„Aniž by ilustroval a aniž by doslovně citoval, vytvořil Lukáš Sommer svěží moderní ohlas na hudbu českého klasika.“

„Z Tomáše Netopila na pódiu vždy vyzařuje pozitivní energie.“

„Publikum mladí motivovali dvojnásobně: fandit kroměřížské akademii je snadné; ale navíc hráli opravdu dobře.“

Letní hudební akademii Kroměříž zakončil čtvrteční koncert smyčcového orchestru, výsledek týdenní výuky orchestrální hry přidané letos poprvé k individuálním hodinám u lektorů nástrojů. Tomáš Netopil, který za celou akademií stojí, připravil program, za který by nemuselo stydět žádné stálé těleso. A studenti ho zahráli strhujícím způsobem.

Hned první skladba musela být dost tvrdým oříškem, ale orchestr se jí zhostil suverénně. Vznikla na objednávku a měla ten večer ve Skleníku kroměřížské Květné zahrady premiéru. Lukáš Sommer ji nazval Dvořák Airlines a pojal ji jako lyrickou i virtuózní hudební fantazii inspirovanou skladatelovou cestou do Ameriky. Dvouvětá zručně a nápaditě napsaná čtvrthodinová kompozice má v první větě jako moto vepsáno jméno lodě S. S. Saale, kterou se v roce 1892 plavil z Brém do New Yorku, a ve druhé větě značku Boeing 738 – letadlo, jakým by tam letěl dnes, jakým tam případně létáme my. Aniž by ilustroval a aniž by doslovně citoval, vytvořil autor vtipný a dostatečně přehledný hudební obraz, svěží moderní ohlas na hudbu českého klasika.

Vstoupil do tématu ve volném tempu, s exponováním orchestrálních sól, ale brzy dospěl k razantnějšímu a rapsodičtějšímu projevu, který se po klidnějších epizodách opakovaně vracel. Zazněl ovšem i pěkný zpěv v unisonu houslí a nenápadně se jako reminiscence ozvaly akordy vyhmátnuté z Novosvětské symfonie. V druhé kontrastní části přišlo ke slovu živé tempo. Skladba letěla kupředu ve staccatech, synkopách a výrazných rytmech, v nichž se mihl motiv z Dvořákovy Humoresky i názvuky na americkou taneční hudbu. S několika idyličtějšími zvraty nezadržitelně spěla dynamicky i tempově k čím dál většímu zahuštění, až k efektnímu vrcholu. Dvakrát použil Sommer jako skvělý předěl hudebního proudu dupnutí celého orchestru, kterým pak – do třetice – bravurní skladbu uzavřel.

Haydnův Violoncellový koncert C dur vyzněl robustně, ale mimořádně svěže a pozitivně. Nejen díky orchestru, který pěkně artikuloval, šikovně doprovázel a zvládl i hodně rychlé tempo třetí věty, ale především díky sólistovi: byl jím laureát loňské Letní hudební akademie Kroměříž Adam Klánský, nejmladší z několika synů-hudebníků pianisty Ivana Klánského. Hrál přesně, s mnoha usazenými detaily v artikulaci, hrál výrazně znělým a čistým způsobem, hrál zpaměti a s přehledem. Sympatický, soustředěný a muzikální výkon.

Čajkovského Serenáda C dur nabízí víc než lyriku – velké emoce, místy až patos. Také masivní, šťavnatý a plný zvuk, jaký může patřit jen smyčcovému orchestru. Má v sobě velkou a emotivní naléhavost, ale stejně tak působí potěšení její sazba a ryze hudební průběh. S tím vším se popasovali muzikanti z Letní hudební akademie víc než dobře. Výrazově i v přesnosti, v přiblížení se romantickému duchu i v co možno nejhomogennějším společném ansámblovém tahu. Ale hlavně mladistvým entusiasmem, nábojem, kterého profesionálové nemohou dosáhnout tak bezděky… Je jasné, že jistá omezení se musí projevit, zejména v houslovém unisonu nebo na dvou rozhodujících místech, kde orchestr pokračuje po výrazném odsazení a kde musí souzvuk protnout ticho úplně přesně. Ale celkovým výsledkem Smyčcová serenáda korunovala sympatický dojem. Početné publikum mladí motivovali dvojnásobně: fandit kroměřížské akademii je snadné, protože je to jednoznačně podařený a prospěšný projekt; ale navíc hráli opravdu dobře.

Z Tomáše Netopila na pódiu vždy vyzařuje pozitivní energie, touha inspirovat a neutuchající činorodost. Bylo tomu tak i při tomto večeru. Orchestr očividně reagoval. Předchozí práci, která za tím byla skryta, lze jen vytušit. Ostatně, kdyby z výkonu upracovanost při koncertě ještě nějak vyčnívala, nebylo by to dobré.

Stejný program uvede kroměřížské těleso s Tomášem Netopilem jako orchestr nazvaný Mladí filharmonici Dvořákovy Prahy na festivalu Dvořákova Praha v Rudolfinu 14. září. Jen sólista bude jiný, má jím být arménský violoncellista Narek Hakhnazaryan.

Foto: archiv Letní hudební akademie Kroměříž