnoho dalších nechal vibrovat v prostorách Koncertního sálu Fakulty umění Ostravské univerzity multimediální projekt Leaving Room dne 30. října v rámci 51. ročníku Hudební současnosti. Autoři a zároveň interpreti Dimitris Andrikopoulos, Hana Hána, Ivo Medek, Sára Medková a Vít Zouhar vytvořili spolu s režisérem Roccem, zvukařem a osvětlovačem Jiřím Pejchou a videoartistou Lukášem Medkem hodinové hudebně-vizuální prostředí, v němž se realita proměňovala v digitální ozvěnu. Výsledkem byla meditace o přítomnosti, proměně a odcházení – i o tom, co z člověka zůstává, když se jeho obraz přenese do světel a dat.

„Covent Garden je v podstatě divadlo jako každé jiné, jen je tam všechno, abych tak řekl, dotažené do konce.“

„Janáček se mi zpívá dobře, ale musím přiznat, že úplně stejně miluju i Mozarta, Verdiho nebo Pucciniho.“

„Mít rodinu považuju za důležité z mnoha důvodů: pokud máš zázemí, funguje i tvůj profesní život.“

Přimět sólistu Opery Národního divadla, tenoristu Daniela Matouška k obsáhlejšímu rozhovoru nebylo úplně snadné. Jednak má momentálně opravdu napilno a jednak má napilno nikoliv v Praze, ale až za kanálem La Manche. Nicméně se to přece jen podařilo, a tak jsme si v jedné kavárně nedaleko Stavovského divadla docela příjemně popovídali. Tématem neformálního interview byly přípravy nové operní produkce premiérované 4. listopadu v Londýně, dále se řeč stočila k Danovým budoucím angažmá a došlo i na jeho vyznání Janáčkovi nebo shrnutí zkušeností, které zatím získal díky svému debutovému albu O sole mio.

„Středeční večer náleží umění klavíristy Ivana Moravce, od jehož narození uplyne 9. listopadu 95 let. Zazní jeho poslední nahrávka Chopinovy Sonáty b moll a také starší snímky Balad a Preludií…“

„Ve čtvrtek legendární soubor Huelgas Ensemble s Paulem Van Nevelem provede výběr písní na Petrarcovy texty od Orlanda di Lasso.“

„Operní podvečer v neděli dá prostor opeře Giustino Georga Friedricha Händela s vynikajícími sólisty, jako je Dorothea Röschmann nebo Mark Padmore.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 3. do 9. listopadu?

„První věta pátého kvartetu nabízí nádherné houslové sólo Veroniky Jarůškové s obdivuhodně znělými i zcela ztišenými tóny ve stříbřitém pianissimu.“

„V podání Pavel Haas Quartet zazní vytříbeně stylově Smyčcový kvartet č. 7 Bohuslava Martinů, který stále patří k nejhranějším.“

„Smyčcový kvartet č. 2 komponoval Bohuslav Martinů při seznamování s Paříží v roce 1925; inspirace jazzem a folklórem je zřetelná od prvních tónů.“

Pavel Haas Quartet dnes patří ke skutečné špičce světové komorní hudby, jeho více než dvacetiletou kariéru od počátku budují vynikající domácí i zahraniční vystoupení, provázená prestižními oceněními. Exkluzivní smlouva se Supraphonem přinesla kvartetu desítku vynikajících alb, z nichž každé přivítala odborná kritika i zájem veřejnosti. Nové album Martinů: String Quartets 2, 3, 5, 7 vyšlo nyní na podzim a ani tentokrát ohlasy nešetří chválou i obdivem k vysoké kvalitě nahrávky.

„Zvuk orchestru zněl vyváženě a občas z něj čišela něha zvláštního druhu, kterou běžně na orchestrálních koncertech neslýchám.“

„I přes preciznost Gutserievovy hry mi v interpretaci celkově chyběla větší emocionální a výrazová angažovanost, specificky v lyrických částech.“

„Ještě předtím, než obdržel květinu, zahrál sólista Etudu c moll od Fryderyka Chopina op. 10: č. 12 ‚Revoluční‘ jako přídavek.“

V předvečer Dne vzniku samostatného československého státu se v Rudolfinu uskutečnil koncert Pražského komorního orchestru pod taktovkou francouzského dirigenta Emmanuela Plassona. Orchestr, který se vzhledem ke svému obsazení specializuje na díla z období klasicismu, baroka, raného romantismu, 20. století, interpretuje také skladby současných skladatelů a má na svém kontě mimo jiné mnoho zahraničních vystoupení a spoluprací s renomovanými umělci. Tentokrát s tělesem vystoupil mladý klavírista Adam Gutseriev, v jehož podání zazněl Klavírní koncert a moll od Edvarda Griega. Gutserievův výkon rámovaly skladby Ludwiga van Beethovena a Jana Václava Huga Voříška.

„Důraz na sdělení je tu tak všudypřítomný, že není možné, aby publikum nebylo osloveno.“

„Edukace má možná větší budoucnost, nežli si zatím uvědomujeme: působivé je sledovat, jak při ní v publiku roste fandovství.“

„Zastoupení koncertů, které přímo posilují sounáležitost, je určující pro celkovou kvalitu našeho kulturního prostředí.“

V nabídce každého festivalu samozřejmě nejvíc poutají vystoupení hvězd. Vyzdvihnutí si ale zaslouží jiný typ koncertů, méně nápadný. Na Lípě Musice takové typy sledujeme dva: jeden patří k nejstarší tradici festivalu, totiž oduševňovat končiny, které byly spíš stranou zájmu. Druhý je novější a jde v něm o propojení různých generací při péči o mladé muzikanty. Zároveň se tak trochu edukuje i publikum.

„Nebylo překvapením, že baryton světového formátu Romana Janála, který na operní scéně a koncertních pódiích kraluje již drahně let, poskytl excelentní zážitek.“

„Kaplanová, zpěvačka šansonů a milostných plně významových operních árií a konec konců i lidových písní, zpívá s odzbrojující prostorou.“

„Doprovázející pianista Vojtěch Červenka, přesvědčivý v sólových skladbách, podporoval s naprostou jistotou a ohleduplností pěvecké partnery.“

Další z koncertů 43. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun se konal v úterý 28. října, v den státního svátku České republiky připomínajícího vznik samostatného Československa v roce 1918. Hlediště KD Plzeňka patřilo koncertnímu provedení divadelní koláže s písněmi a recitací ze života a tvorby Bohuslava Martinů a Vítězslavy Kaprálové s názvem Bohuslav a Vita. Zpívali sopranistka Viktorie Kaplanová a barytonista Roman Janál za klavírního doprovodu Vojtěcha Červenky, režie Adam Rut. Silný příběh o vztahu uznávaného skladatele a mimořádně nadané mladičké dirigentky, rovněž skladatelky, spolehlivě zaujal publikum.