„Jan Novák je dalším z mladých hráčů, jejichž zrání se vyplatí sledovat. Dvořákův Mazurek vyzněl v jeho podání energicky a suverénně, lyrické pasáže něžně, zaujal svými sytými hlubokými tóny a zářivými výškami.“

„Skladba i její provedení velmi zaujaly, Kristina Nouzovská Fialová předvedla celou šíři svého umění – od vynikající techniky, bravurní orientace v těžkých rytmických částech a výborně zahrané kadence.“

„Forte i ztišení, humor i tragičnost se zkoncentrovaly do vystoupení, které bylo právem nadšeně aplaudováno.“

Cyklus Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté vstoupil zahajovacím koncertem 31. října do svého 32. ročníku. V Dvořákově síni Rudolfina se vedle svého zakladatele a uměleckého ředitele představili mladý houslista Jan Novák, violistka Kristina Nouzovská Fialová, violoncellista Petr Nouzovský, Český filharmonický sbor Brno a Komorní filharmonie Pardubice řízená Jakubem Kleckerem. Večer měl slavnostní ráz – byl poctou sbormistru, skladateli a pedagogovi Petru Fialovi.

Kromě zahajovacího večera v Rudolfinu se další koncerty Svátků hudby uskuteční v Sále Pražské konzervatoře, Betlémské kapli a abonenti budou též pozváni do Galerie Kooperativy, kde se protne hudba s výtvarným uměním. Spojnicí několika koncertů je i vystoupení mladých muzikantů, kterým se Václav Hudeček dlouhodobě věnuje ve své luhačovické akademii. Protože sám ví, jak důležité jsou příležitosti stanout na pódiu vedle zkušených hudebníků, poskytuje tento prostor začínajícím interpretům i ve svém cyklu. Na prvním koncertu vystoupil talentovaný houslista Jan Novák, v lednu zahraje vynikající čtrnáctiletá klavíristka Nora Lubbadová a v únoru se představí „studentské“ Ševčíkovo kvarteto.

Orchestrálního doprovodu zahajovacího koncertu se ujala Komorní filharmonie Pardubice, těleso vytříbeného zvuku, s dirigentem Jakubem Kleckerem. Jako první se představil student Pražské konzervatoře ve třídě Jiřího Fišera Jan Novák. Muzikalitou prodchnutý šestnáctiletý houslista je pokračovatelem známého boleslavského hudebního rodu, jeho dědeček Josef Novák byl ředitelem boleslavské LŠU a zakladatelem Mladoboleslavského komorního orchestru, otec a teta jsou profesionální houslisté. Jan je vítězem Houslové soutěže PhDr. Josefa Micky i mezinárodní Kocianovy houslové soutěže, v loňském roce se stal absolutním vítězem Soutěžní přehlídky konzervatoří a hudebních gymnázií ČR ve hře na smyčcové nástroje. Mazurek pro housle a orchestr e moll, op. 49 Antonína Dvořáka vyzněl v jeho podání energicky a suverénně, lyrické pasáže něžně, zaujal svými sytými hlubokými tóny a zářivými výškami. Jan je dalším z mladých hráčů, jejichž zrání se vyplatí sledovat.

V Mozartově Koncertantní symfonii pro housle a violu, violoncello a orchestr A dur, K. Anh. 104 (320e) se k hostiteli Václavu Hudečkovi připojili dva muzikanti, kteří rovněž prošli jeho kurzy a od mládí nesli pečeť velkých talentů, violistka Kristina Nouzovská Fialová a její manžel violoncellista Petr Nouzovský. Naslouchat souhře těchto tří zkušených muzikantů bylo potěšením, všichni se uvolněně oddávali půvabům Mozartovy nedokončené skladby, z níž přednesli větu Allegro ve verzi současného britského varhaníka, sbormistra a dirigenta Philipa Wilbyho. Podobně jako v úvodní skladbě podal výborný výkon orchestr, který hrál nejen spolehlivě, ale s viditelnou chutí a radostí z muzicírování. Ansámbl je velmi citlivý k potřebám sólistů, má cit pro jemnou agogiku a to prokázal i v následující Koncertní hudbě pro violu a smyčce Petra Fialy, jejíž interpretace se ujala autorova dcera Kristina Fialová Nouzovská. Ta dnes patří k předním českým hráčům na violu a není divu, že tuto skladbu, napsanou v roce 1975 a revidovanou v roce 2009, přednesla s obdivuhodnou interpretační silou. Kompozice zaujala svými kontrasty – jak ve vlastním violovém partu (střídání znepokojení a meditativnosti), tak v orchestrálních pasážích, které jemně podbarvovaly ostré zlobné výkřiky violy. Skladba i její provedení velmi zaujaly, interpretka předvedla celou šíři svého umění – od vynikající techniky, bravurní orientace v těžkých rytmických částech a výborně zahrané kadence.

Jak už jsem zmínila, zahajovací večer byl gratulací a poctou sbormistru, dirigentu, skladateli a všestrannému muzikantovi Petru Fialovi, který letos oslavil osmdesátiny. Druhá polovina koncertu proto patřila „jeho“ Českému filharmonickému sboru Brno, který Petr Fiala založil v roce 1990 a v průběhu let se vypracoval mezi nejlepší evropská sborová tělesa. Oceňovaný kompaktní zvuk a široká škála výrazových prostředků se nesla Dvořákovou síní ve vzorově přednesených sborech z českých a světových oper. Ano, byly to ty nejznámější kusy, bez nichž si nelze představit žádný sborový koncert, ovšem v takovém podání se z nich vylouply hudební klenoty. Sborové scény z Prodané nevěsty¸ Rusalky, Carmen, Trubadúra, Macbetha i Nabucca vyzněly v celé své kráse, naléhavosti a hudebních finesách. Forte i ztišení, humor i tragičnost se zkoncentrovaly do vystoupení, které bylo právem nadšeně aplaudováno. Pozadu nezůstal ani orchestr, který po celý večer s citem a pozorností vedl zkušený Jakub Klecker. Ostatně ten jako dlouholetý vedoucí brněnské Kantilény má ke sborové práci blízko. V druhé polovině koncertu se to ukázalo více než zřetelně.

******

Foto: Radovan Šubín