„Škoda, že Mahler jako významný operní dirigent operu kompozičně vynechal, v písních je cítit mnohdy dramatický tah a ohromný smysl pro kontrast.“

„Byl to večer, naplněný hluboce přesvědčivým výrazem, skutečný Gesamtkunstwerk na pódiu. Bravo oběma pěvcům!“

„Mahlera přispěl významnou měrou slovenský klavírista Róbert Pechanec. Byl svrchovaným partnerem obou pěvců tak, jak to u Mahlera má být. Plně souzněl s pěvci.“

Pražský hudební institut zahájil 31. července v rodném domě Gustava Mahlera v Kališti u Humpolce Mistrovské pěvecké kurzy. Jejich slavnostní zahájení se neslo v duchu interpretace písňové tvorby Gustava Mahlera v podání významného německého basbarytonisty Franze Hawlaty a sopranistky Yvonne Steiner, za klavírního doprovodu Róberta Pechance. Zazněly Písně na verše Friedricha Rückerta (Rückert-Lieder) a výběr ze sbírky Des Knaben Wunderhorn. Před koncertem byla k poctě komponisty zařazena přednáška profesora Jiřího Štilce na téma Gustav Mahler a jeho vztah k českým tvůrcům a českému prostředí. Na ni navázala druhá přednáška historičky Markéty Čejkové Alma Mahler jako múza.

Reflektovaný koncert je především vstupem do mezinárodních kurzů s cílem interpretace písňové tvorby, přirozeným důrazem na vokální dílo Gustava Mahlera. Těsně před koncertem se realizovaly přednášky, velmi fundované, věcné a zároveň koncízní, které přinesly mnoho poznatků o Mahlerovi, jeho vztahu k českému prostředí, potažmo k české hudbě.

Připomenu jen důležitou skutečnost, na kterou často u osobnosti Gustava Mahlera zapomínáme. Totiž že byl za svého života vysoce oceňován jako znamenitý dirigent, zato jeho dílo nebylo spontánně přijímáno, zdálo se být příliš introvertní, depresivně laděné a posluchačsky málo srozumitelné. Velký zlom nastal až od padesátých let minulého století, kdy začalo jeho znovuobjevování. Mahler zaznamenal od této doby obrovskou vlnu zájmu, zejména u světově uznávaných dirigentů, kteří s nadšením prováděli jeho symfonické dílo, navazující na Antona Brucknera. Vznikla Mezinárodní společnost Gustava Mahlera ve Vídni. Připomenu jen významné Čechy vyznávající Mahlera – dirigenty Karla Ančerla, Rafaela Kubelíka a především Václava Neumanna. České kořeny zde sehrály svoji roli, jak mi potvrdil i profesor pražské HAMU Jiří Štilec, jehož přednáška o vztahu Mahlera k českému prostředí byla velmi zajímavá a přínosná, s řadou skvělých postřehů z historie i soudobých trendů. Škoda, že byla limitovaná neúprosně vymezeným časem před koncertem.

Zcela svébytnou oblastí je Mahlerovo vokální dílo. Zmíněný slavný Chlapcův kouzelný roh (Des Knaben Wunderhorn) představuje spíše rané dílo, je oproti symfoniím hravé, místy jemně melancholické, jindy až vyhroceně dramatické. Cítíme jistou rozpornost mezi melancholií a bezstarostností, ironií a groteskou, mezi romantickou harmonií a novými inspiračními zdroji. Škoda, že Mahler jako významný operní dirigent operu kompozičně vynechal, v písních je cítit mnohdy dramatický tah a ohromný smysl pro kontrast. Mnohde působí písně až lehkomyslně, v krásné romantické kresbě na texty Archima von Arnina a Clemense Brentana. Staré německé písně (Alte deutsche Lieder) jsou sbírkou německých lidových písní, mnoha charakterů, epických i lyrických, dobou vzniku od středověku až po 18. století. Z Mahlerovy hudby na nás dýchá především neobyčejná životní pohoda.

Školitelem pěveckých kurzů byl Pražským hudebním institutem zvolen slovutný německý basbarytonista Franz Hawlata a jeho partnerka, skvělá sopranistka Yvonne Steiner. Franz Hawlata je pěvcem skutečně mezinárodního renomé, absolventem Musikhochschule in München, hostem Komische Oper Berlin, Wiener Staatsoper, dále v Mnichově, Lyonu, roku 1995 debutoval v Metropolitní opeře v New Yorku. V současnosti hostuje v lipském Gewandhausu, v Braunschweigu, v Gdaňsku. Proslul v basových partiích Wagnerova Dalanda, Beethovenova Rocca, Mozartova Leporella i Osmina, Straussova Jochanaana. V Bayreuthu ztvárnil vysoce obtížnou roli Wagnerova Hanse Sachse (2019). S osobností Franze Hawlaty a především s jeho podněty na bázi technické a interpretační se mohou seznámit posluchači kurzu, což nesmí jakkoliv zaniknout vedle glosovaného úspěšného vstupního večera. Práce s mladými talenty je podstatou kurzů, vrcholících dvěma koncerty – prezentací účastníků kurzů ve dnech 4. a 5. srpna.

Koncert z písňové tvorby Gustava Mahlera byl vstupem do týdne kurzů obou účinkujících pedagogů, kteří přednesli svoji vizi interpretace autorových písní, vizi neobyčejně poutavou, přesvědčivou, neboť umělecky naplněnou bohatou paletou výrazu a stylu. Na programu koncertu byl výběr písní od Alma Schindler Mahlerové, následoval výběr písní Gustava Mahlera, poté jeho Rückert-Lieder (na verše Friedricha Rückerta); ve druhé části koncertu písně z rozsáhlé sbírky Des Knaben Wunderhorn.

Po přednesu prvních písní bylo zřejmé, že jsem se stal svědkem interpretace, s jakou se setkávám naživo jen vzácně, totiž s interpretací naplněnou porozuměním pro vnitřní realitu skladatele, pěvecky svrchovaným projevem, kde technická stránka je jen bezvadným základem pro krásně plasticky modelované hudební fráze, naplněné dynamickými odstíny, se silným uměleckým výrazem, jenž se zračí v mimice, v tónu, ve způsobu vedení frází, které jsou pokaždé jinak uchopeny a formovány.

Po výtečně provedených, osobitě vystavěných Rückert-Lieder se přirozeným vrcholem zvoleného programu stal výběr ze sbírky Des Knaben Wunderhorn. Písně byly postupně vydávány pod různými názvy. Zvolený výběr pochází z druhé části sbírky, z let 1892–1898. Tak jako v předešlých písních se oba pěvci střídali a vzájemně i vhodně doplňovali v procítěném přednesu jednotlivých písní. Basbarytonista Franz Hawlata předvedl v písni Es sungen drei Engel ein‘ süssen Gesang nádherné, plastické frázování, se smyslem pro dynamické odstínění. Obdivuhodná je barevnost hlubokých poloh a zároveň suverenita poloh vysoko položených (‚ges‘ nahoře bylo skvělé). Sopranistka Yvonne Steiner od začátku imponovala schopností hlasových modulací svého krásného lyrického sopránu, příjemně kulatě znějícího (na jevištích interpretuje mimo jiné Mozartovu Zuzanku, Paminu, ale i koloraturní, rozsahově náročnou Královnu noci či Konstanci), dynamickými nuancemi, vnitřním prožitkem obsahu písní. V písni Wer hat das Liedlein erdacht ukázala zmíněné přednosti nadmíru příkladně! Stejně jako v písních Rheinlegendchen a Lied des Verfolgten im Turm.

Franz Hawlata přesvědčil na koncertě pěvecky i obecně umělecky, byl to skutečný Gesamtkunstwerk na pódiu. Technická svrchovanost umožňuje přesvědčivě projevit široký umělecký záběr v bohatém výrazu, který obsáhne paletu mnoha odstínů, od poetických pian, působivého decrescenda až po dramaticky vyhrocené okamžiky v interpretaci (Tamboursg’sell) v plném, zvukově objemném forte. A v celém průběhu večera imponuje perfektní deklamací a dikcí, která mi často v pěveckých výkonech chybí. Byl to večer, naplněný hluboce přesvědčivým výrazem. Navíc se nejednalo o výkon jen racionálně dokonale promyšlený, ale o vyváženě propojený s emocemi, což je vždy podstatou přenesení uměleckého výrazu na posluchače. Pěvec neváhá doprovodit svůj projev i hereckým projevem, ba až s jevištní gradací ve snaze o vystižení obsahu písní. Neváhá ukázat zvukově plné, imponující forte pěvce velikých divadelních scén (Wo die schönen Trompetten blasen), potvrzuje resumé studií Dietricha Fischera-Dieskaua, že tak jako interpretace písní potřebuje měkká piana a pianissima, je třeba ukázat i plná, velká forte, pokud to výraz písně vyžaduje.

Oba sympatičtí umělci předvedli, jak se má k písňové tvorbě přistupovat, aby její interpretace byla přitažlivá, živá a tím aby opravdu oslovila a přesvědčila publikum. Při celé paletě technických a výrazových nuancí nesmí působit píseň akademicky, natož nudně. Upřímné bravo nad komplexností projevu! K výbornému dojmu z provedených písní Mahlera přispěl významnou měrou slovenský klavírista Róbert Pechanec. Byl svrchovaným partnerem obou pěvců tak, jak to u Mahlera má být. Plně souzněl s pěvci ve vystižení uměleckého vyjádření rozporuplnosti doby, jak ji skladatel geniálně ve svém díle vyjádřil.

Zážitek z večera byl mimořádný, s takovou komplexností projevu všech zúčastněných na jevišti se nesetkávám často. Tak silně byla navozena posluchačská euforie… Týdenního intenzivního kurzu se nyní zúčastní studenti vysokých hudebních škol od nás, ale i z Polska a Německa, kteří budou vedeni skutečnými mistry interpretace písní, se zvláštním zřetelem na tvorbu Mahlerovu. Pražskému hudebnímu institutu s paní ředitelkou Alžbětou Kerberovou veliký dík za smysluplnou snahu a realizaci tak cenných akcí. Jsou to večery, na které se dlouho nezapomene.

Foto: Pražský hudební institut