neděle, 02 květen 2021 18:31

Filharmonie připomněla živým přenosem na Vltavě tři autory spjaté s Brnem

Autor:

„Zcela odlišnou náladu, než mělo Janáčkovo Adagio, s sebou přinesly Ludi symphoniaci, tedy Symfonické hry – pětivěté dílo Jana Nováka.“

„Vzhledem ke Korngoldově orientaci na filmovou tvorbu není divu, že Symfonie in Fis v sobě skrývá ducha, který posluchače přímo vybízí zapojit fantazii a hledat příběh.“

„Všichni hudebníci ukrytí za mikrofony a rádiovými přijímači předvedli v průběhu večera pěkné výkony, zvláštní pozornost si pak zaslouží určitě lesní rohy, jejichž dovednosti prověřují autoři tohoto typu hudby často a poměrně důkladně.“

 

102

 

V sobotu 1. května proběhl na stanici Český rozhlas Vltava živý přenos symfonického koncertu z Besedního domu. Filharmonie Brno pořádala koncert pro rozhlasové posluchače, kterým přiblížila veřejnosti méně známé, avšak atraktivní autory Jana Nováka a Ericha Wolfganga Korngolda. Na programu bylo také rané dílo Leoše Janáčka. Pojítkem všech tří osobností byl jejich větší či menší vztah k Brnu. Večer byl tedy nejen hudebně, ale i dramaturgicky zajímavý a v kombinaci s mluveným slovem poučný.

V sobotní podvečer se posluchačům rozhlasové stanice Vltava dostalo pro mnohé zajisté příjemného kulturního zážitku. V přímém přenosu byl odvysílán koncert Filharmonie Brno, kterou řídil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Podle původního programu měli být živému publiku představeni tři autoři: Gustav Mahler, Jan Novák a Maurice Ravel. Zaznít měla mimo jiné Novákova Jarní symfonie pro sólisty, sbor a orchestr. Z organizačních důvodů však byl program pozměněn. Autoři ovšem zůstali ve trojici a ústřední postavou zůstal Jan Novák – 8. dubna letošního roku by totiž oslavil své sté narozeniny. Společníky mu v průběhu večera po změně byli Leoš Janáček a Erich Wolfgang Korngold.

 

101

 

Koncert otevřelo Janáčkovo Adagio pro orchestr. Jedná se o drobné symfonické dílo rané autorovy tvorby. Dokonce, když došlo k jeho objevení okolo roku 1918, Janáček už nevěděl, o co se jedná. Podle různých domněnek by mohla skladba souviset buď s operou Šárka, nebo, vzhledem ke své atmosféře, s úmrtím autorova syna. Dílo napsané roku 1890 bylo poprvé provedeno v roce 1930, toho se už autor nedožil.

Na první poslech by se ani nemuselo zdát, že autorem je právě Leoš Janáček. Svým charakterem a kompozičními postupy se Adagio pro orchestr blíží mnohem více autorům vrcholně romantickým. Melancholicky laděnou skladbu otevírá fagot hlavním tématem s charakteristickým motivem, který se později ve formě imitací přelévá postupně celým orchestrem. Navzdory pochmurnému začátku se občas objeví nesmělé náznaky optimistických frází. Střední díl změnou metra i tempa posouvá ukrytý příběh svižněji kupředu. Děj se však na závěr opět zastaví a s opakujícím se úvodním tématem postupně v klidu odezní.

 

106

 

Zcela odlišnou náladu s sebou přinesly Ludi symphoniaci, tedy Symfonické hry – pětivěté dílo Jana Nováka. Energická první věta představila celý orchestr, který nově zahrnoval řadu perkusí. Druhá věta patřila především hoboji a jeho krásným sólovým kantilénám. Do řeči mu „skočily“ jen žestě se smyčci ve střední části věty. Třetí, z větší části svižná věta charakteristická ostinátním rytmickým podkladem a kompozičními technikami asi nejvíce připomněla možný vliv autorova učitele Bohuslava Martinů.

Čtvrtá věta, opět klidnější, pak předcházela závěrečné, slavnostně laděné větě finální zahrnující rytmicky zajímavou fanfáru. Za zmínku stojí jistě také část s poněkud neobvyklou instrumentací stavějící proti sobě „drzý“ klarinet a „zavalitý“ nástroj z nižších žesťů, snad tubu. Jan Novák, ačkoliv je jeho hudba zajímavá a posluchačsky velmi přívětivá, u nás patří k obecně méně známým autorům. Stojí za tím možná jeho rozhodnutí v roce 1968 emigrovat. Doufejme tedy v četnější provedení děl, která by tohoto autora a po dvacet let obyvatele města Brna připomněla.

 

103

 

Z Brna pocházel, ačkoliv zde později nežil, třetí autor tohoto večera – Erich Wolfgang Korngold. Už od útlého mládí úspěšný skladatel působil nejprve v Rakousku, později ve Spojených státech, kam přijel na pozvání komponovat hudbu v Hollywoodu. Stal se oceňovaným skladatelem filmové hudby – z jeho odkazu nepochybně čerpá ve své tvorbě i John Williams. Korngoldova tvorba klasická zůstala po autorově smrti po několik let bez povšimnutí, později však došlo k obratu. Jeho Symfonie in Fis, která byla na programu tento večer, už zazněla mimo jiné také v londýnské Royal Albert Hall.

Vzhledem k autorově orientaci na filmovou tvorbu není divu, že Symfonie in Fis v sobě skrývá ducha, který posluchače přímo vybízí zapojit fantazii a hledat příběh. Dílo otevírá energická, avšak poměrně tajemná první věta. Světlo do ní vneslo snad jen vedlejší téma ve formě flétnového sóla. Druhá věta ve formě scherza patřila spíše akčnější scéně pomyslného příběhu. Klidnější atmosféru nastolila pomalá věta třetí s houslovými a flétnovými sóly. Dílo pak uzavřela opět energická čtvrtá věta.

 

104

 

Posluchačům se v průběhu večera dostalo kvalitního hudebního zážitku – Filharmonie Brno pod vedením svého šéfdirigenta předvedla skvělou interpretaci hudby 20. století. Všichni hudebníci ukrytí za mikrofony a rádiovými přijímači předvedli v průběhu večera pěkné výkony, zvláštní pozornost si pak zaslouží určitě lesní rohy, jejichž dovednosti prověřují autoři tohoto typu hudby často a poměrně důkladně. Večerem provázel Zdeněk Havlíček a přinesl s sebou zásobu zajímavých informací o autorech. V průběhu přestávky pak byl odvysílán záznam rozhovoru s bratrancem Jana Nováka – proslulým basistou Richardem Novákem. Koncert tak získal další zajímavý a poučný rozměr.

 

Foto: ze zkoušky - Štěpán Plucar

Lukáš Červený

Mladý trutnovský hudebník, student houslí na Konzervatoři Pardubice pod vedením houslistky Ivy Svobodové-Kramperové. Jako sólista na klavír i na housle má za sebou řadu koncertů včetně večera s Trutnovským symfonickým orchestrem. Působí především jako pedagog a dirigent orchestru na Základní umělecké škole Trutnov, kde s jejími žáky realizuje různorodé projekty včetně několika autorských. Jako autor hudby spolupracuje mimo jiné s tanečním souborem Moving point. Je členem několika neprofesionálních hudebních těles včetně pražského Symfonického orchestru Uměleckého sdružení ČVUT.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.