„Dokonalé provedení Mikeše z hor od Martinů bylo jednoznačně nejdůstojnější vzpomínkou na vznik sboru.“

„Doufejme, že po své světové premiéře se sympatická skladba Terezy Surovíkové dočká dalších provedení.“

„Slušelo by se sboru poděkovat za odvedenou práci, neboť v současné chvíli k němu neexistuje srovnatelná alternativa.“

Významný pražský sbor, který roku 1959 založil Pavel Kühn, letos slaví kulaté výročí. Při té příležitosti už uspořádal jeden koncert na Novoměstské radnici a natočil nové CD. Své jubileum sbor připomněl i podzimním a cappella koncertem v kostele sv. Šimona a Judy, čímž završil letošní oslavy. V průběhu večera představil některé skladby z nově vydané nahrávky. A deska měla křest.

Jedno z předních českých hudebních těles, o jehož pozici na naší scéně se dá směle prohlásit, že je jedinečná, slaví kulaté jubileum. Řeč je o Kühnově smíšeném sboru, který si během svého dosavadního působení vydobyl jméno především díky velmi kvalitní interpretaci romantických skladeb, ale také díky aktivní účasti v nových projektech včetně natáčení filmové hudby a interpretace skladeb současných autorů. Filozofie podporovat aktuálně vznikající díla v každé době je přinejmenším sympatická. V tomto duchu se neslo i letošní natáčení nového CD a také program posledního koncertu, oboje připomínající šedesáté narozeniny sboru.

Sbor uvedl v průběhu večera vedle ukázek z nové desky také výběr z cyklů Terezy Surovíkové, Antonína Tučapského a Bohuslava Martinů. Poslední jmenovaný autor má ke sboru víc než symbolický vztah. Ačkoliv tou dobou působil v zahraničí a už byl nemocný, blízko svému odchodu ze světa, napsal v roce 1959 pro nově se rodící pěvecké těleso kantátu Mikeš z hor, kterou sbor ještě téhož roku premiéroval pod vedením Pavla Kühna. Tato skladba, charakterem podobná Otvírání studánek, zazněla na výročním koncertě také, a to na samotný závěr. Své hlasy propůjčili sólům tenorista Ondřej Holub a sopranistka Barbara Solazzo, instrumentálních partů se zhostili členové Zemlinského kvarteta a také klavíristka Lenka Navrátilová, která je rovněž druhou sbormistryní. Dokonalé provedení tohoto díla bylo z celého večera jednoznačně nejdůstojnější vzpomínkou na samotný vznik sboru před šedesáti lety.

Na úvod koncertu zazněl výběr z Českých madrigalů, dlouho skrytého díla Bohuslava Martinů, které bylo poprvé provedeno až v roce 1965. Následovaly dvě části z cyklu Nového léta vinšujem! soudobé autorky Terezy Surovíkové. Zvěstování jara a Smrtná neděle byly zhudebněné texty české lidové slovesnosti, ke kterým autorka zkomponovala zpěvné melodie podpořené jednoduchou harmonií. Rozhodnutí sboru zařadit tuto skladbu do programu na svůj výroční koncert jen potvrzuje fakt, že ačkoliv mnozí současní autoři raději experimentují a snaží se objevit něco nového, stále je tu prostor a zájem publika o díla, která jsou samozřejmě propracovaná, ale zároveň líbivá a nenáročná, takže v nich posluchač hned nezabloudí. Doufejme, že po své světové premiéře se tato sympatická skladba dočká dalších provedení.

Sbor téměř po celý večer vedl jeho hlavní sbormistr Jaroslav Brych, za jehož aktivitu je mu sbor velmi vděčný, soudě podle slov Mirky Dámcové, členky sboru, která večer spolu s Michaelou Vostřelovou uváděla. Pod Brychovým vedením zazněly kromě již zmíněných skladeb také čtyři části z Tučapského exilového díla In honorem vitae inspirovaného Horatiovými ódami.

Prostor ale dostala také druhá sbormistryně Lenka Navrátilová. Byla totiž iniciátorkou projektu, během kterého těleso natočilo CD nesoucí jméno Celebration 60 let Kühnova smíšeného sboru a sestavené ze skladeb soudobých českých autorů. Dle jejích slov jim není lhostejné, že nově vzniklá díla se často dočkají pouze jednoho provedení. Sbor by chtěl proto tímto způsobem poskytnout lidem možnost poslechnout si v pohodlí domova, vedle mnohokrát natočených skladeb ze starších období, i díla nová.

Součástí křtu CD bylo také uvedení ukázek natočených skladeb. Publikum si tak poslechlo části z cyklů Kouzla Miloše Orsona Štědroně, De Monstris Marinis Jana Ryanta Dřízala a Sanctus ze mše Missa ostinata pro smíšený sbor a jazzové trio, jejímž autorem je Jakub Dvořáček. Poslední zmíněný kus doprovodil sám skladatel hrou na klavír, kterou, stejně jako svojí originální kompozicí, nadchl všechny přítomné. Křtu desky byl přítomen i její hudební režisér, který připomněl, že pořídit nahrávku není ani snadná, ani levná záležitost, a proto je pro autory čest mít své skladby zvěčněné, a to navíc v provedení zkušených a nadšených profesionálních muzikantů.

Nezbývá než popřát sboru jen to nejlepší do dalších let jeho působení. Jak bylo v průvodním slovu zmíněno, sbor sice sčítá léta svého působení, ale díky stálému přísunu nových členů nestárne. Věřme, že zachová-li si uměleckou kvalitu alespoň na stejně tak dobré úrovni jako doposud a bude-li stále otevřený novým uměleckým počinům, dočkáme se v jeho podání ještě mnohých příjemných zážitků. Slušelo by se mu také poděkovat za odvedenou práci, neboť v současné chvíli k němu neexistuje srovnatelná alternativa.

Foto: Archiv souboru