KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Petr Kolař přivezl na Varhanní Vyšehrad moravské skladatele english

„V roce 950. výročí vzniku kolegiátní kapituly na Vyšehradě v kostele sv. Petra a Pavla byl uspořádán první ročník varhanních koncertů Varhanní Vyšehrad.“

„Petr Kolař se představil v programu, který výrazně akcentoval moravské autory.“

„Sympatickým zakončením koncertu byl přídavek – vtipná, nápaditá a stručná improvizace.“

Při příležitosti výročí vzniku starobylé kapituly na památném Vyšehradě byl uspořádán z iniciativy mladého místního varhaníka Ondřeje Valenty cyklus čtyř koncertů „Varhanní Vyšehrad“ – na přelomu června a července za účasti našich varhaníků a s výhledem i mezinárodního obsazení pro další ročníky.

V roce 950. výročí vzniku kolegiátní kapituly na Vyšehradě v kostele sv. Petra a Pavla byl uspořádán první ročník varhanních koncertů „Varhanní Vyšehrad“, původně plánovaný na červen s vyvrcholením na svátek patronů kostela, ale následkem koronavirové epidemie posunutý částečně do července. Kapitula vznikla roku 1070, kdy ji založil český kníže Vratislav II., pozdější král Vratislav I., a byla podřízena přímo papeži. Na místě nynějšího kostela se vystřídalo ve spletitých dějinách několik staveb v románském a gotickém slohu pobořených husity i barokní kostel podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky. Mezi léty 1885 a 1903 přestavěl kapitulní kostel v novogotickém slohu, který stojí dodnes, stavitel Josef Mocker. Do tehdejší novostavby postavili v roce jejího dokončení bratři August, JosefBohumil Paštikové nové třímanuálové varhany s 49 rejstříky (z toho 5 jazykových) pneumatické traktury, přestavěné 1992–94 na elektrickou firmou Rieger z Krnova. Zásahy do původního byly minimální a nástroj si zachoval krásný ušlechtilý zvuk a patří k nejcennějším romantickým varhanám v Praze.

Díky jubileu a iniciativnímu současnému varhaníkovi kostela Ondřeji Valentovi byl uspořádán nedělní cyklus čtyř koncertů „Varhanní Vyšehrad“ za účasti předních českých varhaníků. Na třetím koncertě 5. 7. vystoupil brněnský Petr Kolař, profesor varhanní hry na brněnské konzervatoři a ředitel kůru a varhaník brněnského biskupského kostela na Petrově. Působí zároveň jako renomovaný sbormistr: 1995–2002 v Národním divadle v Brně, v současné době jako sbormistr Besedy brněnské a katedrálního sboru Magnificat. Představil se v programu, který výrazně akcentoval moravské autory.

Zahájil obligátním Bachem, jeho lipskou skladbou Preludium a fuga h moll BWV 544. Mezi její dvě části vložil Arii in e, vybranou ze šesti Bachových skladeb upravených romanticky Charlesem Maria Widorem. Toto „roztržení“ se nejevilo jako příliš smysluplné, protože Bachovy vrcholné varhanní skladby tvoří naprosto monolitní myšlenkový celek a obě rovnocenné části na sebe bezprostředně navazují. Vložení Arie tak zkomplikovalo vyznění její dokonalé hudební výstavby.

Petr Kolař je neobyčejně temperamentním hráčem virtuózního typu se sklonem k velmi rychlým tempům, kterým se občas vzpírala chrámová akustika s krásným přirozeným dozvukem. Proto stěžejní dílo jeho předchůdce na kůru brněnské katedrály a pedagoga Janáčkovy varhanické školy, Sonata solemnis Františka Musila, vyznělo v polyfonních částech málo srozumitelně a krásná střední věta ve formě kánonu v oktávě, důsledně kompozičně provedeným od prvního taktu až do úplného závěru, byla kvůli málo kontrastní registraci téměř nepostřehnutelná.

Dalším autorem programu spojeným s Brnem byl Zdeněk Pololáník, významný a plodný autor skladeb všech žánrů, sám absolvent studia varhan, který obohatil repertoár královského nástroje o řadu skladeb (2 sonáty, Burleska, Pastorale, Musica sacra, III. symfonie pro varhany a bicí nástroje) a v jejich kompozicích stále úspěšně pokračuje. Žarošické slavnostní preludium z roku 2013 zahrál interpret velmi virtuózně a s patrnou chutí, právě tak jako závěrečné číslo programu: Varhanní sóloGlagolské mše Leoše Janáčka. Lyrickou nedokončenou Vigilii Bohuslava Martinů, dokomponovanou Bedřichem Janáčkem, cítil Petr Kolař značně dramaticky a zvukově velmi kontrastně za výrazné pomoci velmi exponovaného crescendového válce. Sympatickým zakončením koncertu byl přídavek – vtipná, nápaditá a stručná improvizace.

Foto: archiv festivalu

Jan Hora

Varhaník a hudební pedagog

Vystudoval Pražskou konzervatoř, hudební fakultu AMU ve třídě Jiřího Reinbergera a vzdělání si rozšířil ještě na Franz-Liszt-Hochschule ve Výmaru. Je laureátem bachovských soutěží v Gentu (1958) a v Lipsku (1964). Koncertoval ve všech zemích Evropy, v USA a Japonsku, spolupracoval s mnoha špičkovými orchestry, podílel se mimo jiné na řadě nahrávek Janáčkovy Glagolské mše. Vyučoval v letech 1965 – 2016 na Pražské konzervatoři, v letech 1977-2014 zároveň na AMU, od 1995 jako profesor varhanní hry. V současné době působí na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity v Hradci Králové. Často je zván do porot mezinárodních varhanních soutěží. Jeho repertoár zasahuje do všech stylových epoch se zvláštním zaměřením na českou varhanní tvorbu. Pro firmu Vixem nahrál varhanní skladby A. Dvořáka, J. B. Foerstera, L. Janáčka, B. Martinů, M. Kabeláče a A. Háby a staré české mistry J. Zacha, K. B. Kopřivu a J. K. Kuchaře.



Příspěvky od Jan Hora



Více z této rubriky